Písecký svět

Letošní ročník byl v mnohém netradiční. V rámci píseckých Dnů architektury jsme nově připravili dvě akce. V pátek 2. října měla ve Sladovně proběhnout retrospektivní architektonická přednáška s názvem Co hýbe Pískem, kde jsme se chtěli společně s vámi ohlédnout, kam jsme se za 10 let v písecké architektuře a urbanismu posunuli, co se povedlo a co zůstává dále k řešení. Bohužel aktuální pandemická situace nám plány zhatila, přednáška musela být zrušena.

Nicméně v sobotu 3. října jsme přesto uskutečnili nový formát venkovní přednášky, a to formou projížďky na kolech. Bylo to trochu náročné, ale zato velmi poučné. Začínali jsme v Čížové na dominantním návrší nad obcí u  kostela sv. Jakuba. Nedaleko ve výšce 500 m.n.m totiž pramení potok Jiher – téma naší projížďky. Vzhledem k tomu, že na své cestě do Písku urazí trasu dlouhou 8,2 km a má různé přítoky, bylo nutné zvolit kola.

PODROBNĚ VIZ ČLÁNEK Den architektury no.10 v Písku – POZOR ZMĚNY V PROGRAMU

Proč právě potok Jiher?

Je to spolu s Mehelnickým potokem (tomu jsme se věnovali již v roce 2015) nejvýznamnější přítok Otavy na území města. Má tedy na život v našem městě velký vliv. Často se o něm mluví jen jako o hrozbě v době povodní, kdy zejména v zadní části sídliště Portyč uměl opakovaně ukázat svou sílu, například při povodních v letech 2002 a 2013.

Jeho současná síla při zaústění do Otavy dosahuje při úrovni stoleté vody ničivé valící se masy vody o  průtoku 34 m3 /s, což logicky způsobuje rozlití a bleskové povodně v tomto místě. Není se co divit. Jiher odvádí vodu z území o rozloze 26,65 km2 . Má osm přítoků, mezi něž patří Krašovický potok, bezejmenný potok z  Velkých Nepodřic a Oldřichova a také z purkratické kaskády 10 rybníků. V tomto povodí potoka Jiher se nachází 44 větších či menších rybníků. Potok je ve své trase povětšinou napřímen a v horším případě, úpravami z dob nedávno minulých, je na polích čítajících cca 60% celkové plochy povodí zatrubněn. V krajině ho tedy prakticky neuvidíte a slouží spíše jako meliorační = kanalizační stoka, která má za úkol co nejrychleji odvádět vodu z území. Logicky tedy přívalová vlna z Jihru přichází do Písku dříve než případná povodňová vlna na Otavě, proti které má sídliště ochránit nově zbudovaná mobilní protipovodňová stěna. Aby se vzdutá Otava nerozlila trasou potoka, je poslední úsek Jihru zatrubněn do velkokapacitních tlakových profilů.

Problémem současnosti však nejsou jen povodně, ale spíše tolik diskutovaná hrozba sucha. Zadržování vody v krajině, ideálně v místě jejího spadu, a průběžné doplňování hladiny podzemních vod je dnes nezbytností k  dlouhodobému přežití. Rybníků zde sice máme spoustu, ovšem tuto funkci plnit nedokáží, neboť v  době sucha zásobují jen své bezprostřední okolí a v době povodní nepojmou téměř nic, protože pro zajištění jejich chovné funkce jsou udržovány na co možná nejvyšších stavech hladin.

Díky píseckému odboru životního prostředí a Povodí Vltavy byl v roce 2017 potok Jiher vybrán, společně se třemi dalšími v  jižních Čechách, ke zpracování pilotní rozsáhlé studie odtokových poměrů včetně návrhu protipovodňových opatření. Ta je každému veřejně dostupná k prostudování na stránkách města.

Navrhuje komplexní opatření v celém povodí, jež výrazně sníží jak negativní aspekty sucha, tak lokálních povodní. Docílit se toho dá hned několika způsoby, zejména posílením schopnosti vsakování na ploše povodí – 63,1% orné půdy, a  to například protierozními opatřeními, zapojováním meziplodin, hlubokou orbou, zvýšením poměru biosložky apod.; hospodařením v  jehličnatých lesích (10,3%); zajištěním zdržení odtoku vody z průmyslových a obchodních areálů (3,6%), a zejména úpravami na tocích a vodních plochách (0,9% plochy).

K zadržení vody v krajině jsou na horním toku navržené retenční příkopy a průlehy. Prakticky jde o zatravněné terasové pásy po vrstevnicích na svazích zemědělsky obdělávaných kopců horních částí toku, které mají zabránit rychlému odtoku napršené vody a  pomoci jejímu zasáknutí. Při jejich realizaci se sníží odtok z území průměrně o 75%, přičemž na horních tocích dochází k jímání až 60% celkového množství odváděné vody.

Současný stav řečiště potoka je v mnoha úsecích nevyhovující a místy i v havarijním stavu. Je zde nefunkční či poničené zatrubnění, které povětšinou vlastní povodí. Jeho údržba je nákladná a  funkce rychlého odvodu vody je nevyhovující. Studie proto navrhuje na 14 km trasy revitalizaci, nebo renaturaci (zpět navrácení přírodě) řečišť a přítoků. Jde o obnovení přírodě blízkých řešení trasování potoka, který se opět vrátí na povrch a stane se jeho nedílnou součástí. Jeho napřímené trasy se výrazně prodlouží četným zmeandrováním a vytvoří se místní biotopy s tůněmi a historicky běžným doprovodným pásem zeleně. To přispěje jednak k pozdržení vody v krajině, možnost jejího řízeného a  bezpečného rozlivu v  případě povodní a zároveň rozvoji přirozeného prostředí a klimatu pro mnohé rostliny a živočichy.

Na každém větším přítoku je pak v jeho spodní části navrženo vybudovat 5 takzvaných suchý (polosuchých) poldrů, neboli suché retenční nádrže. Spočívá to ve vybudování cca 6-9 m vysoké hráze o délce od 130 do 265 m na polích a v údolích pro možnost zadržení a bezpečného rozlití se přívalových srážek. V hrázi je propust, které reguluje stálý průtok vody potokem. Když je průtok větší, začne se retenční prostor nádrže plnit. Při dosažení maximální ho objemu zadržené vody, který se pohybuje od neuvěřitelných 78 900 do 375 500 m3, dojde k přepadu vody bezpečnostním přelivem. To ale rozloží a zpomalí průběh povodňové vlny a zároveň umožní postupný odtok a vsakování přímo v místě.

Pokud by se v budoucnu povedlo realizovat všechna tato studií navržená opatření, dojde ke snížení výsledného odtoku vody z území o neuvěřitelných 62%.

Jedná se ale o velmi náročný a nákladný strukturální projekt. Součástí studie jsou i  vyčíslené odhady nákladů na jejich realizaci, které se pohybují okolo 225 mil Kč v  cenách roku 2017. Tyto investiční náklady však lze z  valné většiny investovat z  dotačních titulů, a  lze očekávat, že toto téma bude v  budoucnu nejen národní, ale i evropskou prioriotou, jak již mnohokráte bylo deklarováno. Je třeba ale upozornit, že uvedená cena nezahrnuje potřebné náklady na výkupy či směny potřebných pozemků. Právě to je v  současnosti největší překážkou realizace. Jde o  obrovské množství zasažených vlastníků dotčených pozemků. Současná zemědělská politika také nepřispívá k  podpoře realizace těchto opatření v krajině, proto se nelze divit těm, kteří na půdě hospodaří, že tyto opatření vesměs odmítají realizovat. V  současnosti jim to přináší spíše jen komplikace a dlouhodobý přínos změn neřeší.

Voda v krajině je velké téma budoucnosti, a jak jsme se mohli přesvědčit na vlastní kůži na příkladu potoka Jiher, nebudou stačit jen sílící předvolební politická prohlášení. Je třeba začít realizovat řadu opatření na zdevastovaných tocích a hlavně potřebných legislativních úprav a dotačních podpor, aby to bylo vůbec možné. Tak hurá do toho a snad do deseti let bude alespoň půl i hotovo.

Děkujeme všem účastníkům za trpělivost na čtyřhodinové cykloprojížďce a ostatním doporučuji tip na poznávací výlet. Dojeďte vlakem nebo na kole do Čížové a  hledejte potok Jiher v  naší krajině. Pomůže vám to nahlédnout, jak zdevastovaná naše krajina v současnosti opravdu je.

DEN ARCHITEKTURY SLAVÍ 10 LET

Na začátku se konalo pár desítek lokálních akcí, během několika let však festival Den architektury přerostl i za hranice České republiky a stal se jedním z největších architektonických festivalů v Evropě. Letos slaví deset let s více jak 1700 akcemi na svém kontě a jeho pořadatel, neúnavný propagátor architektury, spolek KRUH dokonce dvacet let. Vzpomínat a rozpomínat, co se změnilo, se bude během speciální série retro procházek napříč celým Českem. Den architektury od počátku stojí na přátelské spolupráci s místními architekty, spolky a institucemi. Vznikla tak síť, do níž se v průběhu deseti let zapojilo na 180 měst na území České republiky i na Slovensku. Díky festivalu se podařilo iniciovat řadu architektonických soutěží, upozorňovat na ohrožené stavby, rozvíjet diskusi mezi zástupci měst a jejich obyvateli, aktivizovat městské architekty, zasazovat se o kvalitní a současnou architekturu. Program oslovuje nejen odbornou veřejnost z řad architektů, urbanistů či zástupců místních samospráv, ale díky populárně naučnému formátu programu přístupnému zdarma se těší obliby u  nejširší veřejnosti. Upozorňuje na místa známá i zapomenutá, vždy však v širších a odborných souvislostech.

PODROBNĚJŠÍ FOTOREPORTÁŽ Z LETOŠNÍHO 10.ROČNÍKU DNE ARCHITEKTURY V PÍSKU JE DOSTUPNÁ ZDE STEJNĚ JAKO NA FACEBOOKOVÉ UDÁLOSTI TÉTO AKCE.

 

PODROBNÉ INFORMACE O PŘEDCHOZÍCH ROČNÍCÍCH FESTIVA DEN ARCHITUKTURY V PÍSKU:

DEN ARCHITEKTURY NO.10 V PÍSKU – POZOR ZMĚNY V PROGRAMU NEBO NA FACEBOOKOVÉ UDÁLOSTI TÉTO AKCE

DEN ARCHITEKTURY NO.9 PÍSEK – KAM SE MÁ ROZVÍJET NAŠE MĚSTO – ZA NÁDRAŽÍ ČI DO KASÁREN NEBO NA FACEBOOKOVÉ UDÁLOSTI. 

 

Fotogalerie k článku