Písecký svět

Tento text je formulován jako výzva občanům našeho města, kandidujícím stranám, hnutím a samotným kandidátům ucházející se o posty v zastupitelstvu města Písek jako návod na zlepšení prostředí našeho města v rámci nadcházejícího volebního období.  Je to tedy výzva k připojení se k tomuto Programu Architektury pro lepší Písek.

Pokud se ztotožňujete z prosazováním níže uvedených tezí (případně i s výhradami k určitým bodům), napište váš závazek do komentářů pod tento článek.

Např. ve znění: " Zavazuji se (jako kandidát, za sebe či celé hnutí, stranu) k prosazování těchto tezí během své účasti v zastupitelstvu města."

Pokud text podporujete jako osoba, pak je možné jej uvést jako požadavek: "Požaduji/jeme od uchazečů o zastupitelský post o prosazování Programu Architektury pro lepší Písek v následujícím volebním období"

Dáte tak najevo za Vás, vaší stranu, či hnutí veřejnou vůli prosazovat rozvoj našeho kulturního prostředí – veřejného prostoru, či jednoduše řečeno podpoříte zlepšování kvality našeho města.
 

Program Architektury pro lepší Písek:

Zpracoval: Ing. arch. Petr Lešek; petr.lesek@projektil.cz,

pro Písek upravil Ing.arch. Martin Zborník – Občanské sdružení Písecký svět

1. Strategie

Řada obcí má strategický plán a to včetně Písku. Bohužel je to obecný formální dokument, který prakticky nikdo nenaplňuje, protože pro svojí nekonkrétnost to vlastně ani není prakticky možné.

Ze strategického plánu se musí stát zásadní dokument obce. Její celková vize, která vznikla po široké diskusi. Součástí strategického plánu bude nejen text, ale i grafická část s přehledným vyznačením záměrů strategického plánu, zejména pak investic, včetně míst vhodných pro architektonické soutěže (soutěže o návrh). Strategický plán nabídne obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad dalšími prioritami. Bude obsahovat i plán investic a mapu majetku obce. Jeho součástí bude časový plán jeho plnění. Strategický plán bude zpracováván/aktualizován prioritně a první výstupy budou nejpozději na konci prvního roku. Zahájení prací na strategickém plánu bude formou participace k tomuto celkovému tématu. První výstupy z práce na strategickém plánu, které určí konkrétní prioritní místa, k nimž se následně opět v participacích zapojí veřejnost, budou zpracovány již během prvního půlroku. Součástí strategického plánu bude i nastavení získávání potřebných informací k sledování jeho plnění, zejména ekonomických dat, vstupů od občanů a ukazatele kvality života. Součástí strategického plánu bude i pocitová mapa. Strategický plán bude podkladem Územního plánu. Hodnocení vývoje a užívání strategického plánu bude probíhat jednou ročně s případnými následnými korekcemi. Důležitější pro jeho zpracování ale bude vždy kvalita nikoliv čas.

 

2. Územní plán a územní studie

Většina obcí má územní plán. Bohužel je to často formální dokument, který slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků nikoliv k odbornému doporučení směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity. To je bohužel i případ právě projednávaného Nového návrhu územního plánu Města Písek – Jaký je návrh nového územního plánu?

Z územního plánu se stane zásadní dokument obce, její prostorová vize, která pomáhá jejímu životu. Aktivní mediace/participace strategického plánu s veřejností přejde plynule do aktivní mediace/participace územního plánu (dobrý příklad zapojení veřejnosti je např. průběh interaktivní možnosti  Připomínkování vzniko nového územního plánu Český Krumlov (PUPík).  Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru – včetně zeleně a všech druhů dopravy) budou před zpracováním územního plánu prověřeny územní studií či studiemi. Územní plán bude obecně srozumitelný dokument nad rámec zákonných povinností a bude obsahovat výkres urbanistické koncepce. Péče bude v rámci územního plánu věnována i krajinnému plánování a propojení obce s krajinou. Pozemkové úpravy budou následovat vždy zároveň nebo až po zpracování územního plánu, případně krajinného plánu. Uvedené teze bohužel současný projednávaný Návrh nového územního plánu města Písek splňuje dle školního známkování tak na 4. Zásadně převládl pozemkový urbanismus nad územním plánem jako koncepčním materiálem rozvoje našeho města. Nové zastupitelstvo bude mít v rukou osud tohoto předkládaného návrhu.

 

3. Městský majetek

Většina obcí nemá přehledné znázornění svého nemovitého majetku ani strategii péče o něj. Díky tomu se rozhoduje neodpovědně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité např. areál kasáren, budovy bývalé Komenského školy, Střední ekonomické školi, domu v Karlově ulici, Domu u koulí, Dům ćp. 1 na velkém náměstí apod..

Jako součást strategického plánu bude zpracována mapa městského majetku. Veřejné investice budou konzultovány s městským architektem a součástí strategického plánu budou i varianty strategie nakládání s majetkem města. Bude zpracována i mapa nevyužívaných městských pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití a to i krátkodobé. Bude probíhat vyhodnocování nákladů na údržbu komunikací, veřejných prostorů a provozu veřejné dopravy – aby bylo možné srovnávat různé části a optimalizovat při nové zástavbě či přestavbách.

 

4. Konkrétní projekty (Zelená páteř, Řeka, Nevužívané areály/budovy, Krajina v okolí města,…)

Zvýšená péče bude věnována těmto problémům města: areál kasáren, průtah městem a jeho negativní aspekty pro život obyvatel za přeložkou čtvrťě vVáclavské předměstí, Hradiště, Putimská Vysoká), řeka Otava jako potenciál města, řešení nové zástavby na levobřežním nábřeží mezi Kameným a Novým mostem, prolomení limitů těžby v povrchovém dolu Na ptáčkově, veřejné prostory ve městě, hřiště pro náctileté, rozšiřování města do volné krajiny, hustota zástavby města, řešení koncepce pěší, cyklo a automobilové dopravy pro pohyb ve městě apod…  a aby byly řešeny celkově se zapojením kvalitních odborníků a participací veřejnosti. Tyto problémy k řešení budou vytipovány v rámci participace na tvorbě/aktualizaci strategického plánu během prvního půl roku a postup jejich řešení zahrnut do strategického plánu. Řešení problémů bude připraveno dle jejich priority bez ohledu na případné dotace, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena v participaci veřejnost. Současně ale bude prověřována možnost získat na realizaci nápravy dotační podporu. Zlomek nemandatorní části rozpočtu (například 1%) věnujeme přímo formou participativního rozpočtu na realizaci občany navržených a vybraných námětů.

 

5. Dotační programy, regenerace částí obce zejména sídlišť

Většina obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance a to včetně Písku. Výsledkem jsou většinou projekty připravené ve spěchu bez zájmu o řešení problémů místa. Často se pouze nahradí dožilé materiály a celkový nevyhovující charakter prostředí se ponechá. Mnohdy se dokonce jedná o návrat k původní situaci bez ohledu na nové možnosti a již proběhlé intervence samotných uživatelů. Výsledkem je frustrace uživatelů a nezájem o ovlivňování prostředí. Příkladem neviužití potenciálu je revitalizace sídliště Portyč a právě probýhající revitalizace ploch na sídlišti Jih.

Město bude připravovat projekty řešení míst k regeneraci průběžně podle potřebnosti. Ve většině případů se bude jednat o první projektovou fázi Studie, která bude dopracována při „oživení „ akce. V projektech musí být zahrnut i management veřejného prostoru sídlišť. Před přípravou zadání projektů bude probíhat participační proces. Při sledování možných dotačních titulů se zapojí i městského architekta a využije informační podpory České komory architektů.

 

6. Výtvarné intervence, regulace reklamy

Většina obcí v posledních 25 letech rezignovala na výtvarné intervence do prostředí. Od 60. let je v celé Evropě zájem podporovat je v rámci veřejných investic. V západní Evropě a USA státní nebo městské předpisy požadují věnovat část veřejné investice právě na výtvarné intervence. Bohužel v ČR byla tato tradice zrušena a výtvarné intervence zcela zmizely. V poslední době se mezi politiky zvedl zájem o umisťování pomníků. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou proto často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou a to i na veřejných pozemcích a budovách. Dobrým příkladem v našem městě jsou např. každoroční realizace Soch z písku na náplace, či pokus o intervence ve veřejném prostoru jako například Dřevařské sympózium v roce 2013. V rámci budov v majetku města a úprav veřejných prostor však na zdařilé realizace ještě čekáme.

Město se zaváže k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1%) do výtvarné intervence jako součásti této investice. Výtvarné intervence budou součástí strategického plánu. Město zpracuje regulaci reklamy na svém správním území. Kontrolní funkci bude mít architekt města, případně komise pro rozvoj města a urbanismus.

 

7. Výběry zpracovatelů

Většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti jakou práci odvede. Při stejném způsobu výběru by se např. sólista opery vybíral pouze podle ceny bez ohledu na jeho kvalitu. Zejména u projektů se ale rozhoduje i o ceně budoucí stavby, a nákladů na její provoz, tedy o 10-100 násobně větší investici. Podobné to je u zpracovatelů územních plánů. Bez posouzení akce jako celku dochází k plýtvání městskými financemi.

Zpracovatelé projektů i staveb nebudou vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů bude zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu. Ve výběrech budou přednostně používány poroty s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků (platí zejména pro projekty). Pro výběr projektantů strategického plánu, územního plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí bude využita soutěž s předkládáním návrhů. Tento postup bude použit i pro soutěže malého rozsahu, které mohou být i vyzvané se zúžením účastníků na základě hodnocení portfolií porotou následné soutěže. Jiný způsob výběru bude zdůvodněn. Hlavní architekt bude vybrán ve výběrovém řízení převážně odbornou porotou. Je možné využít konzultace České komory architektů.

 

8. Harmonogram

Většina zástupců obcí a měst nemá jasný časový ani věcný plán na volební období se stanovenými prioritami a termíny.

Nové vedení zveřejní časový plán jednotlivých kroků pro celé volební období s uvedením jejich priority. Strategickému plánu a zapojením občanů bude věnován zejména první rok. Přípravě podrobných zadání projektů s participací veřejnosti a soutěžím o návrh zejména druhý rok. Třetí rok budou především zpracovávány projekty a čtvrtý rok budou realizovány. Menší akce lze realizovat již dříve, větší budou naplánovány s adekvátní délkou, aby byla upřednostněna kvalita před termínem a to bez ohledu na volební období.

 

9. Architekt města

Většina obcí nemá architekta města. Není tak nikdo, kdo by pečoval o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu. Pokud obec hlavního architekta má, ten je často pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. Nemá aktivní úlohu ani prestiž.

Bude posílena pozice architekta města. Bude se jednat o konkrétní osobu na konkrétní dobu (například 10 let). Bude schopen administrovat architektonické soutěže na významná místa a investice s předchozí aktivní participací obyvatel. Bude vyvíjet osvětovou a výchovnou činnost směrem k většímu zájmu veřejnosti a zejména dětí a mládeže o prostředí. Bude spolupracovat se školami a seniorskými kluby v obci a připraví, či pomůže s přípravou vzdělávacích projektů. Bude schopen vést nebo se podílet na participaci a mediaci s občany i developery a stavebníky. Bude nabízet svoje odborné služby obcím ve správním území. Bude mít přehled o grantech a pomůže při čerpání grantů týkajících se veřejného prostoru a prostředí vůbec, včetně krajiny. Bude dohlížet na kvalitu městských investic do výstavby a správy a bude je koordinovat. Využije spolupráce s Českou komorou architektů a připraví lokality vhodné pro ideové zpracování studenty architektury. Na základě těchto ideových řešení může být následně připraveno zadání soutěží s návrhy.

 

10. Zapojení občanů

Většina obcí se nevěnuje komunikaci se svými občany. Pokud ano tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání.

V návaznosti na strategický plán a územní plán bude kontinuálně probíhat aktivní mediace města s občany jejíž součástí jsou participace ke konkrétním tématům. Vhodné je mít ve městě komunitního koordinátora (mediátora), v pracovním poměru dle vytíženosti podobně jako v případě městského architekta, který nečeká na zájem občanů, ale průběžně aktivně představuje činnost města a hledá způsoby zapojení veřejnosti. S komunitním koordinátorem bude úzce spolupracovat architekt města (pokud jím sám není) jako mediátor územního rozvoje. Plánovací setkání budou kvalitně připravena a facilitována, aby byl čas participujících využit efektivně. Česká komora architektů k participaci, která se týká prostředí města, nabídne školení.

 

11. Vzdělávání veřejnosti

Většina obcí se nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být odtud“.

Město se bude věnovat vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žijí, a motivovat je k odpovědnosti. Do spolupráce budou zapojeny školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce města. Školy budou podporovány v účasti na vzdělávacích programech týkajících se zájmu a péče o architekturu – kulturní prostředí. K tomu bude využit zejména architekt města, spolupráce s Českou komorou architektů a neziskovými organizacemi, které se péči o kulturní prostředí a vzdělávání v ní věnují.