Písecký svět

Když za takových okolností na vás – bez ohlášení alespoň s týdenním předstihem – zvoní statici, že jdou pasportizovat stav dotčených nemovitostí a potřebují si nafotit i v bytech a na úřední desce se objeví rozhodnutí o uzavírce komunikací v souvislosti s výstavbou protipovodňové zdi, zaručeně to vzbudí emoce. Zejména u zaskočených vlastníků bytů a nájemníků v panelácích u hráze.

Bavíme se o investiční akci „Protipovodňová opatření města Písek, levý břeh Otavy, sídliště Portyč, ústí potoka Jiher“, pro kterou záměr realizace schválilo zastupitelstvo města v lednu 2017. Tomu předcházelo rozhodnutí rady z listopadu 2016 o přistoupení k dotačnímu programu. V důvodové zprávě čteme:

V roce 2016 oslovilo Povodí Vltavy, státní podnik (dále jen PVL), město Písek s nabídkou možnosti tento projekt realizovat. Město Písek předalo PVL projektovou dokumentaci k vyjádření, aktualizaci a doplnění. Na základě těchto úprav předložilo město Písek dokumentaci k posouzení na Ministerstvo zemědělství ČR.

Dne 27. září 2016 obdrželo město Písek dopis z Ministerstva zemědělství ČR, že projekt „PPO města Písek – levý břeh Otavy, sídliště Portyč, ústí potoka Jiher“ je možné v rámci programu 129 260 realizovat za předpokladu snížení stavebních nákladů po výběrovém řízení a dodržení podmínek státního podniku Povodí Vltavy. Podmínkou pro zahájení prací na projektu je podepsání trojstranné Smlouvy o účasti na PROGRAMU 129 260 mezi Ministerstvem zemědělství ČR, státním podnikem Povodí Vltavy a Městem Písek.

PVL v roce 2016 aktualizovalo projektovou dokumentaci a položkový rozpočet stavby, cena díla činí 51,515 mil. Kč.

Předpokládaný rámcový harmonogram akce:

• Zadání VZ (výběr zhotovitele)11/2016
• Realizace stavby (kácení stromů) 11/2016 – 3/2017
• Přidělení dotace 05/2017
• Realizace stavby 06/2017 – 06/2018

Stavba bez limitů

Před zákonem jsou si všichni stavebníci rovni. Pokud je stavebníkem město a od něj převezme štafetu stavebního povolení státní podnik – správce toku a jedná se o tak nákladnou záležitost, plně financovanou z veřejných rozpočtů, měl by stavebník před veřejností stát rovně jako svíčka ve vzorně vypjatém pozoru, pro zářný příklad. Není možné, aby náhle vytasil eso z rukávu a heč, není to sice vidět, ale stavbu jsme zahájili už v roce 2014.

I kdyby to nebyla cinknutá karta, jako že je, měl si ohlídat tu lhůtu pro dokončení a normálně zažádat o její prodloužení. Jenže to vůbec neudělali a vzhledem k prodlevě  v trvání dvou let a pomalu třech měsíců je zmeškání úkonu nenapravitelné. Ono taky jak zažádat, když je to možné před zahájením stavby nebo v jejím průběhu a ve skutečnosti se nic nestavělo?

Z výroků v článku, který vyšel minulý týden na titulní straně Píseckých postřehů, čiší odhodlání zahájit stavbu stůj co stůj letos na jaře. Potom to bude stavba bez limitů, s neomezeným časem pro dodatečná řešení nedostatků v projektu. Právem chráněné zájmy lidí z paneláků jsou to poslední, co lovce dotací zajímá.

V bezprostřední blízkosti domů na nábřeží se budou narážet štětovnice do pětimetrové hloubky, aniž bylo standardně provedeno statické posouzení těchto objektů a posouzen vliv otřesů a vibrací na okolí. Jisté je, že po čas beranících prací budou domy přes den neobyvatelné. Technické zprávy k této akci nezmiňují, že se to bude provádět u trvale obývaných domů. Opomíjí se, že se jedná o zásah do ochranné hráze, se kterou tyto domy s podzemními technickými podlažími svým založením souvisejí. Ta hráz tam přece není, paneláky stojí na původním břehu, jak prohlásil veřejně na zastupitelstvu 10. srpna 2017 zástupce Povodí Vltavy a po něm to do mikrofonu zopakovala paní starostka…

Inženýrsko-geologický průzkum v této lokalitě, na který odkazuje v závazných podmínkách stavební povolení z roku 2013, proběhl v březnu 2009 za účelem jiné stavby s menšími nároky na znalost podloží a výskyt spodní vody, a to na zemní sypanou hrázku cca metr vysokou, kombinovanou s mobilními zábranami založenými v hloubkách minimálně 80 cm. Sondy provedeny do hloubky tří metrů a na podzemní vodu se dle zprávy z průzkumu nenarazilo.

Dělal se ale ještě jeden průzkum, a to v roce 2012 nad sídlištěm u rybníka Pěník, kde se bude navyšovat ochranná hráz, ale tady s jasným zadáním pro štětovnice. Sondy provedeny do hloubky 4,5 metru a podzemní voda se v nich objevila… Na tento průzkum stavební povolení z roku 2013 neodkazuje a nezmiňuje ho.

Za dotaci víc škody než užitku?

Šermuje se s vyčíslením hodnot, které nutno ochránit metrovou železobetonovou zdí podél nábřezí, i když to nevratně zmrzačí prostředí sídliště, na 60 milionů korun. To bychom byli z laciného kraje! Realizací stavby po tak „důkladné“ přípravě jsou ohroženy domy s celkovou pojistnou hodnotou kolem 360 milionů korun. Krom toho, pochybnosti o účelnosti celého projektu jsou značné, dosud je nikdo nevyvrátil.

Pan Šatra je úřední osoba s dvojitou odpovědností, jako vedoucí odboru životního prostředí za „připravenost projektu“ připravovaného městem od roku 2007 a jako představitel státní správy – vodosprávního úřadu za rozhodnutí ve stavebním řízení. Neměl by mást píseckou veřejnost nesmysly, jako že povolovací proces proběhl v rámci revitalizace sídliště Portyč. Revitalizace sídliště je jiný projekt, který se po etapách schvaloval v jiných územních a stavebních řízeních a byl financovaný z jiného dotačního programu s jiným určením a jinými cíly. Protipovodňová opatření do revitalizace napasovat nešla, i když úmysl zde byl. Pravda je, že kvůli nedořešené PPO bylo z revitalizace úplně vypuštěno nábřeží mezi Novým mostem a lávkou a takto ušetřené „revitalizační“ peníze byly použity v rámci revitalizace jinde na sídlišti. Pravda je i to, že povolovací proces na PPO proběhl ve stínu revitalizace a veřejnost ztrácela přehled, co je co.

„Kontroverzní“ zeď má pokračovat od lávky kolem parkoviště k bývalému mlýnu. Tato část sídliště byla zvelebena v letech 2010–11 jako součást Otavké cyklostezky ze Státního fondu dopravní infrastruktury a z Nadace Jihočeské cyklostezky a z městského rozpočtu. Po slavnostním uvedení do provozu si tento kilometrový úsek  za více než 11 milionů korun vysloužil  svých pět minut mediální slávy jako nejdražší cyklostezka v ČR.  

Při výstavbě PPO bude cyklostezka poněkud rozsekána a bude se znovu upravovat. V každém případě skvělá koordinace investičních aktivit města.

Jak jsme zahajovali

Právě na té extra drahé cyklostezce, když byla ještě v režimu udržitelnosti, měly být jako zahájeny v roce 2014 stavební práce na inženýrském objektu IO 04 – přeložka vodovodu. Kde se vzalo, tu se vzalo. Bez usnesení zastupitelstva, bez vyčlenění peněz v městském rozpočtu, bez výběrového řízení akce za padesát milionů zahájena. Vodárenská správa Písek není stavební podnikatel, nemá stavební práce v předmětu podnikání a už to by bylo porušení podmínek stavebního povolení. Ve výroční zprávě Vodárenské správy Písek za rok není o tak mimořádném počinu ani slůvko. Projektová dokumentace na přeložku vodovodu (musí uhnout protipovodňové zdi) je z července 2016, stejně jako na celou druhou etapu. Veřejná zakázka, kterou v zadávacím řízení získala Eurovia, je celý soubor staveb, včetně kompletní IO 04.  

No a to oznámení o zahájení prací v roce 2014 nemá ani podací razítko.

Aby toho nebylo málo, starostka v dopise ministerstvu zemědělství z 25. 7. 2016 ve víru prodotačního úsilí vysvětluje: „Stavba byla zahájena přípravnými pracemi (souvisejícími s úpravami veřejných ploch sídliště), takže stavební povolení je v platnosti, vlastní práce na realizaci protipovodňových objektů však zahájeny nebyly.“ Až na to, že stavební povolení nebylo vydáno na úpravy veřejných ploch  sídliště, ale na realizaci protipovodňových objektů. Ovšem až se začnou realizovat, veřejné plochy sídliště upravené v rámci revitalizace dostanou pěkně zabrat pojížděním těžkých strojů.
 

VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 7/2018.

LENKA DOBIÁŠOVÁ

Dokumenty k článku

• Oznámení o zahájení prací (PDF, 29.8 kB)
• Stavební povolení (PDF, 2.9 MB)
• Geologický průzkum 032009 protipovodňová hráz Otava.pdf (PDF, 404.3 kB)
• Valna hromada VS Pisek s.r.o.pdf (PDF, 1.1 MB)
• Q100 Smlouva o účasti na programu 129 260.pdf (PDF, 152.6 kB)
• Q100 ÚPjZ Písek Dukla 1982.pdf (PDF, 1.7 MB)
• Q100 ÚPjZ Písek Dukla stanovisko Povodí Vltavy 1980.pdf (PDF, 969.3 kB)