Písecký svět

Tato akce je součástí projektu „PÍSECKÝ SVĚT – občanům otevřeno“, který byl v rámci Fondu pro nestátní neziskové organizace podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.

ČÁST DRUHÁ: Smart City Písek

Asi dvacetiminutový úvod (oproti domluveným deseti minutám) obstaral Radovan Polanský, výkonný ředitel Technologického centra Písek: V prezentaci jsem se snažil připravit něco trošku jiného, než jsem obvykle přednášel. Se Smart City Písek – nebo problém se smart cities obecně – je v tom, že je to věc, která se může vysvětlit obrovským množstvím způsobů. Jedná se o široké téma, které není snadné uchopit.

Z PREZENTACE: Koncept Smart City Písek se snaží stimulovat investice a inovace ve městě a dosáhnout základních ekonomických a environmentálních cílů myšlenky Smart Cities. Využívá k tomu možností moderních technologií a řízenou spolupráci mezi městem, akademickou a komerční sférou.

VIDEOZÁZNAM CELÉ DRUHÉ ČÁSTI BESEDY:

Radovan Polanský: Mnohem příjemnější je definice, která vypadá poněkud jinak.  Smart City Písek znamená také změnu myšlení, jiný přístup ke správě města skrze decentralizaci politické moci – zapojení občanů do správy města, diverzifikaci trhu a tvorbu občanské společnosti – což je změna vnímání města, aktivace občanské společnosti. Hlavním cílem snažení je opravdu zvýšit kvalitu života obyvatel. Dále zvýšit efektivitu řízení města, zlepšit komunikaci s obyvateli města a přístup k informacím, zvýšit konkurenceschopnost lokálního trhu a ekonomiky…

Místostarosta Josef Knot (TOP 09): Město samozřejmě hraje klíčovou roli. Nelze dělat Smart City bez city – a proto se v září 2014 sešlo několik významných světových společností jako je IBM, Schneider Electric, zástupci Jihočeské univerzity a pan Svítek, děkan Fakulty dopravní ČVUT, a otevřela se diskuze, co s Pískem dál. Když jsem si nechal vysvětlit, o čem Smart City je, tak mne přesvědčili, že je to jedna z forem, jak udržet Písek v kondici. Ta věc má dva aspekty: jeden je ekonomický a druhý bych nazval třeba občan. Tyto dvě skutečnosti se spolu obrovským způsobem prolínají. Evropská unie přistoupila v novém programovacím období k tomu, že jedna z možností, jak čerpat dotace, je přes takzvané smart technologie, smart cities. Po roce 2020 to bude možná to jediné, co EU vůbec bude podporovat. Vytvořili jsme tři pilíře, na kterých by projekt Smart City Písek měl stát: první je udržitelná městská mobilita, druhá věc jsou inteligentní budovy a třetí ICT technologie.

Pavel Hubka (Svobodní): Jsme sice vnímáni jako odpůrci projektu Smart City Písek – a my jsme skutečně odpůrci, ale nikoliv myšlenky smart cities, ale způsobu, jak na to město jde. Financování je samozřejmě problematická záležitost, nejen pokud jde o evropské dotace, ale i o to, že v Modrožluté knize je jasně řečeno, že důležitým zdrojem spolufinancování Smart City Písek je rozpočet města. To je už zastupitelstvem schválená záležitost, která uvádí celý projekt do chodu. Máme námitky proti konkrétním technologickým řešením, ale chtěli bychom vědět i způsob, jak je celý ten projekt veden – podle mne velmi nejasným způsobem. Tady je jakýsi strategický plán, který by měl město směrovat. Ale Smart City je jakýsi kříženec mezi strategií a konkrétním projektem, jehož podobu nechápeme. Mí předřečníci se pokusili vás s projektem seznámit. Nevím, jak vy, ale já jsem z toho příliš konkrétních věcí nepostřehl. Je to beztvará hmota, která připomíná císařovy nové šaty, a my Svobodní říkáme, že císař je nahý…

Josef Knot: Základní dokument Modrožlutá kniha je zcela záměrně psán v obecné rovině. Je to dokument, který dává jistý rámec, v kterém se celý projekt může nacházet. Projekty se teprve budou realizovat. Otázkou je, kdo bude investorem. Vy se nechcete smnířit s tím, že město Písek bude mít tendence usilovat o dotace. Jejich rámec je dnes zhruba padesát až sedmdesát milionů korun. Chceme-li se bavit o hospodaření města, tak je třeba to zmínit. Pokud by město nežádalo o dotace, tak by muselo omezit veškerou investiční činnost. Koncept Smart City nám umožní sáhnout si na dotace i po roce 2020. Dotační prostředky jsou základní věc, aby se město mohlo dál rozvíjet.“

Občan z publika: Já jsem elektronik a technokrat, ale mám připomínku: Vítám, že město se snaží postavit nějakou dlouhodobou vizi, ale při čtení té Modrožluté knihy mne zarazilo, že očekávání občanů je předmětem výzkumu – celý materiál je tedy o tom, jak se dostat k dotacím. Rozumím tomu, ale zarazilo mne, že na požadavky občanů se teprve budeme ptát. Navíc vím, že mnohdy velké systémové projekty nefungují v konkrétních „maličkostech“ – technokracie končí tam, kde selhává management. Systém za nás nevyřeší obyčejné věci.

Karel Kropš (Svobodní): Modrožlutá kniha podle mne definuje, koho a z čeho budeme financovat, ale nedefinuje, co za to budeme stavět. Každopádně nebezpečí spatřujeme například v plánovaných čidlech, která dají možnost získávat velmi přesná data o pohybu lidí a tak dále. Můžeme se ocitnout pod neustálým dohledem – dnešní technologie to dokážou a jen sliby, že to nikdo dělat nebude, mi nestačí! Tohle překračuje naše pojetí svobody! Je tam i zmínka o městské kartě – to bude něco jako Open card?

Josef Knot: Pane kolego, tohle lze definovat jako šíření poplašné zprávy a já jsem ještě nezažil takto nekorektně vedenou diskuzi! Nemůžeme skákat od ideových věcí k senzorické síti! Diskutovat se musí hierarchicky a postupně. Ne, jestli použijeme senzor typu A, B, nebo C.

Moderátorka: Není škoda, pane místostarosto, že jste sami nezačali tuto diskuzi s občany mnohem dříve, a lépe nevysvětlili, čeho se celý projekt týká?

Josef Knot: Já odpovídám vždy na jakýkoliv dotaz kteréhokoliv novináře a občané mohli přijít na zastupitelstvo, když se o tom jednalo. Jednání zastupitelstva rovná se podle mne veřejná diskuze s občany.

Radovan Polanský: V současné době probíhá rozsáhlá analýza pro projekt inovace veřejného osvětlení v Písku. Stožáry osvětlení jsou ideální nosiče pro senzorickou techniku, aby byla rovnoměrně rozdistribuována po území města. Součástí je i analýza, jakou senzorickou techniku chceme využívat a k čemu by nám byla získaná data vhodná. K výsledkům se v nejbližší době bude scházet několikakolový workshop všech zainteresovaných, kam jsou zváni i Svobodní.

Josef Knot: Alfa a omega všeho je to, že když jsme se přihlásili ke Smart City, tak jsme schopni získat důležité body v žádostech o dotace. V současné době jde například o připravené projekty stavby parkovacího domu u bývalé Družby, dále o rozšíření parkoviště na Výstavišti, o propojení mezi Hradištěm a průmyslovou zónou. K tomu všemu potřebujete mít financování, a to je možné získat z evropských fondů. Koncept Smart vám pak následně umožní vědět, kolik volných ploch se na rozšířených parkovištích nachází, což vám ušetří čas. Ale nejdřív na jejich výstavbu musíte získat ty peníze. V tom je chytrost toho všeho. A díky politické kultivovanosti zastupitelstva, které Modrožlutou knihu schválilo, momentálně vyjednáváme s MŽP o tom, že bychom byli jediným pilotním městem Smart City, číslo jedna pro 70 dalších měst této velikosti.

Martin Zborník: Já se chci zeptat, kde je a byl při schvalování ten občan, o kterém mluvil pan Polanský jako o stěžejním bodu Smart City v úvodu? Tady rozhodlo 27 pomazaných hlav o dalším směřování města bez jakékoliv veřejné diskuze, aniž by to kdokoliv měl ve volebním programu. Smart City nebude fungovat, pokud to občané zespoda nebudou chtít podporovat. A tak, jak ho tady  představujete, ho občané chtít nebudou.

Josef Knot: Kdyby se každý záměr měl veřejně diskutovat, tak bychom se nikam neposunuli. Těch záměrů je X.

Moderátorka: Takhle velkých projektů, jako je smart city, máte X? To nemyslíte vážně…

Josef Knot: Opakuju, že kdo chtěl, mohl přijít diskutovat na zastupitelstvo. Jenže občané tam nechodí!

Radovan Polanský: Rád bych zdůraznil, že do etapy komunikace s veřejností teprve vstupujeme. Zatím tady máme odsouhlasené jen strategické rámce. Pokud se nenaplní, tak se nestane vůbec nic – a toho já se upřímně bojím.

Martin Zborník: Funkční koncepty smart cities vycházejí z měst, kde byla živá komunita, která o to stála. Pokud ta komunita tady nebude, nebude tady žádné smart city, budou tady pouze smart technologie. A to je velký rozdíl, pleteme tady hrušky a jabka, jedno jsou technologie, jestli nás budou, nebo nebudou sledovat a podobně, to druhé je smart city – a to se nám zatím ani trochu nedaří nastartovat!

Tomáš Růžička: Prvním heslem v prezentaci byla decentralizace politické moci. To mne pohladilo po duši, ale jak já jako občan poznám, že ta politická moc se decentralizuje také ke mně? A k ostatním, co tady sedí?
/potlesk/

Radovan Polanský: Rád slyším, že je to pro někoho důležitá věc, ale jediné, co vás přesvědčí, budou výsledky. K decentarlizaci skutečně ve smart cities dochází – cestou otevřených dat, která dostávají do rukou občané. A mohou velmi efektivně tlačit na to, aby se nějaké věci děly. Pro jakékoliv požadavky potřebujete skutečně data. A ta dnes nikdo z nás ve skutečnosti nemá.

Josef Knot: Ohlas konceptu smart cities v jiných městech je velmi dobrý. Je mi líto, že jsme nebyli dnes schopni trošičku koncepčněji tento projekt popsat…

Text z videozáznamu vybrala ZDENKA JELENOVÁ,
 foto MARTIN ZBORNÍK