Veřejná debata k pořízení nového územnímu plánu města Písek
Komise pro urbanismus a rozvoj města zve všechny občany na veřejnou besedu na téma: Jak bude Písek vypadat za 15 let. Toto setkání se bude konat 24.04.2012 od 18:00 hod v prostorách Divadelní kavárny. Na programu besedy bude např. zadání nového územního plánu města (Ing.arch. R. Boček), popis urbanistické soutěže (Ing.arch. J.Zábranský), prezentace prací urbanistické soutěže (Ing.arch. P.Lešek, Ing.arch. L. Jablonská). Závěrečná řízená diskuse se zaměří zejména na témata povodně, pěší cesty a hybridní dopravu.
Město Písek má územní plán schválený dne 27. 6. 1996. Tento územní plán řeší v současné podobě (včetně změn) celé správní území města. Stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který nabyl účinnost dne 1. 1. 2007. Podle tohoto zákona je nutné územní plány schválené před 1. 1. 2007 upravit nebo přistoupit k pořízení nové územně plánovací dokumentace, jinak pozbývají platnosti ke dni 31. 12. 2015.
Z těchto důvodů zastupitelstvo města Písek dne 23. 6. 2011 rozhodlo o pořízení nového územního plánu.
Následně odbor výstavby a územního plánování na městském úřadě v Písku, coby pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Ing.arch. Radkem Bočkem zpracoval Návrh zadání územního plánu Písek , který je předkládán ke schválení zastupitelstvu na jednání 26.4.2012.
Kompletní znění předkládaného návrhu zadání územního plánu města Písek text; grafická příloha.
Tento důležitý materiál nebyl veřejně diskutován a do jeho tvorby nebyla vůbec aktivně přizvána veřejnost. Možná se vše změní právě na základě avizované besedy.
Jak dopadla první debata na téma: Jak bude vypadat Písek za 15 let?
Co je vlastně územní plán?
Je jedním ze základních strategickým dokumentem města, který je závazný pro všechny. Jeho proces pořízení vyžaduje zapojení všech zájmových skupin (veřejných zájmů, soukromích zájmů obyvatel, vlastníků nemovitostí a pozemků, investorů ...) k nalezení přijatelného kompromisu k dosažení rozvoje území.
Územní plán je druh studie, která si klade za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího využití. V Česku je územní plán vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb, má formu opatření obecné povahy a vydává ho zastupitelstvo obce.
Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umožnily další výstavbu a trvalé udržitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváženého stavu mezi zájmy životního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snažit naplnit potřeby současné generace tak, aby umožnil existenci a přežití i generací příštích.
Územní plán je vyhotován na základě vlastních podkladů a rozborů daného území.
Hlavní úkoly územního plánování
- vytvářet v území podmínky pro udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení problémů životního prostředí, sociálních a hospodářských problémů ve vzájemných souvislostech
- zajišťovat ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území
- vymezovat veřejný zájem na využití území
- racionální uspořádání území a pro hospodárné vymezování stavebních pozemků
- stanovení podmínek pro umisťování a prostorové uspořádání staveb a opatření na pozemcích
- územní prevence katastrof
- území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn s možnými negativními vlivy na sociální a zdravotní podmínky života obyvatel, sociální soudržnost a smír
- prosazovat ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemků v zastavěném území
- určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území
- zajišťovat ochranu přírodních stanovišť a stanovišť druhů
- zajišťovat ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy a řešit kompenzaci v případech prokázaného veřejného zájmu
- je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí
Veřejná infrastruktura zahrnuje zejména:
- dopravní infrastrukturu (např. pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty a související zařízení
- technickou infrastrukturu (např. rozvody vody, odpadních vod, energií, telekomunikační sítě a související zařízení
- občanskou infrastrukturu (např. stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, sociální služby, zdravotní služby, veřejnou správu
- veřejná prostranství
Současná podoba územního plánu města Písek
Územní plán úzce souvisí se Strategický plán rozvoje
Strategický plán rozvoje je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánech.
Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Doba sestavování plánu je přibližně půl roku až rok, u komplikovaných plánů může být i delší. Plány jsou často oponovány neziskovými organizacemi.
Správný strategický plán má následující součásti:
- Vize - jedna nebo dvě věty, které říkají, jakého cíle chtějí autoři plánu dosáhnout
- Teze - cca 1 strana, shrnující klíčové oblasti, které má plán řešit
- Shrnutí současného stavu
- Formulace cílových skupin plánu (pro koho je plán určen)
- SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb)
- Přehled jednotlivých oblastí rozvoje (např. doprava - kultura - životní prostředí apod.)
- Harmonogram plnění plánu
- Závěr, obsahující doložku o schválení zastupitelstvem a době platnosti
Proč a jak zapojit veřejnost do tvorby územního plánu
Diskuze k článku 
Jak dopadla první debata na téma: Jak bude vypadat Písek za 15 let? – najdete ve stejnojmenném samostatném článku na těchto stránkách
Zastupitelé odsouhlasili 26.4.2012 předložené zadání nového územního plánu. Pro hlasovalo 17 zastupitelů z koaličních klubů ČSSD + VPM + TOP09. K nim se připojili zastupitelé za KSČM a nezařazený O. Gottstein. Proti hlasovali zástupci za ODS a zdrželi se členové klubu SNKED.
S veřejností se tedy bude projednávat až rozpracovaný návrh. Dle vyjádření městského architekta –jako zástupce pořizovatele nového UP bude zapracování podnětů od veřejnosti záležet na posouzení vybraného zpracovatele. Tzn nebou pro něj již závazná. Do smlouvy se zpracovatelem, který se začíná vybírat na základě kriteria nejnižší ceny, se dle sdělení Ing.arch. Bočka zapracuje povinnost svolání 3-4 veřejná projednání v průběhu zpracování návrhu. Ty jsou nad rámec zákonné povinnosti.
Martine, nezlob se na mě, ale postupu zpracování územního plánu toho víš o mnoho méně než arch. Boček, který se této problematice věnuje celou svou karieru. Jak to píšeš ty to vypadá, že nechceme o územním plánu diskutovat s veřejností, což prostě není pravda. Včera jsme schválili zadání plánu a tento postup musí udělat město, nikdo jiný. Veřejnost vstupuje do procesu zpracování územního plánu a bude vznášet podněty a připomínky, které se v plánu jistě projeví.
Dobrý den,
pane starosto, pokud spoléháte na jediného člověka, který vždy fungoval pouze na straně pořizovatele územního plánu, má tedy v malíčku zákonné náležitosti, ale nikoliv práci s veřejností, a zároveň jakoukoliv jinou připomínku, podporovanou zároveň textem lidí s delší profesní zkušeností než tento první, pak mi nezbývá než říci: velmi mne tento přístup mrzí.
Ahoj Petře i všem ostatním. Je vidět, že jsi příliš nepřišel do styku s procesem pořizování územních plánů. To chápu, já také nerozumím knihovnám. Je to právě pořizovatel územního plánu, kdo podle má podle § 47 odst. (2) stavebního zákona na starosti projednání zadání, podle § 48 odst. (2) veřejné projednání konceptu a podle § 52 celé veřejné řízení o návrhu územního plánu. Projektant naopak podle ustanovení § 159 odst. (1) stavebního zákona "plně zodpovídá" za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace". Plně chápu, že číst zákony je nuda… Ale naštěstí jsou tu ti bigotní přízemní "ouřadové", na Městském úřadu i mezi zastupiteli, kteří je čtou, a na místo ezoterických úvah se snaží táhnout tento složitý proces pořízení územního plánu dál po cestě úzce sešroubované tvrdými mantinely stavebního zákona a správního řádu. Také mě velmi mrzí přístup části odborné veřejnosti, která bez potřebné důkladné znalosti správních postupů hází pořizovateli zbytečně klacky pod nohy. To ale nic nemění na tom, že diskuse s veřejností budou. V okamžiku, kdy bude o čem, z hlediska nového ÚP, o čem věcně diskutovat, a ne se jen vracet 6 let dozadu k urbanistickým studiím.
Ondro, vážím si Radka Bočka jako odborníka na problematiku územního plánování. Rozhodně nemám jeho zkušenosti z krajského úřadu, kde se především zabýval metodikou, jak má být ten či onen územní plán formálně správně udělaný, aby vyhověl všem zákonným požadavků. Ptám se ale, stačí když je vše formálně správně, nebo chceme od územního plánu něco navíc – např. vizi jak má vypadat Písek, Semice, Smrkovice a přilehlé okolí za 15 let, aby byl lepším místem pro život jeho obyvatel? Jakými opatřeními v území toho chceme dosáhnout? Co vlastně chceme z Písku, Smrkovic a Semic mít? (např. město s 50 000 obyvateli, město těžkého průmyslu, město vysokých škol, město zábavy a rekreace, chceme zanedbaná a nevyužitá území (viz např. plochy kolem dopravních staveb, řeky, nevyužité areály bývalých fabrik …), kde chceme nová sídliště, potřebujeme a chceme nové stavební parcely pro rodinné domy, jak mohou být v budoucnu vysoké domy po rekonstrukcích v mém sousedství a v jednotlivých částech města, je přípustné na Husáku stavět 7. podlažní dům, kde zaparkuji, je ke mně dostatečně blízko zastávka, mám v Písku vše co potřebuji, je tu dost nebo málo parků, mostů, náměstí hřišť a ploch třeba pro teenagery, ….)? To jsou otázky, které zadání nového územního plánu vůbec neřeší. Je to sice formálně dle zákona správně, ale k čemu nám to bude? Je to klasická ukázka toho že současné územní plánování a urbanismus u nás i v Evropě neřeší to co má a stal se samoúčelným procesem, který sám sebe požírá všemi možnými zákazy, příkazy a nařízeními.
Můj názor rozhodně není ojedinělý, i proto vnikla v roce 2010 pod nejvýznamnější institucí vzdělávající profesionální urbanisty v naší zemi – Fakultou architektury na Českém vysokém učení technickém – Iniciativa nazvaná Inventura urbanismu
www.inventuraurbanismu.cz
Dovolím si citovat jednoho z přednášejících architekta Jana Jehlíka Vedoucího ústavu urbanismu na Fakultě architektury ČVUT
BLUDY VÍRY V OBJEKTIVNÍ SPRÁVNOST A SUBJEKTIVNÍ ESTETIKU v rámci konference Inventury Urbanismu 2010:
… „Od stavění měst jsme se dostali k nerealizovatelným územním plánům, formování prostředí jsme redukovali na různé formy ochranářství. Urbanismus se chová jakoby se během desetiletí nic nezměnilo, obsahy zůstávají stejné, jen fasáda se mění. A tou fasádou jsou regulace a úřední úkony dovedené do dokonalosti. Již sto let se nemůžeme vymanit ze sevření funkčním plánováním a přitom se dennodenně přesvědčujeme, jak nejen že se nedá pomocí funkcí město popsat či regulovat, ale dokonce, jak je pomocí této doktríny lze ničit. Jako architekti se chováme stále jako ti, kdo to šéfují, ale veslo za nás dávno převzali tzv. specialisté: úředníci, inženýři, správci a ochranáři. A nad tím kralující hygienik jako vyslanec Pána Boha.“ …
Všem kdo mají zájem o podobu našeho města, vřele doporučuji navštívit tento web. Jsou tam zpřístupněny podnětné videozáznamy vystoupení řečníků z obou doposud realizované ročníků. Proč nechceme pro Písek to nejlepší, když po tom volá i odborná obec urbanistů v Čechách? Proč to nezkusit jinak a lépe? Odpovězte si sami.
Na závěr:
Mrzí mě, že se nedebatovalo o zadání, kam jsme si mohli nadiktovat vizi, co chceme zapracovat do návrhu. Zastupitelstvo ve čtvrtek 17 hlasy tuto možnost odmítlo. Je to cesta nejmenšího odporu, která ale, za předpokládané 2 miliony, dle mého názoru v nejlepším případě povede k průměrnému územnímu plánu, neb žádné garance kvality v zadání nejsou obsažené.
Na druhou stranu vítám, alespoň dodatečně, deklarovanou vůli konzultovat s veřejností proces zpracování vlastního návrhu již s vybraným projektantem (opět se bude vybírat hlavně na základě ceny, což není dobré). Jsem si vědom komplikací, které veřejné projednání přinášejí, jsem ale přesvědčen, že přínos tohoto procesu je ve výsledku pro všechny daleko větší. Pokud chcete dělat věci pro lidi, plánujte s nimi. Přilákejme do procesu co nejvíce lidí, protože to že nemám v současnosti nějaký konkrétní zájmy v území ještě neznamená, že za 5 let se mě to nebude bytostně týkat, třeba při snaze postavit či zrekonstruovat si dům či dílnu. Pak si možná řeknu, vždyť jsem to před 5 lety chtěl, byla to nejlepší varianta pro všechny. Že my teď nevyhovuje je sice špatný, ale chápu to.
Dobrý den,
dopřesním Martina Zborníka:
Situace u nás není stejná jako v Evropě. V západní Evropě je participace při správě a tvorbě města samozřejmostí. Doporučuji se například podívat na web Stockholmu, kde je strategický a územní plán nejen vysvětlen švédsky, a to tak, aby mu opravdu rozuměli, občanům města, ale v angličtině i lidem mimo Švédsko. Je to tedy i reklama na město, že ví kam chce směřovat a že to směřování je velmi pozitivní a konkrétní. http://international.stockholm.se/Future-Stockholm/.
Důležitým nástrojem současného urbanismu, o němž u nás nevíme zhola nic, je tzv. dynamické plánování. Tedy přesně jak říká arch. Jehlík z FA ČVUT (http://www.ustavurbanismu.cz/node/6), nikoliv pouze barevné fleky ideálního stavu dle doktríny z 30. let, ale střednědobý proměnlivý stav. Jenže ono je pohodlnější opakovat přežité věci stále dokola, než používat soudobá řešení. Nějak nám ale uniklo, že převažujícím průmyslem už není ten těžký, že aut jaksi výrazně přibylo a informace kolují na výrazně jiné úrovni. Je to ještě horší než, když se dnes staví v Praze dopravní systém podle plánů ze 70. let.
Kromě Inventury urbanismu doporučuji též Jiřího Klokočku česko-vlámského urbanistu, který se aktuálně věnuje spolupráci s libereckou univerzitou. Je dobré si přečíst aspoň nějaký rozhovor s ním, např.: http://liberec-reichenberg.net/clanky/cist/nazev/20-jiri-klokocka-liberec-potrebuje-ucelenou-vizi. V konci se hovoří krátce, ale jasně, o problémech doposud užívaných územněplánovacích postupů.
Pokud bude zájem jsem schopen konkrétní dotazy architektům Jehlíkovi a Klokočkovi tlumočit.
Dobrý večer,
oba uvedení urbanisté (kolegou Jehlíkem jsem spolupracoval na územní studii ŠUMAVA) jsou především z akademické sféry (v případě arch. Jehlíka) nebo mají zkušenost z jiného právního prostředí (arch. Klokočka). Také mě se více líbí systém propojení strategického a územního plánu jako je tomu ve Švýcarsku nebo v Anglii a v Irsku více, než systém český. To je ale tak asi všechno, co s tím mohu dělat. Respektovat musím ten náš. Definice vize rozvoje města patří do strategického plánu města, ten Písek má schválen, jako tzv. Strategický plán rozvoje města Písku a to, že se na webu ani nedá najít a ve městě o něm není žádná povědomost, je věc jiná. Pro jistotu tu vizi ocituji: "Písek je městem vzdělaných a aktivních lidí, centrem dynamicky se rozvíjejících a na znalostech založených moderních podnikatelských aktivit a svým prostředím a okolím vstřícným a přívětivým místem pro obyvatele i návštěvníky." Její určitost a konkrétnost také raději nebudu hodnotit. Dynamické plánování je hezké, ale když platí vyhlášky 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., tak je musím naplnit. Na vysoké škole ne, tam to nevadí, tam můžeme fantazírovat, ale tam také nemáme dozor ze strany ústředních správních orgánů a haldy nespokojených developerů s advokáty za zadky, kteří napadnou územní plán u soudu. Takže dynamické plánování ano, jako promptní reakce na změny v území, ale aplikovat jej tak, že nebudeme ÚP vnímat jako posvátnou krávu a autorské díla génia, ale jako „obyčejný“ nástroj územního plánování, který musí být povinně 1 za 4 roky aktualizován, a v praxi 30 tis. města bude muset docházet k jeho pravidelným korekcím aspoň každé 2 roky, jenom tak nebude město svazovat. A musíme mít odvahu poslat ctěnou komoru architektů někam, až bude psát dopisy na téma, jak neustálými změnami územního plánu popíráme stanovenou urbanistickou koncepci.
Pokud jde o reakci Martina Zborníka, ta klade daleko důležitější a zásadnější otázky, které si kladu rovněž. Ale to navíc co by měl územní plán přinést, tedy vizi jak má Písek a okolní sídla vypadat za 15 let, to nedáme dohromady na koleně v Divadelní kavárně při diskusi s občany. A jen pokud ostatní písečtí architekti přestanou do procesu pořízení strkat vidle, aby jej zablokovali a dokázali, že se nedá dělat rychle, zákonně a za 1/3 ceny, a naopak se aktivně připojí a budou se spolupodílet na korekcích návrhu, může se to, během projednání s dotčenými orgány a poté s veřejností, podařit.
Jinak vyvracím byť jen domněnky o nějaké cenzuře ze strany reakci. O smazání svého příspěvku jsem požádal sám, neb byl psán v rychlosti a tudíž gramaticky jako prase…