Přihlášení

Studie Singltrek Písecké hory

1. 2. 2016 | Magdalena Myslivcová | Diskuze (0) | Věci veřejné

místostarosta Josef Knot na veřejné besedě o singltreku

Studie proveditelnosti projektu Singltrek Písecké hory, kterou si město Písek objednalo za 190 tisíc korun u Mendelovy univerzity v Brně, je na světě. Zda byly tyto prostředky vynaloženy účelně, nechť každý čtenář posoudí sám. V každém případě zůstává Singltrek Písecké hory i nadále velmi kontroverzním tématem a zastupitelé, kteří budou o jeho realizaci rozhodovat, na sebe budou muset vzít plnou odpovědnost. Jednou z nejzajímavějších otázek zůstává, kdo a kolik má v projektu investovat a kdo a kolik bude vydělávat. Plné znění studie připojujeme v příloze.

Výsledky studie

X Shrnutí

 
Záměrem projektu Singltrek Písecké hory je vytvoření destinační sítě přírodě blízkých jednosměrných stezek pro terénní cyklistiku v lokalitě přírodního parku Písecké hory. Zamýšleným výsledkem projektu je produkt cestovního ruchu vybízející především ke krátkodobým a střednědobým návštěvám regionu.
 
Záměr projektu obsahuje vytvoření formální sítě stezek pro terénní cyklistiku značky Singltrek v rozsahu 40 – 80 km tvořící destinaci cestovního ruchu s cíleným destinačním managementem včetně provozování a správy tzv. nástupního místa s doprovodnými službami a cílenou propagací. Primárními cílovými skupinami jsou všechny skupiny cyklistů od úplných začátečníků, rodin s dětmi po pokročilejší cyklisty.
 
Studie se vyjadřuje pouze k záměru projektu, není k dispozici přesná projektová dokumentace. Studie se nevyjadřuje ke konkrétním projektovým částem, ale přináší doporučení pro projektovou (přípravnou), realizační a provozní fázi budoucího projektu v obecné rovině.
 
Záměr projektu je lokalizován do severní části tzv. Píseckých hor. Území je ohraničené od západu městem Písek, částí města Semice, Nový Dvůr, z jihu obcí Tálín s částí Kukle, obcí Paseky, Albrechtice nad Vltavou, z východu obecní částí Údraž, Jehnědno, ze severu obcí Kluky a Dolní Novosedly (částmi Chrastiny, Nové Sedlo). Území je v majetku Města Písku a je obhospodařováno společností Lesy Města Písku, s.r.o., která na vymezeném území vykonává i právo myslivosti. Území je dobře zpřístupněno lesní dopravní sítí. Okolí vrchu Jarník je protkáno sítí značených tras pro pěší turistiku, cykloturistiku a naučnými stezkami. Tato část je hojně navštěvována místními obyvateli i turisty. S narůstající vzdáleností od města Písek a na JV od vrchu Jarník se hustota rekreační infrastruktury výrazně snižuje.
 

Závěry jednotlivých kapitol

Záměr projektu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty (Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020, Strategický plán rozvoje města Písek) a činností kanceláře Destinačního managementu Písecko. Posuzovaný záměr projektu by představoval investici do infrastruktury CR, výraznou novou atraktivitu, jež by mohla být chápána jako „turistický tahák“ a rozšiřovat možnosti trávení volného času nejen z hlediska nabídky, tak z hlediska sezóny. Realizací projektu by došlo k naplnění potenciálu CR území v podobě propojení návštěvy kulturních památek a přírodních zajímavostí a atraktivit v Písku a blízkém okolí.
12
Z hodnocení nabídky obdobných produktů STC v ČR v kontextu s lokalizací záměru v Píseckých horách vyplývá, že projekt STC v Píseckých horách by byl jedinečný. Nabízí se vyhledávané spojení turisticky atraktivní lokality s novým produktem stezek pro terénní cyklistiku.
 
Forma turismu založená na stezkách pro terénní cyklistiku (v ČR v podobě Singltreku pod Smrkem) oslovuje poměrně loajální bonitní cílovou skupinu, která má potenciál se do území opakovaně vracet (silná identita). Lokality s vybudovanými STC oslovují širokou cílovou skupinu (rodiče s dětmi, věkově starší skupiny), což představuje konkurenční výhodu oproti produktům s orientací na zkušené cyklisty (např. bikeparky). Tyto skutečnosti lze vnímat jako velkou příležitost pro Písek vzhledem k tomu, jak vypadá profil a motivy návštěvníka města Písek resp. destinace Písecko či Jižních Čech.
 
Z hlediska životního prostředí nebyl nalezen natolik významný a zásadní faktor, který by za předpokladu striktního dodržení formulovaných podmínek a expertního zajištění záměru bránil realizaci záměru.
 
Podle zkušeností z obdobných projektů v ČR nedochází realizací sítí stezek pro terénní cyklistiku k výraznému omezení hospodaření. Realizací projektu ale částečně může na části území LHC dojít k omezení lesního hospodaření. To sebou může přinášet určité snížení výnosů z lesního hospodaření a tudíž i snížení zisku společnosti Lesy města Písku, s. r. o. vlastněné Městem Písek.
 
Pro evaluaci společensko-ekonomických dopadů projektu Singltrek Písecké hory byla zvolena metoda analýzy nákladů a výnosů (Cost-benefit analysis, CBA), která se běžně využívá pro evaluaci čistého ekonomického dopadu projektů ve veřejném sektoru. Ekonomická evaluace projektu byla postavena na porovnání výnosů a nákladů, které s sebou projekt v jednotlivých letech životnosti přináší. Rozdíl mezi diskontovanými celospolečenskými výnosy projektu a jeho náklady je cca 8 miliónů Kč. Čistá současná hodnota projektu je kladná a z ekonomického hlediska je tedy projekt vhodný pro přijetí. Výsledná hodnota vnitřního výnosového procenta 6,81 %. Kritériem pro doporučení projektu je vnitřní výnosové procento ve výši přesahující požadovanou diskontní sazbu (5%). I metoda vnitřního výnosového procenta podporuje doporučení projektu Singltrek Písecké hory k jeho realizaci. Je nutno podotknout, že bylo kalkulováno s nejnepříznivějšími variantami možných negativních dopadů, kdy některé z nich pravděpodobně vůbec nenastanou.
 
Otázku povolovacího režimu náleží posoudit pouze stavebnímu úřadu. Z hlediska územního řízení byly záměry realizace STC v ČR posuzovány nejčastěji v režimu „terénní úpravy“. Vzhledem k povaze a rozsahu stezek pro terénní cyklistiku i charakteru zájmového území lze předpokládat, že záměr bude řešen právě v tomto režimu. Přesto v případě STC lze uvažovat i o stavbě (řízení o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona, a případně na ně navazující stavební řízení) např. při budování určitých umělých překážek či prvků, překonávání nerovností terénu (mostky, nájezdy, lávky, vyzdívky, vyšší opěrné zídky atd.).
 
Většina stávajících cyklostezek či STC odkazuje ve svých provozních řádech při řešení otázky odpovědnosti vyplývající z provozu a užívání STC na ustanovení § 19 lesního zákona, ve kterém se stanoví, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. Rozhodovací praxe soudů však takto jednoznačně chápané nastavení odpovědnosti pozměnila s ohledem na aplikaci ustanovení § 415 občanského zákoníku z r. 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., který byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ“), podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Soudy tak začaly na vlastníky lesa přenášet mj. odpovědnost za to, že les se nestane zdrojem ohrožení či nebezpečí nejen pro vlastníky nemovitostí v jeho blízkosti či přímo v něm, ale rovněž pro jeho návštěvníky a uživatele. Tomuto je nutno důsledně přizpůsobit risk management celého projektu.
 

Závěrečná doporučení

Projekt lze v prostoru přírodního parku Písecké hory realizovat. Doporučujeme ale realizaci pouze v případě expertního zajištění všech fází projektu (plánovací, realizační, provozní). Navrhovatel projektu a jeho provozovatel musí mít zcela jasnou vizi o produktu v souladu se zájmy investora, jasný koncept realizace, dlouhodobou koncepci provozu, správy, údržby stezek s konkrétním risk managementem a propracovaným marketingem. Pokud Město Písek zajistí realizátora a provozovatele produktu s předpoklady pro splnění těchto požadavků, potom lze projekt realizovat. V opačném případě se jedná o značné riziko a zpracovatelé studie realizaci nemohou doporučit.
 
Konkrétní doporučení pro projekt Singltrek Písecké hory
 
  • Realizace STC v podobě propojených okruhů s odstupňovanou obtížností (min. 4 stupně obtížnosti) v délce min. 40 km pro širokou cílovou skupinu (od úplných začátečníků, rodiny s dětmi po středně pokročilé cyklisty).
  • Volba jednoho nástupního místa ve vhodném místě (v úvahu přichází lokalita Nový Dvůr), které umožní soustředění doprovodných služeb, které mohou generovat zisk pro provozovatele nástupního místa a tvorbu finančních prostředků pro provoz a údržbu STC.
  • Projektování umožnit pouze dodavateli s odpovídajícími referencemi nikoli pouze s ohledem na cenu. V této fázi je zcela zásadní preferovat kvalitu nad cenou dodávky. Chyby ve fázi projektování se odrazí na kvalitě celého produktu (neudržitelnost stezek, negativní zásahy do prostředí Píseckých hor).
  • Zhotovení projektu STC v terénu zkušenou firmou za odborného dohledu investora a projektanta.
  • Realizaci projektu rozdělit do časově oddělených etap. Zejména z důvodu možnosti vyhodnocení konkrétních dopadů projektu STC na lokalitu Písecké hory, cestovní ruch, lesní hospodaření, myslivost, ochranu přírody, profil uživatelů, provoz nástupního centra, fungování systému risk managementu, spolupráce dotčených subjektů, údržby STC apod. První etapa by měla navazovat na místo zvoleného nástupního centra mimo území preferované obyvateli města Písek a mimo hlavní turistickou infrastrukturu Píseckých hor. Po vyhodnocení realizace a provozu po prvním roce v případě pozitivního hodnocení přistoupit postupně k realizaci ostatních etap (etapizace je uvedena v textu na obr. 7)
  • Efektivně nastavit management rizik, který je další prerekvizitou úspěšného projektu. Management by si měl všímat vnitřních i vnějších rizik spojených s pohybem v přírodě.
  • S ohledem na hustou síť stávající lesní dopravní sítě je třeba provést bezpečnostní audit, který jednoznačně určí, zda křížení STC s dalšími pozemními komunikacemi je provedeno bezpečně.
  • Ustanovit tým pro rizikový management tvořený z odborníka na plánování, realizaci a správu stezek, zástupců organizací, které se na realizaci sítě stezek podílejí (provozovatel sítě, vlastník, správce dotčených pozemků) a zástupce místně příslušné záchranné služby.
  • Sestavit záchranný systém pro rychlé zajištění případných zraněných osob, jednoduchou lokalizaci zraněného, plán přístupových koridorů pro záchrannou službu.
  • Umožnit uživatelům STC poskytnutí tzv. informované rozhodnutí (realizací prostřednictvím informační tabule zřetelně umístěné při vstupu tak, aby všichni návštěvníci před zahájením aktivity tuto tabuli viděli a mohli si ji přečíst).
  • Zajistit pravidelný monitoring stavu a systém údržby stezek a poskytnutí aktuálních informací o stavu stezek jejich uživatelům.
  • Z hlediska provozu STC je nezbytné jednoznačně stanovit, které subjekty, jakým způsobem a jakým dílem se budou finančně podílet na provozu, správě a údržbě stezek. V úvahu připadá spolupráce investora, majitele a správce pozemků, provozovatele nástupního centra. Domluvu je vhodné podpořit vzájemnou smlouvou nebo využít jiný vhodný způsob deklarace dohodnutých pravidel.
  • Konkrétní způsob údržby a oprav stezek musí navrhovat odborně způsobilá osoba, která by měla dohlížet na jejich realizaci. Neodborné zásahy by mohly stezky znehodnotit a ohrozit bezpečnost a snížit atraktivitu produktu.
  • Propagaci produktu by měl provádět kvalifikovaný subjekt se zkušeností v tomto oboru, ideálně se nabízí spojení s provozovatelem stezek.

Dokumenty k článku

0
0

Diskuze k článku +

Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.