Písecký svět

DALŠÍ TEXTY K TÉMATU:

Vznikne v Píseckých horách zážitková stezka pro horská kola? – obsahuje podkladový materiál pro jednání Rady města Písku

Patří do Píseckých hor SINGLTREK? - názor píseckých bikerů

ANKETA: Bikeři a horská kola v území klidu

Nedá mě to, abych nereagoval na články otištěné v posledním vydání Píseckého světa. Úvodem připomínám, že jsem také cyklista a často vyjíždím do Píseckých hor, do území oproštěného od motorových vozidel (pochopitelně mimo automobilů Lesů města Písku).

Návrh Rady města Písku vybudovat v oblasti klidu Píseckých hor singltrek pro horská kola považuji za krajně nevhodný. Písecké hory jsou a vždy byly pro místní obyvatele perlou klidu pro vycházky a turistiku. Pro jízdní kola je zde dostatek stávajících komunikací. Není zapotřebí rušit zvěř a klid turistů a obyvatel na procházce, ohrožovat jejich bezpečnost, vytvářet nepořádek a ničit přírodu vyježděnými trasami na svazích, které se časem vlivem eroze promění v koryta.

Paní starostka Eva Vanžurová sice alibisticky uvádí, že v tomto ohledu bude diskuze s občany, ale zároveň připomíná, že se již nechala zpracovat studie, která jistě nebude zadarmo. Nemělo by to být obráceně? Studii zadat až bude koncenzus. Odpovědí je jí jistě otištěná anketa píseckých obyvatel a lesnických odborníků s negativními ohlasy. Lidé si singltrek nepřejí, nestojí o těch údajně 40 000 cizích cyklistů ročně, z nichž by mělo profitovat pár píseckých podnikatelů. Je zajímavé, že nikoho nezajímá, kolik by stezku využívalo píseckých obyvatel. Tady si dovolím vlastní odhad – minimálně! Město Písek bylo vždy tradičně považováno za místo klidu. Lidi, kteří nás zastupují na radnici, jsme si zvolili proto, aby rozhodovali pro blaho píseckých obyvatel a ne cizích a jednotlivců.

V článku se také navrhuje vybudovat stezku pro zkušenější jezdce na Hradišti. Autory návrhu v předstihu upozorňuji, že na vrcholu Hradišťského vrchu bylo v době bronzové hradiště chráněné valem, které je zapsané v seznamu nemovitých památek, takže jakékoli terénní úpravy jsou nepřípustné.

Písek se měl také podílet na cyklostezce z Kestřan do Putimi, jejíž realizace byla na poslední chvíli odložena. Měla vést po hrázi rybníka Řežabince, tedy po hranici Národní přírodní rezervace s hnízdišti mnoha ptáků, a její asfaltová komunikace měla pokračovat přes návrší Pikarna, které je významnou archeologickou lokalitou evropského významu, osídlenou ve starší a střední době kamenné. Zde zadavatelé jaksi zapomněli, že v případě realizace bude nutný náročný archeologický výzkum. Do tohoto přírodně krásného místa jsem často profesně jezdil na kole a nikdy mě nedělalo problém kolo převést pěšinou po svahu louky. Aby bylo jasno, nic nemám proti cyklostezkám, také po nich jezdím, ale není nutné vše zabetonovat a zaasfaltovat, jen aby se „účelně“ utratily peníze z evropských fondů.

Jiří Fröhlich,

bývalý pracovník Prácheňského muzea