Písecký svět

Otevřené hranice uvítali i ornitologové. Měli jsme zkušenosti se sčítáním ptáků v naší přírodě a tak jsme se chtěli seznámit se situací v sousedním Německu. Jako testovací linie byla zvolena trasa Nové Údolí – hraniční přechod Heidmühle a v Německu zemědělská krajina navazující na naši trasu. Počty zjištěných druhů se mezi námi a Německem výrazně lišily. U nás bylo zjištěno 23 druhů ptáků a v Německu na stejné délce trasy jen 3 druhy. Rozdíl v počtu druhů se dal díky rozdílným typům biotopů předpokládat. Nečekali jsme ale, že bude tak výrazný. Vhodné podmínky pro ptáky u nás byly dány plochami křovin, květnatými loukami a na hranici sčítaného úseku i břehovými porosty Studené Vltavy. Sterilní zemědělské plochy, včetně vysmýčených německých hospodářských dvorů s hnoji zformovanými do komínků, neposkytují ptákům podmínky pro hnízdění ani potravu.

Z výsledku je zřejmé, že zemědělská krajina bez plevelů a křovin je krajinou biologicky chudou, bez hmyzu a ostatní zvířeny. Přesto se v nových podmínkách postupně naše zemědělská krajina měnila směrem ke sterilnímu obrazu, běžnému v západní Evropě. A nejen to, původní různorodost pěstovaných plodin byla, „díky“ účelovým dotacím z EU, nahrazena velkými plochami osetými kukuřicí a řepkou. Když k tomu ještě připojíme zvýšenou chemizaci a čím dál robustnější techniku, přerodila se naše zemědělská krajina z kulturní stepi v hladovou poušť.

Dobrými indikátory změn v krajině jsou ptáci. Díky schopnosti letu velice rychle reagují na negativní i pozitivní změny. Negativní dopad zemědělské politiky EU na naši krajinu se již delší dobu projevuje úbytkem početnosti ptáků vázaných na pole a louky. Na některých místech tyto druhy zcela  vymizely. Negativní dopad se týká například koroptví, křepelek, chřástalů polních, čejek, motáků lužních a motáků pochopů.

Na tento špatný vývoj naší přírody reaguje Česká společnost ornitologická. Ta, spolu s dalšími na přírodu zaměřenými organizacemi a vědeckými institucemi, upozorňuje na nutnost změny zemědělského hospodaření. Praxe ukázala, že zdroje rozdělované EU jsou využívány neefektivně a dokonce podporují degradaci přírodních zdrojů. Proto se v průběhu veřejných konzultací o současné zemědělské politice Evropské komise 80 % respondentů vyslovilo pro její zásadní reformu.

Čekali jsme, že pod tlakem odborných podkladů dojde k úpravě evropské zemědělské politiky ve prospěch ozdravění a opětovnému oživení krajiny. Ale nestalo se. Návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie pro následující období zachovává přímou podporu příjmů zemědělců. Tím naprosto ignoruje závažnost stavu, v jakém se naše životní prostředí nachází, ať už jde o úbytek druhové rozmanitosti rostlin a živočichů nebo o devastaci půdy a úbytek a znečištění vody. Je to jen další důkaz toho, jak nadnárodní instituce EU nerespektují zájmy členských zemí.

To, co bylo uvedeno výše, se týká velkoplošného zemědělského hospodaření. Ale druhovou pestrost může podpořit každý z nás, kdo má dvorek nebo zahrádku. Jak jsem doložil v úvodu, přílišný pořádek vede ke sterilnímu prostředí bez života. Tak přestaňte sekat trávu ve stylu golfového hřiště, ponechte kout s plevelem a hromadou z ostříhaných větví nebo hromadou kamení. Budete mít na zahradě ježky, ropuchy, ještěrky, slepýše a na semena budou přilétat ptáci. Když zachováte vyhnilý pahýl vysloužilého ovocného stromu, budou v něm hnízdit sýkory, vrabci polní a krutihlavi. A občas na něj za potravou přiletí i strakapoud nebo žluna.

Sterilní prostředí je potřebné v nemocnici, ale na zahradě nutné není. A když už vám vaše povaha nedovolí nějaký ten „nepořádek“ na své zahradě strpět, buďte chápaví vůči těm, kteří ho mají. Vždyť oni jsou ti, kteří pomáhají opylovačům a lovcům škodlivého hmyzu, kteří poslouží i vám. Dokonce i ptáci, kteří budou u sousedů požírat semena plevelů, budou u vás (i u sousedů) lovit škodlivý hmyz, protože většina zrnožravých ptáků krmí mláďata hmyzem. Ten je energeticky vydatný, a tak mláďata rychle rostou. Důvodem je co nejvíc zkrátit čas, kdy jsou mláďata na jednom místě vystavena nebezpečí ze strany predátorů.

KAREL PECL, zoolog a vedoucí fotografické sekce PUB

TEXT VYŠEL V TIŠTĚNÉM ČTRNÁCTIDENÍKU PÍSECKÝ SVĚT, Č. 5/2018.