Písecký svět

V neděli 3. dubna zemřel v Praze básník Zdeněk Janík, původním povoláním pedagog a redaktor. Do stovky mu chyběly pouhé dva roky. Ačkoliv se narodil v Brně, stal se Písek městem jeho mládí a jeho celoživotní láskou, místem, kam se rád vracel a kde si přál být i pohřben. Zde začal chodit do školy, sem se opět po dalším pobytu v Brně vrátil, aby studoval a maturoval na píseckém gymnáziu. Pak byl totálně nasazen. Po válce vystudoval na Karlově univerzitě angličtinu, češtinu a filozofii. Působil na různých školách, v době normalizace se živil jako korektor. Občas se mu podařilo publikovat pod pseudonymem Tomáš Šobr – podle pokrokového píseckého starosty, který mj. zavedl v 19. století na radnici úřadování v češtině. Zdeněk Janík publikoval své básně, fejetony a aforismy v mnoha časopisech, do svého vysílání je zařadil i rozhlas a televize. Získal několik literárních cen, byl členem PEN klubu, Obce spisovatelů, Klubu novinářů Pražského jara. Svou první knihu s názvem Slovohrátky vydal v roce 1991, v ní své verše věnoval dětem. Následovalo několik dalších knih poezie i prózy. Redigoval Almanach 750 let města Písku z roku 1993, k němuž také napsal doslov. Našemu městu je věnována sbírka básní Vracím se k tobě chlapeckou lodí, vydaná před 22 lety, z níž je i vyznání „jeho“ městu:

„Jsou místa, kterým neutečeš
A taky proč a kam bys utíkal
A mrtvá moře s vodou, která žije
A živá s mrtvou, jen je nepomíchej
A neviň čas za to, žes pospíchal
A nevěs se na rafije
V těch místech tady zůstal stát čas
Zastav se s ním. A nezapomínej.“