Písecký svět

Zpět z Písku, naše město má jen na sídlišti Dukla přes 50, na sídlišti Jih skoro 80, a na sídlišti Milady Horákové 50 plochých střech. O ostatních domech ani nemluvím, tyto střechy mají nemalou rozlohu a tím pádem i velký podíl na ohřevu vzduchu přes letní dny v našem městě. Pojďme se na chvilku oprostit od tezí, že každá střecha je nějakého SVJ, má vlastnické podíly a připustit si, že by se tyto střechy mohly proměnit v cosi jiného, než asfaltové pásy, po kterých voda odteče do kanalizace a všechny světelné paprsky se změní jen v tepelnou energii. Mnozí jistě budou namítat, že vše, co tu píšu, by bylo drahé a časově náročné, ale osobně si myslím, že pokud chceme být o krok napřed a SMART, tak je nutno uvažovat jinak, uvažovat o tom, co opravdu můžeme pro naše město a hlavně pak pro naše potomstvo, udělat. Pojďme si proto trošku říci, jaké vlastně jsou možnosti.

Na začátek by se hodilo vyvrátit pár mýtů ohledně zelených střech a také si říci, jaké jsou možnosti. Většinou se setkávám s názorem a největším mýtem, že střecha obyčejného paneláku by tíhu zelené střechy neunesla, opak je pravdou. Paneláky, které se u nás nejvíce vyskytují, tedy typ T 0xB , VVÚ-ETA a P1.11, [3] mají dimenzovanou nosnost stropních konstrukcí mez 200 až 500 kg/m2, pokud tedy budeme brát v úvahu, že na střeše budeme mít extenzivní [1] zelenou střechu při plném nasycení vodou, dostáváme se na váhu této krytiny na 80 až 180 kg/m2, u lehké vegetační střechy porostlé jen mechy, je to dokonce 20 až 50 kg/m2, což je stále pod hranicí limitu nejstarších typů panelových domů. Dalším mýtem je, že zelená střecha je mnohonásobně dražší než obyčejná střecha, oprava střechy na panelových domech „dle odhadů“ se pohybuje okolo 1000 až 1500,- Kč/m2, pokud vezmeme v potaz cenu zelené střechy, pohybujeme se okolo 500 až 2000,- Kč/m2 dle provedení. (Zde je nutno říci, že MŽP vypsalo dotace na tyto střechy, kde lze získat 500,- Kč/m2 [6]) a teď zpět k věci, jaké jsou možnosti a jak to vlastně funguje?

Základem každé zelené střechy je parozábrana a tepelná izolace, (mnohá SVJ se jistě setkala už i s tím, že po výměně střechy se stejně objevuje vlhkost na stropech. Za to ve většině případů může právě špatná parozábrana, která odděluje „vnitřní prostředí“ od „vnějšího prostředí“ a vlivem rozdílných teplot uvnitř a venku kondenzuje voda, která následně páchá tyto škody). Následuje hydroizolační souvrství, tato vrstva je ochranou před zatékáním do střechy a přitom je prakticky stále vystavena působení vody, kterou zelená střecha zadržuje. Třetí vrstvou je drenážní a hydro-akumulační vrstva. Tato vrstva je schopná zajistit obě funkce, přebytečnou vodu odvede, ale potřebnou vodu zadrží. Další vrstva je již jen geotextilie a následně již substrát pro růst rostlin. Pro většinu zelených střech jsou tyto vrstvy stejné, ať už jde o mechovou střechu [4], kde je jen menší výška substrátu a nebo extenzivní (zjednodušeně řečeno menší zeleň) či intenzivní (naopak vzrostlá zeleň) [2]. Tyto informace si může zřejmě ověřit kdokoli, kdo dokáže jen trochu používat internet, co však si ale většina lidí neuvědomí, je právě onen přínos mezi ty patří například:

1. Ochrana střešní izolace před tepelnými výkyvy, UV zářením a mechanickým poškozením – prodloužení životnosti střešního pláště.
2. Zvýšení zvukové izolace pomocí vegetačního souvrství substrátu a omezení pronikání hluku do prostoru pod střechou.
3. Zadržování třetiny až poloviny vodních srážek u extenzívních a až 90 % u intenzivních zelených střech – možnost úspory při odvádění srážkové vody do kanalizace, příp. při budování retenčních nebo vsakovacích zařízení.
4. Zvýšení protipožární odolnosti střechy.
5. Zadržování a pozvolné odpařování vodních srážek na zelené střeše přispívá ke zvlhčování a ochlazování okolního prostředí.
6. Zvýšení kvality životního prostředí obohacováním vzduchu kyslíkem a vázáním oxidu uhličitého především v městské zástavbě.
7. Zelená střecha se stává přirozeným prostředím pro život drobných živočichů, což je žádoucí prvek ekologizace obytného prostředí zejména ve městech.
8. Přispívá ke zlepšení mikroklimatu v silně zastavěných oblastech s nedostatkem zeleně – nahrazuje zde částečně přírodní prvky.
9. Estetický účel – zpestření životního prostředí.

Utopie? Možná ano možná ne, opět na chvilku popustím uzdu své fantazii a nastíním třeba koncept, kterého by se rád někdo ujal. Představme si situaci, kdy naše město má opravdu v plánu udělat něco pro životní prostředí. V první řadě osloví tedy vlastníky SVJ v Písku a zeptá se, kdo by měl zájem o zazelenění střechy nebo vybere vhodné vlastní nemovitosti. Následně požádá SMART [7] kancelář, životní prostředí a další subjekty o součinnost. Dokáži si představit stav, kdy jakožto chytré město jsme schopni přilákat investory, kteří zde budou zkoušet nové technologické postupy ohledně zelených střech, nebo zelených liniových fasád. [5] Dokáži si také představit, že město bude pomáhat SVJ v získání dotace na tento projekt či třeba se aktivně finančně podílet na tomto trendu.  Dokáži si představit i možnost toho, že domy se zelenou střechou budou mít úlevu na stočném či jiné úlevy od města. A možností je více, je to jen otázka nápadů, a také toho jak moc opravdu chceme zajít do detailů.

1. - http://www.zelenestrechy.info/cs/strechy/zelene-strechy/ploche/extenzivni/
2. - https://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%A1_st%C5%99echa
3. - https://cs.wikipedia.org/wiki/Panelov%C3%BD_d%C5%AFm
4. - http://www.earch.cz/cs/stavitelstvi/tenka-zelena-strecha-plna-rostlin
5.  - http://tvstav.cz/clanek/4626-zelena-oaza-uprostred-mesta
6.  -http://www.zelenestrechy.info/UserFiles/File/SFZP%20BLAHUSOVA.pdf
7. - http://www.zelenestrechy.info/cs/strechy/zelene-strechy/smart-green/