Trable se stromy a náměstím
Krátké zamyšlení nad článkem k revitalizaci píseckých náměstí, zeleně, aut a vůbec.
Klimatická změna je nezpochybnitelná. Teploty stoupají a jsme svědky čím dál větších výkyvů počasí. Teplota v letních měsících je opravdu často extrémní a je proto potřeba chladit sebe i město, na tom se shodne asi většina občanů. Co je ovšem uvnitř měst velký problém je kam a jak stromy zasadit? Něco jiného je to na okrajových částech či sídlištích, které nabízejí poměrně velké plochy k osázení, ale v některých hlavně vnitřních částí města nelze stromy sázet prakticky vůbec.
Hlavním problémem bývají inženýrské sítě – plyn, elektřina, odpad nebo vodovod, které se dostávají do konfliktu s kořeny stromů. Každá z těchto inženýrských sítí má stanovené ochranné pásmo (vodovod 1,5m, elektrické vedení 1-3m apod.). Ano dá se to vyřešit při celkové rekonstrukci přeložením těchto sítí, ale v podmínkách Velkého náměstí v Písku to lze jen těžko, nebo další možností je použít dražší chráničky sítí. Myslím si, že toto brali v potaz i architekti z ateliéru MCA.
Inženýrské sítě v centru města Písek, Zdroj: Geoportál JČK
Dalším problémem je, že stromy v ulicích potřebují mít pod zemí dost místa pro kořeny, jinak uschnou. Pouze stromy, které mají v chodníku vyhrazenou dost velkou mísu, se dožijí aspoň třiceti let a dorostou do velikosti, kdy dávají onen příjemný stín. Velikost jámy, do které se vzrostlý strom i s kořenovým balem sází se odvíjí od kvality půdy. Pokud je půda nekvalitní, je nutné jámu udělat větší než v případě kvalitního materiálu. V případě Velkého a Alšovo náměstí se o kvalitní půdě dá těžko mluvit, spíš bych tipnul skálu a velmi nekvalitní půdu. Šířka jámy by měla být minimálně 1,5-2 násobná oproti šířce kořenového balu. Je vyžadováno pro mladé výsadby stromů kořenový prostor propustný pro vodu a vzduch (plocha na povrchu) o ploše minimálně 6m2. Prostor pro prokořenění (tj. plocha pod zemí) by měl mít povrch alespoň 16m2 a hloubku 0,8 m. Prostě příroda si neporučí a pokud to má být strom dostatečně velký, aby udělal příjemný stín je to poměrně administrativně náročné a tím pádem nákladné. Například místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský uvádí, že při sázení stromů v ulici Jana Zajíce v Praze 7 vyšel jeden strom na půl milionu korun. (Respekt IX/2018)
Vizualizace plánované revitalizace historického centra města Písek, Zdroj: http://www.cbarchitektura.cz
Osobně bych byl pro klidně celé náměstí zavřít pro automobily a na jejich úkor udělat příjemné zastíněné prostranství (mnozí přátelé mě za to moc nemají rádi), ale do města to prostě nejde. Můžeme si vzpomenout na betonové květináče v Praze 5. Z tohoto pohledu se mi zdá návrh na rekonstrukci více než dobrý. Jedná se o kompromis mezi těmi, kdo preferují chůzi a těmi co se musí na náměstí dopravit autem. Navíc nová koncepce umožní pořádat kulturní akce bez nutnosti omezovat parkování.
Vizualizace plánované revitalizace historického centra města Písek. Zdroj: http://www.cbarchitektura.cz
Písečtí zastupitelé se snaží hledat kompromisy mezi chodci, obchodníky a automobilisty – nahradili úbytek ploch pro auta na náměstí parkováním u pošty. Veřejné projednání se konalo ve středu 13. dubna 2016. Protestující, kteří poslali celou revitalizaci k ledu, nepřinesli žádné pádné argumenty k tomu, že by snížení parkovacích stání uvnitř města mělo za následek oslabení kupní síly. Kupní sílu obchodníků v centru paradoxně oslabili právě sami automobilisté, kteří jezdí nakupovat převážně do velkých obchodních center na periferii. Je proto výzvou pro ně, aby uvolnili náměstí pro lidi – chodce, kteří zde nakupují či chodí na kávu a jsou hlavní kupní silou a možná začali měnit své návyky, tak jak je měníme kvůli globální změně téměř všichni (Do rozpáleného města nikdo nejde, když nemusí a nezmění to ani 100 nových stromů na náměstí). Zajímavé řešení pro horké letní měsíce by mohla být klasická siesta a otevření obchodů například až od 19 do 21. hodiny, kdy se do centra nahrne nejvíce lidí a většinou pěšky, protože se jdou osvěžit po horkém dnu. Nebo zkusit vytvořit společný koncept historického centra jako největší obchodní zóny.
Možný způsob propagace? Vojtěch Blažek
Městu Písek by na druhou stranu prospělo, kdyby vytvořilo podobný koncept jako například Praha (Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu) a zastupitelé začali uvažovat o funkci městského zahradníka.
Bydlení ve městě je skvělé, ale přináší taky mnoho úskalí a potíží. Buď se s tím smíříme, nebo se musíme odstěhovat na venkov. Každopádně je třeba hledat kompromis na všech stranách barikády. A hlavně si pročíst plánovaný návrh a nedělat zbytečně zbrklé závěry. Nikdo neplánuje úplný zákaz aut!
Vojta Blažek
Zdroje:
https://www.respekt.cz/tydenik/2018/36/kdo-koho-zachranuje
http://www.cbarchitektura.cz/2016/01/revitalizace-historickeho-centra-mesta.html
http://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=11479
http://www.iprpraha.cz/adaptacnistrategie
https://www.master-design.cz/blog/odborne/ochranna-a-bezpecnostni-pasma-velikosti-a-ukazky-z-praxe
https://www.magazinzahrada.cz/vysadba-stromu-krok-za-krokem/
https://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/10HamernikBorysek2008Uskalivysadby.pdf
https://www.stromysvobody.cz/StromySvobody/files/f1/f1ad419c-f0b8-4882-b1e8-48151756e09f.pdf
https://stavba.tzb-info.cz/zaklady/7711-vliv-vegetace-na-podzakladi-a-stabilizaci-terenu
Diskuze k článku 
Skvěle rozepsány detaily k potřebám stromů a také to jak je to se sázením nových stromů obtížné vzhledem k sítím. Ve Francii i v některých českých městech začali přizpůsobovat sítě stromům při doplnění nových i stávajících výsadeb. I citovanou cenu jednoho stromu, která po zásahu a úpravách, město Praha muselo někde vynaložit, dokládá právě to, že jim to přeci jen stálo za to a byla to pro ně priorita. Sám autor článku upozorňuje na to, že pro velké horko lidé náměstí nebudou vyhledávat ani obchodně. Myslím, že odložení návrhu může mít své výhody. Ty tři roky v přírodě ukázaly jasné priority. Cituji " Buď se s tím smíříme, nebo se musíme odstěhovat na venkov" a já bych doplnila: nebo se jim přizpůsobíme….
Já bych ještě upozornil, že současný projekt počítá se stromy na okrajích náměstí, kde zrovna jsou blízko i ty sítě, a naopak uprostřed, kde sítě nejsou, nejsou ani ty stromy. Jen připomenu, která zahrádka je v létě beznadějně obsazená – je to v parku u Reinerů, kde lidé sedí pod velkým stromem a v okolí je spoustu dalších vzrostlých stromů, takže ani okolní dlažba není rozpálena přímým sluncem. A taky bych rád upozornil na nedostatečné řešení prace se zadržováním dešťové vody, kdy dnes již je možné i na takovou podzemní nádrž čerpat státní dotace. (Což pravda v době projektových prací ještě možné nebylo)
Souhlasím, ovšem pokud bychom měli vytvořit na náměstí prostředí alespoň trochu se blížící parku, muselo by být zcela bez dopravy, minimálně osobní. Taková myšlenka by se mi sice líbila, ale je natolik revoluční, že není prakticky žádná šance ji prosadit. To už by pan Kozelka v podávání všech obstrukčních opravných prostředků nebyl ani zdaleka sám.
Chápu, ale jistě nemusíme jít až na takový těžko prosazitelný kraj… Kdybych se podívala na náměstí teď, jak je, tak tam vidím na první dobrou možnost zeleného pásu např. platanů mezi parkovacími auty uprostřed , alespoň část..nebo prostě jiné seskupení a upravení tam, kde ty sítě nejsou a možnost sázení tak je…. ale neznám samozřejmě možnosti pod povrchem. Každopádně využití dešťovky, umístění podzemních nádrží, ze kterých by byla zeleň na náměstí dotována, by při rekonstrukci byla opravdu funkční a smysluplná cesta dopředu. Pane Veselý, mohu se zeptat jestli město ke stávajícímu plánu může a plánuje nějaké změny, které zejména reagují na nové podněty ohledně potřeby ochlazení centra stromy a možnosti užití dešťovky? děkuji
Drobné úpravy jistě možné jsou. Ale určitě nikoliv překopání celého projektu, jak jsem někde četl. Projekt není ve fázi tvorby, ale už ve fázi stavebního řízení.
Děkuji…Promiňte, stále nerozumím tomu jak se může pokračovat v něčem, co je poplatné době, jenom proto, že se to před pár lety schválilo, s jinými požadavkami, informacemi a jiným složením města než je tomu nyní…. Nezlobte se, ale přijde mi to jako krok zpátky…Co myslíte těmi drobnými úpravami?
Zpracování a realizace každého projektu trvá nějaký čas. Pokud vše budeme dělat tak, že zpracujeme projekt a než na něj získáme stavební povolení a začneme jej realizovat, tak ho prohlásíme za zastaralý a začneme ho dělat znovu, tak nikdy nic neuděláme. Jen budeme vyhazovat peníze za projekty.
< Zpracování a realizace každého projektu trvá nějaký čas. >
Na Jihu je úplně čerstvá rekonstrukce dvou ulic, projekt je čerstvý, přesto zde není realizováno již po mnoho let známé usazení dlažby tak, aby docházelo k samozavlažování stromů a trávníků dešťovou vodou, v celém prostoru není jediná zatravňovací kostka, pro větší zasákavost vody v území, ani na parkovišti, ani jinde.
Všechny tyto použitelné technologie jsou starší, než samotný projekt (na Jihu), potíže se suchem anebo nadměrným ohříváním prostředí od ploch parkovišť (z vyhřátých aut) nejsou tajemství také dávno. A dokonce jsou již dávno využívány i architekty při tvorbě projektů….
Proč ne v Písku?