Přihlášení

S Jaromírem Grégrem o Technologickém parku

8. 2. 2011 | Zdenka Jelenová | Diskuze (4) | Životní prostor

Položerní základního kamene - 17.1.2011. Foto David Vostarek

Přinášíme vám odpovědi Jaromíra Grégra na otázky Píseckého světa k projektu Technologický park v Žižkových kasárnách. Rozhovor se odehrál v kanceláři Reality Grégr, J. Grégr odpovídal pod podmínkou dodatečné autorizace. V jejím rámci z původní verze vyškrtl všechny své zmínky o konkrétních osobách a píseckých reáliích a své původní odpovědi podstatně "učesal". Plníme dohodu a zveřejňujeme upravenou autorizovanou verzi. J. Grégr nicméně slíbil, že odpoví na jakékoliv další otázky čtenářů PS.

ZÁKLADNÍ INFORMACE: Cílem projektu je vytvoření infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání, vývojové inovační a vzdělávací aktivity (technologického parku včetně podnikatelského inkubátoru). Za tímto účelem bude využit areál typu brownfield, bývalá kasárna, o celkové ploše 7600 m2. Projekt je zaměřen na podporu zasídlení a vzniku spin off firem v oblasti IT, průmyslové. automatizace a strojírenství včetně alternativní energetiky a poskytne prostor a služby pro vzdělávací a vývojovou činnost firem a partnerů. Celkové náklady jsou 450.730.000,- Kč;  výše dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR činí 252.413.000,- Kč. Stránky projektu: http://www.tppisek.cz/.

PS: V Písku se o obecně o projektu Technologického parku v prostoru bývalých Žižkových kasáren zatím příliš konkrétních informací neví – proč jste vaše záměry víc neprezentovali?

JG: Upřímně řečeno jednou větou, on nebyl moc důvod. Nebylo nic hmatatelného ke chlubení. Jde o obrovský projekt, na kterém pracujeme dlouhou dobu, většina věcí je v procesu a ještě chvíli bude. Ony existují dva pohledy na věc. Jiný je pohled zainteresovaných firem a subjektů a druhý širší veřejnosti. Nám jde teď přece jen více o to, aby celý projekt byl od začátku až do konce zajištěn a běžel podle plánu. Proto komunikujeme zejména s odbornou veřejností a firmami. Ale máte pravdu, že informace pro veřejnost jsou neméně důležité a zájem o ně mne překvapil. Mohu ujistit, že informovanost o projektu zlepšíme. Ostatně základní kámen Technologického parku byl první dobrý důvod. Už dnes na webových stránkách najde každý zájemce detailní informace a jsme ochotni odpovědět na jakékoliv nejasnosti. To říkám na rovinu i s ohledem na anonymní diskusi, která se bohužel jistě po tomto rozhovoru rozeběhne.

Jde podle vás u vašich kritiků i o politické zájmy?

Možná některým ano – bezpochyby to souvisí i s tím, že jsem kandidoval pod hlavičkou TOP09 v posledních komunálních volbách...

Nejdřív bych probrala některé otázky od čtenářů Píseckého světa: Získali jste evropskou dotaci něco přes čtvrt miliardy korun, celkový rozpočet projektu je 450.730.000,- Kč. Kdo zaplatí zbývajících téměř 200 milionů?

Samozřejmě my jako investor, částečně z vlastních prostředků – přibližně 40 mil., z větší části z bankovního úvěru – 160 milionů.

Kdo přesně je tím investorem? Kolem projektu je zmiňováno několik firem...

Nejsou kolem toho vůbec žádná tajemství. Reality Grégr, s.r.o. má ve stoprocentním vlastnictví společnost Technologické centrum Písek, s.r.o., jejíž původní název byl TERAALEF s.r.o. Firmu jsme v roce 2008 koupili, protože vlastnila klíčové dvě nemovitosti v Žižkových kasárnách. Nechci zabíhat příliš do detailů, ale při procesu schvalování projektu se hledí mimo jiné na tzv. rating společnosti. Reality Grégr jako autor projektu toto ohodnocení má. Pro větší transparentnost se snažíme žádostí u Ministerstva průmyslu a obchodu převést vše na společnost Technologické centrum, s.r.o., protože to bude skutečný investor.

Už na projekt čerpáte dotační peníze?

Smlouva o přidělení dotace byla podepsána v únoru 2010, ale zatím se nic nečerpalo. Způsob čerpání peněz je standardní u všech podobných projektů, tedy: Existuje poměrně přesně stanovený plán čerpání dotace. Veškeré platby hradíme my. Kvartálně se odevzdává tzv. monitorovací zpráva, ve které se porovnává čerpání resp. financování. No a ve finále Czech Invest po kontrole proplatí uznatelné náklady z 56 procent.

Jak je ošetřený případný nárůst nákladů v průběhu realizace projektu?

Proces přípravy a schvalování projektu je opravdu dlouhý a náročný zejména proto, že se v něm hodně podrobně definují náklady. Proto mohu konstatovat, že neočekáváme žádný nárůst. Pokud mělo přece jen k nějakým nárůstům dojít, čekalo by nás opět podrobné a náročné schvalovací řízení.

A jaké jsou garance, že projekt nezkrachuje a nebude pak zátěží pro město?

Město Písek se nijak finančně nepodílí na projektu TPP, to znamená, že na něj nemohou přejít žádné finanční zátěže. Je to soukromý projekt, soukromá investice. Ostatně to zaznívalo i při jednáních od předtavitelů města: projekt podporujeme morálně, ale nejde o žádnou spoluúčast, záruky či partnerství.

Měli jste zájem o jinou spolupráci s městem?

Sídlo s takovým potenciálem samozřejmě poskytuje různé formy možné spolupráce. Od začátku jsme s vedením města komunikovali, problém trochu nastal v minulém volebním období. Spíš bych ale řekl, že veškerá nedorozumění vyplývala z neznalosti věci a místních řekněme politických vazeb. Na druhou stranu jak můžete sama dohledat v předvolebních prohlášeních se stal Technologický park poměrně oblíbeným tématem….

Změnila se situace po volbách?

Jsem rád, že jsme po období nedorozumění měli šanci všechno znovu probrat. S panem starostou Veselým jsme si vysvětlili princip a možnosti technologického parku. Můj dojem je ten, že se mu projekt líbí. Ten projekt totiž v sobě má mnoho dalších možností pro celé město, pro školy, místní podnikatele a firmy. A na tom bychom měli spolupracovat. Například, je tu možnost vytvořit ve spolupráci s opravdu velkými světovými firmami technologický základ, který můžou využívat školy, v podobě tak zvaných inteligentních učeben, plných nejmodernějších technologií a výukových programů pro všechny stupně škol od základních po vysoké.

Kdy by taková nabídka pro školy mohla začít fungovat?

Technologická park se musí otevřít nejpozději v červnu 2012, takže od září téhož roku.

A jak byste si spolupráci s městem představovali?

Zopakuji, že nejde o peníze. Jde o reprezentaci města. Tak rozsáhlý projekt prostě musí mít podporu města. Do Písku se chystají představitelé opravdu velkých světových firem, který sem nad rámec projektu mohou přinést nová pracovní místa a příležitosti. Má-li toto fungovat, musí mít možnost jednat, setkat se s představiteli města. Bez ohledu na politickou příslušnost totiž platí, že starosta prostě má kopat za své město a vítat všechny investory, všechny lidi, kteří přicházejí s dobrou myšlenkou, která může Písek posunout dál.

Takže odbočka jen zdánlivá: Jaký důvod vás osobně do politiky vedl? Snaha uchvátit radnici a využít ji pro podporu vlastních podnikatelských aktivit?

Do voleb jsem šel – nebo spíš náš tým šel – proto, že jsme chtěli změnu. Přestalo nám stačit o tom kecat a kritizovat jen po hospodách, chtěli jsme ke změně přispět. Nedostali jsme zatím příležitost. Určitá změna sice nastala, ale na některých zásadních místech se nezměnilo nic.

Co tím konkrétně myslíte?

Možná to není na první pohled jasně vidět, to by ostatně bylo asi na všechno pozdě, ale těch věcí je spousta. Jsou to koncepce jednotlivých odvětví ve městě, podpora podnikatelů, kultura, sport. Samostatnou kapitolou pak jsou veřejné zakázky, zabrzděný vývoj města, nečerpání dotací... Je to velký úkol pro nového starostu – byť je jiného politického smýšlení – protože podle mne na komunální úrovni stranická politika vůbec nehraje roli... Ale to by bylo na jiný rozhovor, vraťme se k technologickému parku.

Co teorie o vaší vazbě na izraelskou, respektive potom kyperskou společnost, která Žižkova kasárna privatizovala? Nekoupili jste podle nějaké předchozí domluvy výhodně zprivatizovaný majetek za babku?

Tak to rozhodně odmítám. Nevím, na kolik jsou tyto informace zveřejnitelné, ale mohu uvést, že částka, za kterou jsme společnost TERAALEF s.r.o kupovali od vlastníka my, byla násobně vyšší, než částka, za kterou byly odkoupen majetek od města. Takže žádná domluva, žádná výhoda.

A jak vznikl záměr vybudovat tam technologický park?

My jsme jako realitní firma původně chtěli v těch dvou objektech vystavět rezidenční zónu – bydlení se službami. Jenže přišla recese a krize. Tak jsme začali přemýšlet, hledat jiné využití. Ve spolupráci s firmou MEPCO, která spolupracovala s městem a svazem obcí, spolu se senátorem Miroslavem Krejčou a ředitelkou Úřadu práce Sašou Zajíčkovou jsme přišli myšlenku jakéhosi technologického parku, ani nevím, jestli jsme tomu tak už tehdy říkali. V začátcích pomohl taky tehdejší starosta Luboš Průša. A následoval dlouhý proces schvalování a předkládání projektu, který dospěl až do dnešní podoby.

Budete dál jednat s městem o dalším partnerství?

Domluvili jsme se se starostou, že by rada města teď na jaře uspořádá výjezdní zasedání, na kterém bychom jim projekt podrobně představili a zodpověděli všechny dotazy. Pozvali bychom tam i zástupce Czech Investu, ředitele IBM a další. Už dnes se totiž domlouvají konkrétní navazující projekty – například se rozbíhá spolupráce s píseckou průmyslovkou a VOŠ. Druhá část debaty by měla být o tom, jak město může využít potenciálu technologického parku pro své vlastní žádosti o dotace. Podle informací, které zatím máme, se v této oblasti otevírá velká perspektiva a na podobné IT technologie je připraveno značné množství peněz.

Takže byste se zásluhou města mohli dostat k dalším dotacím?

Ne, já teď mluvím o možnostech, které se otevřou pro město. Nabízíme informace, kde hledat možnosti získání dotačních prostředků pro město. Nejde rozhodně o nějaké peníze z městského rozpočtu pro nás, aby si to zas někdo nevysvětloval jinak. Město a Technologický park mohou existovat samostatně, jede druhého existenčně nepotřebují. Pokud ale může nastat situace, kdy jejich propojení přinese další rozvoj oběma projektům, tak není důvod nebýt partnery.
Už dnes víme, že přinejmenším pro školy jsou ty možnosti opravdu výborné. Z grantových programů by město mohlo čerpat prostředky na vytvoření ohromného technologického zázemí, učeben, vývojových laboratoří a inkubátorů pro všechny možné obory. To má návaznost na vysoké školy, a to nejen na ty, které v Písku již působí. V rámci Technologického parku jednáme o spolupráci např. s fakultami ČVUT. Firmy můžou prostřednictvím technologických parků získat ve studentech levnou pracovní sílu, naopak školy možnost praxe na nejmodernějších technologiích. Městu to pak přinese nová pracovní místa a peníze. Jde především o to, jak se podaří tyto věci účelně využít a jak se jich město chopí.

Díky za rozhovor.

0
0

Diskuze k článku +

8. 2. 2011 (16:02)  –  Veronika

0
0

O Technopark v Pardubicích nikdo nestojí, stal se z něj stroj na dluhy
velikost textu:
5. února 2011 12:15
Pardubický Technopark měl být centrem vývojářů. Namísto toho má ale dluh 150 milionů korun a hrozí mu exekuce. Navíc o něj nemají zájem ani nájemci, a je tak vlastně poloprázdný. Nyní od parku dal ruce krajský úřad, problém tak bude muset zřejmě řešit vedení Pardubic.

Technopark a průmyslová zóna v Pardubicích. foto: Michal Klíma, MF DNES
Pět let lidé poslouchali zprávy o tom, jak nový pardubický Technopark za skoro půl miliardy korun z veřejných peněz změní město v centrum vývojářů, programátorů a vědců, kteří budou vymýšlet inovace pro výrobce dílů na letoun Airbus A380 či automobil Bentley.

Dnes už je jasné, že celý projekt podporovaný 300 miliony z Evropské unie skončil krachem. Haly jsou prázdné. Vývojáři nikde na obzoru a místo toho, aby Technopark produkoval plánované mnohamilionové zisky, je to stroj na výrobu dalších a dalších dluhů. Park tak nyní dluží společnosti Geosan Group, která jej vybudovala, už 150 milionů korun.

"Upřímně řečeno, z cíle, kvůli němuž tam evropské peníze mířily, není realizováno téměř nic," řekl hejtman Radko Martínek.

TECHNOPARK PARDUBICE
Technopark slavnostně zahájil provoz 3. září 2008. Měl se stát technologicky nejvýznamnější součástí průmyslové zóny ve Starých Čívicích. Během několika let měl zaměstnat stovky vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Stál přes 400 milionů korun, 300 milionů hradila Evropská unie. Nyní dluží 150 milionů korun. Není zaplněn ani z poloviny, v jeho areálu podniká 8 firem, které zaměstnávají 130 osob. Univerzitní studenti ani pedagogové ho nevyužívají.

Pardubický kraj, který stál na začátku zrodu technologického parku, tak dává ruce pryč a ochotně nabízí Pardubicím, ať si jeho akcie tohoto nepovedeného podniku zadarmo vezme.

Město o park nestojí
Město nad takovým danajským darem váhá a přemýšlí, jak Titanik zachránit před potopením. Pokud by totiž v dohledné době přestal fungovat, Evropská unie by mohla požadovat zpátky svých 300 milionů korun. Ovšem město se moc necítí na to, aby vdechlo podniku druhý život.

"Město ani kraj nejsou podnikatelé a nemají zajišťovat naplněnost technologických center," říká přitom primátorka Štěpánka Fraňková.

Navíc podle ní nejde jen o umoření dluhů, ale o nastolení takových podmínek, aby byl podnikatelský inkubátor funkční.

Náměstek hejtmana Roman Línek, který byl u zrodu Technoparku, odpovědnost za fiasko odmítá. "Manažeři společnosti nesplnili mé očekávání," uvedl Línek. Příčinou dluhů je podle něj to, že kalkulovali s příjmy v době konjunktury a nedostatku prostor k podnikání. Park měli využít zvláště dodavatelé automobilového průmyslu, což s krizí padlo.

Jenže takové výmluvy hejtman Radko Martínek kategoricky odmítá a tvrdí, že stavba Technoparku, kterou rozjeli jeho předchůdci, nebyla dobře připravena. "Celé to bylo postavené na vodě. Bohužel se ani nikdo nezabýval tím, kdo bude v Technoparku fungovat. Neberu ani výmluvy na ekonomickou krizi. Projektu jednoznačně chyběla lepší příprava," uvedl Martínek.

Spolupráce s univerzitou vázne
Potíž je v tom, že kraj ani město nebyly vůbec připraveny podpořit podnikatelský inkubátor v Technoparku z vlastních peněz tak, jak to dělají jinde. Technopark tak nasadil tržní nájmy. "Proto o to není příliš velký zájem a nefunguje spolupráce s univerzitou," řekl rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig.

Zastupitelé Pardubic mají před sebou dvě varianty. Buď pomoc topícímu se Technoparku odmítnout, anebo budou ručit u směnky pro věřitele. Pak ale riskují, že dříve nebo později za nepovedený experiment zaplatí obyvatelé Pardubic. "Jedinou možností je zřejmě veřejná dražba nevyužité haly, která by zčásti umořila dluh vůči Geosanu. Bohužel nevidíme jako město jiné řešení než směnku, která má velká úskalí," řekla primátorka. "Směnka? To je velmi nebezpečná forma financování," řekl hejtman Radko Martínek.

Kam dál?
Další články k tématu: Pardubický kraj
Zpět na hlavní stranu: Zprávy
Autoři:

Jaroslav Hubený MF DNES
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/o-technopark-v-pardubicich-nikdo-nestoji-stal-se-z-nej-stroj-na-dluhy-1ik-/domaci.asp?c=A110205_1527554_budejovice-zpravy_ab

Odpovědět

8. 2. 2011 (16:44)  –  Zdenka Jelenová

0
0

Veroniko, prosím omezte svou kopírovací mánii a potřetí už sem PROSÍM stejný předlouhý text nevkládejte! Tento prostor je určen pro STRUČNÉ A KRÁTKÉ osobní názory a připomínky vztahující se přímo k článkům, případně dotazy směrem k autorům, nikoliv pro takto dlouhé přebírání materiálů odjinud. To že někde jinde jeden projekt zkrachuje, přece ještě neznamená, že jiný projekt by nemohl uspět. Tak jako někde například jedna soukromá škola zkrachuje, a jinde obdobná dlouhodobě prosperuje…

Odpovědět

9. 2. 2011 (10:52)  –  Martin Zborník

0
0

Jaký je vztah vašeho projektu a vznikajícího Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (JVTP)? Jedná se o konkurenční projekt, partnerský projekt, nebo je to projekt s jiným cílovým zaměřením? Není jeho lokace do krajského města s daleko větší potřebnou infrastrukturou značnou konkurenční výhodou? Usilujete také o podporu ze strany Jihočeského kraje jako má JVTP? Odkaz na oficiální stránky kraje – http://jvtp.kraj-jihocesky.cz/

Odpovědět

9. 2. 2011 (18:31)  –  Wolf

0
0

Já samozřejmně tomuto projektu tleskám. Mám však obavy znám takové vývojová centra firem, které jsou u Stuttgartu a to se bohužel s Pískem nedá srovnat letiště, síť dálnic a ic vlaky prostě infrastruktura jak má být a je tam opravdu návaznost na vysoké školy a firmy IBM, Daimler, Philips, Bosch, Porsche nebo HP a mnohé další, které mají tisíce lidí ve vývoji konkrétně Daimler asi 10tisíc v roce 2004, kdy jsem tam byl a to platí i pro IBM, tak nevím nevím a nechce se mi věřit, že napřiklad výše zmíněná IBM by se s vývojem hrnula do Písku.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.