Strašák jménem brownfield – 4. DÍL: Písecká nároží
Nároží zpravidla vznikají tam, kde se cesty potkávají a protínají. Křižovatky. Písek se může (ostatně jako jiná města) „pochlubit“ několika dlouhodobě nedořešenými a nezastavěnými nárožími, která člověk po dlouhých letech kolikrát už ani nevnímá…
U pošty
Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Písek prostor definuje plochou pro bydlení a komerční aktivity (smíšená funkce).
Asi nejznámější a nejstrašidelnější „písecká ďoura“, která je navíc v centru města. Díky ní se odkrývá pohled na neuspořádaný vnitroblok s paneláky. Původní zástavba s hospodou „Na růžku“ zmizela v sedmdesátých letech minulého století. Ano, je to neuvěřitelné! Chodíme kolem „toho“ už tak dlouho. Je to samozřejmě věc názoru, ale mně osobně se rekonstrukce hlavní pošty a obnovení původního rohového vchodu líbí. Sympatické spojení současnosti s historií. Tento pozemek je v posledních dvou letech spojován s konceptem vybudování parkovacího domu. Určitě by odlehčil Velkému náměstí a pomohl by s problémem parkování v centru města. Když „radnice už léta volá“ po moderní architektuře, která by do Písku (…také…) přitáhla turisty, proč to nezkusit zrovna tady?
Na toto téma vytvořili studenti Fakulty architektury ČVUT pod vedením Ing. arch. Plicky návrhy dostavby – nároží i vnitrobloku. Záměrem je doplnit chybějící rohovou zástavbu „standardními“ bytovými domy, které by volně navazovaly na přerušenou původní zástavbu Komenského a Žižkovy ulice. Všechna nabízená řešení byla k vidění ve Sladovně a jsem rád, že se mohou písečtí takto seznamovat se studiemi budoucích staveb. Uvažovaný parkovací dům by byl ukryt ve vnitrobloku, který ÚPnSÚ Písek definuje plochou pro dopravní infrastrukturu. Nepředstavujte si však hned „krabici“ o pěti podlažích naplněnou auty. Svahovitý terén zde totiž umožňuje „utopit“ částečně parking pod zem a nahoře by ho schovala bytová zástavba.
Jsem hodně zvědavý, co zde nakonec vyroste, jak to bude vypadat a hlavně jak to bude fungovat. Držím tomu místu palce a přeji mu, aby o jeho budoucí podobě rozhodovali odborníci, a ne politici!
VŠECHNY ČÁSTI SERIÁLU:
- STRAŠÁK jménem brownfield – 1. DÍL
- 2. DÍL: Jak jsme na tom v Písku
- 3. DÍL: Bývalá Billa a vlečka
- 4. DÍL: Písecká nároží
- 5. díl: Břehy řeky Otavy
- 6. díl: z Bakalářů až na Jih
- 7. díl: Lyžařský svah Hradiště
Obnažené torzo staré Portyče
ÚPnSÚ Písek prostor definuje plochou pro bydlení a komerční aktivity (smíšená funkce).
Čechova ulice se začala bourat počátkem 80. let. Nejdříve padly domy u řeky a postupně se pak bouraly i domy na druhé straně ulice, aby se udělalo místo pro budoucí kino s protiatomovým krytem. Tuhle proměnu jsem dost vnímal, protože jsem tudy chodil denně ze školy a hlavně protože zmizel i dům, ve kterém „jsem se narodil“. Bourání se zastavilo tam, kde se zastavilo a tak několik původních baráků stojí dál, jsou opravené, využité a nikomu nevadí. Kino Portyč v mezičase obklopily nové domy. Za zmínku stojí určitě Integrovaný bytový dům Čechova od Romana Brychty, Pavla Joby, Václava Králíčka a Petra Leška, o kterém se pochvalně psalo i v Ročence architektů 2001-2002. Vznikly zde nové ulice, křižovatky i nároží. Na jednom místě se tu však čas zastavil. Roh ulice Čechovy a V Portyči (naproti je „MYŠKA“). Regulační plán Čechova ulice zde navrhuje dostavbu domů pro bydlení a měla by se realizovat v brzké době.
Ať už na tomto místě vznikne jakákoliv hmota, která „velký zub“ v zástavbě vyplní, téměř určitě ještě více ubere denního světla, kterého je v této nové a pro mě stísněné „Čechovce“ už teď málo. Osobně to mám tak, že i když zde vyroste ten nejúžasnější barák, téhle ulici už to v mých očích stejně nijak nepomůže.
Křižovatka s břízkami
ÚPnSÚ Písek tento prostor definuje plochou obytnou.
Budějovickou křižovatku mám „nachozenou a nakoukanou“ od gymplu, kdy jsme tudy chodili na obědy do Domova mládeže. Tehdy tu ještě na zeleném plácku s břízkami stávala socha. Dnes už tu stojí jen betonový sokl bez sochy, v trávníku vyšlapaná „zkratka“ a z břízek jsou břízy. Vlastně mě nikdy nenapadlo, že to tak nemá být a ten „prázdný kulatý roh“ tu vždycky nebyl. Až díky tomuto seriálu jsem se dozvěděl, že i toto místo je počítáno do míst, která svým způsobem patří do brownfieldů resp. do míst, která by se měla urbánně zvelebit. Na plácku s břízkami vyroste vysokopodlažní zástavba.
I toto téma zpracovali studenti architektury. Pod vedením Ing. arch. Korčáka se písecké křižovatce věnovali v zimním semestru a jejich práce budou vystaveny ve Sladovně v první čtvrtině roku. Opět věc názoru, ale zrovna rohová dostavba o kousek dál v „Harantovce“ je myslím povedená věc. Umím si proto dobře představit, že budějovické křižovatce to jednou bude slušet víc, než teď.
Bonbónek na konec
Závěrem bych se chtěl ještě s Vámi podělit o jednu svojí „srdeční rohovou záležitost“. Tři nájemní domy pro dělnictvo Tabákové továrny byly podle projektu z roku 1928 kolaudovány v roce 1930. Jsou poměrně čerstvě zrekonstruovány a jsou opravdu parádní. A kdo neví, kde stojí, může zatím pátrat. Odpověď najde v příštím čísle.
Děkuji za pozornost a ještě prozradím, že v příštím díle se budeme věnovat otavským břehům.
Fotogalerie:
1. Studentský návrh na zástavbu proluky u pošty. Autoři: Zuzana Ficalová a Pavel Grasse
2. Velký obnažený zub v Čechově ulici. Foto autor.
3. Snímek ze sbírek Prácheňského muzea, z doby mezi lety 1899-1912: Komenského ulice, nahoře napravo hotel Dvořáček (postaven 1899), nalevo nahoře budova reálky, dnes gymnázium, ještě bez 3. patra.
4. Nehezká budějovická křižovatka. Foto autor.
5. Kdepak stojí tyhle nádherné domy pro dělnictvo? Pokud nevíte, počkejte si na příští číslo… Foto archiv.
Poděkování patří Odboru rozvoje a investic MÚ Písek a Prácheňskému muzeu.
TEXT VYŠEL V BŘEZNOVÉM MĚSÍČNÍKU PÍSECKÝ SVĚT