Písecký svět

Místostarosta JUDr. Josef Knot, který záměr prosazuje, předkládá návrh k projednání zastupitelům ve čtvrtek 30. března. Podle odůvodnění je Singltrek v souladu s novým Strategickým plánem města Písek v prioritní oblasti C. Atraktivita města. Počítá se s ním také v připravovaném Akčním plánu. Vedle projednání  výsledků studie mají zastupitelé rozhodnout o tom, zda bude pokračovat příprava projektu, plánování tras, vypracování biologického průzkumu a jejich posouzení vlivu na životní prostředí.

Studii za 190 tisíc korun si město objednalo u Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Protože však zatím neexistuje projekt, který by navrhoval konkrétní průběh singltrekových tras, vyjadřuje se studie pouze k záměru. Předpokládá se umístění Singltreku do severní části Píseckých hor, tedy v příměstské a nejvíce vytížené části lesa mezi Pískem a obcemi Semice, Nový Dvůr, Tálín, Kluky a Dolní Novosedly.

 

MENDELOVA UNIVERZITA: Projekt lze realizovat, ale…

Z výsledků studie: Projekt lze v prostoru přírodního parku Písecké hory realizovat. Doporučujeme ale realizaci pouze v případě expertního zajištění všech fází projektu (plánovací, realizační, provozní). Navrhovatel projektu a jeho provozovatel musí mít zcela jasnou vizi o produktu v souladu se zájmy investora, jasný koncept realizace, dlouhodobou koncepci provozu, správy, údržby stezek s konkrétním risk managementem a propracovaným marketingem. Pokud Město Písek zajistí realizátora a provozovatele produktu s předpoklady pro splnění těchto požadavků, potom lze projekt realizovat. V opačném případě se jedná o značné riziko a zpracovatelé studie realizaci nemohou doporučit.

Z důvodu neexistence konkrétního projektu, projektové ani mapové dokumentace, byla za zájmové územní považována severní část území Píseckých hor a bylo počítáno s nejnepříznivějšími variantami možných negativních dopadů.

Z výsledků Studie vyplývá, že projekt lze na území přírodního parku Písecké hory realizovat, avšak je nutno vypořádat se s limity území, které vznikají především z pohledu ochrany přírody a krajiny, lesního hospodářství a myslivosti. Dále je nutné doporučit realizaci pouze v případě expertního zajištění v plánovací, realizační i provozní fázi projektu.

 

Příliš mnoho otazníků

Nad projektem se vznáší až příliš mnoho otazníků. Zpracovatelé studie neměli k dispozici konkrétní návrh a pracovali tak jen s obecnými předpoklady. S podnikatelským záměrem do Písku přišel provozovatel Singltreku Pod Smrkem Tomáš Kvasnička st ím, že podrobnější projekt s konkrétními trasami by byl ochoten zpracovat, až bude singltrek schválen, protože taková práce je nákladná. Velmi zarážející je fakt, že se uvažuje o nemalé investici z městské pokladny do budování stezek, které má následně včetně doprovodných služeb provozovat a tedy z něj i vydělávat soukromý subjekt. Obhájci projektu argumentují přínosy pro cestovní ruch v Písku, ale ty jsou jen velmi těžko odhadnutelné, jestliže by veškeré služby pro cyklisty zajišťovalo soukromníkem provozované nástupní místo s kempem, půjčovnou kol a restaurací přímo u lesa, například v Novém Dvoře.

 

MILOSLAV ŠATRA: Odbor životního prostředí stanovuje podmínky

Vedoucí odboru životního prostředí Ing. Miloslav Šatra upozorňuje ve svém vyjádření na celou řadu závažných problémů: „Singltrek Písecké hory je v rozporu s platným uzemním plánem města Písku. Záměr je v příkrém rozporu s Nařízením okresního úřadu Písek o stanovení podmínek v Přírodním parku Písecké hory.  Na případnou realizaci dle odborně zpracované projektové dokumentace je přesto nutno nahlížet jako na stavbu sportoviště na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) s nutností odnětí, tj. podléhalo by toto u obecního stavebního úřadu územnímu řízení, případně stavebnímu povolení (min. na některé části tras), které by muselo obsahovat i podmínky z hlediska ochrany PUPFL (takovýto názor zastává Ministerstvo zemědělství). Z hlediska objektivního posouzení by bylo nutné tento záměr nejdříve posoudit z hlediska vlivu stavby na životní prostředí (EIA), tj. zákona č. 100/2001 Sb. a přitom se vypořádat již v konkrétních trasách s vlivy na flóru a faunu. Nutno vzít v úvahu pro objektivní posouzení i tzv. „biologický průzkum lokality“, a to po dobu všech ročních období. Vzhledem k uvažovanému rozsahu (4500 ha) je reálný předpoklad vedení tras se střetem výskytu zvláště chráněných živočichů, či rostlin. Uvažované pozemky pro umístění záměru jsou pozemky honebními a může docházet ke střetu výkonu práva myslivosti, chovu a lovu zvěře. Rozsah záměru se pravděpodobně bude dotýkat i prvků územního systému ekologické stability, a to na všech úrovních (lokální, regionální i nadregionální ÚSES). Vzhledem ke skutečnosti, že předložená studie neřeší konkrétní umístění budoucích tras, nástupního místa apod., nelze se objektivně vyjádřit k dalším neméně důležitým skutečnostem, je jako způsob prováděných prací v lese, způsob navážení materiálů, zásahy do kořenových systémů stromů apod., které jsou významné z hlediska ochrany PUPFL.“

 

VÁCLAV ZÁMEČNÍK: Lesy města Písku varují

Také ředitel Ing. Václav Zámečník se Singltrekem nesouhlasí. „Lesy města Písku lesnicky hospodaří na majetku města Písek o rozloze 6 648 ha. Velká část tohoto majetku (asi 5 000 ha) se nachází na území Píseckých hor. Zpracovatelé studie, proveditelnosti záměru projektu Singltrek Písecké hory, počítají s rozsahem 40-80 km zpevněných stezek přímo v lesních porostech mimo stávající cestní síť. To vše na ploše téměř 2 000 ha. Dále pak s nástupním místem, kde má vzniknout záchytné parkoviště a zázemí pro cyklisty jako je půjčovna kol, servis kol, prodej náhradních dílů, myčka kol, sociální zázemí a bufet, případně kemp. Lesy města Písku s.r.o. upozorňují na již existující hustou síť cest typu 1L, 2L nebo 3L o délce téměř 160 km, dále na desítky km stezek pro pěší, sportovních, naučných stezek a hypostezek. Tyto jsou intenzivně využívány nejen našimi prostředky, ale i návštěvníky lesa. Již dnes dochází ke konfliktním situacím a není daleko od maléru. Zbudováním dalších km stezek se toto riziko ještě zvýší. Písecké lesy, oslabené loňským suchem, se potýkají s obrovským náporem hmyzích škůdců. Boj s těmito škůdci vyžaduje radikální a rychlé řešení na celém území. Desítky pracovníků a mechanizačních prostředků se pohybují na velké ploše. Pustit do této lokality dalších 40 000 cyklistů je v této situaci přímo hazard. Upozorňujeme na právní nejistotu a přímou odpovědnost za zdraví návštěvníků lesa využívajících zpevněné cesty. I z tohoto důvodu Lesy města Písek s.r.o. nedoporučují realizaci projektu Singltrek Písecké hory v dané lokalitě a rozsahu.“

 

JIŘÍ PROCHÁZKA: Tlak na les je už dnes ohromný

Zeptali jsme se i předchůdce v ředitelské pozici Ing. Jiřího Procházky, jak studii hodnotí: „Lesy města Písku jsou historickým majetkem města a „bohatstvím“ nejen z hlediska ekonomického, ale hlavně z hlediska přírodního. Proto je třeba zvážit každý zásah do lesního komplexu, který je spolu s rybníky, potoky a mokřady nedělitelnou složkou životního prostředí  občanů města. Návštěvnost lesů je toho dokladem.

Hospodaření v lese je veřejností chápáno jako samozřejmost, ale Lesy města by vypadaly zcela jinak, pokud by se o ně celé generace lesníků nestaraly.  Lesníci se nestarají jen o lesy samotné, ale také o rozvoj jejich rekreačních funkcí. V lesích je velké množství cest, zajímavostí, naučných stezek, různých pomníků, rozhledna a oblíbená studánka. Navštěvují je pěší turisté, cyklisté, jezdci na koních, orientační běžci, rekreační běžci, v příznivé  zimě i lyžaři, myslivci, kynologové (zkoušky a výcviky psů loveckých plemen), střelci na lovecké střelnici. Ti všichni zde čerpají nové síly. Ten tlak je už dnes značný a vše probíhá za plného lesního provozu. Jenom když si uvědomíte, že výstupu na Mehelník se zúčastní 1.200 lidí, jaká je to ohromná masa lidí, která lesem ten den projde.

Studie uvádí předpokládané množství 40.000 cyklistů. To je opravdu  zatížení, které se dostává   nejen do kolize s lesním hospodařením, ale i s rekreačním využíváním lesů ostatními skupinami.  40 až 80 kilometrů singltrekových tratí bude křižovat dopravní síť, turistické cesty a území, která jsou chráněna. Umístnění nových singltrekových tras ztíží lesní hospodářství a omezí rekreační funkce lesa.  Studie  navrhuje  umístit první trasy do turisticky nevyužívaných lokalit ve východní části Píseckých lesů, které však nejsou pro Singltrek atraktivní a jsou klidovou oblastí pro zvěř. Prezentované obrázky při představení studie byly vybrány tak, aby bylo patrné, že nedochází k žádnému zásahu do terénu. Pokud ale Singltrek kopíruje vrstevnici, tak je ve svazích  v zářezu a  dochází k narušení půdního krytu lesních porostů. Není tedy zcela pravda, že Singltrek neovlivní  lesní prostředí. Písecké lesy jsou mimořádné tím, že jsou smíšené a nestejnověké. Proto je mnohem těžší Singltrek vytrasovat. Rozsah 40 kilometrů je skutečně neúnosný. Možná by se dala najít jiná možnost kratšího Singltreku  na příklad na Hradišti, kde už je střelnice, lyžařský svah a dráha pro kolečkové lyže.  Nabízí  se také dokončení  Blanické a Otavské cyklostezku. Tyto jsou však pro jinou skupinu cyklistů.

V Píseckých lesích je už dnes dostatek cest, které se dají využívat a využívají se pro cyklistiku. Koncem devadesátých let jsme píseckými lesy vyznačili jedny z prvních cyklotras v Jihočeském kraji, aby se návštěvníci dobře orientovali.  Péče o lesní porosty je trvalá a je ovlivňována povětrnostními vlivy. Sucho loňského roku způsobilo masivní usychání dřevin. Souše se musí přednostně zpracovat a ostatní provoz se zastaví a v ohrožených lokalitách se omezí vstup do lesních porostů.  Nová Singltreková trasa  je  zásah do lesa, způsobuje porušení půdního krytu za jiným účelem než je lesní hospodářství, neodpovídá statutu Přírodního parku,  vytváří překážku pro práci v lese, omezí a ohrozí pohyb ostatních návštěvníků lesa.  Zásadní je také otázka bezpečnosti na Singltreku. Pokud se pohybujete po vyznačené cestě, tak za bezpečnost  zodpovídá provozovatel. A kdo bude zodpovídat tady?

Lesy v oblasti Singltreku Pod Smrkem jsou v turisticky v nevyužívané a málo obydlené části Jizerských hor. Jsou to převážně smrkové porosty zcela odlišného charakteru, než jsou lesní společenstva píseckých lesů. Mám dojem, že většina obyvatel Písku, která se zajímá a využívá  Písecké lesy, území klidu, o Singltrek nestojí. Singltrek by nebyl přínosem pro Písečáky, ale pro návštěvníky odjinud. Žádná nová pracovní místa by nepřinesl, ba naopak by ztížil hospodaření v lesích.  A 40.000 cyklistů za sebou zanechá stopu.“

 

VÁCLAV KINSKÝ: Písecké lesy na jedno použití?

Několik poznámek na okraj studie MZLU o záměru projektu tras Singltrek Písek poskytl redakci také lesník a nakladatel Ing. Václav Kinský.

 

Otázka, která vypovídá

Je pro vás fakt, že novou destinaci značky "Singltrek" bude připravovat stejný tým jako Singltrek pod Smrkem, zárukou kvality? (dotazníkový průzkum Singltrek s.r.o. a Mendelovy univerzity v Brně). Otázka, která byla součástí dotazníkového šetření, zveřejněného na webu (resp. FB profilu) Singltreku pod Smrkem již v létě minulého roku, má jasnou vypovídací hodnotu. Co vše nám dále sděluje předložená studie proveditelnosti, když posuzuje jako zájmové území projektu skoro celé Písecké hory (cca 4.500 ha) bez uvedení konkrétních tras?  „Vzhledem k tomu, že existuje pouze záměr projektu Singltrek Písecké hory, nikoli konkrétní projektová dokumentace, síť stezek není zanesena do mapových podkladů, pracovali autoři studie s celým předmětným územím“ (citace).. 

 

Trasa sem, trasa tam

Velmi labilně například studie nakládá s kilometrovým rozsahem tras – v každém místě dokumentu jsou uváděny jiné údaje – někde 40-80 km (str. 11), někde 60 km (str. nečíslována- H.2), a v položce Náklady v tabulce 11. je uvedeno 30 mil. Kč na jejich výstavbu. Nikde však není uveden konkrétní údaj, kolik kilometrů tras to vlastně je…

 

Vzdá se Písek části příjmů z lesního bohatství?

Daleko nejvíce mne však děsí lehkost, se kterou by se mělo město vzdát části příjmů ze svého lesního bohatství. Na str. 12 předmětné studie se uvádí, že na části území LHC může dojít k omezení lesního hospodaření a tedy se kalkuluje „určité snížení výnosů z lesního hospodaření a tudíž i snížení zisku společnosti Lesy města Písku, s.r.o., vlastněné městem." (citace). Jak tedy o tak významné záležitosti mohou hlasovat naši zastupitelé s nekonkrétní studií v ruce, kde jsou některé položky více než problematické a „…hájit zájmy obce a jejich občanů“? (§ 69 odst. 2 zákona o obcích).  Ve studii se chybně definuje (v položce Negativní dopady projektu) částka 1.280 000 Kč jako pokles v příjmech z produkčních funkcí lesa. Dle vyjádření ředitele Lesů MP s.r.o. ing. Zámečníka – na veřejném představení této studie – jde pouze o snížení výše nájmu, odváděného městu za lesní porosty a jedná se o jeho odhad. Což je poměrně velký rozdíl, protože pokles v příjmech z produkční funkce lesa může být za určitých okolností pro společnost Lesy města Písku i mnohem vyšší – zejména pokud by došlo na uvažovanou změnu kategorie lesa z lesů hospodářských na lesy zvláštního určení.  Tedy v tomto případě se dobrovolně a bezprecedentně město Písek zbaví zákonné priority produkční funkce lesů na podstatné části svých lesních pozemků, které byly po staletí určeny k hospodářskému využití?

 

Nástupní místo ve vhodném místě?

O nástupním místě hovoří studie v konkrétních doporučeních (str. 13) „volba jednoho nástupního místa ve vhodném místě (v úvahu přichází lokalita Nový Dvůr), které umožní soustředění doprovodných služeb, které mohou generovat zisk pro provozovatele  nástupního místa a tvorbu finančních prostředků pro provoz a údržbu STC“ (citace)

Co vše může obsahovat nástupní místo si můžeme představit z textu, uvedeném na webu Singltreku pod Smrkem: „Nástupní místo Singltreku pod Smrkem se nachází v Novém Městě pod Smrkem. Přímo na pláži krásného přírodního koupaliště je pro cyklisty vybudováno zázemí Singltrek Centrum s občerstvením a restaurací, obchodem s cyklistickými potřebami a oblečením, Test Centrem kol AGang, myčkou kol, WC, sprchami, převlékárnami, posezením, dětským hřištěm, pumptrekem a ubytováním campingového typu.“

Aniž víme, co je součástí uvažovaného nástupního místa v našem píseckém případě, kalkuluje studie s náklady na výstavbu nástupního centra 8 000 000 Kč, ale také s náklady 7.000 000 Kč na výstavbu přístupové komunikace o délce 1 km – o kterou komunikaci jde?

Co bude součástí nástupního centra? Je to cena včetně projektu? A pokud vůbec se stavbou počítá právě schválený územní plán, je v ceně i vynětí ze ZPF? Když tohle vše nevíme, lze pak vyčíslit náklady na likvidaci budov a uvedení do původního stavu částkou 150 000 Kč, jak konkrétně uvádí studie?

 

S vyjádřeným názorem se ve studii nepočítá?

Když v dotazníkovém šetření vyjádřili písečtí respondenti finanční ohodnocení negativního dopadu záměru, autoři studie jsou hned po ruce s vyjádřením „že odhad negativních dopadů existence stezek … nedosahuje reálných hodnot“ a tudíž tyto preference nezahrnují do ekonomického zhodnocení projektu. Dle mého je částka, kterou občané v průzkumu vyjádřili nevyčíslitelnou „cenu Píseckých hor“, zcela reálná.

 

Je to stavba narušující půdní kryt

K vlastnímu provádění stavby takového areálu uprostřed lesních porostů se na můj dotaz vyjádřil odborník Ing. František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy, který má bezprostřední zkušenost ze stavby jednoho povoleného a jednoho nepovoleného areálu singltrekových tras: „Pro to, aby bylo možné upravovat trasu či les, tak jim často nestačí lopata a krumpáč, ale potřebují i malý buldozér.“

O podobném projektu v Beskydech obšírně hovoří bakalářská práce Venduly Šebečkové s názvem „Vlivy výstavby a provozu singltreku na životní prostředí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy“ s těmito závěry: S provozováním cyklistických areálů jsou spjaty negativní vlivy na životní prostředí. Pokud uživatelé nedodržují návštěvní řád, dochází k rušení živočichů a sešlapu rostlin mimo stezky. Neřízeným rozšiřováním stezek může docházet k vyrušování živočichů, kteří se vyskytují v blízkém okolí stezek. Při nedodržování vyznačených tras mohou pomalu zanikat některé druhy rostlin, které sešlapávání podléhají. Vlivem prudkého brzdění cyklisté vyrývají svrchní vrstvy zeminy, v důsledku této nešetrné jízdy dochází k ničení profilu stezek a erozi půdy. Hojným užíváním motorových vozidel při dopravě k areálům je znečišťováno ovzduší v přilehlém okolí. K úniku škodlivých plynů dochází zvýšenou dopravní činností zvláště v chráněných lokalitách s cyklistickými areály.“

 

KAREL PECL: Písecké hory – historie a současnost

Závěrem přinášíme vyjádření píseckého přírodovědce a dlouholetého pracovníka Prácheňského muzea RNDr. Karla Pecla.

Po okupaci v roce 1968 spousta komunistů prozřela a ze strany odešla, mnozí další byli vyloučeni. Ti, kteří vládní stranu při „normalizaci“ podpořili, měli pocit, že by měli být za svůj pevný postoj a věrnost odměněni. Mnohé napadlo, že by vhodnou odměnou mohlo být povolení výstavby rekreačních objektů v Píseckých horách.

Tento rekreační tlak na unikátní lesní komplex Píseckých hor neunikl referátu životního prostředí Okresního úřadu. Tehdy existovala dobrovolná a neplacená funkce konzervátora ochrany přírody. Pro píseckou část okresu jsme byli Krajským národním výborem ustaveni dva, já jakožto zoolog a Dr. Rudolf  Slaba, který byl botanikem. Referentem pro ochranu přírody byl tehdy lesní inženýr Jan Malovický. Ve snaze prosadit stavební uzávěru jsme provedli lesnický, botanický a zoologický průzkum území a připravili podklady pro vyhlášení územní ochrany.

Problém byl v tom, že ochrana takto různorodého území se nedala zařadit do tehdy oficiálně používaných ochranářských  kategorií.

Protože v nás ještě doznívaly vzpomínky na uvolněnou atmosféru před rokem 1968, rozhodli jsme se pro improvizaci, pro vlastní kategorii – území klidu. To mělo logiku. Cílem bylo zachování klidové oblasti pro všechny obyvatele města Písku, nejen pro prominenty.

Přesto, že tuto ochranu museli schválit a vyhlásit členové komunistické strany, nestraníci se na vedoucí posty ve státní správě nemohli dostat, náš návrh na územní ochranu byl kupodivu přijat kladně a podpořen. V roce 1973 byla ochrana tehdejším Okresním národním výborem schválena. Příslušní zodpovědní si zřejmě uvědomovali hodnotu tohoto území. Zdůvodněním územní ochrany bylo konstatování, že se jedná o významný krajinný prvek s druhovou pestrostí, a proto se vyhlašuje za Území klidu.

Přestože tato kategorie ochrany nebyla do té doby oficiálně použitá, byla ochrana tohoto území státní správou uznána. A aby byla v souladu se zákonem,  bylo území Píseckých hor v roce 1992 podle zákona 114 / 1992 Sb. zařazeno do kategorie  „přírodní park“.  Tato kategorie ochrany Píseckých hor byla v roce 2001 znovu Okresním úřadem v Písku potvrzena. Písecké hory byly prvním přírodním parkem, který byl na území Jihočeského kraje vyhlášen.

Obyvatelé Písku mají to štěstí, že mají takové území v podstatě „za barákem“. Jeho dosah je ovšem výhodou a nevýhodou zároveň. To území svádí nejen k vycházkám, jízdám na kole nebo zimnímu běžkování. Je ale lákavé i pro komerční využití, teď třeba pro Singltrek. Je na občanech Písku, aby zvážili, jestli jeho prosazení v Píseckých horách jejich rekreační využití zlepší nebo zhorší. O tom, že případná výstavba v chráněném území by musela probíhat v souladu se zákony ochrany přírody, není třeba diskutovat.

 

Dokumenty k článku

• Studie proveditelnosti záměru Singltrek Písecké hory.pdf (PDF, 2.3 MB)