Zemřel písecký rodák doc. Václav Břicháček
Dne 3. února 2010 odešel pan doc. PhDr. Václav Břicháček, významný písecký rodák, uznávaný český psycholog, oblíbený pedagog a čestný náčelník Junáka.
Václav Břicháček se narodil v Písku v roce 1930. Jeho otec byl důstojník, legionář a sokol. Matka pocházela z rozvětvené úřednické rodiny. Václav prožil v Písku své spokojené dětství a mládí jako jediné dítě svých rodičů. Po studiu psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze celý život vyučoval a věnoval se výzkumu. Je autorem dvou stovek odborných prací, především psychologických a metodických publikací k tématu pedagogiky volného času. Jeho posledním působištěm byla Fakulta humanitních studií UK Praha.
Václav Břicháček se od mládí angažoval ve skautingu. Po obnově Junáka v letech 1968-1970 se stal jeho místonáčelníkem, po roce 1989 náčelníkem. Roku 1992 byl za své celoživotní zásluhy o rozvoj skautingu jmenován čestným náčelníkem Junáka. Svým osobním příkladem a životní moudrostí ovlivnil stovky mladých lidí.
Pro českou televizi byl v roce 2006 natočen pořad „Ještě jsem tady“, v němž s Václavem Břicháčkem rozmlouvala Tereza Brdečková. Na otázku, zda není zklamán vývojem po roce 1989, odpověděl: „Nemůžu říct, že by to bylo zklamání. Protože já vidím spoustu studentů, kteří jsou motivovaní a snaží se. Vidím spoustu skautů, dospívajících kluků a holek, kteří stejně jako my se dívají dopředu a hledají, jak to udělat, aby život byl krásný, aby byl dokonalý. Tu politiku vždycky bude dělat jenom určitá skupina lidí, která je k tomu disponovaná, jestli dobře nebo špatně, to je otázka. Samozřejmě, že jeden tajný sen by byl, vstupující politiky vyšetřit, jestli nejsou trochu jaksi mimo normu, ale to se asi nikdy nepodaří. Ale pořád se hledá ten ztracený ráj a víte kde je? No, zbytky toho ráje, to je hvězdné nebe, pak kvetoucí louka někde na Šumavě a pak ty rozzářený dětský oči, ty bych podtrhnul.“
Za pozornost stojí také pět dílů vyprávění o životě v pořadu Osudy, které odvysílal Český rozhlas v roce 2008. V jeho úvodu Václav Břicháček říká: „Měl jsem v životě třikrát štěstí. Poprvé, narodil jsem se do funkční široké rodiny, v krásném městě Písku, kde foukal stříbrný vítr, hučel jez a bylo tam nesmírně příjemně. Podruhé jsem měl štěstí, když jsem se v době puberty dostal do dobré a fungující chlapecké skupiny a pak těsně po válce do skautského oddílu. Potřetí jsem měl štěstí, že se mi díky mé ženě podařilo vytvořit vlastní fungující rodinu, že dnes máme šest vnoučat a sedmé ještě na dálku v Indii. Tyto momenty považuji pro svůj život za velice podstatné a rozhodující.“
Poslední rozloučení s doc. Václavem Břicháčkem se bude konat 11. února 2010 v Kostele sv. Matěje v Praze – Dejvicích.
