Písecký svět

Stačí, aby po dlouhých desetiletích vyplavala spontánně opět na povrch myšlenka přemostění Hradiště a Václavského předměstí a chopily se jí politické strany. Jejich počínání, názory a prezentace argumentů proč ano a proč ne rozdělují malé město jako je Písek na minimálně dva tábory. Neodpustím si otázku, zda by však tomu tak bylo i v případě, kdyby s návrhem přemostění obou břehů přišli architekti a celé to bylo odbornou debatou. Vzniklo by několik návrhů, jak a kde řeku přemostit, vznikla by diskuze a vybral by se ten nejlepší návrh.

Řekl bych, že celý příběh začal špatně už tím, že byl určen a osloven jediný konkrétní architekt. Přestože se jedná o píseckého rodáka pana Pleskota, jehož práci obdivuji. Možná už toto byl první impuls, který lidi v Písku začal rozdělovat. Přestalo se tak nějak uvažovat nad lávkou jako „principem“ a přišlo na řadu nabízené řešení, proč zrovna pan Pleskot a samozřejmě i peníze. S modelem lávky se mohli písečtí seznámit ve Sladovně a bylo to myslím velice názorné. Oč lépe by se však nad lávkou uvažovalo, kdyby vedle modelu pana Pleskota bylo vystaveno třeba ještě dalších šest návrhů? Mně osobně to přišlo jako taková lehká direktiva a nátlak. Buďto toto, anebo nic. A vyber si, Písečane! A proto hned vznikají alternativní řešení, jako třeba provozovat v 21. století na řece přívoz.

Vrátím se o dva roky zpět. Nabídl jsem tehdy radnici koncept na tzv. freezone Písek, která by zahrnovala a spojovala motokárový okruh na Hradišti, umělý svah (lyže, snowboard, tubing, lanové centrum, bike), Jitex (LezeTop, sk8park, bikepark, parkur), restauraci U Smetáka, sportovní areál Spartak (fotbalová hřiště, atletický stadión apod.), dětské dopravní hřiště, koupání na jezu U Václava a starou plovárnu. Řekl bych, že poměrně dost důvodů, proč uvažovat o nějakém možném přemostění a provázat tak oba břehy, které mají co nabídnout. V této lokaci se pohybuje zdaleka nejvíce těch lidí, kteří tráví volný čas sportem, vycházkami a aktivním odpočinkem. K místnímu folkloru patří samozřejmě i rybáři. Jsou zde zavedené cyklostezky a chodí sem kolem řeky i maminky s kočárky. Pro tuto skupinu by tedy asi stačilo vytvořit v těchto místech u jezu jednoduchou lávku, která by nejenom spojovala, ale třeba i lehce pobavila. Prostě zážitek. Něco elegantního, co by nerušilo zdejší scenérii.

Vybavily se mi tehdy televizní zprávy a reportáž z české vesničky, ve které sebraly bleskové povodně můstek přes malou rokli a během několika dní zde vznikla provazová lávka za cca 1,5 miliónu korun. Začal jsem se zajímat o provazové mosty. Jeden vede přes řeku Dyji na vinici Šobes a druhý je na Karlovarsku na řece Ohři nedaleko Svatošských skal. Provazy jsou už nahrazeny ocelovými lany.

Typ tzv. provazového mostu (angl. rope bridge) patří k těm nejstarším, který kdy lidstvo začalo stavět. Mistry v jejich stavbě byli především Inkové, kteří jimi překonávali hluboká andská údolí a divoké řeky.

Vzdáleně podobná lávka už přece vznikla mezi nábřežím a sídlištěm Portyč. Jasná, čistá a funkční věc, která myslím nikoho neuráží. Snad kromě barvy? Nevím, jestli i jejímu vybudování předcházely podobné debaty jako nyní? Nebyl jsem v té době v Písku. Zde si neodpustím jednu argumentaci zástupce města, že když lávka nebyla potřeba U Václava doteď, tak tam přeci nemusí být ani teď. Ono nám ale uplynulo už jedno celé století a mezi nábřežím a Duklou také nikdy předtím lávka nebyla….

No, ale abychom se někam hnuli:

1. Chápu nesouhlas s celkovými náklady na výstavbu lávky. Proč zrovna zde navždy postavit monstrózní památník architektovi (jakémukoliv) za zbytečně velké bankovky?

2. Má-li vzniknout především něco funkčního, co příjemně zapadne do zdejší scenérie, pak by snad postačila podobná lávka jako je mezi Portyčí a nábřežím?

3. Nad jezem, pod jezem, nikdo nesmí stát… Osobně bych se přikláněl pro lávku pod jezem. Byl by z ní hezký pohled právě na ten jez. Prostor nad jezem by tak zůstal stále čistý, jak jsme zvyklí.

4. Písek by se mohl stát jedním z mála míst v republice, kde by vznikl „provazový most á la Indiana Jones“.

5. Princip vybudování lávky mezi Hradištěm a Václavem je myslím jasný. Dříve či později tu ta lávka stejně bude. Je to vývoj a tomu nikdo nezabrání. Spojení břehů řeky Otavy právě v tomto místě navíc umožní další rozvoj této trošku pozapomenuté lokace.

6. Šikovné řešení nepostrádající vtip a cit pro danou lokaci by mohlo vzejít z vypsané soutěže studentů architektury, jako tomu bylo u bazénu.

Jsem si vědom, že o „kauze lávka“ už bylo napsáno dost a myslím, že ještě bude. Možností spojení břehů v těchto místech jsem se v návaznosti na projekt v Jitexu a na sjezdovce také zabýval. Před zhruba deseti lety mi dokonce jeden kamarád architekt skicnul, jak by taková lávka mohla v tomto místě vypadat. Vlastně jen tak „pro legraci“. Je to ale myslím stále zajímavé. To jen, že těch možností může být nespočet…

Osobně přeji Písku, aby nakonec lávka mezi Hradištěm a Václavem vznikla, a věřím, že jí to tam bude slušet. Kdo ví, možná že zrovna taková „provazová lávka“ na zkoušku s rozpočtem několika miliónů by mohla být dočasným řešením a hlavně reálným průzkumem, jak by to tu s ní fungovalo? Ať to dopadne jakkoliv, byl bych rád, kdyby tomuto místu na řece Otavě i nadále zůstalo „genius loci“, které má.

Článek vyšel v tištěném Píseckém světě Listopad 2014

Fotogalerie k článku