Přihlášení

Písecké kočky radí: největší dar je kastrace

9. 3. 2019 | Redakce PS | Diskuze (0) | Životní prostor

Kočičí statistika z roku 2018 v Písku: desítky vyhozených koťat a koček, koťata v igelitové tašce, koťata odložená v krabici; kočky sražené autem, ke kterým se nikdo nepřihlásí; koťata se zhnisanýma očima, o která posléze přijdou; zmrzlý, avšak stále živý kocour, kterého cizí lidé přinesou na veterinu; kočky bez domova, které zdlouhavě a zbytečně umírají na infekční choroby. Naposledy malinké koťátko Baruška, viz foto, které před dvěma dny zemřelo, protože se narodilo nechtěné a nakažené infekční chorobou od své kočičí mámy.

Útulků pro kočky je v naší republice stále málo a ty stávající jsou každoročně zavaleny množstvím koťat, která jsou nechtěná. Koťata, která nemají takové štěstí, že se pro ně najde místo, se potulují ve městech, po vesnicích a třeba na skládkách nebo u popelnic hledají alespoň něco málo k snědku. Mnohá koťata zemřou bolestivou smrtí. Topení koťat, ačkoli je trestné, se stále ještě praktikuje. Avšak některá koťata přežijí a za pár měsíců začnou rodit další potomstvo. A roztáčí se spirála. S kalkulačkou v ruce se můžete dopočítat, že do 7 let života může nekastrovaný kocour a nesterilizovaná kočka vyprodukovat až 781.250 koťat. Také dospělé kočky bez řádného domova nemají jednoduché bytí. Několik málo šťastlivců se dožije vyššího věku let, zbytek většinou umírá na genetické nemoci, přenosné infekční choroby, přejetí autem, aj.

Největší dar, který můžete své kočce dát, je kastrace. Tento běžný veterinární úkon pomáhá zvládat přemnožení koček, zároveň může zamezit zdravotním problémům a tak umožňuje Vaší kočce vést delší, zdravější a šťastnější život. Tím, že vykastrujete kočky, můžete udělat dobrý skutek a zabránit tak výše popsaným tragédiím. Také potěšíte spoluobčany, které přemnožené kočky obtěžují a ušetříte práci i peníze obcím a útulkům.

Tímto zákrokem lze také zabránit nebo alespoň minimalizovat problémy s chováním. U kocourů se o 90 % snižuje teritoriálnost v podobě značkování zapáchající moči, rvaní s ostatními kocoury, dlouhé a žalostné naříkání. U koček změna v chování není až tak znatelná jako u kocourů, nicméně se neopakují říje, jež jsou pro kočku velmi vyčerpávající, je ve stresu – volá kocoura hlasitým "pláčem", je v křeči – připravena pro krytí. Kastrovaná kočka nebo kocour má menší šanci, že chytne některou ze smrtelných kočičích infekčních chorob, které se přenášejí pohlavně, slinami a také z matky na plod.
Názory veřejnosti na tuto problematiku kolem kastrací koček se různí. Někdo je pro, jiný proti. Paradoxně bývají proti kastracím zejména lidé, kteří o kočkách vědí jen velice málo nebo lidé, kteří se o ně celkově špatně starají a potom ti, kteří je topí a jinak zabíjí. 

Běžné mýty, které jsou s kastracemi spojeny:

  • Kastrace je proti přírodě.

My lidé používáme antikoncepci a léky, provádíme operace, zachraňujeme jedince, kteří by v běžné přírodě zahynuli, používáme pračku, počítač, mobil, jezdíme autem… Tohle ale příroda nedělá! A přesto pak přehlédneme všechny naše kroky proti přírodě a prohlásíme, že „Kastrace koček je proti přírodě“? Na takový názor má právo snad jedině poustevník, který žije kdesi v přírodě a obejde se bez vymožeností dnešního světa.

  • Kočka by měla mít před kastrací koťata.

Dle veterinární praxe se ukazuje, že nejlepší čas na kastraci kočky je ještě před první říjí, která se obvykle objevuje kolem 6 měsíce stáří kočky.

  • Chudák kocour, ať si užije.

Věřte tomu, že kocour nebo kočka si změny po kastraci ani nevšimne. Zvířata neoplakávají ztrátu schopnosti rozmnožování. Množí se výhradně z důvodu zachování druhu. Je to pudové chování. Kocouři nejsou „tátové“ v lidském slova smyslu a nejsou schopni rozeznat, že koťata jsou jejich potomci. Na rozdíl od lidí nemají zvířata žádnou představu o své sexuální identitě a jejich touhy jsou pouze výsledkem produkce hormonů, nikoliv jejich přáním. Proto kastrované kočky ani kocouři netrpní žádnou emocionální krizí.

  • Máme kocoura – my kastrovat nemusíme

Omyl, váš kocour se může stát otcem i více než 40 koťat ročně! Navíc kastrovaní kocouři se méně rvou s ostatními kočkami. Výsledkem je pak méně přenosných chorob, tržných ran a dalších zranění, které vedou k návštěvám veterináře, za které zaplatíte více než za samotnou kastraci.

Že dokážete pro všechna vaše koťata najít nový domov? Tak tomu vůbec nevěřte! Najít opravdu dobrý domov je velmi obtížné. Budete přemlouvat sousedy, kamarády, kolegy, aby si kotě vzali. I vaše darované kotě nebo jeho potomci mohou skončit v útulku, stejně jako ostatní toulavé kočky. Každé vaše kotě, kterému najdete nových domov, bere příležitost jednomu kotěti z útulku.

Pokud máte kočku, nečekejte na to, až bude mít koťata, se kterými si nebudete vědět rady. Nespoléhejte na to, že je odnesete do útulku, kde se o ně postarají. Útulků je málo, téměř trvale jsou plné a sebelepší útulek je vždycky méně než vlastní domov. Objednejte se co nedříve na veterinu. Jestli krmíte venkovní kočky, které nejsou vaše, zkuste hledat řešení. Můžete se informovat v nejbližším útulku, na místním Odboru životního prostředí, kde vám poradí. Napříč republikou existují i kastrační programy, které dovedou pomoct lidem, kteří nemají finanční prostředky na kastraci zvířat. Víte-li o někom, kdo topí nebo jinak zabíjí koťata, ohlašte tuto skutečnosti na Policii ČR.

Tím, že vykastrujete kočky, můžete udělat dobrý skutek a zabránit tak výše popsaným tragédiím.

Eva Hulcová, Písecké kočky z.s.

VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 4/2019

Fotogalerie k článku


0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.