Značky na jistotu
O jedné věci u lidí, kteří utekli před válkou na Ukrajině, mluvit nemůžeme: tou věcí je jistota. Nemají žádnou jistotu. Zůstanou jejich domy a byty stát? Budou se mít kam vrátit? Budou moct zůstat v Česku, když zde budou chtít zůstat? Kdy majitel bytu, který je pustil k sobě, řekne, že pokoj nebo dům potřebuje pro sebe? Najdou si pak střechu nad hlavou? Naučí se jazyk, který se na první poslech zdál tolik podobný? Kde budou za měsíc nebo půl roku?
Žeňa a Zlata už ale jednu svou jistotu mají. Je naprosto jisté, že se na trase vedoucí od Vodáka k Živci jako výletníci nějakou dobu neztratí, a to i díky značkám, které v neděli pomohli obtáhnout. Tuto možnost měli díky Jitce Podlešákové, která se se spoustou dalších dobrovolníků o značení turistických tras zde u nás stará a která poskytla zajímavý výklad ke značení turistických tras v ČR několika desítkám účastníků nedělního výstupu na kopec Živec.
Akci uspořádala dobrovolná iniciativa Svět v Písku. Zakladatelky Světa v Písku si už dlouho před válkou všimly, že v Písku je dost cizinců. Některé z nich měly dokonce nastěhované doma, protože jsou za cizince provdané. Jedna ze zakladatelek je sama cizinka. Ostatní mají zkušenost s dlouhodobým pobytem v zahraničí, kde studovaly, pracovaly, žily. A tak všechny moc dobře věděly, že integrace není legrace.
Slovo „integrace“ v poslední době skloňuje kde kdo, ale co to vůbec je? Například v psychologii se integrace definuje jako organizace prvků, které utvářejí osobnost v uspořádaný, harmonický celek. Integrace lidí je pro nás organizace jedinců, kteří utvářejí společnost v uspořádaný, harmonický celek. Ten celek nemusí být úplně homogenní, jednobarevný, stejnou řečí mluvící. Musí se ovšem skládat z lidí, kteří k celkovému pořádku a harmonii přispět chtějí. Ať už jsou to cizinci nebo zástupci většinové společnosti. Cizinec, který se za 5 let nenaučí jazyk země, do níž se přestěhoval, do úrovně A2, není o nic horší než místní vlastenec, který na cizince, kteří mezi sebou mluví svou mateřskou řečí, nevrle pokřikuje: „Jste v Čechách! Mluvte česky!“ Na integraci se musí chtít podílet obě strany. Svět v Písku si klade za cíl oběma stranám v tomto úsilí pomoct. Snažíme se v Písku pořádat setkání, akce, kde se místní lidí mohou v příjemném prostředí potkat se svými novými sousedy, poznat střípky jiných kultur, ochutnat jídla z jiných zemí, popovídat si jinými jazyky a poskytnout cizincům možnost ověřit jejich češtinu v neformální konverzaci.
Naší zatím poslední akcí se stal právě nedělní výstup na Živec s výkladem o turistických trasách a značkách završený tradičním opékáním špekáčků. Akce se zúčastnilo přes 60 lidí, snědlo se 99 špekáčků, několik mladých lidí aktivity Klubu českého turisty zaujaly natolik, že se hodlají k němu přidat.
Vše bylo skvělé. Dokud jsem se, jako jedna z pořadatelek, nedozvěděla strašnou zprávu. Jedna žena, která byla na akci přihlášena, se jí nezúčastnila. Musela narychlo odcestovat na Ukrajinu, aby mohla pochovat svého muže, který zahynul v boji. A to je ono. Integrace integrací, nesmíme ale zapomínat na to, že Česko čelí největší uprchlické vlně ve své historii, a ne proto, že všichni Ukrajinci najednou pojali stejný sen s názvem Usadit se v ČR a žít tu šťastně až do smrti. Na Ukrajině je válka. Houkají tam sirény, umírají lidé, nefunguje infrastruktura, VVP kudy chodí, tudy vyhrožuje jadernými zbraněmi. Na Ukrajině není bezpečno. Ani Zlata, ani Žeňa by na Ukrajině v bezpečí nebyli. U nás jsou. Jdou na výlet, obtahují značky, chodí do školy. Až jednou vyrostou, snad si na rok 2022 budou vzpomínat nejen jako na rok, kdy s maminkami postávali několik dnů na přecpaných nádražích při útěku, nejen jako na rok, kdy jejich maminky nějak příliš často plakaly, ale taky jako na rok, kdy si v jihočeském Písku našli svoje první české kámoše a kdy na vlastní nožky poprvé zažili opravdický český výlet.
Anna Simotová
Uvedená akce je pořádána v rámci projektu na integraci držitelů dočasné ochrany spolufinancovaného Ministerstvem vnitra ČR. Název projektu: Adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků v Písku.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!