VIDEOZÁZNAM DISKUSE o plánované revitalizaci centra města Písku, která vyvolala velké emoce
Bezpochyby velmi chvályhodným počinem přispěli k veřejné debatě o podobě města Písku pořadatelé besedy, která se odehrála v úterý 19. března večer v prostoru Debatních trámů Sladovny. Ačkoli bylo původně avizováno její dvouhodinové trvání, ještě dlouho po 21. hodině, už po oficiálním skončení, tu zapáleně diskutovaly mnohé hloučky účastníků…
Besedu uspořádali Aleš Kozák z píseckého Institutu pro památky a kulturu a architektka Laura Jablonská – oba jsou sice z KDU-ČSL Písek, ale akce rozhodně nevyzněla „stranicky“. Spíš jako úspěšný pokus najít nějakou platformu k dalším diskusím o věcech veřejných. Podařilo se jim přilákat opravdu zajímavé hosty – do Písku přijel urbanista Milan Košař, který je zároveň předsedou pracovní skupiny pro urbanismus České komory architektů a také členem komise soutěže na náměstí v Písku, společně s Liborem Honzárkem, místostarostou Havlíčkova Brodu a současným předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Své názory na rekonstrukce měst podobné velikosti jako je Písek tak mohli prezentovat jak v odborné, tak politické rovině.
Jako „hlavní hvězda“ dorazil s mírným zpožděním architekt Miroslav Cikán, autor návrhu revitalizace historického centra Písku, k němuž se samozřejmě upíral největší zájem početného obecenstva. Ve Sladovně se totiž sešlo více než sto diváků, což potvrdilo, jak důležité, ale také jak kontroverzně vnímané a s veřejností nedostatečně „vydiskutované“ téma tento projekt v Písku představuje.
Bohužel část diváků přišla s očekáváním, které hosté nemohli vyplnit. Vášně se začaly projevovat pár desítek minut po zahájení, když mnozí přítomní začali dávat najevo, že si ani pořádně nepřečetli pozvánku na besedu, v níž bylo řečeno, že se chce na téma podívat s určitým nadhledem a porovnat přístupy v různých městech.
VIDEOZÁZNAM CELÉ BESEDY:
Většina občanů, kteří dorazili, ovšem chtěla probírat konkrétní písecký projekt – čemuž se lze jen těžko divit, protože příležitostí k tomu jim v přípravných fázích architektonické soutěže předchozí vedení města opravdu příliš nedalo. A tak se znovu střetly především dva zásadní pohledy: zda podpořit parkování, nebo zda do centra naplánovat mnohem více zeleně a méně aut.
Úterní beseda ale neměla za cíl rozhodnout, čí pohled je správnější a které argumenty pádnější. K tomu by asi vedení města mělo skutečně uspořádat ještě další komunitní plánování, jinak se pravděpodobně k obecně přijatelnému řešení nedostaneme, ať už milevský stavební úřad rozhodne jakkoliv. K argumentům a velmi zajímavým příspěvkům všech hostů besedy se vrátíme podrobněji v příštím čísle, kde budeme citovat i názory účastníků z několika názorových skupin. Pokud vás téma budoucnosti píseckého historického centra zajímá – a mělo by asi zajímat všechny Písečáky – tak nám k tomu napište svůj názor.
ZDENKA JELENOVÁ, VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 6/2019.
Diskuze k článku 
Souhlasím s paní Jelenovou, že by město mělo uspořádat další komunitní plánování, tak aby dosažený výsledek, byl přijat a podporován většinou občanů města. Ve skutečné debatě by mělo být diskutováno více návrhů, více variant. Hlavní účastníci by měli zastávat odlišné názory. Úterní debata ve Sladovně mi připadala v tomto ohledu poněkud monotematická, kdy všichni hosté obhajovali jeden návrh pana Cikána, ale možná to je jen můj subjektivní pocit. Trávníky ve městě samozřejmě lze mít bez toho, aby vyhořeli, jsou systémy zavlažování. Také jsem nepochopil argument s policií a odborem dopravy, policie a odbor dopravy nemá být hlavním projektantem náměstí, max mohou požadovat "kruhový objezd", ale rozhodně ne parkovací místa přímo před radnicí, to je přeci absurdní. Parkovací místa chybí všude ve městě a evidetně je to policii a odboru dopravy jedno, naopak zdejší dopravní inženýři parkování omezují a parkovací plochy rádi zmenšují žlutými čarami a značkami. Ten návrh ve Sladovně z mého pohledu vypadá jako parkoviště a ne jako náměstí. Navíc zatím se v tisku zveřejňují úplně jiné plánky téměř bez aut a i fotky ze studie pana Cikána žádná auta neobsahují, bylo by dobré, kdyby Písecký svět zveřejnil to co bylo prezentováno ve Sladovně. Pan Cikán by měl udělat reálný pohled na "své náměstí" s plně obsazenými parkovacími plochami. Má pan Cikán někde zrealizované náměstí? Na jeho webu jsem našel jen samé studie a návrhy. Na mne působí víc jako teoretik a učitel z fakulty architektury než jako projektant a architekt, který má za sebou úspěšné projekty, na které se fyzicky můžeme dojet někam podívat.
Náměstí, náves i nádvoří považuji především za místa pro setkávání lidí.
A tak bych se nejspíš zabýval otázkami, o kolik míst ze současného počtu se má podle projektu revitalizace snížit parkovací kapacita náměsti, při kterých aktivitách se na píseckém náměstí občan bez auta prostě neobejde a jak průměrně dlouho řidiči na náměstí parkují.
Jsou lidé, totiž, kteří jedou autem do fitcentra, aby si tam zachodili na pásu. Na záznam se podívám. Díky.
Luďku to bylo určeno, 10-15% snížit, což je asi rozumné. Otázka dnes není kolik aut, ale jak je uspořádat, aby nejméně vadila. Návrh pana Cikána má auta "neekonomicky" roztahaná po celém náměstí, Nechápu jak se to někomu může líbit. Zřejmě někomu stačí, že je to návrh architekta, že se použijí cizí slova a už se to někomu líbí, i když to nemá ani pořádný nápad a ani to nesplňuje to, o čem pan architekt mluví. Jenže zřejmě se to nesmí moc kritizovat. :-)
"bylo určeno, 10-15% snížit, což je asi rozumné"
Podle poněkud razantnější argumentace v různých diskusích bych si býval myslel, že redukce počtu míst k parkování na náměstí bude dramatičtější. Počet míst by se klidně mohl snížit na polovinu, kdyby se zkrátila doba parkování na dobu řekněme nezbytně nutnou k přinejmenším nesnížení současného zisku tamních obchodníků.
Dobrý den, vážený pane Šebelle.
K těm procentům = „bylo určeno max –1/3 počtu“ ; zareaguji podrobněji pod příspěvek pana Blahy.
Chci Vám ale poděkovat za podnětný návrh řešení dispozice plochy pro parkování, který byl zveřejněn v tišť.verzi PS č. 6/2019 Ano,, i takové varianty jsou zřejmě možné… Dávám palec nahoru – skutečně obdiv, jak jste se tomu věnoval ;-) M.Špírek
Dobrý den, dovoluji si reagovat k těm procentům.
V nynější situaci je to podružné, ale fakt to nebylo o 10-15%. V zadání byla možnost klesnout až o –1/3
Zpřesnit níže uvedené údaje by mohli povolanější, nebo snad konečně třeba i někdo 'odvážný' z radnice?
Nechci tvořit seminárku, ale mnoho lidí rychle zapomíná. Tedy rekapitulace:
= vstupní údaj byl 210 parkovacích míst v lokalitě
= ve vítězném návrhu studie atelieru MCA došlo ke snížení tohoto počtu o cca 30%!
Takový úbytek totiž dovolovalo zadání, usnesení č.509/15 RM.
Soutěžní podmínky byly sice opět neveřejné, ale umožnění tak masivní redukce potvrzuje MÚ ve svém materiálu pro ZM 11/8/2016 , kde je v důvodové zprávě k projednání petice napsáno (kopíruji): Rada města odsouhlasila na svém zasedání dne 30.7.2015 Soutěžní podmínky uvedené architektonické soutěže, které požadovaly, mimo jiné, stávající parkovací kapacitu snížit max. o 1/3 – což bylo vítězným projektem dodrženo.
Takhle nastaveným parametrům (klesnout v lokalitě na 140-150 míst) se architekti samozřejmě velmi rádi podřídili…
Nyní nám p.arch.Cikán avizoval, že (na základě lednového jednání s radnicí) „bude přidávat“ na 170 míst. Takže TEĎ vychází pokles o 20% z původní hodnoty.
Chci zdůraznit, že nejsem žádná 'parkovací lobby', ale poukazuji, že:
==> klientů všemožných institucí bude do centra zajíždět stejně či více
==> pasantů/návštěvníků bude min. stejně
==> rezidentů tam bude určitě víc
takže se spíš (jak psal p.Šebelle výše) zajímat = jak to tam v budoucnu "vhodně naskládat"?
Pro upřesnění citace si dovolím citovat ze Soutěžních podmínek, které byly schváleny v konečném znění vyhlašovatelem – tedy Městem Písek za minulého vedení dnes 30.07.2015
Posuďte sami jak se povedlo zadání architektu Cikánovi splnit
17 STAVEBNÍ PROGRAM – UPŘESŇUJÍCÍ ZADÁNÍ
Vyhlašovatel soutěže doporučuje níže uvedené upřesňující zadání respektovat, avšak se
nebrání předložení osobitých tvůrčích návrhů, které budou soutěžícími řádně odůvodněny.
Obecné požadavky + doprava:
- návrh skladby povrchu komunikací a chodníků při využití tradičního materiálu –
kámen (kočičí hlavy, žulové kostky, kamenné plotny, obrubníky – možnost navázání na
schéma navržených detailů skladby a typů komunikací navazujících na stávající řešené
území)
- doplnění – navázání na stávající řešení parkové úpravy dotčeného území
- doplnění stávající zeleně, popř. nová výsadba zeleně (konzervace stávajícího stavu)
- možnost vytvoření klidového prostoru na ploše Velkého náměstí (max. ½ plochy)
- návrh doplňujícího městského mobiliáře (veřejné osvětlení, lavičky, odpadkové koše,
kolostavy apod.)
- návrh uličního (i nočního) a slavnostního (i vánočního) osvětlení
- zpracování lokalizace možnosti zřízení předzahrádek
- z hlediska dopravní obsluhy území je závazný aktuální územní plán města Písek –
v návaznosti na řešení přilehlých komunikací
- u návrhu úpravy řešení dopravy v klidu je žádoucí řádově vycházet ze stávající
kapacity a současně by mělo maximálně zhodnotit – částečně uvolnit prostor Velkého
náměstí – max. ½ plochy, stávající parkovací kapacitu lze snížit max. o 1/3
- zohlednit dopravní obsluhu (zásobování) provozoven v celém území
- případnou průjezdní dopravu řešit dle vlastního názoru (ponecháno na vlastní invenci
autora)
- zohlednit dopravu jednostopými nemotorovými vozidly (bicykly), popř. i jednostopými
motorovými vozidly (maloobjemové motocykly – skútry)
- zohlednit projekt Smart City Písek (např. uvažovat s využitím systémů dopravní telematiky
pro sledování obsazenosti jednotlivých parkovacích míst včetně proměnného
informačního a naváděcího systému na parkování, bezhotovostní on-line parkovné,
zapojení moderních a ekologických způsobů dopravy jako je elektromobilita a k tomu
potřebná infrastruktura, informovanost návštěvníků města, inteligentní osvětlení,
bezpečnostní systémy, případné zakomponování do systému odpadové vody atp.)
- navrhnou dopravní vazby na okolní neřešené území
- prověřit možnost obsluhy centra hromadnou dopravou (minibus, ekobus)) včetně návrhu
předpokládané trasy linky a nástupních a přestupních míst tak, aby přímo nebo
prostřednictvím navazujících linek MHD zpřístupnila centrum ze všech částí města
- cyklodopravu v revitalizované zóně oddělit od motorové dopravy, vést i v místech pro pěší
(oddělená), s rovným povrchem
- na místních komunikacích IV. třídy s rovným povrchem (obytné a pěší zóny) lze vést
cyklodopravu společně s dopravou pěší a lze umožnit vjezd cyklistům od jednosměrných
ulic v protisměru
- navrhnout dostatek míst pro bezpečné uložení kol (popřípadě i skútrů) v revitalizovaném
centru města (s ohledem na historický parter), včetně blízkého okolí
- zohlednit možnost zřízení sezónního umístění pódia na ploše Velkého náměstí bez
zásadního omezení provozu
Požadavky orgánů památkové péče:
Idea revitalizace centra města by měla prvotně vycházet ze skutečnosti, že se jedná o
historické jádro města, chráněného statutem MPZ, kde předmětem ochrany je i „historický
půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské i vesnické interiéry
včetně povrhu komunikací, historické podzemní prostory, …“.
Je třeba také zohlednit, že v případě Písku se jedná o poměrně komorní plochu historického
jádra města menšího charakteru, nikoliv velkoměsta, kde tudíž je při koncepci obnovy
nezbytná uměřenost a všeobecný respekt vůči historickému milieu daného území.
Historické centrum města, včetně rozvržení chodníků a povrchů komunikací obecně, se ve
své dnešní podobě (vyjma několika více či méně zdařilých přestaveb či novostaveb) ustálilo
na přelomu 19. a 20.století (zhruba někdy mezi l. 1890-1910).
Tento jeho historický obraz, uchovaný nadto v povědomí české veřejnosti v dnes již
klasických filmech – Měsíc nad řekou či Stříbrný vítr, tak dnes patří mezi jeho cenné devizy
nejen z hlediska památkového, ale obecně je charakteristickým lákadlem i z pohledu
cestovního ruchu, neboť si historické centrum dodnes více méně uchovalo ráz tehdejšího
krajského a o posléze okresního města rakousko-uherské monarchie. Turisté navštěvující
město proto bezpochyby obdivují tohoto ducha zaniklých „starých dobrých časů“ dlouhého
19.století, na které má být Písek bezpochyby oprávněně hrdé, neboť odkazuje na dobu jeho
největšího rozkvětu (kulturního, architektonického i společenského), a to i přesto, že si
v minulosti písečtí některými nepromyšlenými zásahy (často pod neuváženou ideou tzv.
„modernizace“) historický obraz města sami poškodili (zánik mosteckých věží, zánik
městských bran, „fasádismus“ – přestavby historických objektů – čp.1, čp.2,čp.180) , demolice
domu U Kola (a novostavba objektu PPP), demolice bloků zástavby ulic Rybářská, Čechova,
Svatotrojická a naposledy demolice části vnitrobloku Velké náměstí-Jungmannova-Alšovo
náměstí s následnou novostavbou objektů LUNA a Česká spořitelna. Je třeba proto i do
budoucna tento dosud uchovaný historický obraz města chránit a zachovat a nedopustit
jeho další možné znešvaření nepromyšlenými (a nedomyšlenými) úpravami, který by tento
jeho dosud stále ještě cenný obraz dále poškodily. Spíše než poněkud nadneseně
působící pojem „revitalizace“ by zde byl vhodnější termín „rekonstrukce“, neboť v daném
území je většina zásadních otázek již historicky daná, navíc přímo navazuje na již opravené
části historického jádra!
Respektovat zejména:
1. Zachování stávajících typů kamenné zádlažby; v rámci ploch – historicky již zažitých ( i
svojí historickou funkcí) nevnášet nové typy dlažby – respektování historického stavu a to
včetně linií chodníků a komunikací (stávající stav de facto ustálen do dnešní podoby na
přelomu 19 a 20.stol.) – bez vymyšlených novotvarů „ostrůvků“ a „zálivů“ (de facto pouze
oprava stávajícího) – neplatí pro betonovou bílou dlažbu – pás – mezi obrubníkem
chodníků a zádlažbou plochy náměstí.
2. Rehabilitace zádlažby chodníku v části před OD Luna a sousedním čp.26 – novodobé
řezané hladké desky nahradit opět „píseckou plotnou“.
3. Rehabilitace Chelčického ulice – návrat kamenné zádlažby vozovky na místo stávajícího
asfaltu (viz Obecně závazná vyhláška č.6/98, čl. IV., bod 16)
4. Osvětlení – v rámci veřejného osvětlení Velkého náměstí jistě netřeba zachovávat
stávající novodobé lampy veřejného osvětlení, každopádně nové osvětlení by mělo
odpovídat historickému charakteru jádra města – nevnášet žádná extravagantní svítidla,
spíše preferuji obecně historizující pojetí (staropražské lucerny – „Pechlát“, apod.). Ve
zbylých částech řešeného území ponechat svítidla stávající (Pechlát) – návaznost na další
již opravená území.
5. Městský mobiliář (lavičky, odpadkové koše, kolostavy, apod.) by měl rovněž
korespondovat s navazujícími již rehabilitovanými lokalitami širšího centra města.
6. Vyřešit – nejlépe odstranit esteticky nepatřičný a v ploše evidentně rušivý vyvýšený
rozpadající se výlez (vyzděnou šachtu) na Alšově náměstí (mezi Mariánským sloupem a
budovou ČS).
7. Do daného území nenavrhovat žádné obecně kontroverzní stavby (např. podzemní
garáže).
8. Možný návrat vodního prvku (kašen) na Velké náměstí i Alšovo náměstí – dle historických
podkladů.
9. V takovém případě by ale návrh měl být opět spíše tradiční (tvarově i materiálově),
respektující jak historické souvislosti i dané milieu a nikoliv obsahovat nějaké
extravagantní a prvoplánovitě „šokující“ modernistické vize (viz novodobé kašny na
náměstí Republiky v Plzni), které by „parazitovaly“ na daném historickém prostředí.
Tyto připomínky nikterak nenahrazují řádné projednání záměru ve smyslu ustanovení § 14
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči!!!
Požadavky orgánů životního prostředí:
- Zachování stávající vzrostlé zeleně
- V případě úpravy Velkého náměstí, či jeho části na klidovou zónu, zvážit v návaznosti na
stanovisko „Památkové péče“ další doplnění zeleně v podobě stromů, variantně
kontejnerovanou zeleň, a to v návaznosti na rozšiřování předzahrádek. Zvážit i možnost
vyvýšených travnatých ploch pod závlahou
- V prostoru spodní části Velkého náměstí (U Juzků) vytipovat a připravit místo pro trvalou
výsadbu jehličnanu jako Vánočního stromu
- V ulici Jungmannova naplánovat doplnění a výměnu stávající uliční zeleně v případě
realizace úpravy parkovacích ploch
- Na Alšově náměstí zvážit úpravu kamenného ostrůvku s veřejným osvětlením do podoby
zeleně
- V případě rekonstrukce ulic Ningrova a Smetanova zakomponování malokorunné uliční
zeleně
- V celém prostoru řešit možnost instalace podzemních odpadkových košů
Jen aby to nezapadlo…
Při které činnosti se člověk na píseckém náměstí bez auta neobejde?