Písecký svět

Happening probíhá symbolickým hodinovým zhasnutím světel, ať již veřejného osvětlení, nasvícení památky, štítu firmy, nebo vlastního obýváku. Tento jednoduchý, ale přitom viditelný čin – zhasnutí světla – je signálem pro veřejné činitele, že je třeba věnovat více pozornosti ochraně životního prostředí. Akce zároveň slouží jako možnost prezentace závazků a cílů v oblasti životního prostředí. Každý z nás již něco dělá, každý z nás může udělat více.

Do tmy se ponoří přes 7000 měst ve 152 zemích planety. Akce se zúčastní slavné památky, například římské Koloseum, most Golden Gate v San Franciscu, Eiffelova věž v Paříži či londýnský Big Ben. Z českých památek nebudou chybět třeba hrad Karlštejn, chrám sv. Barbory v Kutné hoře, Žižkovský televizní vysílač nebo Vítkovické vysoké pece.

Tento rok je poprvé kampaň doprovázena výzvou Něco za něco. Po celém světě lidé vyzývají ostatní k tomu, aby si dali dobrovolně závazek v oblasti životního prostředí. Za ten je jim slibují atraktivní odměnu.

Někteří běžci půl maratonu tak mohou být letos překvapeni. Jeden z nich totiž přislíbil, že pokud se najde padesát lidí, kteří sníží svou domácí teplotu o 1 °C, uběhne celou trasu v medvědím kostýmu. Pokud se dalších padesát lidí zaváže k tomu, že budou vytahovat spotřebiče ve stand-by režimu ze zásuvky, jedna studentka z Prahy bude tři dny navštěvovat svou školu v pyžamu. Další vyzývatelka přislíbila, že upeče dort pro padesát lidí, kteří začnou vypojovat nabíječku ze zásuvky.

Další české výzvy najdete na: http://www.hodinazeme.cz/necozaneco.

Celosvětově se do výzev zapojuje pestrá řada lidí od běžných občanů přes umělce až například po prezidenta Fidži. Jedna z již naplněných výzev povede k tomu, že si starší účastnice nechá vyzdobit záda tetováním, protože se díky ní 10 000 lidí rozhodlo začít třídit odpad. Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik zase přislíbil složit a zazpívat písničku pro tisícovku lidí, kteří na týden přestanou používat svá auta.

Další celosvětové výzvy najdete na: http://www.youtube.com/earthhour

Celosvětově kampaň pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF), v České republice pak Ekologický institut Veronica.

Za hodinu se prakticky nic neušetří, má to tedy smysl? Není lepší šetřit po celý rok?

Samozřejmě, že je. Tato akce je v prvé řadě symbolická. Předpokládáme, že ten, kdo se Hodiny Země účastní, neplýtvá energií ani ve zbytku roku. Z toho také vyplývá hlavní slogan lepšího roku: Hodinou to jen začíná! Díky akci se neušetří prakticky žádná energie, přesto má Hodina Země značný smysl. I po Hodině Země je třeba se zamýšlet nad našimi každodenními aktivitami. A přemýšlet nad tím, jak se Ale i takovéto demonstrativní akce mají velký význam – bez toho, že politici dostanou jasný signál, že změna klimatu je problémem všech, stěží začnou něco dělat.

Jak probíhala Hodina Země v minulosti?

Počátek historie Hodiny Země se datuje k 31. březnu 2007, kdy více než 2,2 milionu domácností a firem v australském Sydney vypnulo na hodinu svá světla. Uply­nul jeden rok a do akce se zapojilo na 370 měst a obcí ve více než 35 zemích. Kampaň se proměnila z události v Sydney v celosvětové hnutí za trvale udržitelný život. V roce 2008 v rámci Hodiny Země zhaslo svá světla odhadem až 100 milionů lidí po celém světě. Na jednu hodinu navíc potemněly světově známé dominanty, včetně mostu Golden Gate v San Francisku, římského Kolosea, reklamy na Coca-Colu na náměstí Times Square nebo hotelu Jumeirah v Dubaji.

Ve svém třetím roce se Hodina Země 2009 zapsala do historie jako dosud nej­rozsáhlejší dobrovolná akce vůbec, představovala první celosvětové vyjádření názoru. Svá světla vypnulo 4159 měst v 88 ze­mích včetně 79 hlavních měst a 9 z 10 nejlidnatějších velkoměst. Mezi světově známými stavebními památkami, které podpořily akci zhasnutím, byla např. Sfinga a pyramidy v Gíze, socha Krista Spasitele v Brazílii nebo pařížská Eiffelova věž.

Hodina Země 2010 propojila zhasnutím (leckde i na celou noc) více než miliardu lidí ve více než 4000 ob­cích a zahrnula veřejný i soukromý sektor. Nejvýznamnější budovy a stavby napříč Evropou, Asií, Pacifikem, Středním Východem i oběma americkými kontinenty zůstaly potemnělé. Povzbu­zováním veškerých měst, firem i jednotlivců k účasti na této akci – vypnout světla byť i na pouhou jednu hodinu – obdržel svět důležité poselství, že je nutné se zaměřit na problematiku změny klimatu. V České republice se Hodiny Země zúčastnilo přes třicet měst a obcí, mezi jinými Brno, Jičín, Prachatice nebo Ústí nad Labem. Zapojilo se i stejné množství firem a u sebe doma zhasly desetitisíce jednotlivců.

Pátý ročník proběhl v předloňském roce za historické účasti. Hodina Země 2011 zahrnovala 5251 měst a obcí ve 135 zemích světa a stovky firem a zasáhla životy více než 1,8 miliardy lidí. V České republice se počet zapojených měst a obcí vyhoupl na čtyřnásobek. Na stále nebezpečnější změnu klimatu tak svým zhasnutím symbolicky upozornilo také 134 českých obcí, 60 firem a tisíce jednotlivců. Vyslali společný signál, že je třeba klást větší důraz na politiku ochrany klimatu, energetické úspory a šetrnější zacházení s životním prostředím.

V roce 2012 se již počet zapojených měst zvýšil na více než 6000, a to ve 150 zemích. Mezi nimi bylo i 161 českých obcí, jejichž celkové obyvatelstvo představuje čtvrtinu populace České republiky. Na hodinu zhasly i mnohé české památky, mezi nimi Karlštejn nebo Karlův most. Připojilo se i více než 110 českých firem. Stále narůstající počet institucí i jednotlivců, kteří se rok co rok na hodinu noří do tmy, poukazuje na stálou aktuálnost problému globální změny klimatu a nutnost tento problém řešit.

Informace převzaty ze stránek www.hodinazeme.cz.