Přihlášení

Kompletní studie LÁVKA PRO PĚŠÍ / HRADIŠTĚ – SV. VÁCLAV

24. 11. 2013 | Martin Zborník | Diskuze (4) | Životní prostor

Návrh lávky arch. Pleskot - Písek Otava

Přinášíme městem poskytnutou kompletní studii návrhu AP atelier – Ing. ach. Josefa Pleskota, tolik diskutované lávky pro pěší propojující protilehlé břehy řeky Otavy v Písku mezi částmi Hradiště – Sv. Václav. Můžete se tedy v klidu v teple svého domova s touto studií podrobně seznámit.

Zadavatel / Investor: Město Písek
Projektant: Ing. ach. Josef Pleskot, AP atelier
Komunardů 1529/5
170 00 Praha 7 – Holešovice
+420 220 876 201 / atelier@apatelier.cz
IČ: 14908352
DIČ: CZ521203124
Urbanistické a architektonické řešení: Ing. ach. Josef Pleskot, Mgr. art. Andrej Škripeň
Statika ocelových konstrukcí: EXCON, a.s.
Sokolovská 187/203 190 00 Praha 9 – Vysočany
Ing. Vladimír Janata, CSc.
Studie / říjen 2013

 

VŠEOBECNĚ
Využívání vodních toků pro zkvalitňování života obyvatel měst, jimiž protékají, je nepřehlédnutelným trendem soudobého pojetí urbanismu, který klade důraz na vznik nových veřejných prostorů a silných městských míst. S tím souvisí i trendy spojování městských částí pomocí mostů a lávek pro pěší, vytváření alternativních promenádních tras a cyklistických cest. Apel soudobého urbanismu je také zaměřen na nutnost vytváření nových sociálních vztahů v rámci struktur stávajících měst a jejich specifických částí.
Rozhodnutí města Písku o zbudování pěší lávky mezi osídlením u sv. Václava a Hradištěm je zcela v intencích těchto soudobých legitimních snah urbanistů.

ŠIRŠÍ URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI
Komise pro urbanismus a rozvoj města Písku se na svém zasedání dne 6. června 2013 usnesla na umístění lávky spojující předměstí sv. Václava s městskou částí Hradiště do prostoru Václavského jezu, a to ve dvou variantách tras. Jedna varianta umisťuje trasu nad jez v osové vázanosti na kostel sv. Václava a druhá varianta pod jez rovnoběžně s jeho splavem. Druhá varianta pravděpodobně trochu okrajově bere do úvahy dálkový pohled na vrch Hradiště.
První varianta velmi citlivě reaguje na sílu osové vázanosti trasy lávky ke kostelu sv. Václava, ale velmi necitlivě se dotýká levého břehu Otavy. Styk lávky s příliš úzkým levým břehem by znamenal jeho značnou devastaci.
Druhá varianta situovaná pod jezem sice okrajově reaguje na směr pohledu na vrch Hradiště, ale zcela pomíjí vztahy ke kostelu sv. Václava. Levý břeh atakuje v místě, kde je velké prostranství, ale dostává se do konfrontace se stávající budovou bývalé papírny a bezpodmínečně si vyžaduje likvidaci sběrného dvora. Zároveň je toto místo poněkud odlehlé od promenádní Zátavské ulice. Obě varianty mají svoje klady i zápory.
Nově navržená třetí varianta trasy se snaží využít veškerých výhod a eliminovat nevýhody variant původních. Zalomená výsledná trasa využívá výhledů jak směrem ke kostelu sv. Václava, tak naplno výhledů ke kultovnímu vrchu Hradiště. V průniku obou os vzniká mostní podpora, která má tvar jakéhosi ostrůvku – vyhlídkového balkonu nad řekou, kde je možné se zastavit, rozhlédnout se a poklábosit. Tím je akcentována společenská a zážitková funkce pěší lávky. Lávka pak má dvě relativně krátké části (ramena), které jsou sice v součtu delší, než by bylo zapotřebí k pouhému utilitárnímu přímému spojení obou břehů, ale jejich konstrukce tak může být subtilnější a méně staticky náročná.

VÝŠKOVÉ OSAZENÍ
S ohledem na hladinu stoleté vody s kótou 363.43 m n.m. a s ohledem na malé navýšení obou břehů vůči normální hladině řeky Otavy v tomto místě je zapotřebí zvolit takovou konstrukci lávky, která si vyžádá relativně co nejmenší navýšení terénu na obou březích. Návrh vychází z předpokladu, že spodní líc konstrukce lávky uprostřed toku je o jeden metr výš, než je hladina stoleté vody, a spodní líce konstrukcí břehových částí jsou o 0,5 m výš nad hladinou stoleté vody. Takto zkonstruovaná geometrie vyžaduje navýšení břehů zhruba o 2,5 m a umístění hlavní nosné ocelové konstrukce lávky (zavěšení) nad vlastní mostovku.

URBANISTICKÉ ÚPRAVY BŘEHŮ
Pravobřežní předmostí (u elektrárny) je tvarováno tak, aby ústí lávky směřovalo pomocí předsazených schodů přímo do ulice „U Vodárny“ a dlouhá rampa pro cyklisty a vozíčkáře byla vedena rovnoběžně s tokem řeky a s trasou pravobřežní pěší stezky. Zároveň je vytvořena možnost podejití lávky při břehové opěrné zdi.
Levobřežní předmostí (u sběrného dvora) je mnohem komplikovanější než pravobřežní. Je tomu tak hlavně proto, že množství urbanistických vazeb zde je větší a veškeré vztahy jsou zde složitější.
Kratší rameno lávky na levém břehu končí na plošině (podestě), ke které jsou šikmo připojeny schody ze směru od ulice Bořivojova a rampa ze směru od města – od ulice Václavské. Rampa ústí na další plošině (mezipodestě), ke které se připojuje zbytek rampy a široké společenské schodiště ústící směrem k ulici Václavské. Společenské schodiště navíc připojuje i šikmou pobytovou plochu – jakousi pláž ústící na kamenný břeh u nového jezu. Složitosti vztahů levého pobřeží umožňují vytvoření opravdu svébytného živého veřejného prostoru, který přinese místu mnoho společenských aktivit.
Řešení obou břehů i lávky samotné také navazuje na veškeré stavební úpravy, které vzniknou po realizaci nového václavského jezu. Je dokonce možné konstatovat, že obě díla budou v jednotě a celému území poskytnou dosud nepoznanou synergii. Rozhodně vznikne dílo s velkou přidanou hodnotou pro veřejné využití.

KONSTRUKCE LÁVKY
Otava je nad jezem u Václavského předměstí přemostěna dvěma nestejně dlouhými lávkami šířky 3m, které se setkávají na středním pilíři v řece, blíže levému břehu. Z pravého břehu na pilíř překlenuje řeku lávka o délce 81m. Lávka z levého břehu na pilíř na rozpětí 45m není s pravou lávkou souosá, stáčí se oproti její ose mírně po proudu, rovnoběžně s jezem. Konstrukce obou lávek vychází z místních podmínek a vzhledových požadavků. Mostovka byla, s ohledem na konfiguraci terénu, umístěna na co nejnižší úroveň, přičemž byla respektována úroveň hladiny stoleté vody u opěr. Dalším záměrem bylo vzhledově nezatížit konstrukcemi střed řeky a minimalizovat rozměry pylonů.
Způsob podepření mostovky byl zvolen s ohledem na rozdílná rozpětí obou lávek. Lávka z pravého břehu je visutá na dvou lanech parabolického tvaru zakončených na tělese lávky ve směru tečny ke křivce mostovky. Lávka z levého břehu je zavěšená na dvou závěsech poblíž středu rozpětí a na dvou protizávěsech od pylonu směrem k levému břehu.
Těleso obou lávek je celosvařované, trojboké, příhradové z trubek. V příbřežní části, kde je mostovka nejníže, má těleso konstrukční výšku 0,5m. Směrem k podpoře v řece se pak konstrukční výška plynule zvyšuje až na 2m u pravé lávky a na 1,5m u lávky levé. Proměnná výška lávky je umožněna nadvýšenou křivkou nivelety mostovky. Při volbě křivky byl omezujícím faktorem maximální sklon mostovky pro tělesně postižené uživatele upoutané na vozík, který je dle vyhlášky MMR 398/2009 Sb. pro lávky bez mezipodest 5%.
Statický smysl zvoleného tvaru vychází ze skutečnosti, že podporový účinek závěsů se vzdáleností od pylonu postupně klesá a nahrazuje ho zvyšující se tuhost tělesa lávky. Tvar lávky a lana byl optimalizován ve snaze dosáhnout plynulé, symetrické průhybové křivky mostovky a rovnoměrného rozdělení vnitřních sil.
Pravá, visutá lávka je uložena na opěře pevně ve směru podélné osy. Pylon je umístěn v řečišti 11,5m od opěry. Lávka je zde, stejně jako v koncovém uložení, na pilíři v řece, posuvná ve směru osy lávky. Levá, zavěšená lávka je uložena spolu s pylony na břehu pevně ve směru osy lávky a na pilíři v řece posuvně. Pylony obou lávek jsou mírně skloněny směrem k břehu pod shodným úhlem. Systémy zavěšení obou lávek jsou mírně odkloněny od osy lávky a přispívají tak ke zvýšení příčné tuhosti konstrukce. U visuté lávky je podélný sklon závěsů navržen tak, že v bočním pohledu směřují paprsky závěsů pod mostovkou do jednoho bodu.
Ortotropní mostovka, z plechu tl. 8mm s podélnými výztuhami, je u obou lávek přivařená k podélným krajním pasům lávky. Z hlediska statického působení, kromě přenášení lokálního svislého zatížení, zvyšuje tuhost tělesa lávky jako celku. Všechny nosné prvky ocelové konstrukce jsou navrženy z materiálu S355.
Nosné lano visuté lávky je uzavřené konstrukce s pozinkovanými dráty ve tvaru Z ve třech vrstvách. Vnitřní dráty jsou kruhového průřezu. Dráty lan mají jmenovitou pevnost 1570 MPa. Lano bude u pylonu zakončeno koncovkou s čepem a u mostovky s koncovkou uzpůsobenou pro napínání. Závěsy, zakončené na obou stranách koncovkami s čepem, jsou plného průřezu, rektifikovatelné hydraulickým zařízením přes napínákovou matici. Závěsy jsou z materiálu s mezí kluzu 460MPa.
Lávka bude chráněna protikorozním nátěrem ve skladbě odpovídající stupni korozní agresivity C3 za předpokladu dlouhé trvanlivosti PKO. Povrch mostovky bude opatřen hydroizolačním nátěrovým systémem s protiskluzovou úpravou. Dráty lan budou pozinkovány silnou vrstvou kovu 200-300g/m2, vnitřní prostory mezi dráty budou vyplněny při stáčení speciální izolační hmotou. Závěsy budou žárově zinkované s doplněním vrchního nátěru pro stupeň korozní agresivity C3.
Celosvařované příhradové těleso lávek se bude na montáž dopravovat v přibližně 12m dílech. Montážní styky budou svařované. Levá, zavěšená lávka, bude svařena v příčných montážních stycích na břehu a poté jeřábem umístěna na podpěry na břehu a v řece. Pravá, visutá lávka, bude montována na mezilehlém pižmu, částečně jeřábem, částečně s použitím pontonu. Konstrukce budou vyrobeny bez nadvýšení, tvar konstrukce bude upraven předpětím závěsů. Předpětí bude měřeno prostřednictvím nalepených tenzometrů v konfiguraci plného můstku. Nosné lano visuté lávky bude napínáno u mostovky a u opěry dutými hydraulickými lisy. Závěsy a lana se budou napínat podle předem připraveného předpínacího postupu.

DOPORUČENÍ
V souvislosti se všemi podněty, které přinesou jak lávka, tak nový jez, by bylo vhodné uvažovat i o novém využití elektrárenské haly např. pro restauraci a o zrušení sběrného dvora a jeho veřejném využití, a také o novém využití budovy bývalé papírny.

ZÁVĚR
Návrh lávky byl zatím pouze rámcově (jako koncepce v rozpracovanosti) konzultován s povodím Vltavy. O detailní vyjádření bude požádáno na základě předložení této studie.
Ke studii zatím nebyl proveden podrobnější propočet, návrh však respektuje finanční připravenost města na částku 25 až 28 milionů Kč.

 

Související články: 

Proč lávka, proč Pleskot? (první zamyšlení); Pleskotova lávka podruhé;  Pleskotova lávka potřetí

Architekt Pleskot představil novou lávku u Václav

Lávka zkazí koupání u sv. Václava

Odklaz na další související projekty pro Písek:
     Prohlédněte si z tepla svého domova 9 studentských návrhů bazénu pro Písek
     Pravé nábřeží Otavy mezi mosty se bude upravovat. Jak?

Den architektury III – Řeka Otava a její potenciál pro naše město + Program Měsíc architektury

FOTO: Otava – její potenciál pro Písek – Den architektury III.

Den architektury – 30.9.2012 procházka s architekty po Písku

PÍSEK – Město jako dynamický živý organismus – 2.10.2011 procházka s architekty

Architekt Jan Gehl: Řidič už není nejdůležitějším člověkem

Jak na parkování v centru města Písek

river park písek | vlna 2002 aneb zpět ke staré Portyči

Co přináší současný silniční průtah I/20 (E49) našemu městu?

Jde do tuhého, byl zveřejněn první návrh nového územního plánu Písku

Zamyšlení na téma – Zeleň ve městě

Proč a jak zapojit veřejnost do tvorby územního plánu

Jaký chceme územní plán? Dobrý, nebo jen nějaký nový? Aneb podivná cesta pořizování nového územního plánu.

Špatný územní plán = prostor pro korupci

Stručně a jasně k novému územnímu plánu Písku – první výstup z besedy s veřejností

 

Fotogalerie k článku


0
0

Diskuze k článku +

25. 11. 2013 (11:22)  –  Tomáš Poskočil

0
0

Projekt vypadá hezky, přesto si dovolím k němu mít jednu drobnou připomínku. Jako cyklista se zamýšlím nad řešením nájezdové rampy na levém břehu. Ten nájezd je dle mého názoru až moc komplikovaný. Vím, a je to i v projektu psáno, že situace na levém břehu je s ohledem na urbanistické vztahy velmi složitá. Přesto mám obavu, že neznalý cyklista nebo méně zdatný (hlavně děti) si může při sjezdu z lávky hodně natlouct. Situace je dobře vidět na čtvrtém obrázku od konce na zde přidané fotogalerii. Mezitím, co na pravém břehu je jednoduchá nájezdová rampa a relativně pozvolné schodiště, na levém břehu čeká cyklisty doslova příkop, pokud nezvládnou nebo nestihnou zatočit! A pak ještě následuje celkem složitá zatáčka při sjezdu… S ohledem na tuto skutečnost se proto dovolím zeptat, zdali by na této lávce bylo povoleno jezdit na kole, nebo by se kola musela převádět? Možná je pak totiž má obava bezpředmětná…

Odpovědět

27. 11. 2013 (09:07)  –  Tom Droppa

0
0

Já bych se levobřežního „sjezdu” z lávky vůbec neobával. Je to místo, kde člověk (ba i dítko ocyklené) možné problémy čeká. Tudíž si dá pozor a projede to s nejvyšší opatrností, případně serpentýnu svede.

Mnohem záludnější a vizuálně ošklivý úsek je již nějakou dobu od papírny k městu. Dříve zde byla široká, pohodlná šotolina. Cyklisté i chodci zde měli dostatek místa. A v případě, že to vypadalo na chumel, stačilo uhnout do trávy, a to jak na kole, tak třeba s kočárkem. A nyní? Je zde úzký chodníček z ohyzdných betonových dlaždic. Na obou stranách jsou nepochopitelné obrubníčky. Když se dítko na kole přiblíží k obrubníku nad řekou, zalívá vás studený pot, protože pokud tam sjede předním kolem, je „vyhráno”. To se dříve stát nemohlo, protože tam prostě žádný schod nebyl a přechod na travnatý svah byl velice pozvolný. Taktéž místa kolem stromů jsou ošklivě vyřešená.

A v zimě, škoda mluvit. Dříve cesta díky své přirozené hrubosti neklouzala a nyní.. ..škoda mluvit. Betonová chobotnice udusila i tuto krásnou promenádu kolem řeky. Tady se opravdu vtírá ta pelíškovská otázka „A komu to prospělo?”

Odpovědět

27. 11. 2013 (22:53)  –  Luděk Blaha

0
0

Jo jo, obrubníky to je věc. Z Jihu do Smrkovic se rodí cyklo bruslařká magistrála. Halasně vyhlášovaná v duchu 'rozhodně vše pro lidi víc, než si myslíme', která se rýsuje jako důsledně oobrubníkovaná. Vzhledem k tomu, že ve sjezdu nebude, zdá se, širší než 2,7 metru, mám trošku obavy o zdraví bruslařů.
V časech před vybudováním kompostárny byl asfalt takové kvality, že nám umožňoval dojet na bruslích od Šarláku až na Vydlaby s poměrně velkou jistotou, že v případě nějaké nečekané události by se mohla použít i vozovka nebo krajnice pro uplatnění jedné z technik brždění. Myslel jsem si, že nový kvalitní asfalt s výrazným optickým oddělením od vozovky by byl býval postačující. Asi tomu něco bránilo. Rozhodně jsem na to ale velmi zvědavý.
Říkám si, jestli by nebylo lepší na stezku umístit ceduli 'Po bruslaře na vlastní nebezpečí'.
A pak mne také napadlo, že až se na horizontu za obchvatovým mostem ze svážku vyvalí ten strom, budou tam muset neprodlenně vysadit jiný, nebo to bude vypadat, že cestáři nepřišli do práce střízliví.

Odpovědět

12. 2. 2016 (10:14)  –  Ladislav Douša

0
0

Oživím toto starší téma jedním odkazem, který variantu 3 jako turistický tahák hodný Kocourkova obhajuje, resp. ukazuje, že lze při vytváření život usnadňujících dopravních spojnic zajít ještě mnohem dál:
http://www.autoforum.cz/zajimavosti/tohle-je-nejhloupejsi-dopravni-stavba-vsech-dob-kruhovy-most

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.