Je v Písku kvalitní soudobá architektura?
Zamyslení architekta Petra Leška - Budu velmi rád, pokud můj článek čtenáře přiměje k zamyšlení nad jejich vztahem k životnímu prostředí v Písku, neboť co jiného je architektura než vytváření životního prostředí. A budu ještě raději, pokud tak rozvířím debatu nad stavem architektury v Písku.
Je možné jinak než čistě subjektivně hodnotit architekturu? Jaké panuje povědomí o její kvalitě v Písku? Jak se dívá architektonická obec v České republice na stavby vzniklé v Písku v poslední době?
V jednom z dřívějších článků na Píseckém světě se autor, který není architektem, při hodnocení současné architektury v Písku odvolával na obecný názor mezi architekty. Mne jako člověka pracujícího jako architekt zaujal rozdíl mezi tímto názorem a mým osobním hodnocením. Nebyl to vyloženě protiklad, nicméně si myslím, že ukázal na absenci obecného povědomí o kvalitní architektuře v Písku. Což je samozřejmě spíše obecná situace v naší společnosti než pouhé specifikum Písku. Nicméně se tímto krátkým textem pokusím alespoň upozornit na příklady kvalitní písecké architektury.
Jak ukázat kvalitu a přitom zabránit subjektivnímu hodnocení? Pracuji jako architekt, napsal jsem i několik architektonických hodnocení, nicméně si netroufám suverénně diktovat svůj osobní názor, byť odborně založený. Použiji proto hodnocení, jež sestavili jiní erudovaní odborníci: architekti a kritici architektury. V České republice máme kromě několika architektonických časopisů (ERA 21, Architekt,…) dvě významná každoroční hodnocení realizovaných staveb: Grand Prix architektů
V Ročence architektury bylo publikováno několik objektů postavených v Písku. Ve vydání 2001-2002 to byly dokonce stavby dvě. Dostavba gymnázia autorů Libora Monharta a Vladimíra Krajíce a Integrovaný bytový dům Čechova od Romana Brychty, Pavla Joby, Václava Králíčka a Petra Leška. Další publikovanou stavbou pak je Logistický terminál v ulici U Hřebčince od Tomáše Novotného a Tomáše Zmeka v ročence 2002-2003, který byl znovu zmíněn v roce 2005-2006 kvůli výtvarnému objektu od výtvarníka Jiřího Příhody.
Grand Prix architektů se pořádá od roku 1993. Hned první rok získal čestné uznání v kategorii novostavba Interhotel Amerika od Libora Monharta. Tehdy byla v mezinárodní porotě i Eva Jiřičná (k výstavbě domu jsem „zásadně“ přispěl v létě roku 1989 v rámci dvoutýdenní povinné pracovní praxe jako student gymnázia - ovladač stavebního výtahu). Dalšího ocenění se stavbě v Písku dostalo až roku 2004, a to – stejně jako v Ročence – Logistickému terminálu U Hřebčince v kategorii novostavba a následně znovu v roce 2005, kdy získal čestné uznání v kategorii interiér za výtvarné dílo Jiřího Příhody.
Co lze z hodnocení odborné veřejnosti soudit o stavu moderní architektury v Písku? Zdá se, že v Písku je několik zajímavých staveb, které laická veřejnost kupodivu nepovažuje za výjimečně kvalitní; spíše se dá mluvit o mírném nezájmu. Naopak stavby, o nichž se často mluví, třeba ne vždy v souvislosti s architekturou, se výrazného ocenění architektonické obce nedočkaly.
Kvalitní architektura vytváří kvalitní životní prostředí, a to nejen pro současníky, ale i pro budoucí generace. Kvalitní architektonické počiny v Písku si zaslouží podporu, jinak nedostojíme výjimečnosti zakladatelů města, z jejichž píle a odvahy dodnes žijeme a kvůli níž k nám míří návštěvníci z jiných měst.
Autor architekt Petr Lešek
novopečený člen komise pro urbanismus a rozvoj města Písku
Diskuze k článku 
Pěkný članek. Já nejsem architekt, píšu jen jako laik a jako fanda architektury, neboť po architektonických krásách cestuju po celém světě. U moderní architektury podle mě záleží, kde je vystavěna… Pokud se postaví odvážná moderní architektura např. U Hřebčince, zůstanou všichni klidní, neboť to tam nikomu nevadí. Problém nastává, pokud je moderní architektura vystavěna v centru města. Vím, že teď šlápnu do vosího hnízda a že mě tady lidi budou urážet a nadávat. Ale myslím si, že by se mělo začít s veřejnou debetou o jedné z největších výzev písecké architektury, totiž co provést s pravobřežním nábřežím Otavy mezi Starým a Novým mostem (prostor bývalé Rybářské ulice) ???Domnívám se, že současný stav je neuspořádaný a že by si tento prostor zasloužil změnu. Ať už to bude konzervativní řešení v podobě jen terénní upravy nábřežního valu nebo naopak odvážná výstavba nového nábřežního komplexu, který by skryl příšerné budovy Uřadu práce a Finančního úřadu… Každá doba by po sobě měla zanechat stopu, konzervovat město a dělat z něj skanzen za každou cenu by nebylo správnou cestou…
Inu, když se na tento článek podívám s nadhledem, tak to lze zkrátit tím, že za dlouhých 20 let u nás vznikly jen 4 dobré stavby. Což je na město s takovou kulturní tradicí hodně málo. Na druhou stranu se tady od revoluce dokázaly zničit klidné, krásné a cenné lokality. Písek je město, které má snad nejvíce hypermarketů na obyvatele. Kdyby se bývaly postavily v nějakých brownfieldech, kterých je tu v Písku dostatek, budiž, ale to, že se jejich odporné montované haly rozrostly přímo na zelených loukách (a u Kauflandu přímo na místě státem chráněného biologického území), to je největší průšvih a ostuda, kterou si s sebou potáhneme asi už navždy.
Písek je možná hezký, co se týče nejužšího centra, ale co člověk uvidí, když sem přijíždí? Ze všech stran, snad krom té Táborské, jsou to jen odporné haly, obří svíticí cedule, neuspořádáná skladiště, silnice, betonové plochy, parkoviště. Takový je Písek počátku 21. století. S prominutím hnusný. Žijeme v době "papundeklové a bannerové". Vše se staví neuspořádaně, bez rozmyslu, jen aby to bylo co nejlevnější. Přitom se tu objevilo i pár celkem slušných staveb, které alespoň nehyzdí prostředí. I v průmyslové zóně se takové dají najít. Bohužel už jsou ty doby, kdy továrník nechal postavit oku lahodící fabriku, pryč. Dnes jsou u novodobých "továrníků" předmětem pýchy spíše obludné rodinné domy a nablýskané čtyřkolé plechovky.
Je vůbec zázrakem, že tak cenná industriální stavba, jakou je sladovna právovárečného měšťanstva, přežila a byla zrestaurována. Bohužel ostatní industriální stavby dotvářející kolorit města buď už nenávratně zmizely (rolnický pivovar, fezovka, mnohé cihelny) nebo se postupně a potupně rozpadají (slévárna a strojírna K. Remara), případně byly nenávratně ubourané přestavěné (harmonika apod.).
Inu a zlatým hřebem (do rakve) je Titanik. Kdo vymyslel náplavku, kterou se nedá projít, to musel být s prominutím überidiot.
Sice se za poslední léta mnoho domů opravilo, takže již nejsou oprýskané a šedivé, ale snad se ještě více lokalit vizuálně zničilo. A to nejen v celkovém pohledu, ale i detailně. Stačí se podívat na staré fotky města a porovnat je se současným stavem. "Vizuální znečištění" životního prostoru je přímo děsivé. Normálně to člověk nevnímá, ale vemte si foťák a pokuste se vyfotit oku lahodící pohled.. :-) Všude jsou graficky ošklivé reklamní plakáty, bannery, tabule, ledabyle pověšené, neladící s okolím, nerespektující tvář domů a ulic. Třeba centrum je plné v podstatě zbytečných dopravních značek a naše ulice spíš připomínají dětské dopravní hřiště, kde je značka co tři metry.
Bohužel většina lidí je postižena jakousi zvláštní slepotou a tyto věci asi nevnímá. Ech, moc jsem se rozepsal, a to mi na klávesnici přistály jen nahodilé vzpomínky.. ..ale škoda to snad ještě více rozpitvávat. Stačilo možná jen napsat, že sice tu nějaké zajímavé architektonické objekty máme, ale ten odporný zbytek to naprosto utopí…:-)