Když „bláznit“, tak jedině v Písku!
Máte pocit, že vás život mele na kousky? Že každý den je horší než ten předchozí? Že ztrácíte naději, že kormidlo vašeho osudu a štěstěny se už nikdy neotočí směrem, který byste si přáli? A že nemáte kolem sebe nikoho, na koho byste se mohli se svými starostmi a bolestmi duše obrátit? Že realita všedních dní sdílená většinou lidí kolem vás se vám mění před očima v surrealistický sen, z něhož nelze vystoupit? Nemusíte si zoufat, stavět kolem sebe obranné zdi a utíkat mimo svět!
V malebném městě na Otavě se totiž právě otevřela nová Psychiatrická nemocnice Písek. Sice v nejméně uvěřitelném prostředí bývalých Žižkových kasáren a navíc v takzvané nové velitelské budově, ale co? V prostředí na první pohled nepředstavitelném pro podobný typ zařízení, kde se léčí bolesti duše, se však z budovy, kde se rozdávaly rozkazy, stal azyl pro citlivé a vnímavé lidi, které současný zrychlený a často odosobněný svět dohání k depresím, úzkostem a „bláznění“.
Přímý pokračovatel vyhlášené a vyhledávané léčebny U Honzíčka má na co navazovat. Hlavním spojovatelem obou zařízení bude totiž odborný tým v čele s paní primářkou Evou Kadlecovou. Útulná léčebna téměř rodinného typu U Honzíčka, která se nacházela v lůně a tichu Píseckých hor, měla neskutečný genius loci a lokaci k nezaplacení. Současným nárokům na psychiatrickou péči, hygienu a rozšíření služeb pro pacienty však už nemohla dostát se ctí.
Novou nemocnici si asi stovka pozvaných návštěvníků mohla prohlédnout v pátek 29. května (pacienti a personál se stěhují až začátkem června). Mezi pozvanými byli zástupci Ministerstva zdravotnictví, Jihočeského kraje, zdravotních pojišťoven, města Písku, nemocnic a lékařů z celého kraje, novináři a samozřejmě zaměstnanci léčebny U Honzíčka. Ti se stali na ten den průvodcem po nové nemocnici, která se může stát, a věřím, že i stane dle mého soudu zařízením, které bude Písku nejedno město i kraje závidět. Prosvětlené pokoje s nadstadartním sociálním zařízením v každém z nich, široká paleta terapeutických místností na arteterapii, muzikoterapii, truhlářská či keramická dílna, stejně jako tělocvična a cvičné kuchyňky budou napomáhat k brzké úzdravě lidí, kteří to „tam venku“ přestali „dávat“.
Zatím je nemocnice po dokončení rekonstrukce nové velitelské budovy trochu strohá nedovybavená drobnostmi a ještě především nezabydlená. Bílé stěny evokují spíše nemocniční prostředí. Ty se však ještě mají probarvit pastelovými odstíny, obrázky a další například květinovou výzdobou, které prostor zútulní. Nejen zútulněním prostředí, ale hlavně odbornou a vyhledávanou péčí se tak bude naplňovat slogan nemocnice: „Chceme vám vracet barvy do života.“ Co víc, ve vstupní hale je v plánu otevření denního klubu – kavárny, jakéhosi nárazníkového prostoru, kde by se potkávali pacienti nemocnice se svými přáteli a rodinami a dalšími tzv. duševně zdravými lidmi. Uvažuje se také o vhodných kulturních pořadech pro pacienty i veřejnost. Třešinkou na dortu má však být chystaná zahrada na střeše budovy s posezením, skleníky a snad i malým letním kinem.
Ne jednoho návštěvníka slavnostního otevření napadalo a zaznívalo to i při rozhovorech, že v nové Psychiatrické nemocnici Písek si dovedou představit v případě potřeby vyhledání pomoci. K tomu mě napadá jediné, lehce provokativní: „Když „bláznit, tak jedině v Písku!“
Rozhovor k tématu: