Písecký svět

V roce 1982 bylo vystaveno stavební povolení na stavbu plaveckého bazénu v Ostrovní ulici pod píseckými hradbami, kde předtím bývalo Zahradnictví Tumpach. Bazén tehdy vznikal v rámci Akce Z a byli jsme na něj opravdu hrdí. Když se k vnitřnímu bazénu přidala i venkovní „padesátka“, byla to fakt paráda!

Rád na tohle období vzpomínám. V létě se tady scházel skoro celý Písek, aby nachytal bronz a večer to pak předvedl na diskotéce Ledeckého a Voříška v „Kafáči“. Prostě zlaté dobré osmdesátky…

A léta plynou…

Čas běží. Máme tu léta devadesátá, nový systém politický i ekonomický, spousta věcí je jinak a o městské areály a pozemky se starají námi zvolení politici. A právě oni určují, co se bude dít se svěřenými penězi, které mají v městské kase na „svoje“ čtyřleté období. A tak bazén stojí dál, dál sem chodí lidi, ale začínají pokulhávat pravidelné investice do takto složitého technologického zařízení. Lidé mohou navíc cestovat a konfrontace se „západem“ je zdrcující. Tady už mají jiný fenomén – AQUAPARK. Plavat a skákat do vody už nestačí.

První český aquapark vznikl v Liberci jako revitalizace brownfieldu bývalé textilky HEDVA. Stal se součástí zábavního centra BABYLON a letos slaví 16 let. Za tu dobu však vznikly podobné aqua-areály po celé republice.

Chceme taky aquapark (?)

A je to tady! Když ho mají i v takových Horažďovicích, tak proč ne u nás v Písku?! Postavíme si taky aquapark. A nejlépe samozřejmě na stejném místě, kde teď stojí bazén. Přidají se nějaké ty tobogány, skluzavky, vířivky, a tak. Na myšlence se začíná pracovat, stává se z ní městský megaprojekt, který se málem dokonce i realizoval! Přestože vznikla postupem času polemika, jestli vůbec Písek takový aquapark potřebuje, kdo tam bude chodit, kde se bude parkovat a podobně, pracovalo se prostě dál.

V listopadu 2011 iniciovala písecká odborná architektonická veřejnost protest proti záměru stavět budoucí aquapark právě pod historickými hradbami. Oslovili písecké občany a vlastně „hotovou věc“ nabourali naprosto zásadním způsobem.

Dalším krokem píseckých architektů pak byla soutěž zadaná studentům Fakulty architektury ČVUT, aby pro zadaných osm lokací vypracovali jako studentskou práci studii na nový plavecký areál. Cílem bylo nabídnout a hlavně ukázat Píseckým konkrétní řešení, jak by to mohlo vypadat jinde, než pod hradbami. A vyšlo to. Hurááá! Dotáhlo se to až k referendu, a to myslím dopadlo pro královské město Písek velice dobře. Pod hradbami se nic stavět nebude a vypíše se architektonická soutěž na jiné vytipované lokace.

Architektonické soutěže vypsané městem Písek se v roce 2015 zúčastnilo v řádném termínu celkem 21 projektů z projekčních kanceláři či ateliérů. Zvítězil nakonec projekt od PROJEKTIL ARCHITEKTI s. r. o., jehož spoluautorem je Ing. arch. Roman Brychta, který v podstatě navázal na původní studentský návrh pro tuto lokaci. (Hodnocení poroty, její složení a další informace na https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/plavecky-bazen-pisek).

Navíc se stalo hezkou tradicí, respektive praktickou věcí, vystavit všechny návrhy ve Sladovně. Každý má tak možnost si je prohlédnout. Myslím si, že je to správný přístup, jak informovat a seznamovat písecké občany s tím, co se s jejich městem zamýšlí. Bylo to poučné i s modelem lávky U Václava.

Ale zpátky k novému bazénu (k tomu dosluhujícímu se ještě vrátíme…). Mně osobně se líbí minimálně ta skutečnost, že nový plavecký areál bude umístěn do sportovního areálu Spartak a po vytvoření podchodu pod železniční tratí za budovou Elimu na Výstavišti se tak elegantně propojí prostor od náplavky až po atletický stadion. Vyhlídky myslím pěkné. Obrovský sportovní a volnočasový areál s dostatkem parkovacích míst. Jedna z podmínek, která by se v Ostrovní ulici, kde zatím bazén stojí, nikdy nemohla naplnit. Na to tehdy soudruh architekt evidentně nemyslel a ani nemohl, protože byla úplně jiná doba…

Jdete-li někdy kolem a máte zrovna tu kliku, že zde současně manipuluje autobus s dětmi, shora od Bakalářů jedou auta a auta (vlastně stačí jedno) se valí k bazénu i z Hradištské ulice, tak je to fakt někdy „na film“. Zažil jsem to jenom párkrát a je to vskutku zajímavé.

A co s mrtvolou?

Starý dobrý bazén, jehož provoz oceňují hlavně pravidelní a stálí návštěvníci–plavci, vypadá sice zvenčí unaveně, ale střeva má stále dobrá. V žádném případě není v havarijním stavu, jak jsem si jednou přečetl v novinách. O chvíli později pak přišla informace od renomované a nezávislé firmy, která toto katastrofické tvrzení negovala. Prostě je ten složitý a ne úplně mladý areál zanedbaný a neudržovaný. Tím, jak „se rozhodlo“, že tu bude aquapark, se ovšem přestalo počítat s investicemi do budoucí „mrtvoly“. A je to samozřejmě vidět.

Současná radnice tak má před sebou dva velké a nelehké úkoly. Postarat se o důstojný „důchod a odchod“ starého bazénu a zároveň stavět nový plavecký areál, což bude největší investiční akce města za posledních zhruba 20 let. Starý bazén stále ještě stojí, nový se ještě nestaví, a přesto už se naťu­klo i téma, co bude s tím velkým prostorem u řeky, až se bazén zbourá. Toto v centru města už jediné místo s přístupem k řece si určitě zaslouží velký respekt a citlivý přístup. Navíc je nutno počítat s tím, že řeka se zde při zvětšeném průtoku ráda vylévá z břehů. Převládají názory vytvořit zde něco na způsob parku a otevřeného veřejného prostoru, který by sloužil Písečákům.

Osobně myslím, že se sem po dlouhé odmlce nakonec vrátí zahrada, zeleň a otevřený prostor až k řece. Jako Písečák si samozřejmě přeji, ať to všechno doklapne dobře a těším se na „koupačku“ v novém bazénu, i když upřímně, jsem letitý fanda staré plovárny a koupání v řece. A mám radost, že i tenhle malý „písecký Barrandov“ si vzali do parády architekti, zejména Petra Trambová.

Děkujeme!

Chtěl bych tímto za naše krásné historické město na Otavě poděkovat píseckým architektům, bez jejichž prvotní revolty by to dnes takhle vůbec nebylo. Prohlášení odborné veřejnosti k záměru stavby nového bazénu v roce 2011 podepsali: Ing.  arch. Vladimír Krajíc, Ing. arch. Martin Zborník, Ing. arch. Libor Monhart, Ing. arch. Petr Lešek, Ing. arch. Vratislav Vokurka, Ing. arch. Jana Kantorová, Ing. arch. Ladislav Kratochvíl, Ing. arch. Pavel Veřtát, Ing. arch. Petra Trambová, Ing. arch. Jaroslav Malý, Ing.  arch. Radek Jaroušek, Ing. arch. Pavla Šmídová, Ing. arch. Jan Bouček, Ing. arch. Tomáš Cendelín, Ing.arch. Jaroslav Smola, Ing. arch. Laura Jablonská, Ing. Jaroslav Žák, Ing. Karel Petro, Ing. Tomáš Franců, Jiří Hladký.

Z textu onoho prohlášení z 8. listopadu 2011 vybírám (zkráceně) důvody, proč architekti nechtěli bazén na původním místě:

• Je zde jedinečná šance  očistit nejexponovanější pohledy na město. Objekt bazénu je ve zvolené variantě příliš velkou stavbou v kontextu středověkého opevnění a historického centra.
• Zachování stávající polohy bazénu koliduje se snahou města vybudovat rekreační zklidněnou trasu pro pěší a cyklisty od děkanského kostela Narození Panny Marie na Bakalářích směrem na lávku a pěší tranzit z centra směrem do Lipové aleje a na Hradiště.
• Objekt občanské vybavenosti s regionálním významem v daném objemu nelze v historickém centru umístit. Aquacentrum či bazén přivede velké množství aut a autobusů. Urbanistická a dopravní struktura místa tento nápor nezvládne. Již stávající dopravní situace je kritická!
• Zvolený objekt nemá zajištěnu dostatečnou parkovací kapacitu – dopravu v klidu podle platných norem.
• Plavecký bazén lze umístit mimo historické jádro města do vhodnější lokality s lepší dopravní obsluhou za srovnatelných nákladů na stavbu.

Za spolupráci a poskytnutí materiálů o bazénu pro zpracování tohoto dílu patří poděkování Prácheňskému muzeu v Písku, paní kronikářce města Libuši Kolářové a Odboru rozvoje a investic Městského úřadu v Písku.

P.S.: Seriál o píseckých brownfieldech sice dnes končí, ale i v dalších číslech Píseckého světa zůstane zachován prostor pro architektonické okénko – reportáže, rozhovory, projekty, urbanismus, postřehy odjinud a podobně.

VYŠLO V MĚSÍČNÍKU PÍSECKÝ SVĚT V LISTOPADU 2015.

Fotogalerie k článku