Proč škodí Roundup – a existují jiné možnosti?
V souvislosti s diskusí o tom, zda je vhodné ve městě, v parcích a kolem dětských hřišť, používat chemické prostředky na hubení plevele, zveřejňujeme v příloze tohoto článku příručku Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích, kterou vydala Síť ekologických poraden STEP ve spolupráci s Hnutím DUHA. Vydání podpořil Magistrát města Brna, jehož radní v červenci 2018 rozhodli, že postupně omezí používání chemických herbicidů typu Roundup na území Brna až do úplného zákazu od roku 2020. Brno tak jde cestou evropských zemí – v Německu či Rakousku se k vyloučení glyfosátu z postupů při údržbě ulic přihlásily již desítky měst, například Norimberk a Stuttgart. A jak na to odpoví Písek, který je přece „vždy o krok napřed?“
Příručka předkládá informace k problematice používání herbicidů, zejména glyfosátu,v městském prostředí. Zároveň představuje některé preventivní a nechemické postupy, které zajistí pěkný vzhled veřejných prostranství a zároveň nezatíží zdraví lidí ani okolní prostředí zbytečnou chemií. Navíc jde o metody se srovnatelnými nebo nižšími náklady než v případě chemického ošetření. Infolist je určen místním samosprávám, správcům veřejných prostranství a také soukromým a městským firmám, které se věnují údržbě veřejných ploch.
Používané chemické prostředky
Pro použití na nezemědělskou půdu je Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským schváleno asi 40 prostředků určených k likvidaci plevelů (stav v červenci 2017). Mají různé názvy, například Dominator, Klinik, Kaput, Madrigal, Roundup – ale všechny mají stejnou účinnou látku N-(fosfonomethyl)glycin známý pod názvem glyfosát, případně jeho deriváty. Přípravky neobsahují čistý glyfosát, často jde o roztoky doplněné smáčedly, případně dalšími látkami, které umožňují rychlejší pronikání do rostlin a větší účinek.
Glyfosát rostoucím rostlinám blokuje syntézu několika klíčových aminokyselin, díky čemuž začnou chřadnout, až uschnou. Glyfosát neúčinkuje na semena – preventivní postřiky před vzejitím plevelů nemají význam. Vstřebává se především přes listy a stonky, rostlina ho sama transportuje do všech svých částí. Odumírání trvá dva až tři týdny v závislosti na teplotě, vývojové fázi a dostatku vody. Glyfosát používá jak zemědělství, tak místní samosprávy, dále údržbáři silnic nebo Správa železniční dopravní cesty při odstraňování plevelů na zpevněných plochách (okraje chodníků a cest, dvory, dláždění, ale i okolí kolejí a nádraží), případně pro likvidaci náletových dřevin. Plošné postřiky odstraňují menší rostliny, koncentrovaný roztok nanášený štětcem na řezné plochy kmínků zabraňuje obrážení ořezaných náletových dřevin.
Zdravotní rizika
Používaná látka má přímý účinek pouze na rostliny, blokuje určité chemické pochody nezbytné pro jejich růst. Živočichové tyto konkrétní procesy nemají, proto je glyfosát tímto způsobem neovlivňuje. Jeho přímá toxicita při požití nebo styku s pokožkou není příliš vysoká. Rizika glyfosátu pro lidské zdraví spočívají v něčem jiném, a to:
• Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogeny. Tato nejvyšší medicínská autorita v oblasti rakoviny konstatovala, že existují dostatečné důkazy o karcinogenitě glyfosátu u pokusných zvířat. Dále uvedla, že u lidí existují omezené důkazy toho, že glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodgkinských lymfomů (zhoubných nádorů lymfatického systému).
• Existuje podezření, že působí genotoxicky, může narušovat fungování hormonální soustavy a poškozuje vývoj plodu a průběh těhotenství.
• Nová studie publikovaná v lednu 2017 také prokázala souvislost mezi glyfosátovými herbicidy a závažným onemocněním jater. Autoři dokládají, že onemocnění, konkrétně nealkoholická tuková jaterní choroba (NAFLD), vzniká, pokud je organismus dlouhodobě vystaven i velmi malým dávkám glyfosátového herbicidu Roundup – konkrétně 75tisíckrát menším, než jaké povoluje Evropská unie.
• Obvykle se používá ve směsi s dalšími látkami. Testy na neškodnost jsou prováděny pouze pro jednotlivé složky, často však funguje tzv. koktejlový efekt, kdy více látek současně má výrazně větší nebo zcela neočekávané účinky. Lidé jsou vystaveni celé řadě chemických látek včetně zplodin z dopravy, především ve městech.
•Nejohroženější skupinou jsou děti. Důvodů je několik: Mají malou výšku (dýchají vzduch níže při zemi), malou tělesnou hmotnost i prostupnější pokožku – všechny chemické látky se jim snadněji dostanou do těla a mají větší účinek. Riziko také výrazně zvyšuje zvyk dětí sbírat věci ze země a dávat je do úst – mohou tedy snadno přijmout velkou dávku chemikálií bezprostředně po aplikaci.
• Je prakticky nemožné všechny uživatele veřejných prostranství efektivně informovat o ošetření ploch herbicidy. Jednak je to technicky obtížné (velké nebo nesouvislé plochy), jednak mnoho lidí výstražné tabulky nečte nebo nedokáže přečíst (děti, cizinci). Lidé tedy prakticky nikdy neví, zda se pohybují v ošetřeném nebo čistém prostředí.
• Glyfosát v půdě rozkládají půdní mikroorganismy. Ve městě však nezanedbatelné množství donesou lidé na botách do domácností, kde v odlišném prostředí tyto látky mohou zůstávat podstatně delší dobu a ve velké koncentraci (dochází k pomalému rozkladu, nepůsobí UV záření a ředění srážkami).
• Výzkumy ukazují, že množství glyfosátu a jeho metabolitů v moči je značné jak u zemědělců, kteří glyfosát přímo používají, tak u městských obyvatel. Do těla se dostává jednak v potravinách (zbytkové množství zejména po ošetření rostlin před sklizní), tak náhodným kontaktem při urbánním použití. Zatížení je tedy zřejmě trvalé.
Dopady na životní prostředí
Každý typ použití glyfosátu s sebou nese jiná rizika. Ve městech jsou ohroženi zejména lidé a domácí zvířata, v krajině je zásah širší a důsledky obtížněji dohledatelné. Navíc často dochází k porušení pravidel pro bezpečné použití, které uvádí výrobce na obalu.
• Glyfosát je jedovatý pro vodní organismy a není možné ho používat v ochranných pásmech vodních zdrojů. Při aplikaci by nemělo dojít ke splachu do vodních toků, což je při plošném použití obtížně splnitelné i kontrolovatelné
• Masová aplikace na velké porosty postupně selektuje odolné druhy a genetické linie. Tyto rostliny jsou pak prakticky nezničitelné a lze očekávat jejich zvýšený výskyt. U nás se již vyskytuje rezistentní plevel turanka kanadská.
• Glyfosát je totální herbicid, účinně zabíjí všechny rostliny, se kterými přijde do styku. Je tedy extrémně nebezpečný pro všechny necílové rostliny, a to i při malém zasažení. Není neobvyklé vidět spálenou trávu nebo popálené či zahubené stromy vedle polí – ke kontaminaci dochází úletem glyfosátu za větru nebo nepřesné aplikaci zemědělským postřikovačem. Rostliny, které nezahubí zcela, jsou navíc náchylnější k jiným chorobám a škůdcům. To přispívá například ke špatnému stavu stromů v alejích podél cest (zimní solení a zásahy glyfosátem během vegetace výrazně snižují vitalitu i velmi odolných stromů).
•Existuje podezření, že glyfosát je jednou z látek, které způsobují syndrom zhroucení včelstev. Při něm dochází k náhlému vymírání zdánlivě zdravého včelstva.
VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 13/2019
Dokumenty k článku
Diskuze k článku 
Dobrý den,
Slyšel někdo, že by se za první republiky i v JZD používal ROUDUP a byli jsme v zemědělství soběstační. Já na zahradě Roudup nepožívám je to potřeba pečlivě vytrhat nebo okopat. To je rada proti rakovině.