Písecký svět

Prvních padesát zájemců v maskách získá volnou vstupenku na večerní maškarní oldies afterpárty v Coctail music bar La Noche Písek. Všechny masky mají zdarma zajištěné občerstvení, které jako součást průvodu poveze občerstvovací vůz.

 

Hlavním pořadatelem je Marek Anděl, akce byla podpořena městem Písek v grantovém programu na podporu kultury částkou 77 tisíc korun (celkový rozpočet 121 500).

 

Jedná se o třetí ročník akce, loni bylo jejím vyvrcholením odhalení třiapůlmetrového Golema před píseckou radnicí a atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, který sem přijel v krásném veteránu. Po vražedných výstřelech se z náměstí vydal v čele průvodu Josef Švejk „Na Bělehrad!", tedy přesněji na Kamenný most, kde akci zakončilo svržení figuríny ruského prezidenta Putina do vln Otavy. Rok předtím, při prvním ročníku Píseckých maškar, letěl do řeky Václav Klaus za svou velmi nepovedenou amnestii. Co nebo kdo to bude tentokrát, to se nechme překvapit!

Popeleční středa (lat. dies cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy. Letos Popeleční středa připadla na 18. února, takže Písecké maškary budou o fous opožděné :-)…

Více informací o akci a její historii: Písecké maškary 2015

Masopust (nebo také šibřinky, fašank, vostatky, končiny)

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů/Zjevení Páně (6. ledna) do Popeleční středy. Masopust se však slavil především v posledních dnech předcházejících popeleční středě, kterou začíná čtyřiceti denní postní období před Velikonocemi. Masopust je lidový svátek, který nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře, protože datum Velikonoc, od kterých se odvíjí datum Popeleční středy, je pohyblivé.

 

Přípravou na masopust býval většinou čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také tento den byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa.
Tancovali zde jen ženatí muži a vdané ženy.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar a hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla, záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí.

 

Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

 

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Bakchuse. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel,
často jako cizinec v zeleném kabátě.

Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byla ještě povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

 

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když tento svátek je zřejmě ještě staršího data. Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový tanec. Už od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě.

 

V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

 

Synonymem masopustu je název karneval, pocházející z italského carne levare, vlastně "maso dát pryč". Dnes se jako masopust nebo karneval označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.), kdy maškarní průvod je doprovázen hudebníky.

 

Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.

Fotogalerie k článku

Dokumenty k článku

• PLAKÁT - PÍSECKÉ MAŠKARY 2015 (PDF, 1.1 MB)