Písecký svět podporuje platformu Šumava Pro
Občanské sdružení Písecký svět podepsalo výzvu k zachování bezzásahových území v NP Šumava v současném rozsahu, adresovanou ministrovi životního prostředí Chalupovi, a stalo se členem platformy ŠumavaPro. Protože v lesnicky orientovaném píseckém prostředí vyvolává téma bezzásahovosti v NPŠ pravidelně mnohé nesouhlasné reakce, pokusíme se čtenářům vysvětlit alespoň základní argumenty, které nás k tomu vedly. A zároveň vyzýváme všechny, kteří s nimi budou souhlasit, aby se – ať už jako jednotlivci, nebo jako jakákoliv organizace – k této platformě připojili.
Platforma ŠumavaPro, sdružující dnes desítky organizací a stovky osobností, vědců i „řadových“ občanů (další se každým dnem přidávají), vznikla nedlouho po jmenování nového ředitele Správy NPŠ. Jak známo, po zrušeném výběrovém řízení jmenoval ministr Chalupa do této funkce bývalého politika (mimo jiné v řadách KSČ a ODS) PhDr. Jana Stráského. Jeho „odbornou kompetencí“ předurčující jej k vedení odborného pracoviště, jež spravuje nejpřísněji chráněné přírodní území v České republice, byl především fakt, že několik let šéfoval Radě NPŠ, kde hájil zájmy Jihočeského kraje a de facto velmi aktivně sjednocoval starosty šumavských obcí proti předchozí Správě NPŠ a ministerstvu životního prostředí.
Po svém nástupu začal Jan Stráský okamžitě prohlašovat, že dosavadní přístup Správy NP je třeba razantně změnit a že jeho hlavním úkolem je boj proti kůrovci, který bude vést bez ohledu na platnou zonaci, tedy i v dosavadních bezzásahových zónách. Pro zachování bezzásahových zón v NP Šumava ovšem existuje tolik vědeckých expertiz, studií, prohlášení, rozborů atd., že je prostě nezpochybnitelné. Pokud tedy vůbec chceme na Šumavě národní park – a to je vlastně i po dvaceti letech jeho existence kardinální otázka.
Otázkou však naopak vůbec není, zda v horském smrkovém lese, který z velké části podlehl útoku kůrovců, dojde, či nedojde bez zásahu lesníka či vševědoucího filozofa k samovolné obnově. Lesníci ze správy národního parku v srpnu 2010 podrobně zdokumentovali (z vrtulníku i ze země) situaci v bezzásahových zónách. Snímky a videa, které má i naše redakce k dispozici, ukazují, že pod uschlými stromy na většině míst dochází k masivní obnově, na některých pokusných plochách lze napočítat i přes dvacet tisíc semenáčků na hektar.
Výborný populárně-naučný "studijní materiál" pro zájemce o problematiku (ale využitelný např. i při školní výuce): kniha Co vyprávějí šumavské smrčiny (Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba a kol., volně dostupná v pdf).
Je třeba ZDŮRAZNIT, že veškerá diskuse se dnes vede o jádrových částech národního parku, především o horských smrčinách. V bezzásahovém režimu je nyní asi 25 procent lesů v parku (kvůli zmatenému historickému vývoji jsou to dnes 1., ale i část 2. zón). Ve zbylých třech čtvrtinách lesa nikdo – ani přírodovědci, ani občanská sdružení – nezpochybňuje nutnost aktivních zásahů proti kůrovci. A pokud v tomto směru Správa NPŠ v minulých letech cokoliv zanedbala (a na některých územích se ukazuje, že zřejmě ano), je třeba to napravit. A právě to by mělo být jedním z úkolů nového ředitele.
Jan Stráský však svou svatou válku za Šumavu zahájil likvidací vědecké sekce Rady NPŠ, což je poněkud zvláštní krok, když uvážíme jeho absolutní absenci odborného vzdělání. Pokud nastupuje, jak bylo zmíněno mnohokrát jeho obhájci, jako „schopný osvědčený manažer“, pak je takovýto krok směrem k vědecké komunitě opravdu překvapivý. Ovšem v podstatě nepřekvapil nikoho, právě proto, že Jan Stráský dlouhá léta proti vědcům (jak v Radě NPŠ, tak v samotné Správě NPŠ) vystupoval.
Velmi stručně o lesích v NPŠ
- Umělé monokultury: diferencovaně kácet
Podstatnou část lesů národního parku tvoří umělé smrkové monokultury. Přirozené mechanismy, které smrčiny chrání proti škůdcům a extrémnímu počasí, jsou zde oslabené. Podle názoru ekologů i lesníků je proto nezbytné zde proti kůrovci zasahovat. Asanace by měla důsledně likvidovat vznikající ohniska kalamity včetně jednotlivých stromů i polomů.
S kritikou se ale setkal konkrétní postup: namísto včasných cílených zásahů se totiž dříve kácely rozsáhlé plochy lesa. Vznikaly tak obrovské holiny, které otevírají cestu horským vichřicím, což způsobuje rozsáhlé polomy. Větrné kalamity, které způsobily špatně provedené zásahy proti kůrovci, už na Šumavě zničily větší plochy lesa než kůrovec samotný.
- Zbytky pralesů: evropské parky nekácí
Pravidla pro monokultury ale neplatí v pralesovitých horských smrčinách národního parku:
Nejde o umělý porost, nýbrž o původní les – a kůrovec do něj přirozeně patří. Je součástí přirozených proměn pralesního ekosystému, stejně jako třeba lavina nebo vichřice. Podle mezinárodních pravidel pro národní parky se první zóny mají ponechávat přírodnímu vývoji, včetně působení brouků. Nezasahovat proti kůrovci v těchto územích je samozřejmostí nejen na bavorské straně hranice, ale také v dalších parcích Německa, Rakouska, Polska či dalších zemí. Šumava není žádnou zvláštní výjimkou.
Kácení není ani účelné. Odborníci – mezi nimi i mnoho lesníků, kteří mají s managementem těchto území zkušenosti – doporučují proti kůrovci v těchto polohách nezasahovat, protože se tyto přirozené ekosystémy „chovají“ jinak než lesy v nižších polohách. Vědci opakovaně upozorňují, že kácení a odvoz dřeva působí v horských smrčinách nevratné škody. Prof. Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Dojde k porušení svrchních půdních horizontů, k eliminaci činnosti půdních organismů a tím se zpomalí přeměna živin, zvýší se riziko eroze půdy, sníží se retence vody a živin v půdě, a v neposlední řadě odvezeme živiny, které jsou tolik potřebné pro rozvoj nové vegetace.“
Ze zón bezzásahových - zóny bezzásadové?
Ředitel Stráský se s ministrem domluvili na tom, že národní park bude následující dva roky (v rozporu se Zákonem o ochraně přírody) bez zcela základního dokumentu – plánu péče – a úplně vše se má podřídit plánu boje s kůrovcem. Právě proto je tak důležité, do jaké míry ministr Chalupa schválí předložený Plán boje proti kůrovci, který bezzásahové zóny citelně zmenšuje.
Stráský: "Víra, že si příroda pomůže sama, je lidsky nepokorná a zbytečná!"
Pokud jde o Stráského vztah k přírodním ekosystémům, trefně jej sám charakterizoval výroky typu „Příroda je nepřítel, a proto se proti ní musí bojovat!“, nebo třeba „Jsme proti 30% bezzásahovosti, ačkoli teď nevím přesně, co to je.“
Pro ty, kteří by teď začali oponovat, že jde o výroky vytržené zlomyslně ze souvislostí (nejde – Stráský je sám mnohokrát autorizoval), ještě ocituji souvislé Stráského vyjádření pro Českou televizi k otázce, zda je ochoten připustit, že příroda se může v horských partiích Šumavy vyvíjet bez lidského zásahu: „Nevěřím tomu obecně, že ten les si pomůže sám, že je jistota, že si pomůže sám, a že vyroste les, který tam chceme. Já samozřejmě znám formulace těch hodně zarytých skalních představitelů této teorie, kteří říkají: vyroste tam takový les, jaký tam vyroste, a ten my tam chceme. To ovšem pro mne je velmi jako scholastika 13. století a připadá mi to jako filozofovi velmi zajímavá věta, ale tu já nesdílím a říkám vám, že víra v to, že ten les se sám od sebe vyvine, mně připadá hlavně lidsky nepokorná a zbytečná! Přece člověk ví, jak to udělat, aby tam měl les, jaký chce.“ (V pořadu ČT2 Nedej se o problematice bezzásahových zón: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/)
O co tedy skutečně jde?
Mezi největší bojovníky proti národnímu parku na Šumavě se řadí takoví experti, jako například Zdeněk Zbytek, bývalý komunistický generál. Dnes „podnikatel“, napojený na staré známé v Sovětském svazu, a poradce Miloše Zemana. Před dvaceti lety byl velitelem tankové divize ve Slaném a ještě krátce po 17. listopaduvyhrožoval zemědělcům a studentům „tankovou odvetou“. Kolem Zbytka se vyskytuje mnoho lidí, kteří vlastní pozemky na Šumavě a věří jistě v pokrok správným směrem. Kdo další? Senátor Tomáš Jirsa (ODS) a další lidé kolem hlubockého "Knížete" Pavla (kmotra ODS Dlouhého, který je angažován např. v akciovkách České lesy a.s. a Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.). Stavitelé i politici (regionální i celostátní), kteří chtějí prosadit projekty v prvních zónách (evergreen: lanovka a sjezdovky na Smrčině). Oba dotčené kraje, kterým v minulosti (ať už byla u moci ODS nebo ČSSD) opakovaně vadilo, že nemají kvůli Zákonu na ochranu přírody v přísně chráněném území národního parku vůbec žádné kompetence a rozhodovací pravomoci. Developpeři a majitelé lukrativních pozemků v NPŠ, kterým se postupná devalvace ochrany území jistě hodí do krámu. Věří někdo, že těm všem jde v bitvě o Šumavu o ochranu přírody??? (Vtipný článek o návštěvě Zbytka, Zemana a spol. v 1.zóně u Plešného jezera najdete zde)
Pak ale je tu samozřejmě také značná část lesníků, včetně jejich akademických špiček, kteří bezpochyby nejsou vedeni zákulisními dřevařskými či "rozvojovými" plány... Málokdo z těch, kteří nejplamenněji vystupují proti bezzásahovosti na vyhrazené části parku, ale má skutečné praktické zkušenosti s péčí o les v těchto horských polohách. Lesník z Písku či z jižní Moravy může být skvělým odborníkem na zásahy proti kůrovci v hospodářském lese, a třeba i na pěstování „přírodě blízkého lesa“, ale jeho recepty prostě v nadmořské výšce jeden kilometr ztrácejí relevanci i účinnost.
No a pak je tu neopominutelná část politiků i veřejnosti, kterým se prostě přirozený les opravdu nelíbí. Za staletí, kdy jakékoliv přirozené kousky divoké přírody urputnou "péčí" naší civilizace v podstatě vymizely, na jejich nepředpojaté vnímání skutečně není značná část dnešní populace připravena. A s tím nelze nic dělat, proč taky, to je jistě každého právo. Akorát se společnost jako celek musí konečně domluvit, jaký z těchto postojů a názorů bude na Šumavě preferovat. Pokud stále převládá názor, že chceme mezinárodně uznávaný národní park, pak prostě musíme akceptovat fakt, že jeho nezanedbatelná část prostě musí být „věnována“ čistě přírodním procesům a ve zbývající části se musí zajistit, aby ta nevyzpytatelná a neposlušná příroda neohrožovala naše civilizační výdobytky – jako například hospodářský les, pokrývající tisíce a tisíce hektarů naší vlasti (na rozdíl od malinkaté částečky rozlohy, věnované přírodě).
Z REAKCÍ v diskusi NA WEBU WWW.SUMAVAPRO.CZ:
8.4.2011 v 21.04, Priroda ma taky pravo na zivot!: Pripojuji se k vyzve. Sama nedokazu pochopit, jak neodbornik muze byt dosazen na vedouciho podniku, kteremu nerozumi a vzdelani ma naprosto jine. To je jako kdyby autoopravar sel na porodni sal delat cisarske porody. (Omlouvam se za tak extremni prirovnani.) To by novomaminky ani deticky nemely moc sanci na preziti. Mamky by umiraly a deti pak take. Tim by koncilo lidstvo. No a se Sumavou to ted vypada podobne.
Ale pritom bychom si meli vsichni vazit takoveho skveleho ekosystemu, co tu mame, uzasne studnice zivota, studnice cisteho kysliku, zive encyklopedie organismu!!! Prave nejprirozenejsi stav prirody nas muze jeste hodne co naucit.
Pojdme a chranme nasi jedinecnou Sumavu!
9.4.2011 v 6.43, Buďme společností 21. století!, Lukáš Haupt: Součástí každé moderní vyspělé společnosti 21. století je dostatečná ochrana přírody. V minulém století to byl pro mnohé luxus, ale nyní (konečně!) se chrana přírody (na různém stupni) stává nutností a de facto jedinou cestou přežití celosvětové společnosti! Pokud ministr ŽP či ředitel NP nemají za prvotní cíl ochranu přírody a krajiny, jsou zcela nekompetentní k výkonu své fuknce a měli by se jich vzdát!!!
4.4.2011 v 15.27, Těžba je likvidační pro přirozené porosty: Vidím téměř každý den následky a dopady těžby na les. Těžká technika bezpečně zlikviduje semenáčky, takže místa po těžbě musí být uměla osázena a to nejen v místech těžby, ale i všude na přístupových cestách, které je nezbytné vytvořit pro svoz dřeva. Použití motorové pily nebo jiné hlučné techniky vyhání zvěř na značnou vzdálenost a porušuje teritoriální rovnováhu. Les je kontaminován olejem, naftou či benzínem a dalšími uhlovodíky nejen ze spalin, ale i neopatrnou manipulací, či drobnými haváriemi, ke kterým dochází celkem běžně. Dochází ke kontaminaci přirozených napajedel. Tomu se nelze vyhnout. Ponechání kmenů na místě je také možné, ale vzhledem k tomu, že do míst stejně bude zajíždět technika, tak je to jenom malá útěcha. Přístupové cesty (po těžbě) jsou rozježděné a při přívalových deštích se vytváří hluboká koryta, která odnášejí humus i horniny. Eroze je pak mnohonásobně větší, než jakou způsobují zvířata nebo chodci, případně další vlivy. Pokud už je nezbytně nutné v takových oblastech těžit, tak pak bych se přikláněl k omezené extenzívní těžbě bez motorové techniky, tj. sekyra, dvouruční pila a koně. Negativní dopad na les by byl výrazně menší.
8.4.2011 v 15.54, Odmítám návrat ke komunistickému pohledu na přírodu, Tomáš Nosek: Ve sporu o Šumavu v poslední době zaznívá neuvěřitelný argument, že do činnosti NP nemají co mluvit vědci. Je to jako říkat, už máme dost jednostranného pohledu stavebních inženýrů a jejich vlivu na stavbu dálnic v ČR.
Příroda se starala sama o sebe bezchybně miliardy let. činností člověka jsme její schopnosti sebeobnovy sice narušili, ponecháme-li ale ekosystémům čas, vznikne krásná divočinna, kde se budou moci rozmnožovat druhy rostlin i živočichů dohnané člověkem na pokraj vyhynutí.
TEXT VÝZVY:
Vážený pane ministře,
obracíme se na vás s výzvou k záchraně Národního parku Šumava.
Národní parky chrání klenoty české přírody – v případě Šumavy je to pestrá mozaika rašelinišť a podmáčených smrčin, zbytky horských pralesů, ledovcová jezera. Žije zde naše poslední životaschopná populace tetřeva hlušce a domov tu mají i další ohrožená zvířata jako rys ostrovid, datlík tříprstý, puštík bělavý, perlorodka říční, či vzácný motýl žluťásek borůvkový. V tajemných rašeliništích, ve tlejícím dřevě a v pralesních půdách dosud nezničených holosečemi, objevili vědci drobné živočichy a houby, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody. Nejen proto, že jej vzácné druhy rostlin, živočichů a hub potřebují. Ale také proto, abychom my, lidé, viděli divadlo přírody v jeho nekonečných proměnách a poznali i porozuměli tomu, jak se mění v závislosti na změnách prostředí. Národní park právě proto – ku prospěchu místních obcí – obdivují miliony návštěvníků.
Udivilo nás, že jste jako ministr životního prostředí jmenoval ředitelem Národního parku Šumava člověka, který poslání parku nerespektuje: bývalého politika Jana Stráského, který opakovaně prohlašuje, že „příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat“. Ale nejvíce nás znepokojují záměry, které Jan Stráský oznámil. Proto Vás pane ministře vyzýváme, abyste při vědomí zodpovědnosti, kterou nesete, nepřipustil porušování českých zákonů i mezinárodních dohod a pravidel péče o národní parky. Žádáme Vás, abyste neprodleně:
- Zajistil ochranu nedotčené přírody – tedy nepřipustil kácení a těžbu dřeva v území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30% plochy národního parku a vytvořil podmínky pro jeho postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030.
- Zajistil bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů a lokalit evropského významu chráněných soustavou Natura 2000.
- Zabránil zastavění národního parku – tzn. neumožnil žádné převody pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině (mimo intravilány obcí).
- Nepřipustil použití pesticidů v lesích národního parku.
- Zajistil obnovení vědecké sekce Rady národního parku a respektování odborných názorů a principu předběžné opatrnosti při správě parku.
- Zachoval transparentní systém zadávání zakázek – tzv. „minitendry“ a nedopustil vytunelování národního parku převodem práva hospodaření na obecně prospěšnou společnost.
Žádáme Vás, abyste zastavil i další nevratné kroky ve využití chráněného území před přijetím zákona o Národním parku Šumava, který má pravidla péče upřesnit. Vyzýváme Vás, abyste zajistil otevřenou diskusi a umožnil rovnocennou účast na přípravě zákona vědcům, nevládním organizacím, obcím, krajům a zástupcům ministerstva. Bez široké shody všech těchto skupin nedovolte zákon předložit vládě.
Národní parky a rezervace patří k našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví. Nedovolte v Národním parku Šumava necitlivé zásahy, které nebude možno vrátit. Divokou přírodu vytvořit neumíme, můžeme ji jenom chránit. Nenechejte přetavit zdejší šperky české přírody v zisky těžařských společností a developerů.
Diskuze k článku 
Písecký svět, o.s. a Zdenka Jelenová se v názorech na obhospodařování a péči o NP Šumava mýlí. To je jen velmi zdvořilé vyjádření. Vyjádřil bych se i naturalisticky ovšem ne zde. V popisovaném článku se autorka a Písecký svět, o.s. jen zařazuje mezi takové osoby a organizace, o kterých lze kulantně říci, že škodí přírodě a drží se za ruku s "ekoteroristy". Na Šumavě jsem žil a Šumava byla předána veřejnosti jako skvost !!!. Opakuji jako skvost !!!. Na tom mají zásluhu mimo jiných také Zdeněk Zbytek, ale i další bývalí vysocí důstojníci armády. Zdence Jelenové také vůbec nesvědčí politizace problému poukazováním na vojenskou, politickou, či jinou příslušnost výše jmenovaných. Možná jim nesahá v názoru na minulou i současnou péči o přírodu a způsobu řešení společenských událostí ani po kotníky . Ředitel Stráský a další budou napravovat celou další generaci zlo, které různí rádoby odborníci v uplynulých 10-15 letech na Šumavě napáchali.
Poznámka: Milá autorko paní Zdenko Jelenová, papuškujete nesmysly o tom, že kdosi komusi vyhrožoval " tankovou odvetou". To jsou jen nepravdivé politické žvásty. Pokud se chcete vyjadřovat k tomu o čem nemůžete mít žádné objektivní a pravdivé informace , tak požádejte někoho ať Vás trochu osvítí.
Pane Kovaříku, co když se třeba mýlíte Vy… Zdenka Jelenová na Šumavě také dlouhé roky žila. Je redaktorkou České televize a problematice NP Šumava se věnuje už od 90. let. Natočila dlouhou řadu reportáží a rozhovorů se zasvěcenými nejen na české, ale také na německé straně… Jsem si jistá, že přehled má velmi dobrý. Jistě Vám po svátcích sama ráda odpoví. Hezké velikonoce
pro Z.J. – ve Vašem článku je spousta z různých pramenů převzatých a přitom nepravdivých údajů, jen namátkou: Vámi zmiňovaný Z.Zbytek nebyl nikdy generálem, kde jste to vzala?
Rovněž tak nikdy a nikomu nevyhrožoval tím, co uvádíte. Jak potom věřit tomu, co píšete?
problém je jinde – pokud někdo pracuje pro pořad "Nedej se" jako paní Jelenová, tak již sám tento fakt dává záruku neobjektivnosti. A hlavně to, že někdo žije na Šumavě jej nekvalifikuje vyjadřovat se k velmi odborným a složitým problémům. To je podobné jako když další svatý bojovník za svobodu kůrovce divadelník Just má chalupu na Šumavě. Právě tito lidé zplošťují a omezují odbornou diskuzi na novinářskou zkratku, která je samozřejmě atraktivnější pro veřejnost. Nicméně takto i jinak dochází k absolutnímu popírání odbornosti českých lesníků. Veškeré "novodobé" ekologismy jsou obsaženy v přednáškách ochrany lesa již z počátku minulého století. Kolegové pí. Jelenové jako je Bezouška či komanda z hnutí Duha (většinou neznalí laici), kteří nemají ani ponětí o historii a vývoji šumavských porostů, se stali rukojmím bratrů Kužvartů a dalších "zelených" politiků. A mezitím nám náš společný zelený poklad – tato "zelená střecha Evropy" změnila barvu a uschla. A to za pomoci mnoha milionů korun, které se vrážely do propagandy a také do odkorňování stromů nastojato atd. Jsme malou republikou a máme největší park ve střední Evropě. A co z toho – přetváříme porosty, které kromě Boubína nemají s původními šumavskými porosty co do činění. přirozené zmlazení pod uschlým prostem je nesmysl. A to, které je tam z minulých let bude postupně ustupovat buřeni a klimatickým podmínkám. Zůstane možná zakrnělá bříza, protože i ta potřebuje kryt matečného porostu. atd atd – nemá to cenu, jediné co je možné je direktivně rozhodnout a nést riziko. a já myslím, že by měli nést i zodpovědnost ti, kteří nás navždy zbavili šumavských lesů…!!!!
Pro v.: Rozhodl jste se vystupovat zde jako anonym, proto nebudu rozkrývat Vaši identitu. Pokládám Vás však za vzdělanějšího a diskusi přístupnějšího člověka, než v případě bolševika, obhajujícího dodnes komunistické důstojníky. Podle toho, co píšete, bohužel evidentně nemáte dostatek kvalifikovaných informací.
Vaše hodnocení mých pořadů je samozřejmě Vaším právem – předpokládám-li, že jste je skutečně sledoval. Můžeme o tom klidně kdykoliv podiskutovat, ovšem konkrétně prosím: Kdy a kde bylo v kterém mém pořadu co "neobjektivního"?
Pokud jde o to, co jsem za posledních deset natočila o NPŠ, tak nepřehlédněte, že mezi účinkujícími se vyskytovali z největší části především renomovaní vědci, publikující své šumavské výzkumy v nejcitovanějších světových vědeckých časopisech, a pak zástupci obcí v NPŠ (možná nejčastěji v nich vystupoval například starosta Modravy, ale taky např. Jan Stráský ještě jako ředitel krajského úřadu, nebo bývalý i současný jihočeský hejtman, nebo, nebo…). Nikdo z účastníků natáčení si nikdy nestěžoval na neobjektivnost, neodbornost, či jakékoliv zkreslení prezentovaných faktů. Jen například bývalému halasnému mluvčímu Svazu obcí se velmi nelíbilo, když jsem zveřejnila fakt, že je placený hlubockým senátorem a zastupuje tedy i "jiné" zájmy…
"Novinářská zkratka" je bohužel nevyhnutelný princip této práce, protože novinář se musí většinou seznámit s velkým množstvím podkladů, vyjádření, materiálů – a pak je srozumitelně interpretovat. Nemůže je všechny zveřejnit, ale měl by z nich vyvodit shrnutí či poučení. To je jeho práce.
Pokud jde o nešťastnou Šumavu, věnovala jsem jí v uplynulých dvaceti letech možná tisíce hodin. Stovky diskusí se všemi možnými aktéry, desítky exkurzí v různých částech české i bavorské Šumavy, četba studií, odborných textů, monitoringů i prohlášení starostů. Těch pět let, kdy jsem na Šumavě žila, to skutečně není kvalifikace pro to, se "vyjadřovat se k velmi odborným a složitým problémům". Ale dá vám to mnoho dalších zkušeností, abyste se na šumavskou realitu mohl podívat opravdu ze všech stran. To mi tedy věřte :-). Chyby dělali starostové, politici, i Správa NPŠ – a veliké! Můžeme o tom dál diskutovat, ale KONKRÉTNĚ.
Ještě dodatek k bezzásahovosti: Pokud jde o odbornou stránku problému, tak ta je dnes úplně jednoduchá: Pokud chceme mít na Šumavě národní park, tak musí mít bezzásahové jádrové zóny. Na tom se shodují vědci mnoha ústavů AVČR, ale i třeba Vědecká rada Fakulty lesnické a dřevařské ČZU: „Není pochyby o tom, že zřízení a sledování bezzásahových území je jednou z klíčových priorit managementu NP“ (děkan Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., duben 2011). Jinak to prostě NP být nemůže. A to je základní věc, která se měla za těch patnáct let sporů rozhodnout. Nejde mít kočkopsa, tedy NP, kde se bude všude o les hospodářsky pečovat – i když v českých podmínkách bohužel ANO.
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc., ředitel Centra pro výzkum biodiverzity z Přírodovědecké fakulty University Karlovy Praha: „Mezi všemi českými vědci, publikujícími na mezinárodní úrovni v oborech majících co do činění s ochranou přírody, panuje jednoznačná shoda v tom, že ekosystémy horských smrčin a rašelinišť, které jsou podstatnou součástí bezzásahových území NP Šumava, jsou zcela unikátní v rámci celé Evropy a patří mezi několik málo posledních zbytků relativně neporušené a člověkem téměř nedotčené přírody na tomto kontinentu. Jsou pro nás – a doufejme, že budou i pro naše potomky – vzácným muzeem toho, jak zde vypadaly původní ekosystémy po tisíce let, až do příchodu člověka. Pro kulturního člověka 21. století je proto naprosto nemyslitelnou představou provádět v těchto územích jakékoliv úmyslné zásahy.“
Proti kůrovci se musí v parku zasahovat a nikdy jsem netvrdila, že ne. A předchozí správa to zřejmě nezvládla. Musí se to ale dělat na okrajích parku, ne uvnitř! Je třeba zabezpečit, aby se kůrovcová gradace nepřelila do hospodářského lesa. V hospodářském lese je třeba proti kůrovci zasahovat všude, rychle a razantně. Ale centrální Šumava není hospodářský les!
Máte-li čas, budu ráda, když mi ukážete první bezzásahovou zónu, kde se ukazuje to, co tvrdíte: že „přirozené zmlazení pod uschlým porostem je nesmysl.“ Osobně Vás můžu zavést do těch prvních zón, které jsem navštívila, a kde se ukazuje pravý opak. V 8. vegetačním stupni zde probíhá naprosto spontánní obnova, podle biomonitoringu to je průměrně 4849 ks jedinců na hektar., z toho 3566 ks nad 20cm výšky. Na cca 80 procentech ploch je víc než 1000 ks stromků na hektar, žádná ze 283 sledovaných ploch (každá 500m2) neměla hustotu zmlazení nižší než 80 ks na hektar. Kde přesně prosím leží ty Vámi zmiňované mrtvé plochy??
K pořadu Nedej se: víte dá se udělat jakákoliv "objektivní publicistika", která je neobjektivní. Ve vašich pořadech se vyskytují pořád ta samá jména – Fanta, Just, Vlašín, Košťál a všichni ti militantní "ochránci přírody", kteří od prvotního obviňování a napadání lesníků (lesnická lobby, dřevožrouti atd.) přešla do jemnějších přediv biologů z univerzit, kteří zkoumají přirozené zmlazení, které tam zaměstnanci parku uměle dosazují z příkopů. Nejmarkantnější šíření kůrovce v posledních cca 3 letech je od Modravy až na Březník.
A pokud se vyjadřujete k bezzásahovým zónám, tak mají cenu opravdu pouze v lokalitách, které nejsou umělou horskou smrčinou. A které to jsou? Když po kalamitách 1868 – 1878 se celá Šumava následně zalesňovala vším dostupným osivem (i geneticky nevhodným). Vzhledem k rozsahu kalamity však můžeme jen tehdejším lesníkům děkovat, protože v případě, že by se nepodařilo zalesnit, mohla by Šumava vypadat zcela jinak – znáte lokalitu Židovský les? Centrální Šumava byla hospodářským lesem dávno před nabubřelým a megalomanským vyhlášením národnho parku.
Když vidím uschlé porosty, nikdo – ani vy, ani horda nadšených vědců, kteří se vrhnou na následné houby a organismy, rozkládající tlející dřevo mne nepřesvědčí, že je to správné a že se vlastně máme radovat podle hesla "Mrtvý strom, živ(í)ý les", které za nemalé peníze propagovalo vedení parku. Lesnickým zaměstnancům parku od pohrůžkou vyhozovu zavřelo ústa, aby nemohli komentovat dění v parku. Došlo k obrovským ztrátám – duchovním i ekonomickým v nichž ekonomická ztráta za dřevo, tlející a ještě oloupané (!) je ta nejmenší. Ta zelená Šumava byla velmi zvláštním symbolem starých časů, až pohanských, jak je popisoval Stifter, Váchal a konečně i Klostermann. Lidé žili dle rozmarů přírody a animální úctě k lesům, které je obklopovaly. Dnes nemají šumaváci ani kam jít pro dřevo na topení…Ta váchalovská romantická a umírající Šumava není ta vaše současná umírající a mrtvá. A ještě máme ztrátu na mimoprodukčních funkcích lesa – např. brzdění větrného proudění, zachycování planné a prašné nečistoty v ovzduší, zadržování sněhu a horizontálních srážek, zábrany rychlého odtoku vody, čistotu povrchové vody atd atd. KDO TO NAHRADÍ A ČÍM?
A ke konkrétním výškám "přirozeného zmlazení" – od roku 2006 – 2007 jej monitoruje tým NP. Myslíte že jedinci, kteří mají 20- 40 cm přežijí tlak trav, buřeně a sněhu i námrazy? A jaké je složení – vždyť to bude – pokud tam nebudou dosazovány jiné dřeviny – zase smrk (cca 80 – 90 %), jeřáb a bříza.
Proto, aby vědci uhájili svoje místo a existenci a další přísun prostředků na svá pracoviště, proto jsme obětovali jako jejich laboratoř naše nejkrásnější české hraniční hory – nebojím se říci národní symbol. A to je příznačné i pro další dění v našem státě. A nezlobte se, vy se svým pořadem jste mimo jiné přispěli k denunciaci českého lesnického řemesla, které nám již od dob Karla IV. po generace udržuje lesy.
Naslouchat lidem, kteří svou vědeckoui a odbornou neschopnost nahrazují politickým útlakem je jako dosazovat do přirozeného zmlazení stromky a říkat tomu přirozené zmlazení.
No,tím,co jste tu napsal,jste mne přesvědčil,že jste žádný můj pořad neviděl:-). Nevadí. Jste vzděláním lesník,tedy snad je vám známo,že do horské smrčiny nic jiného než smrk,jeřáb a trochu břízy nepatří,takže co jiného byste tam asi chtěl dosazovat? Hercynská směs nižších poloh je samozřejmě něco zcela jiného-ale to jsou převážně zásahové zóny. Asi jste léta studoval ekologii a mezidruhové vztahy v systémech horských smrčin,když spláchnete do záchodu mínění desítek profesorů, našich i světových kapacit. Pak byste ale své výzkumy měĺ publikovat,bylo by to možná na Nobelovku:-).
Vážená paní Jelenová, myslím si, že pan V. nic nesplachuje do záchodu, napsal jenom svůj názor a určitě je spousta lidí, kteří mají názor stejný jako on. A s tou Nobelovkou Jste to trošku přehnanala. že.
Víte sama – a hned jste toho také využila – že na tak malé ploše se diskutovat skoro nedá. Vaše pořady sleduji (tedy ne že bych je vyhledával a seděl u TV pokaždé když se ozve znělka), protože mne zajímá, co a jak se snaží pořad Nedej se "odhalit". Asi napořád mi utkvěl záběr pneumatiky traktoru v rozbahněné šumavské lesní cestě, o kterém jste udělali celý jeden pořad. A pokud budete v horské smrčině chránit nepůvodní genetický smrk, pak na to nepotřebujeme národní park. Když usychal obrovský komplex Krušných hor, byli to lesníci, kteří přemístili původní genofond krušnohorského smrku dočasně mimo území a posléze jej v podobě nových semenáčků vrátili zpět. Znovu opakuji – pro vás možná příliš nemoderní a buranský názor – zkušený a vzdělaný lesník může s vědci spolupracovat – konec konců máme jeden z nejstarších výzkumných ústavů v Evropě, ale neměl by dle mého vědec spravovat les a lesníka vytlačit do role škůdce "těch mezidruhových vztahů v systémech horských smrčin".
A když jsme u těch profesorů, znáte učení a závěry prof. Pfeffera ke kůrovcovým kalamitním stavům? A prof. Fantu a jeho výpotky svým selským rozumem opravdu raději "spláchnu do záchodu" (fuj to jsou ale obraty jako z Vašeho pořadu). Nechme toho, nemám na podobnou diskuzi čas – jen jsem se chtěl svými příspěvky ohradit proti Vaší rétorice – ano, Písek je tradičně lesnické město a doufám že ještě dlouho bude…
Ne, opravdu tahle diskuse nemá smysl a odpovídám naposled, protože jak se říká – když chce někdo psa bít… Pokud někdo není ochoten přijmout nebo vyvrátit jasné argumenty, pokud pro svou jednostrannost – či nevím proč – nevidí tisíce zelených stromků, pokud ignoruje závěry akademických ústavů, vysokých škol i mezinárodních vědeckých organizací, tak není o čem dál mluvit.
Ale chápu to celé spíš jako rozdílné pohledy na svět – buď jsem ochotná respektovat přírodu (či Boha, Stvořitele atp.), mám před ní pokoru, ať už se mi uschlý strom osobně líbí, nebo ne, nebo si myslím, že je jí třeba pořád "ukazovat správnou cestu" a poroučet větru a dešti. Zkoušeli to marně bolševici, snaží se o to i dnešní ekonomisté.
Ale znám i lesníky, kteří mají respekt a pokoru k přírodě, mohla bych Vás seznámit se skvělým šumavským lesníkem od Lipna,který nedávno napsal panu ministrovi sám za sebe otevřený dopis na podporu bezzásahových zón u Plešňáku a na Smrčině a proti výstavbě lanovek a sjezdovek, nebo s jiným lesníkem, který měl podobné názory jako Vy, ale o 180 stupňů je změnil po několika letech života a každodenní péče o šumavské lesy v polohách nad 1000 m.n.m.
Mimochodem – v žádném mém pořadu se nepamatuju na záběr nějaké pneumatiky, netuším, o čem je řeč. Je ale pravda, že cyklus Nedej se dělá vícero autorů, možná jste si mne jen s někým popletl.
K odborníkům: Prof. Podrázský, děkan lesnické fakulty, je snad mezi lesníky brán jako kapacita, nikoliv zelený poblouzněnec, a určitě jste zaznamenal i aktuální výroky Karla Schwarzenberga k NPŠ – to je taky ekoterorista?
už opravdu naposled – to abyste neměla pořád poslední slovo a nevnucovala mi vaše poněkud černobílé "bolševické" vidění (ti dobří jsou ti co nechali uschnout Šumavu, věří v Boha a mají pokoru k přírodě – ti špatní vidí jen tisíce zelených stromků, poroučí větru dešti a přírodě chtějí ukazovat směr). Tak znáte dva lesníky, já jich znám tisíce a věřte starých i mladých, kteří zažili různé doby, ale takovou opravdu šumavsko – národní kalamitu ne. Pana děkana znám a rozhodně bych ho neřadil k vašim lidem. A Schwarzenberg není odborník ani v lesnictví ani v politice – ale to je bohužel předobraz celé naší společnosti. Mediální sféru ovlivňujete vy a tak jste vy ten nejpovolanější odborník na kůrovce, já ne.
Vidím, že už je konec diskuze, ale přesto bych se Vás ještě rád zeptal paní Jelenová: Vy máte nějaké lesnické vzdělání ? Děkuji
Lýkožrout už vyletěl.
Tak dlouho se kecá a kecá až brouk na nic nečekal, všem se vysmál, využil teplého počasí minulého týdne a z napadených stromů vyletěl za další potravou… Tomu mohl ministr Chalupa zabránit, celý měsíc posuzoval návrh ředitele Stráského až je pozdě. Tak se dá popsat dnešní situace v národním parku Šumava.
NP Šumava potřebuje od legislativců především nový zákon, protože je potřeba zabránit experimentu na tak velkém území, experimentu, který poškozuje jak životní prostředí, tak občany tam žijící. V PS PČR byl přeložen, ale nebyl přijat. Vše je třeba řešit pružněji a bez zbytečných řečí.
Pro "Hugo": Ne, nemám, a nikdy jsem to netvrdila :-). Číst, psát a počítat ale svedu. Také vím, jaké dřeviny patří do 8. LVS (lesního vegetačního stupně dle lesnické kategorizace), a umím si přečíst i názor pana prof. Podrázského: „Není pochyby o tom, že zřízení a sledování bezzásahových území je jednou z klíčových priorit managementu NP“.
Nic jiného jsem netvrdila, lidi neškatulkuju podle jejich názoru na jakékoliv brouky či jiné hmyzáky, a pokud převládne ve společnosti názor, že na Šumavě nemá být národní park (který, jakožto druhou kategorii chráněných území IUCN, tehdy na počátku nejvíce prosazovali šumavské obce), tak ho zrušme – ale nehrajme si pořád na něco.
Howgh :-)))
Nemáme sice hodinu češtiny a já neučím pravopis, ale myslím si, že spojení podnětu s přísudkem ještě znám ze školy.
Takže: muži pracovali, ženy rodily, kuřata kvokala a šumavské obce prosazovaly.
Opačný smysl petice o Šumavě
PRAHA 27.4.2011- Zástupci Svazu obcí NP Šumava přišli včera za předsedy parlamentních komor Miroslavou Němcovou (ODS) a Milanem Štěchem (ČSSD) s peticí Na záchranu Šumavy, kterou už podepsalo téměř 14 tisíc lidí.
Sněmovna i Senát se zapojí do diskuse o způsobu zásahu proti kůrovci.
Tamní obce nechtějí nechat Šumavu napospas kůrovcové kalamitě a »snahám úzké skupiny vědců a nevládních sdružení udělat ze šumavských lesů místo pro své pokusy,« uvádí se v petici. Řešení vidí v kácení.
To odmítá řada ekologů a přírodovědců, prý to nevratně poškodí šumavskou přírodu. »Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů včetně zbytků původních pralesů, likvidace genofondu původního šumavského smrku a následně zbytečně vznikající stovky hektarů holin,« píše se v petici. Zdroj: Halonoviny.
a stejně paní Jelenová udělala howgh! Jen k tomu škatulkování – v příspěvku, kde to "chápete jako rozdílné pohledy na svět" se dopouštíte přímo brilantního škaltulkování na "vy a my". To opravdu ani trochu nepochybujete o dosavadním způsobu života NP a opravdu si myslíte, že pořad Nedej se! je objektivní?
Kdo že to tady musí mít poslední slovo? Vy jste tedy také objektivita sama. Mimochodem kdo jste pane? To se bojíte jít z vlastní kůží na trh, aby náhodou někdo nezačal "objektivně" zpochybňovat vaší práci že? Raději zbaběle střílení z úkrytu, to vám tady opravdu jde. Nehájím nikoho, ale bavme se věcně. Argumentačně mě přesvědčila spíše pi. Jelenová.
Jiří Michálek
Děkuji p. Michálkovi a omlouvám se "Hugovi" – chtěla jsem napsat, že to prosazovaLI šumavští starostové (na což mám samozřejmě doklady), a zpětně jsem v rychlosti a v postupující noci neopravila přísudek. Hluboce se omlouvám ;-)
Jinak ovšem ve větě se určuje "PODMĚT", nikoliv "PODNĚT" – to je něco jiného :-))
Kdo je to "anonym" v. ovšem vím, a jen proto tu s ním – na rozdíl od s. Kovaříka – diskutuju, protože některých věcí, které v Písku udělal, si vážím. Rozdílné pohledy mám s různými lidmi na různé záležitosti života, často je to "vy a my", ale to neznamená, že ty lidi škatulkuju "trvale", a že s nimi nemohu v jiné věci naprosto (ne)souhlasit…
Pořady Nedej se, tedy ty, pod kterými jsem podepsaná, opravdu považuju za v maximální možné míře PRAVDIVÉ – co je to "objektivní", to nedokážu posoudit, protože KAŽDÉ autorské dílo (to berte pouze jako terminus technikus, ne v jiném významu) musí zcela zákonitě být SUBJEKTIVNÍ.
I já se omlouvám za ten PODNĚT, jistě tam patřil PODMĚT a tím asi končíme jazykový koutek.
Paní Jelenová, prosím, buďte vůči mne alespoň neutrální. Já Vaší podporu neočekávám,očekávám však vůči mne korektní a neutrální postoje. Zatím jste na ně občas v souvislosti se mnou zapoměla a to počínaje dobou předvolební kampaně. Různé jemné a "slušné" podpásovky registruji, rozumím jim a jsou i v této diskusi. Zatím v rámci korektní výměny názorů na ně nereaguji a chci být co nejvíce věcný. To si však nevysvětlujte tak, že si nechám všechno líbit.
Z Vašich vyjádření se dá dovodit jednostranný názor na mé členství v KSČM. To mi nevadí. Pokud však nevíte jak se po stranické linii oslovujeme tak se na to někoho z KSČM zeptejte a určitě Vás osvítí. Rád Vás osvítím dnes já. Oslovení soudruh, soudružko bylo v KSČM dávno zrušeno a označení bolševik v obsahovém kontextu se mnou není také vhodné označení ani oslovení v této diskusi. Vůči Vám jsem si to nikdy nedovolil a znám také o něco víc co bych mohl také jemně zneužívat. V KSČM se oslovujeme občansky jak je komu libo. Pane, paní, nebo odborně …, nebo titulem atd.
Závěrem. Pokud bych znal Váš email, tak bych tento diskusní příspěvek nikdy nepsal veřejně. Ostatním čtenářům se omlouvám za vybočení z obsahového zaměření diskuse.
PANE Kovaříku, o tom, jak to chodí či kdykoliv dříve chodilo "po stranické linii" uvnitř ve vaší straně, doopravdy nemám díky Bohu ani ponětí, a po takovém osvícení ani netoužím, tož mi to malé s odpusťte, holt je to pro nás starší a pokročilé (nikoliv naším zaviněním) z doby školní docházky do mladých mozků pevně vtištěné povinné a vynucované oslovení……
Jednostranný názor nemám na Vaše členství v KSČ(M), leč na tuto stranu jako takovou. To je prostě věc výchovy, poznání historických souvislostí, i osobních zážitků (nejen) mého dědečka…
E-maily na redaktory Píseckého světa jsou samozřejmě veřejné (viz odkaz Kontakty nahoře na této stránce).
Bohužel, doopravdy bohužel, nemohu, paní Myslivcová, najít Váš příspěvek, kde jste použila výraz *plky* v souvislosti s bezobsažností příspěvků a v souladu s kodexem přispivatele s jejich vymazáním, neboť neměly pražádnou vazbu k předmětu diskuse.
Problém Šumavy je nejspíš naprosto odborný problém, jehož řešení nelze založit na hlasování o návrhu z pléna, na politické příslušnosti přítomných a dokonce ani na jejich dosavadních zásluhách.
Pardon, omlouvám se za záměnu osob. Moje bohužel se týká paní Jelenové.
Ze strany mi právě do hlavy proniká sugestivní diskuse v pořadu paní Jílkové, což mi v neuronech způsobuje mišmaš.