Písecký svět

VŠECHNY ČÁSTI SERIÁLU:

• STRAŠÁK jménem brownfield – 1. DÍL
• 2. DÍL: Jak jsme na tom v Písku
• 3. DÍL: Bývalá Billa a vlečka
• 4. DÍL: Písecká nároží
•  5. díl: Břehy řeky Otavy
• 6. díl: z Bakalářů až na Jih
• 7. díl: Lyžařský svah Hradiště

Fezovka

Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Písek prostor definuje plochou hromadných garáží.

Jako dítě jsem chodíval s dědou na trávu k píseckým skalám. Z „Čechovky“ to byla hezká procházka po levém břehu Otavy. Před bývalým mlýnem, který (hurá) stále ještě stojí, stával obrovský dům s velkými okny a cihlovým komínem. Tenkrát mi to všechno přišlo tajemné a strašidelné. Tohle kdysi dávno malebné místo zachycené ve filmu Kluci na řece je nenávratně pryč.

Továrna na fezy Josefa Kleina vznikla v Portyči v čp. 219. První fezy vyrobila v roce 1896 a jako jediná stavba zde stála až do třetího tisíciletí. Levý břeh řeky Otavy často postihovaly povodně, a proto byla řeka v 60. a 80. letech 20. století regulována a byl vybudován ochranný protipovodňový systém. V letech 1983-84 byla téměř celá Jablonského ulice srovnána se zemí, aby zde pak vyrostly panelové domy. Po skončení výroby fezů byly naposledy v objektu fezovky sklady podniku Jitex a po jeho privatizaci zde měl vzniknout obytný a obchodní komplex. Veškeré záměry a polemiky však ukončily povodně v roce 2002. Areál fezovky byl zbourán a na jeho místě je dodnes jen „asfaltová placka“ se zaparkovanými auty.   

Mně osobně se současná podoba levého břehu Otavy nelíbí, vyjma vybudované náplavky a přístupu k řece. Minulé režimy, vlády i radnice se tu společně podepsaly. „Brutalistní“ stavba zdravotnické školy u nejstaršího kamenného mostu ve střední Evropě. Kotvící přepestrý „Titanic“, který se ne a ne potopit, ale aspoň ukryl „UFO hmotu“ kina Portyč. Pod novým mostem vyrostla drzá šedobílá paneláková hradba a na ní navazuje již zmíněná „fezova ďoura“. Co s tímto místem dál je samozřejmě práce pro architekty. Díky tomuto seriálu se mi do ruky dostal katalog VIZE pro PÍSEK, který mají opět „na svědomí“ studenti architektury ČVUT pod vedením Ing. Arch. Plicky. Jejich studie vznikly v zimním semestru 2013/2014. Zaujalo mě hned několik z nich, ale asi nejvíc představa o možné podobě levého břehu Otavy pod novým mostem. Pro představu je to myslím dobré vidět. Je zde alespoň „hmotově“ vyplněna i obří proluka po fezovce. Jestli by zde byly jenom byty nebo i garáže, to v tento moment není až tak podstatné. Náplavka by vlastně lemovala levý břeh řeky od starého mostu až sem na kraj města. A zkuste si představit, že by náplavka začínala už u městského jezu a Křižíkovy elektrárny?

Mezimostí

ÚPnSÚ Písek prostor definuje plochou izolační, doprovodné a veřejné zeleně. Dále pak i plochou se smíšenou funkcí (bydlení a komerční účely).

Parkoviště, kulturák, nábřeží, paneláky bývalých „pletařů“, za nimi na kopci další panelák a zase parkoviště. Obrovský prostor bez ladu, skladu a koncepce. Vlastně nejvíc mi tu vadí právě ty dvě obří panelákové kostky. Jsou bohužel nepřehlédnutelné a dost tu straší. Fasáda z tzv. sklopanelů podivné nazrzlé barvy na tyto kostky ještě více upozorňuje. Nedělají ani hezké pozadí starému mostu, díváte-li se na něj „po proudu“. Kdyby se aspoň schovaly do pláště z dřevěných lamel nebo něčeho podobného a neutrálního.

Romantickou Rybářskou ulici, která zde stávala dříve znám bohužel už jenom ze starých fotek a z filmu Kluci na řece. Ty poskládané baráčky s pavlačemi a úzkými uličkami k řece vypadaly jako dokonalá filmová dekorace. Škoda, že o ni město přišlo. Už architektonická studie z roku 1945 se zabývala možnou budoucí podobou mezimostí ve funkcionalistickém stylu „Le Corbusier“. Jediné, co se s odkazem na tuto poválečnou vizi realizovalo, je umístění, hmota a kónický tvar obchodního centra „RACEK“. Soudruzi architekti prostě pojali prostor mezi mosty jinak. V každém případě je dobře, že si „toho“ někdo všiml a je snaha a zájem s tímto „Prospektem Lenina“ něco dělat.

Studie na novou podobu nábřeží s přístupem k řece a náplavkou se mi líbí. Návrh vzešel z architektonické soutěže, která byla městem Písek vyhlášena v listopadu 2013. Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu na architektonicko – výtvarné řešení pravobřežního mezimostního parteru v Písku. Architektonická soutěž byla vyhlášena jako veřejná a oceněné návrhy byly po vyhlášení výsledků prezentovány formou veřejné besedy v objektu Sladovny.

Megaprojekt „mezimostí“ bych však osobně chápal prioritně naproti hradu a Sladovně, kde máte celé historické panorama města jako na dlani. Je tu navíc parkoviště, které se už návštěvníci města naučili využívat. Řekl bych, že by mělo být cílem „dostat“ lidi spíše na levý břeh, aby se pokochali pohledem na to NEJ, co tu máme. Od starého mostu až po hradní baštu nad Parkány. Jakýsi „view point“ neboli vyhlídku bych směřoval právě sem naproti hradu. Anebo raději vystavíme na obdiv nepotopitelný a přepestrý Titanic? V této fázi je to ale zatím stejně jen polemika, protože si myslím, že k realizaci mezimostí hned tak nedojde. V Písku je jistě dost nutnějších „věcí“, které by se měly stát. Je ale určitě dobré zásadní zásahy do podoby města plánovat a konzultovat s velkým předstihem, ať se to pak nevleče třeba jako bazén…

A ještě vám dlužím odpověď na hádanku z minulého čísla, kde stojí rohový trojdům z roku 1930. Je to spodní část Mírového náměstí, na rohu ulic Denisova a Erbenova.

TEXT VYŠEL V DUBNOVÉM TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ.

Fotogalerie k článku