Přihlášení

Kde jsme o skok pozadu?

10. 10. 2020 | Michaela Šťastná | Diskuze (0) | Životní prostor

I když to chvílemi nevypadá, je tu podzim. Musím přiznat, že letos prvně v mém životě mě na chvíli přepadly chmury i na podzim, ovšem v souvislosti s mediální masáží, nikoliv z počasí. I když si letos příroda zkraje léta oddechla od náporu veder a sucha, jeho druhá polovina už tak příznivá nebyla. Já jsem v květnu poslala Komisi životního prostředí návrh na nákup a rozmístění pítek pro ptáky v prostoru města.

   Tedy, celý návrh byl na zřízení pítek pro ptáky a drobné živočichy, ptačích budek pro ptáky, žijících v dutinách stromů, a pro rorýse (chráněný živočich) v intravilánu města Písek. Vynechám fakt, že jediné pítko pro lidi bylo u kostela, bylo vymyšleno tak, že jím neustále protékala pitná voda zřejmě do kanálu a po kritice ze strany veřejnosti se pítko v tichosti z místa odinstalovalo. Pro ptáky však nemáme ve městě nic.

  V době let sucha a veder se jiná města nerozpakovala pítka ptákům a drobným živočichům nakoupit a instalovat. V mém návrhu je požadavek, aby se nákupu (výroby) pítek a jejich umístění ujalo město, aby měla jednotný design a bylo patrné, že jde o majetek (vůli) města. Tím se předejde povalujícím se plastovým obalům s vodou kdekoliv po městě, do kterých lidé ptákům (hmyzu, ježkům) milosrdně nalijí vodu. Uvedu dva příklady měst, v jednom z nich místostarostka ve spolupráci s odborem ŽP jednoduše pítka nakoupí a umístí po městě, ve druhém po návrhu občanů město z potřeby pro živočichy udělá zábavu i pro turisty.

 

1. Městská část Praha 12 například, koupila už vloni 20 pítek a letos dalších 20, pítka nechala na veřejných prostranstvích umístit místostarostka Eva Tylová ve spolupráci s odborem životního prostředí. Cituji ze srpnových aktualit (červencové téma zmínily také):

<< „ Dvakrát týdně zaléváme především novou výsadbu stromů, včetně ovocných a pro ptáky a drobné živočichy jsme do veřejných ploch instalovali přenosná pítka. Na některých místech máme i pevná pítka, mimo jiné před radnicí v Pískové ulici či ve volnočasovém areálu VOSA,“ říká místostarostka Eva Tylová. I občané, především na sídlištích, kde je situace nejhorší, ale mohou ve svém okolí umístit misky s vodou, u kterých se osvěží drobní živočichové jako ježci a hmyz. Pítkem se může stát i poklop od kanálu, který neprotéká. >>

 

2. Pojetí města Sedlčany je v tomto směru jiné, vznikla PTAČÍ NAUČNÁ STEZKA – PÍTKA PRO PTÁKY. Pozor, není to stezka, jaké u nás vznikají na úkor lesa, je to stezka uvnitř města. Autorky Marie Břeňová s Blankou Tauberovou projekt pítek daly do Participativního rozpočtu města,ve spolupráci s odborem životního prostředí je tak po Sedlčanech rozmístěno pítek 15, dvě z nich (výchozí bod na náměstí – ve tvaru rožmberské růže – a další v nové části hřbitova) jsou kamenná a ostatní keramická nebo z ekologického materiálu. (příloha)

 

   Určitě to nejsou ojedinělé příklady měst nebo obcí, kde si všimli, že je nedostatek vody a ptáci a další živočichové trpí žízní. Oni totiž ve vysušeném městě s námi žijí. Většinou proto, že jsme jim zabrali jejich životní prostor na vlastní potřeby. A tak zatímco jinde se o tom sáhodlouze neuvažuje a neprojednává, ale rovnou se zvířatům pomůže, buď přenosnými nebo trvale umístěnými pítky, u nás se neděje nic. Nic. Z komise ŽP žádný takový návrh nevzešel za celé ty roky sucha, a na můj návrh jsou reakce opravdu k zamyšlení (a to si to neberu osobně, jako že je to MŮJ návrh).

 

Od členů komise například při projednávání návrhu zaznělo:

<< …. Ing. Jiří Hromádka navrhl, aby město Písek udělalo osvětovou kampaň mezi občany města, ať tato pítka nebo krmítka instalují ti občané, kterým záleží na přírodě a ptáčcích. Podle jeho názoru by občané zřídili desítky možná stovky pítek a krmítek, do kterých by také doplňovali vodu nebo krmivo a zajišťovali jejich čištění. Tím by nebylo nutno instalovat pítka na veřejných prostranstvích, s čímž souvisí náklady na jejich pořízení, doplňování vody, čištění (desinfekci) popř. opravy ze strany města Písek. >>

 

   Já tohoto člena komise ŽP neznám, ale jeho slova mě docela naděsila, domnívala jsem se, že členem komise životního prostředí se stávají občané, kteří mají k životnímu prostředí vztah. Na výzvu města instaluje občan pítko mimo veřejná prostranství (kam tedy?) a nastane situace, že jako pítka použije misky, plastové obaly od čehokoliv. Amatérsky instalovaná pítka a krmítka budou vadit nejen sousedům, ale i městu-Městským službám např. při sečení trávy, nebo při rozlišení co je pítko a co odpadky. Instalace jen na vlastních pozemcích občanů-no tam už asi i jsou, netřeba dělat osvětu, bavíme se o veřejném prostoru. Takže, ať se starají lidé, kterým záleží na přírodě a ptáčcích, a jeho, člena komise ŽP toto téma nezajímá, a město jakbysmet?

Ani další názor ptáky nepotěší:

<< Paní Dagmar Švecová vnesla v této souvislosti dotaz, jestli jsou ve městě Písku pítka pro ptáky a drobné živočichy vůbec nutná, když se zde dle jejího názoru nachází dostatek přírodních zdrojů vody (řeka Otava a několik rybníků v blízkém okolí města) a jestli k této problematice existuje nějaká studie. >>

 

   Mrzí a děsí mě to zrovna tak. Nepotřebuji studii k tomu, abych si uvědomila, že pták krmící mláďata nelítá za město, aby se napil z rybníka, život ptačí není jen o bezcílném či cíleném poletování, ani ježek od Kapličky si neskočí k řece se napít a motýli jakbysmet. Potřebují se napít v místě, kde mají hnízdo, nebo skrýš.

Naproti tomu malý náznak prvního krůčku se při projednání mého návrhu objevil:

<< Dále Ing. Šatra uvedl, že je možno pořídit a instalovat na zkoušku několik plastových pítek a zjistit, jak se osvědčí. Tato pítka by se mohla zkušebně instalovat např. v parku Na Sadech nebo ve školských zařízeních – tj. v areálech (zahradách) základních škol a mateřských školek, kde se jedná o uzavřené areály a není zde nebezpečí poškození vandaly.

Pan Marek Anděl uvedl, že kromě školských zařízení by bylo možné pítka instalovat např. u veřejných WC nebo ve sběrných dvorech odpadu, kde by doplňování vody a čištění zajišťovala obsluha WC nebo sběrného dvora. >>

 

   No, sice nevím, jak se zjistí, zda se pítka osvědčila, jestli se u ptáků, hmyzu, ježků bude dělat anketa či co, ale ano, jsem pro, ano, začněme letos aspoň takhle, aspoň po troškách. Pokud komise životního prostředí sama můj návrh rozpracuje, budu jenom ráda! Pokud nezůstane jen u pítek, budu ještě raději!

 

Zároveň zápis uvádí:

<< Ohledně instalace nových pítek pro ptáky a drobné živočichy Ing. Šatra uvedl, že pokud tento návrh komise ŽP podpoří, bude nutno nejprve zpracovat cenovou kalkulaci na pořízení pítek. Je však třeba si uvědomit, že do instalovaných pítek bude nutno doplňovat vodu a pravidelně je čistit (popř. desinfikovat). Do cenové kalkulace by tedy měly být zahnuty náklady na tyto činnosti. Dále je zde nebezpečí poškození pítek vandaly. Bude tedy nutno pítka vhodným způsobem před vandaly zabezpečit, což zase představuje další náklady navíc. >> ( příloha)

 

   Zatímco Praha 12 našla ve svém rozpočtu 20x 150,- Kč každý rok na nákup pítek, na doplňování vody – jejich správu, plus starost o dvě pítka trvalá, zatímco Sedlčany ve správě mají natrvalo 15 kusů pítek kamenných, u nás by se tím asi udělala díra do rozpočtu města. Nad tím mohu jen kroutit hlavou, anebo se rozčílit ve chvíli, když se dočtu, co všechno se z rozpočtu města bez uzardění zaplatí.

   Máme podzim, a pítka nemáme nikde. Pro jistotu nemáme ani na zimu krmítka. O budkách pro ptáky (netopýry) nemluvě, stromy jim kácíme, ale nový domov nezajistíme. Hněvám se ze dvou důvodů.

   Naše město nechce a léta letoucí neumí projevit nejmenší empatie s živými tvory, kteří žijí s námi ve městě, protože tu žít musí. Banalita, jakou je nákup a umístění několika pítek po městě se má řešit za pomoci studií, kalkulací a plánů a přeroste v byrokratickou záležitost, která zároveň stopne i pokračování na umístění budek a krmítek.

   Naši místostarostové mají různé odbory města ve své gesci, přála bych si pro odbor životního prostředí takového místostarostu, jako má Praha 12. Přála bych si takový odbor životního prostředí, který by našel vůli pomoci živočichům, jako se stalo v Sedlčanech.


P.S.

 

Ptáci potřebují pítka mj. z těchto důvodů:
- V hnízdních obdobích se potřebují zdržovat v blízkosti hnízd, protože musí v krátkých časových intervalech krmit mláďata a chránit hnízda před predátory (např. strakami). Pro představu o frekvenci krmení: podle renomovaného německého ornitologa Petera Bertholda (česky mj. v knize "Krmíme ptáky, ale správně") přilétá např. sýkora koňadra během třítýdenního krmení mladých do hnízdní dutiny až 350x denně. A její teritorium je, v závislosti na místních podmínkách, cca 0,5-3 ha (viz Hudec a kol.: Fauna ČR, díl 3).
- Dřív si ptáci mohli vypomoci rosou – ta už teď ale, na rozdíl od časů před klimatickou změnou, v horkých a suchých obdobích často vůbec nebývá.
- Dramaticky ubývají přirozené zdroje vody. Prostředí se mění v důsledku pokračujícího oteplování a vysychání krajiny, ale i v důsledku lidské činnosti: pokračuje asfaltování/betonování/zastavování krajiny, mizí mokřady a tůňky, ale i vlhké dolíky a "stálé" louže v okolí lidských sídel. Ve městech srážková voda, která má navíc často přívalový charakter, rychle odtéká z vyspádovaných ulic a dlážděných prostranství rovnou do kanálů. Ubývá vlhkých ploch i na zahradách (viz např. móda anglických trávníků se sem tam nějakou tújí).
- Problém ale může představovat i mrazivé období v zimě – zvlášť holomrazy, kdy vodní zdroje zamrznou, ale není sníh ani jinovatka.
- Hlavně ale: Ničení přirozeného prostředí lidskou činností v souběhu s nebývale rychlou klimatickou změnou je dost vražedný koktejl. Kromě přirozených vodních zdrojů ubývají hnízdní příležitosti (viz např. husté keře mizející ve městech přímo závratnou rychlostí), ale především potrava. Mizení hmyzu (hlavně kvůli chemizaci a zemědělským postupům) je doloženo nejen mnoha vědeckými studiemi, ale i běžnou zkušeností: stačí pozorovat, kolik hmyzu se dneska při jízdě autem rozplácne o čelní sklo, a vzpomenout si na dobu před pár dekádami, kdy řidič musel okno čistit každou chvíli. Není tedy divu, že drasticky ubývá i ptáků. Pokud chceme jejich úbytek zarazit, nemůžeme spoléhat na to, že si "pomůžou sami" tak jako v minulosti. To možná platilo dřív, před érou klimatické změny, intenzívního zemědělství a rozrůstání lidských sídel. Dnes bychom měli ptákům ztráty, které jsme jim způsobili, aspoň trochu kompenzovat. To je důvod, proč se čím dál víc ornitologů kloní například k celoročnímu krmení (viz mj. výše zmíněný Berthold). Čili pokud někoho těší, když na jaře uslyší za oknem zpívat kosa, měl by to brát jako impulz, aby mu to oplatil tím, že mu usnadní čím dál těžší ptačí život. :-)
 
Shrnuto: Když ptákům poskytneme vodu (ale i krmení) v rozumné vzdálenosti, umožní jim to šetřit energií – a tím pádem nezemřít vysílením, vyvést víc mláďat, přečkat zimu a/nebo podzimní cestu do jižních krajů. Jinými slovy, umožní to více ptákům přežít a rozmnožit se.
 
Přeju hezký den a hodně opeřenců na zahradě. :)

Hanka P.  (Hana Pernicová)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------->>

V Přelouči bude kolem 80 ptačích budek

15.8.2020 14:50 | PŘELOUČ (ČTK)

Dokumenty k článku

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.