Reakce ředitelky Sladovny na vyjádření radního Průšy k Centru ilustrace
V prosincovém čísle měsíčníku Písecký svět jsme čtenáře informovali o aktuální napjaté situaci s plánovaným přemístěním a obnovou expozice Centra ilustrace ve Sladovně. Zastupitelé mezitím schválili finanční dotaci na budování nové podoby expozice. Někteří členové zastupitelstva se s tím však odmítají smířit a nadále hledají prostory mimo Sladovnu pro přemístění expozice v současné podobě. Radní Luboš Průša zodpověděl v této věci dotaz čtenářky PS, na který nyní reaguje také ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová.
Reakce ředitelky Sladovny Terezy Dobiášové na prohlášení JUDr. Průši
K tématu: Centrum ilustrace a “špatné hospodaření” ve Sladovně
Čas, který věnuji napsání tohoto článku bych mohla věnovat přípravě nových expozic, nicméně jsou situace, kdy, i když ne úplně ráda, se musím pokusit některá témata pojmenovat co nejpřesněji veřejně – protože to patří k mé roli člověka, který pečuje o Sladovnu, ale i k tomu, jak věřím, že by měla vypadat veřejná diskuze o správě věcí veřejných v kulturní společnosti, ve které chci žít. Reakce pana Průši byl pro mě impuls to udělat.
Prvně je třeba říct, že nebylo nikdy mým úmyslem stávající expozici prostě vzít a vyhodit. Od začátku jsem počítala jednak s transformací obsahu expozice (a na tom už také víc než rok pracujeme) a jednak jsem uvažovala o využití jednotlivých segmentů. O jejím plném odstranění se začalo mluvit až ve chvíli, kdy se ukázalo, že pan architekt Bouček, jako hlavní autor expozice, nechce o jakékoliv změně jednat.
Představa, že by na transformaci původní expozice spolupracoval s někým jiným pro jiný prostor, ho pravděpodobně přiměla svůj názor přehodnotit, a tak vznikla iniciativa “přestěhujme starou expozici do Domu u koulí". (Mohu se jen dohadovat, že to tak bylo, k této etapy vyjednávání o osudu Centra expozice jsem nebyla přizvána.)
Nicméně na posledním jednání s vedením města paní starostka konstatovala, že město nemá žádné jiné prostory pro starou expozici, ale bylo by jí líto tu expozici prostě zrušit. Navrhla jsem, že upravím dramaturgické plány organizace tak, abychom (po nějaké transformaci) přesunuli starou expozici ilustrace do prostoru Bílých a Debatních trámů. Připravila jsem analýzu toho, co a jak by se dalo využít, pojmenovala jsem možnosti dalšího využití a propojení s návštěvnicky atraktivními a obsahově nosnými prvky. Jsem připravená, pokud s tím bude pan architekt Bouček souhlasit, hledat další cestu – mimo současný prostor, kde je expozice umístěná, protože to je jediný prostor, který je pro dlouhodobou instalaci návštěvnicky velmi atraktivního (a proto tak velmi potřebného) projektu vhodný.
Samozřejmě jsem autory zastoupené ve stávající expozici (kromě pana Boučka) zatím nekontaktovala, protože se domnívám, že je velmi nezodpovědné a neslušné zatahovat je do tahanic na úrovni města. Udělám to ve chvíli, kdy bude jasné výsledné řešení.
Centrum ilustrace beru stále jako svou zodpovědnost a vztah s autory je samozřejmě jeho velmi podstatná součást. Bohužel – a ne mým přičiněním – tyto vztahy byly v posledních týdnech v některých případech už poškozeny a to je mi velmi líto.
Tím se dostávám k, podle mého názoru, nejpodstatnější otázce … Pan Hladký v posledních týdnech obíhá všechny, kdo jsou ochotni poslouchat, a vykřikuje, že je potřeba zachránit expozici “Centrum ilustrace”. Ta nejpodstatnější otázka totiž pro mě ale je (a za tuto aktivitu tedy i panu Hladkému děkuji, protože bez ní bych nemusela se nad touto otázkou zamyslet tak hluboce): CO JE POTŘEBA ZACHRÁNIT?
Na jakoukoliv expozici se můžete dívat vždy dvěma způsoby. Buď jako na soubor hmotných předmětů, který má nějakou vyčíslitelnou cenu, a jehož hodnota se časem odepisuje. A nebo se můžete dívat na expozici jako na soubor kulturního dědictví (hmatatelného i nehmatatelného: jako soubor v originálech zastoupených uměleckých děl (těch v této expozici moc není, takže je pomiňme), vazeb, příběhů, obrazů, vazeb mezi lidmi – tedy tůzných obsahů duchovní hodnoty. A v této dualitě náhledu na expozici tkví pravděpodobně i podstata (věřím, že jen) nedorozumění mezi mnou, panem Hladkým a pravděpodobně i panem Boučkem. Nikdy jsem nechtěla expozici Centra ilustrace prostě vzít a vyhodit. Ani nemohu: Centrum ilustrace je v zakládací listině Sladovny Písek o.p.s., v níž nám město Písek ukládá s ní pracovat, rozvíjet ji a provozovat ji. Naopak: pracuji (celou dobu, co jsem ve Sladovně) na obnově tohoto souboru, jehož kulturní a duchovní hodnoty jsem si vědomá. Jádro této práce je v práci s autory, s knihami, s kolegy, s publikem. Konflikt o uchování původního instalace Centra ilustrace je (trochu s nadsázkou) konflikt o hromadu dřívek.
Právě z tohoto důvodu je ale pro Sladovnu, jako Centrum ilustrace (potenciálně národního a mezinárodního významu) riziková iniciativa “zachránění původní expozice v jiných prostorech, s jiným provozovatelem”. Ve chvíli, kdy – aby se uchránila původní instalace – se někdo snaží přetáhnout na svou stranu – mimo městem zřízené Centrum ilustrace – ty, jichž se tato otázka tak bytostně týká, tedy ilustrátory, se může stát, že autoři, často významní, budou znechucení tímhle (při pohledu z dálky) titěrným přetahováním a na Písek a jeho (jakékoliv) Centrum ilustrace zanevřou. Uvědomme si, že pokud by se to opravdu stalo, o autorských právech budou (často) s těmi samými autory jednat dvě různé organizace v jednom městě, při čemž se se jedna ostře vymezuje vůči té druhé. Velmi reálně se může stát, že se mi (a nebo komukoliv jinému) už nepodaří domluvit se s Petrem Sísem, který by měl být samozřejmě i v nové expozici a o jehož samostatné expozici už roky uvažuji. Může se stát, že vztahy, které tři roky buduji s rodinou Radka Pilaře, nebude tak snadné obnovit.
Tím ovšem ztrácíme všichni: všichni ti, kterým záleží na městě Písek jako na kulturním městě, na městě, s určitou duchovní noblesou. To je podle mého názoru závažné.
K dalším poznámkám pana doktora Průši:
Zda chybí ve Sladovně nějaké projektory bohužel není možné zjistit, ani doložit, protože do tohoto okamžiku není ukončená probíhající kontrola majetku a původní expozice ilustrace je evidována v majetkou města jednou souhrnou položkou (bez dalšího popisu), neexistují ani žádné předávací protokoly k této expozici. Ta fyzicky proběhla v době, kdy ředitelem Sladovny byl pan Hladký. Zda tu kdy byly, či nikoliv, nejsem schopná posoudit.
Poznámky o bezduchosti našich expozic neberu vážně, jelikož nevím o tom, že by pan Průša některou z našich expozic v posledních čtyřech letech navštívil (i když jsem ho opakovaně na návštěvu zvala) a nebo se o ně zajímal. Stejně tak považuji za bezpředmětné poznámky o špatné úrovni údržby (v tom případě by pravděpodobně u deset let staré expozice nikdo neusiloval o to, aby se instalovala někde jinde), či poznámky o manažerských schopnostech a dodržování pravidel dobrého hospodáře. Pan Průša se, pokud vím, za mého působení nikdy přímo nezajímal o to, jak je tato organizace řízena, i když – jak opakuji – jsem ho opakovaně zvala, aby se s činností blíže seznámil. Nevím, oč chce tedy své tvrzení opřít. A zároveň si myslím, že by bylo fér říct, že u organizace, která se od svého založení potýká s velkými ekonomickými problémy (protože je prostě předimenzovaná a záměr rekonstrukce budovy Sladovny a i samotného Centra ilustrace stál na hliněných nohou), během prvních let fungování se tu rychle za sebou vyměnili čtyři ředitelé, tak pokud jsem přežila s vyrovnaným rozpočtem už víc než čtyři roky, řádové zvýšení návštěvnosti, další etapu rekonstrukce, s tím spojený prudký nárust nákladů a (jen za poslední 2 roky) 6 veřejnoprávních kontrol, že to s mými manažerskými schopnostmi a dodržováním pravidel řádného hospodáře tak zlé snad nebude :-)
A pokud ano, byla bych ráda, pokud bychom tento fakt řešili seriózně, u jednacích stolů, přímo, na zánladě dat a výsledků. Ať jsem jakákoliv (a jistě ne dokonalá), věnovala jsem Sladovně a Písku minimálně to, co jsem měla a k čemu jsem vázána smlouvou i svědomím.
Terezea Dobiášová 7.12.2016
Dotaz čtenářky Aleny Novákové JUDr. Luboši Průšovi z 6.12.2016:
Dobrý den.
Můžete mi prosím vysvětlit, proč v současnosti obhajujete starou a překonanou expozici Centra ilustrace ve sladovně a snažíte se zabránit vzniku nových stálých expozic ilustrace a mraveniště? Myslíte si že stará stálá expozice je pro Písek lepší než bude ta nová? Sám, společně se všemi přítomnými zastupiteli, jste před rokem její přesun a vylepšení na jednání zastupitelstva podpořil. Proč najednou takový obrat? Není to náhodou trochu v rovině osobní vůči nepohodlné paní ředitelce?
Odpověď JUDr. Luboše Průši ze 7.12.2016:
Dobrý den, podle mého názoru je původní expozice dětské ilustrace nyní instalované ve Sladovně škoda, pořízení stálo 15 mil. Kč, jsou zde zastoupeni významní čeští ilustrátoři, je škoda ji vyhodit. Má i vysokou didaktickou hodnotu. Pokud půjde u nové expozice o skutečně reprezentativní vzorek české dětské ilustrace a nikoli jen o nějaké sice zábavné a hojně navštěvované ale jinak bezduché "hřiště", neobejde se tato nová expozice stejně bez děl autorů, kteří jsou zastoupeni ve staré expozici. Starou expozici lze vylepšit a zaktualizovat nebo její části zakomponovat do expozice nové. Stará expozice se stala nefunkční a málo navštěvovanou díky špatné údržbě a také díky tomu, že ve Sladovně ve staré expozici dětské ilustrace k dnešnímu dni chybějí např. projektory v pořizovací ceně cca 350 tis. Kč, které nemůže nikdo dohledat. S autory zastoupenými ve staré expozici dosud nikdo nejednal ani o zrušení expozice ani o použití některých prvků v expozici nové. To mi přijde poměrně neslušné. Záměr, co nového má ve Sladovně vzniknout se v průběhu tohoto roku měnil. V mém přístupu k této záležitosti není nic osobního, jde mi jen o to, že při vedení tak rozsáhlé činnosti, jaká ve Sladovně je provozována, nestačí jen umělecká kreativita. Jsou třeba i manažerské dovednosti a dodržování pravidel dobrého hospodáře. Stále však věřím, že se správní radě Sladovny i paní ředitelce Dobiášové ve spolupráci s paní starostkou, do jejíž kompetence obecně kultura v rámci vedení města spadá, povede věci vyřešit. S pozdravem L. Průša
Zápis z jednání zastupitelstva 1.12.2016
K bodu 16) Záměr realizace nové expozice dětské ilustrace ve Sladovně
Mgr. Hořánek – tento materiál je předkládán zastupitelstvu města proto, že výstava obsahuje prvky, které patří do majetku města.
MgA. Dobiášová – expozice by měla vzniknout v nízkých trámech.
Mgr. Vanžurová – Centrum ilustrace je v některých částech nefunkční, např. nejsou v provozu dotykové obrazovky. Jako bývalý kantor si myslí, že by výstava měla sloužit ke vzdělávání. Výstava by měla mít kurátora, který bude na ni dohlížet. Zůstatková cena je 5 mil. Kč. K návrhu by se měla vyjádřit kulturní komise a správní rada Sladovny.
JUDr. Průša – expozici nelze přesunout bez souhlasů autora, měla by se oživit. Mělo by být o ní řádně pečováno, dnes tam chybí promítačky za cca 350 tis. Kč. Vyzývá správní radu, aby začala konat.
MgA. Dobiášová – SR se dohodla na tom, že je vhodné expozici přesunout. Koncepční využití – vyměnily se 4 kurátorky, ani jedna nebyla u spuštění. Expozice je zaměřena na historii dětské ilustrace. Marketingová otázka – Sladovna je závislá na tržbách ze vstupného. Z toho důvodu potřebuje návštěvníkům nabídnout něco, za co budou návštěvníci ochotni platit.
Mgr. Hořánek – je člen SR, o tom, že je „něco“ v nepořádku ve Sladovně se dozvěděl před týdnem. Zápisy SR obdržely všichni členové RM.
p. Zborník – člen SR – SR o tom již jednala a rozhodla
p. Hladký – proč musí být mraveniště v prostorech Centra ilustrace?
JUDr. Průša – první informace byla, že se výstava měla odinstalovat. Nyní je předkládán její přesun. K reinstalaci je nutný souhlas autora.
MgA. Dobiášová – chtěla expozici odinstalovat a poté jednat s autory.
JUDr. Veselý – Sladovna byl projekt, který byl hodně drahý. Sladovnu paní ředitelka rozhýbala. Dnes je to pro město atraktivita. Celá záležitost je snaha úspěšného manažéra zlikvidovat.
Mgr. Vanžurová – navrhuje usnesení dle návrhu.
JUDr. Průša – navrhuje usnesení – ZM odkládá své rozhodnutí a žádá správní radu Sladovny o.p.s., aby sdělila, zda je nutno přesouvat nebo odstranit stávající expozici dětské ilustrace a kam. Nebo zda je možné a vhodné, tuto expozici revitalizovat ve stávajícím umístění.
Hlasování č. 29 o návrhu JUDr. Průši: pro: 7 proti: 5 zdržel se: 9
Hlasování č. 30 o původním návrhu: pro: 14 proti: 1 zdržel se: 6
U s n e s e n í č. 292/16 Zastupitelstvo města 1. projednalo informace o projektu nové stále expozice dětské ilustrace, který bude realizován Sladovnou Písek o.p.s. 2. ukládá odboru správy majetku zahrnout částku na výstavní projekty ve výši 1 100 tis. Kč do rozpočtu města na rok 2017.
Hlasování č. 30: Pro: 14 proti: 1 zdržel se: 6 (v té době přítomných)
Článek v Měsíčníku Písecký svět – PROSINEC 2016
Vyřízneme důležité instituci srdce z těla?
Koalice sevřela Sladovnu do kleští
Písecká Sladovna je nejen v našem regionu, ale i za jeho hranicemi originálním projektem, který se přes všechny krkolomné držkopády v počátcích provozu především díky současné ředitelce dokázal úspěšně postavit na nohy a vydobýt si své místo pod sluncem. Písečáci mají Sladovnu rádi, málo kdo si však uvědomuje, že se v posledních měsících vinou neodpovědného jednání koaličních zastupitelů možná schyluje k zablokování jejího provozu a dobře nastartovaného rozvoje.
Mezi nejaktivnější kritiky patří někdejší ředitel Jiří Hladký a Luboš Průša. Mají snad v plánu Sladovnu, kterou kdysi sami nedokázali rozjet, právě teď v komplikované ale přesto úspěšné fázi položit? Jinak si lze totiž stěží vysvětlit, proč blokují přípravy výstav na příští rok i již dříve schválené přestavby expozic. Ředitelka Tereza Dobiášová už dobrého půl roku žádá o schválení kroků, bez kterých nemůže připravit rozpočet a dramaturgický plán na příští rok ani výstavy realizovat. Vlivné síly naopak postup brzdí. Pokud si člověk prostuduje materiály z proběhlých jednání, nestačí se divit, jak nekoncepčně a zmateně koaliční zastupitelé jednají a jak tím s budoucností Sladovny hazardují.
V loňském roce byly dokončeny 6. a 7. etapa rekonstrukce Sladovny, které přinesly značné rozšíření prostor i nákladů na provoz a ukázaly i některé projektové nedostatky budovy. Prostory postrádají odpovídající hygienické, skladové a logistické zázemí. Nevyhovuje ani stávající přístup k nim, protože budova má poměrně složitou strukturu. Ředitelka proto dlouhodobě pracuje na koncepci, která by byla trvale udržitelná.
Vedení města nebylo ochotné řešit zvýšené provozní náklady ani nepřišlo s žádným nápadem, jak schodek rozpočtu vyrovnat. Ředitelka proto v červenci předložila vlastní návrh, jak by se mohla Sladovna rozvíjet v nejbližších dvou letech, přičemž vycházela z koncepce rozvoje schválené v roce 2014. Velké výstavy by se nestřídaly tak často jako dosud, ale vznikla by jedna kvalitní a dlouhodobě fungující herní expozice osvědčeného Mraveniště, za kterou by se návštěvníci vraceli. Provozně nejvhodnější prostor by pro ni měla uvolnit současná expozice dětské ilustrace, kterou zasvěcení už dlouho označují za mrtvou, a tudíž si žádá důkladnou revitalizaci. Dalším stálým článkem by měly být také otevřené výtvarné dílny. K tomu by se každého půlroku obměňovala jedna další velká interaktivní výstava. Tyto změny však musí začít rychle, aby se mohl dokončit výstavní plán na příští rok. Proto ředitelka současně požádala o investiční prostředky na Mraveniště a novou expozici ilustrace ve výši 3 mil., z toho 1,9 mil. ještě v letošním roce. V dalších letech by pak navázala transformace malé galerie a expozice Radka Pilaře do společného inspiračního prostoru, ve výhledu je také restaurace, případně minipivovar.
Když se materiál dostal na program zářijového zastupitelstva, vystoupil Jiří Hladký s návrhem projednání odložit, který podpořila celá koalice s výjimkou starostky Evy Vanžurové, tudíž o jeden hlas neprošel. Naopak starostčin návrh začít s přípravou nové expozice mraveniště a zařadit částku 1,9 mil. do rozpočtu byl následně schválen. Proti byl pouze Jiří Hladký. K předloženému projektu nové stálé expozice knižní ilustrace však zastupitelé žádné usnesení nepřijali.
Na listopadovém mimořádném jednání rady vytáhli kritici Sladovny z rukávu nelogický argument – stávající expozice ilustrace je v účetnictví evidována jen jednou položkou, nikoli podrobně, což brání jejímu přemístění. Současná ředitelka ale expozici takto zdědila, kdo ji tedy dříve nedostatečně zaevidoval? Jediná Petra Trambová se přimlouvala za rozumné řešení, šetrné zabalení expozice ilustrace do doby nové instalace a uvolnění prostoru pro Mraveniště. Rada si přesto vymínila odložení rozhodnutí do doby určení vhodných prostor pro ilustraci na jiném místě. Proč, když ředitelka prostory nabízí ve třetím patře Sladovny? Neoficiální zprávy mluví o tom, že by se expozice ilustrace mohla stěhovat do prázdnotou zejícího Domu U koulí! Nápadu vyříznout Sladovně z těla srdce – centrum ilustrace – a zaplácnout jím jinou problematickou budovu, lze jen stěží uvěřit. Byl by to jen další ukázkový příklad odstrašující improvizace písecké kulturní politiky.
Také na listopadovém jednání zastupitelstva ředitelka Dobiášová apelovala na termíny. Sestavila tým, který je připraven nastoupit a realizovat výstavu, vše navazuje na rozpočet a dramaturgický plán. Po pětiminutové přestávce starostka uvedla, že termín přesunu ilustrace odhaduje nejpozději na leden a zastupitelé pak schválili přidělení příspěvku 1,9 mil. na instalaci Mraveniště. Kam ho ale postavit, když prostor blokuje neodinstalovatelná expozice ilustrace? Nad tím věru rozum zůstává stát.
Návrh Terezy Dobiášové, který se znovu otevře v prosincovém zastupitelstva, je podrobný a jasný. Nová stálá expozice dětské knižní ilustrace by měla v příštím roce vzniknout ve 3. patře budovy a jedna z jejích částí by měla být třikrát ročně obměňována prezentací vybraného současného ilustrátora. Stálou expozici by tvořila tři hnízda podle věkových kategorií dětí s aktivitami podle jejich schopností. Všechny tři segmenty by byly řešeny průřezem výtvarných a dobových stylů, aby expozice fungovala jako přirozený most ke knihám, jako výzva a inspirace k objevování světa knih a médium silného pozitivního prožitku. Na základě přípravné koncepce jsme pro kurátorskou a designerskou práci vybrali holandskou kurátorku Sandru Goos, která úspěšně “otevírá knihy a jejich hrdiny dětem” v Holandsku, ale i na četných mezinárodních putovních výstavách, má bohatou zkušenost s tímto typem výstav. Její koncepce uchopení designu určuje podobu výsledné expozice velmi konkrétně. Je však třeba poznamenat, že tuto práci nemá ze strany Sladovny dosud zaplacenou a je její investicí do procesu, protože věří, že je to projekt, který má smysl.
MAGDALENA MYSLIVCOVÁ
Diskuze k článku 
Dobrý den paní Myslivcová,
se zájmem jsem si přečetl Váš článek v Píseckém světě, na který jsem náhodou narazil a který je věnován problémům Sladovny a expozic dětské ilustrace (Vyřízneme důležité instituci srdce z těla? Koalice sevřela Sladovnu do kleští). Zároveň jsem na webu města našel zápisy ze Zastupitelstva a Rady, na webu PS pak i aktuální vyjádření paní ředitelky Dobiášové a radního Průši.
Jelikož nejen napříč Českem pozorně sleduji problematiku nových expozic, organizaci jejich zrodu (přípravný, projektový a realizační proces vč, způsobu výběru zpracovatelů), zaujalo mě ve vztahu k této konkrétní expozici (Centrum ilustrace), o níž se vede polemika nejen na stránkách PS, že veřejně dostupných informací je jen velmi málo a navíc dosti obecných k tomu, aby relevantním a por veřejnost hodnověrným způsobem vypověděly o tom, jak byla a nebo je nová expozice tvořena. Pouze poslední odstavec ve Vašem článku dává tušit, o co může jít. Velmi obecný a jen v základních rysech představený popis expozice poněkud koliduje s termíny její přípravy a realizace tak, jak jsou uvedeny v zápisech zastupitelstva města (přelom prosince a ledna). Snažil jsem se najít z veřejně dostupných zdrojů cestu uvažovaní vedení Sladovny a způsob výběru – volby zpracovatele nebo zpracovatelky ideového záměru a vl astně, jak se dá odtušit z textu, i způsob výběru zpracovatele dalších stupňů dokumentace k expozici. Bohužel způsob volby paní Goos zůstává obestřen tajemstvím. Jednak mě poněkud překvapilo, že zřejmě nešlo (třeba jen nemohu dohledat) o nějaké výběrové řízení, nelze zjistit, jakým způsobem se postupovalo a kdo a na základě čeho takto volil (jednotlivec, komise), kolik subjektů bylo ve věci podoby expozice osloveno. V dnešní době, kdy k transparentnosti a rovným příležitostem v projektech financovaných z veřejných rozpočtů, přispívá veřejná publicita a možná soutěž, se zdá, že zde tomu tak být nemuselo,
Ve Vašem článku je uvedeno, že koncepce uchopení designu určuje podobu výsledné expozice velmi konkrétně, věřím tedy, že je co představit veřejnosti a co publikovat již v současné fázi, pokud se to tak již nestalo na webových stránkách Sladovny nebo Píseckého světa již v minulých měsících. V takto obecných informacích, jak jsou uvedeny na webu a článku v prosincovém PS, jsou nasnadě a pro veřejnost pochopitelné obavy pana radního Průši, aby se nejednalo – cituji „o nějaké sice zábavné a hojně navštěvované, ale jinak bezduché "hřiště"“. Věřím, že tak jako je například představena krom žurnalistické formy právě připojením aktivního linku samotná studie na téma myšlenky plaveckého bazénu v areálu bývalých kasáren, stejně tak tomu může být i v tomto případě. Na překážku nemusí jistě být prezentace práce paní Goos i v rodném nebo anglickém jazyce, pokud není přeložena do české ho jazyka, a její širší představení vč. odkazu na její webové stránky atd.. Výběr zahraničního zpracovatele libreta a zřejmě i dalších stupňů projektů expozice má zřejmě z pohledu veřejnosti dodat celému záměru punc originality, kvality a světovosti, evropské úrovně. Nelze posoudit, zda tomu tak opravdu je a bude. Lze se jistě ale již teď zamyslet, položit si otázku, zda v české prostředí nelze nalézt srovnatelnou alternativu, snad lépe zda nelze vybírat z většího „vějíře“ možných libret, vytvořených na základě znalosti českého prostředí, dětské knihy, česká a pak také teprve evropské ilustrace, českých zkušeností, načerpaných českými autory nebo autorkami. Jistě takový k nalezení jsou a budou.
Těším se na další vývoj a poodhalení projektu – příběhu s názvem Centrum ilustrace na stránkách Píseckého světa.
S upřímným pozdravem Ivo Kraml, Praha 4
Dobrý den, pane Kramle.
Děkujeme za Váš dotaz i za zájem o písecké kulturní dění. Jak uvedeno, vycházela jsem ve svém článku z veřejně dostupných informací, žádné další podrobnosti a aktuální informace k projektu bohužel neznám. K zodpovězení Vašich otázek bude jistě kompetentní přímo ředitelka Sladovny paní Tereza Dobiášová. Paní ředitelka dokázala postavit Sladovnu na nohy a realizovat v uplynulých letech nadmíru úspěšné projekty, o kterých se Písku dříve ani nesnilo a které k nám přivádí návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Proto je myslím na místě respekt, důvěra a podpora její tvůrčí práce. Váš dotaz jsme paní Dobiášové zaslali, doporučuji, abyste se na ni obrátil také osobně.
Srdečně Vás zdravíme z Písku, M.Myslivcová, za redakci PS