Zeman odmítl jmenovat Martina C. Putnu profesorem
Poněkud nechutným skandálem zavání rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který odmítl jmenovat píseckého rodáka Martina C. Putnu profesorem. Putna patřil v předvolební kampani k Zemanovým nejvýraznějším kritikům a odpůrcům a veřejně podporoval Karla Schwarzenberga. Současný prezidentův počin tedy nelze hodnotit jinak než jako velmi nízkou mstu. Prezident má sice zákonné právo jmenovat profesory, nicméně Zemanovi předchůdci se v tomto směru jednoznačně řídili názorem akademické obce.
Doc. Mgr. Martin C. Putna, Dr. (* 30. května 1968, Písek), je český literární historik a kritik, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Martin C. Putna splnil všechny podmínky pro jmenování profesorem a prošel i schvalovacím procesem. Ke jmenování ovšem potřebuje souhlas prezidenta. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl sdělil s odkazem na informace z ministerstva školství, že Zeman Putnu jmenovat odmítl. Podle serveru novinky.cz Zeman pouze sdělil, že Putna má právo se obrátit na soud a tam Zeman své důvody řekne. „Pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mou povinností uvést, proč jsem tak učinil,“ řekl prezident Zeman na sjezdu Rady seniorů ČR v Praze: „Nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně.“
Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval Putna na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze filologii. Paralelně se účastnil bytových filozofických seminářů a nejrůznějších opozičních kulturních a náboženských aktivit. Na podzim 1989 byl jednou z hlavních postav "Sametové revoluce" na FF UK a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie (původní název Křesťanská akademie Praha) a revue pro křesťanství a kulturu Souvislosti. Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v Mnichově, působil jako pedagog na Filosofické fakultě UK, poté přešel na Fakultu humanitních studií UK. Doktorát získal roku 1995, docenturu roku 1998 za monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Českých Budějovicích. Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na FAMU a na Vyšší odborné škole publicistiky.
Vysokoškolský zákon s nejmenováním profesora vůbec nepočítá, v paragrafu o jmenování profesorů stojí pouze to, že „profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra“. Podle ČTK Václav Klaus během deseti let na Pražském hradě jmenoval 1581 profesorů, jeho předchůdce Havel jako český prezident přibližně o tři stovky méně.
V textu použity informace z Wikipedia.cz a ze serveru novinky.cz.
Diskuze k článku 
JUDr. Josef Šlehobr 20.5..2013
ABSOLUTNĚ NESOUHLASÍM S LUĎKEM BLÁHOU. ON SÁM JE VZOREM PŘÍZEMNOSTI, KDYŽN TAKTO HODNOTÍ NAŠEHO PRESIDENTA. NEUDĚLAL NIC PROTIZÁKONNÉHO. JMENOVÁNÍ JE JEHO ODPOVĚDNOST. JEDNÁNÍ PUTNY JEHO POSTOJ PLNĚ ODDŮVODŇUJE.
Absolutně souhlasím s právním názorem JUDr. Josefa Šlehóbra.
V tomto případě se s ohledem na vznešenost prezidentského úřadu ve své úvaze doopravdy držím při zemi.
Právě jsem se díval na ukládání symbolů naší státnosti. Jsem rád, že se prezident republiky už zase těší plnému zdraví.
Lepší zdravit Bátoru, než mít horečku.
S ohledem na vývoj kauzy jsem zvědavý, jestli se místo zažitého výrazu 'Pandořina skříňka' ustálí spíše výraz 'Zemanovo řešení'.
Nebo radši rovnou 'futrál'?