Písek se stává vzorem mimo jiné pro Dubaj. Nebo naopak?
Až v dalekém Perském zálivu zaznívá ohlas na písecké Smart City…
Knot: Písek vzorem pro ostatní (TZ TOP 09)
Místostarosta Josef Knot (TOP 09) v Písku přivítal pana Mahmouda AlBurai. Ten je vedoucím dubajské vládní organizace DubaiLand a členem vládního týmu pro nastavení strategie vývoje města Dubaj do roku 2022. Pan Alburai je také vedoucí rady OSN „Global Compact Cities Program“.
Hlavním důvodem návštěvy byla výměna informací a nápadů mezi zástupci Dubaje a Písku v nastavení konceptu Smart City. Mahmoud AlBurai si prohlédl také prostory a vybavení Technologického centra Písek.
"Pan AlBurai byl nadšen, že se v České republice setkal s tak otevřeným přístupem k novému chápání potřeb občanů. Mnohem větší a významnější města světa si z nás mohou brát příklad", poznamenal k návštěvě Josef Knot.
Debata na téma Smart Cities vyvrcholí na setkání zástupců samospráv z celého světa ve dnech 22.-25.3.2016 v Taipei na Tchajwanu, které se Josef Knot osobně zúčastní.
Petra Šebestíková, krajská manažerka TOP 09
Diskuze k článku 
"byl nadšen, že se v České republice setkal s tak otevřeným přístupem k novému chápání potřeb občanů"
Jakože neočekávatelně, oproti všem předpokladům, vskutku?
Mohlo by to působit i tak, že naše země nemá ve světě, a v Perském zálivu pak zejména, právě dobré jméno.
"Otevřený přístup, nové chápání, potřeby občanů…" Opakuji si to dokola, a nějak se v tom ztrácím.
Kdyby mi mohl někdo přiblížit, v čem je přístup otevřený, chápání nové, a které že jsou ty potřeby občanů.
A v neposlední řadě, vezme s sebou místostarosta Knot zastupitele Brože i do Taipeie?
Vaše otázka byla zřejmě směřována na TOP9, ale vzhledem k tomu, že jejich účast v tomto fóru je v režimu mute, pokusím na vstoupit jako samozvaný expert a Vaše otázky odpovědět tak, jak je svým omezeným selským rozumem chápu.
Otevřený přístup – no to je prosté. Zkrátka žábáci a medvědi a další havěť jsou projektu Smart Wood otevření. Dokonce ji pilně prosazují a realizují navzdory odporu ostatních lesních zvířátek – to přeci z jejich pohledu ukazuje na výjimečnou otevřenost, ne? Otevřený přístup … může v přeneseném významu také symbolizovat otevřená ústa … tedy hladovou mordu šelmi lačnící po potravě …
Nové chápání – tohle je trošku oříšek, první co mě napadlo je příměr k "mozkovému myšlení" … ale dobře, vemu to seriózněji … rozuměl bych tomu tak, že nové chápání, je zjevně jiné chápání, než staré chápání. Tzn. pokud člověk v minulosti něco chápal, chápal to proto, že to dávalo smysl. Otevřený přístup k věci, která nedává smysl – resp. dává smysl jenom určitému okruhu zasvěcených a sycených – vyžaduje toto uvědomění – tedy nové chápání.
Potřeby občanů – a toto je už perlička – díky tomu otevřenému přístupu a novému chápání se přejde k definici potřeb občanů – občan ve skutečnosti žádné potřeby nemá, neboť třicetitisícový dav tvoří velmi nesourodou skupinu, která své potřeby nedokáže nijak vyjádřit a vlastně k tomu ani nemá žádné jednoduché prostředky.* A tak musí přijít otevřený představitel s novým chápáním a definovat, co to vlastně ty potřeby občana jsou, podle toho, jaké si přeje aby byly a to v souladu se vším výše zmíněným. A to se přeci přesně kolem Smart Woodu děje.
* – V minulosti je sice takový dav občas dokázal najít – např. 1618, ale je asi iluzorní si představit, že by se současný dokázal zvednout od knedlíku, piva, mobilu a vzít do vlastních rukou zahradní nářadí a tu tzv. spravedlnost.
opět mi unikly nějaké gramatické chyby, za což se omlouvám … ty šelmy trochu bijí do očí …
Vážený pane Kábo,
děkuji za vtipnou glosu, která tak trochu koketuje s Teorií elit od Vilfreda Pareta.
Na téma "škodlivost" konceptu Smart City si dovoluji připojit jeden článek zkopírovaný z otevřených zdrojů.
Hezký večer.
---------------
Chytré město – není se čeho bát, samosprávy mohou jen získat
Datum: 18. 3. 2016, zdroj: VSOL 1/2016, rubrika: Veřejná správa online
Koncept „chytrého města“ (Smart City) se v poslední době dostává do popředí debaty o zlepšení obecních služeb občanům. Nové IT technologie typu cloud, sociálních sítí a tzv. „internet věcí“ mění způsob, jakým jsou poskytovány služby občanům. Obce i kraje dnes mohou se svými obyvateli efektivněji komunikovat, lépe řídit své pracovníky úklidu a údržby veřejných prostor i městskou (obecní) policii a díky cloudovým technologiím i ušetřit za provoz svého IT. Příklady projektů v rámci konceptu Smart City se dají najít jak v zemích na západ od nás, tak i v zemích rozvojového světa.
Projekty Smart City často spojují několik složek veřejných služeb, které doposud spolupracují jen omezeně a přinášejí tak zlepšení služeb občanům v několika oblastech. Nedávné události ve Žďáru nad Sázavou například zvýšily úroveň nervozity rodičů ohledně bezpečnosti na školách. Technologie samotné tragédii typu té žďárské nezabrání, mohou ale přinést větší kontrolu rodičů i městské policie nad tím, kdo se pohybuje ve školní budově. Například elektronické karty pro vstup do školních objektů mohou pomoci omezit vstup nepovolaných osob, ale zároveň pomoci rodičům získat kontrolu nad školní docházkou svých dětí – jedním z výstupem aplikace pro správu přístupu do budov může být i zaslání SMS zprávy (či mailu) rodičům s informací, že jejich dítě vstoupilo či opustilo budovu. Naopak zprávu o tom, že někdo neautorizovaný vstoupil do školní budovy, může spolu s fotografií dané osoby dostat ihned městská či státní policie. Ta tak získá cenný čas pro vyhodnocení dané situace a může se obratem spojit s vedením školy a situaci konzultovat. Většinou se pravděpodobně nebude jednat o nebezpečnou osobu či dokonce útočníka, ale v situaci, kdy jde skutečně o minuty, může včasný systém automatického nahlášení pomoci zachránit životy. Efektivněji tak pracuje nejen policie, ale i škola (prevencí záškoláctví u problematických studentů formou elektronické kontroly ze strany rodiče).
Nejedná se přitom o nic složitého, podobné technologie využívá kromě jiného v pilotním projektu například i město Astana v Kazachstánu. Být leaderem v konceptu Smart City tak nevyžaduje nutně být bohatým městem jedné z nejrozvinutějších zemí, moderní technologie může ku prospěchu svému i svých voličů užívat každý, kdo k tomu najde dostatečnou vůli. Užití těchto technologií s sebou často nese nejen výsledky ve formě lepší veřejné služby, ale lze dosáhnout i nezanedbatelných úspor, zvláště pokud nová technologie může časem zcela nahradit technologii starou. To samozřejmě není možné v případě všech projektů, protože mnoho občanů (zejména seniorů) nedisponuje IT dovednostmi ani odpovídajícím technickým vybavením. U některých projektů (obzvláště těch, které spojují několik do té doby nezávislých organizací typu škola, policie, poskytovatel zdravotních služeb – tj. komunikace veřejných organizací mezi sebou) ale takovéto úspory lze očekávat.
Adopce moderních technologií při správě města je však bohužel často brzděna nedůvěrou ve výsledky či strachem, že příslušný radní či starosta neobhájí ex post efektivitu vynaložených finančních prostředků. Svou roli hraje také častá konzervativnost IT oddělení obcí, které se často soustředí spíše na správu současné IT infrastruktury než na zavádění nových projektů. Tato situace není ve světě nijak výjimečná – i v rámci Smart City projektů v USA je obvykle iniciátorem inovací někdo jiný než IT oddělení. Často je to přímo starosta či jiný volený funkcionář. Do jisté míry lze tento trend očekávat – starosta či zastupitel je denně v kontaktu se svými voliči a vnímá proto lépe vývoj jejich potřeb.
V případě čím dál většího segmentu populace se stává jednou z potřeb i schopnost radnice komunikovat prostřednictvím moderních metod typu sociální sítě či specificky vyvinutých aplikací, které zprostředkovávají komunikaci mezi radnicí (či krajem) a občanem. Proč by například pracovníci údržby měli naslepo objíždět svěřené úseky a hledat nedostatky v pozemních komunikacích či městské zeleni, když občané sami mohou nedostatky radnici oznámit prostřednictvím svého smartphonu. Je faktem, že ne každý má chytrý telefon, ale situace se velmi rychle mění. To, co bylo před pár lety výsadou nepočetné skupiny obyvatel většinou koncentrované ve větších městech, se rychle stává novou normou. Telefon s fotoaparátem a přístupem k internetu má dnes již tolik občanů, že se tento komunikační kanál stává reálnou alternativou mnoha zavedených způsobů.
Spokojenost obyvatelstva se samosprávou se do velké míry odvíjí od toho, jak moc má daný občan pocit, že je mu nasloucháno a jeho volení zástupci reagují na jeho podněty. A co může být lepší, než když občan na sociální síti či prostřednictvím speciální obecní aplikace upozorní na problém, je mu pracovníkem obce promptně odpovězeno (či automatickým systémem, který rovněž problém automaticky zařadí do work-flow oddělení údržby či úklidu) a daný problém (díra v silnici, neudržovaná zeleň, přetékající koš s odpadem) je v dohledné době vyřešen. Obec získá zdarma od občana přesnou informaci, kam nasměrovat svoje úklidové čety, a občan je spokojen s obecními službami.
Dalším příkladem může být lepší dostupnost informací o poskytovatelích zdravotní péče, místech v obecních předškolních zařízeních pro děti a dalších službách, jež město může poskytovat (či v případě zdravotních služeb poskytovatele vlastnit) a existuje u nich problém s koordinací poptávky a nabídky. Speciálně u služeb, které využívá mladší a střední generace (např. rodiče malých dětí) lze očekávat, že přehledný informační systém (dostupný například prostřednictvím mobilní aplikace) zvýší spokojenost občanů s poskytovanou službou. Rodiče tak nebudou muset obvolávat školky s dotazem na místa, ale podmínky pro umístění dítěte spolu s volnou kapacitou najdou na jednom místě prostřednictvím svého mobilního telefonu. V další fázi pak může město využít aplikaci i ke zpětné vazbě – jak ti konkrétní rodiče, kteří svoje dítě do školky přihlásili, byli se službami spokojeni.
Výše uvedené případy jsou jen zlomkem toho, co lze v rámci konceptu Smart City uskutečnit. Jednotlivé služby se navíc mohou doplňovat a výsledná data, která obec získá od uživatelů, jí mohou pomoci i v evaluaci ostatních (ne-IT) projektů. Postupně tak obec začne řídit svoje investice a výdaje na základě tvrdých dat ohledně toho, jak jsou jednotlivé služby využívány a kde město naopak selhává a poptávka přesahuje vysoce nabídku.
Obhájit nový IT projekt nebývá jednoduché. I v rámci výzkumu, který IDC provedla v USA, vyplynulo, že většina měst v USA nedisponuje zaměstnanci schopnými zpracovat podrobnou ekonomickou analýzu navrhovaného projektu včetně zpracování tzv. ROI (Return on Investment) metriky. Spolehnout se na analýzy samotných dodavatelů IT řešení je pak pochopitelně problematické, neboť u nich vždy bude existovat podezření, že analýzu zpracovali tak, aby jejich řešení vyšlo jako to nejlepší a jen stěží se stane, že by jejich analýza konstatovala, že současné řešení je nejlepší z možných a nové investice nejsou potřeba. Zde se plně ukazuje úloha výzkumných firem typu IDC, které neprodávají konkrétní IT řešení (a nejsou proto zainteresovány na konkrétním výsledku analýzy), ale prodávají svoje know-how ohledně celosvětových best practice a schopnosti zpracovat cost-benefit analýzu, která bude brát v úvahu jak ekonomické faktory, tak i sociální a enviromentální benefity případného řešení. Vědět, co v zahraničí fungovalo dobře a co méně, je také klíčové. Ještě lepší je vědět, proč dané projekty uspěly nebo selhaly. Obce v České republice mají „výhodu“, že většinou nevymýšlejí na celosvětové úrovni unikátní inovátorské projekty a nejsou prvními, kdo se o dané řešení pokouší. Mohou tedy využít know-how ze zahraničí prostřednictvím pracovníků specializovaných firem. Zpracování analýzy nezávislou entitou rovněž může napomoci pozitivnímu přijetí ze strany zastupitelů a široké veřejnosti – nezávislost je klíčová pro percepci nezaujatosti analýzy a důvěryhodnost navrhovaného řešení.
Obce se proto nemusí projektů Smart City obávat. Zahraniční zkušenosti ukazují, že využití moderních technologií je cestou kupředu pro samosprávy bez ohledu na jejich velikost či dosavadní technologickou vyspělost. Je však třeba u každého projektu pečlivě prozkoumat dlouhodobé náklady, předpoklady, na kterých je postaven model predikující benefity, a zvolit takové řešení, které co nejvíce sníží pravděpodobnost neúspěchu či zklamaných očekávání ze strany občanů a jejich volených zástupců.
Jan Alexa, Senior Research Analyst, IDC CEMA
Paráda. Konečně jsem pochopil přínos těch moderních technologií. Dosud jsem byl poněkud skeptický. Ne, že bych to nějak zvlášť sledoval, ale člověk přece jen občas něco zaslechne o nemalých částkách vynaložených na různé zdravotní knížky, registry, sociální a otevřené karty na kdeco, zpravidla ale poněkud nefunkční a skandály opředené. Co už hlav popadalo, z ostudy šusťák, ze zárobku kožich.
Avšak nač hned mávat miliardami. Radši drobný příklad dobré praxe. V jedné školce prý mají topení ovládané z jakéhosi dispečinku někde v tramtárii. Takže v umývárně sauna, v herně skoro iglů. A někdy zničehož nic přetopeno. Tak si prý otevřete okna, dobrá rada nad zlato. Dřív stačilo otočit ventilem.
Možná by místo halasení o světovosti a zaštiťování se cizokrajnými návštěvami věci pomohla informace o předpokládaných nákladech, zdrojích financování, a nějakých těch úsporách z toho všeho vzniklých. Jakkoli se ne každý užitek dá vyjádřit penězi, toseví.
Třeba to avizované vylepšení komunikace mezi radnicí a občany mne vyloženě nadchlo. Budou všechny chytroměstské smlouvy zveřejněné a běžně přístupné? A ještě dvě otázky mne atakují:
Která ze stran současné radniční koalice měla projekt smart city ve svém volebním programu?
Kolik radnice ročně zaplatí za licence používaného, lépe pronajatého programového vybavení?
Vážený pane Hořánku, omlouvám se, že jsem do výčtu lesních zvířátek v mém příspěvku opomněl zařadit lišáka Yesánka.
Také díky za poutavou pasáž pana Alexy z IDC CEMA, společnosti, jejíž jeden z reklamních sloganů zní: "Goverment Insights". Narozdíl od Vás nenacházím v úryvku z článku pana Alexy samá pozitiva Smart Cities, ale právě naopak … (počkejte, počkejte … vejce, slanina, pivo … já tady vidím Čechy, Morava a Slezko …. ).
Jak tomu, co píše pan Alexa rozumím já? Je to drahé, vyžaduje to investice, které se těžko obhajují, může to pomoci tam, kde radnice personálně a manažersky selhává, modelový příklad toho, že bude automatizovaný systém identifikovat "vetřelce" ve školách je ukázkovým příkladem toho, k čemu Smart City opravdu nepotřebujeme*, málokdo Smart City implementoval to udělal efektivně a správná rozvaha nad benefity a ekonomickou analýzou není snadná a proto si máte zaplatit IDC CEMA, aby si na tom marném utrácení, také přihřála polivčičku.
Dále pan Alexa naprosto strategicky pomíjí security část projektů, nestydatě automaticky počítá nejen s tím, že budeme sbírat data o lidech, ale dokonce, že je lidé budou sami poskytovat smart founy např. o rozbitých silnicích. Tak naše socialistická vláda obnovila pod jiným názvem funkci PSVB (http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-dobrovolnik.aspx), včetně vyhlášení dotačního programu, takže toto už zase asi nikoho nepřekvapí.
Ne, opravdu ne, pane Hořánku, Smart City je nadbytečný projekt, který rozroste do obřích rozměrů, občanovi nepřinese téměř vůbec nic, ale stane se skvělým korýtkem pro neukojitelně hladové chrochtavé – a to vše za peníze daňových poplatníků. Občané se vzdají části svých peněz a svobod, aby se elektorát a na něj nabalené dotační pijavice nasytily. Modus operandi současné EU. Třeba Vám opravdu ještě někdo věří, že to děláte pro obecné blaho a nebo se třeba ve Vás pletu a věříte tomu i Vy sám.
* duševně nemocný člověk spáchá násilí ve škole jednou za 50 let i v ČR, tak každá škola za peníze daňových poplatníků nainstaluje Smart City produkt, který monitoruje všechny osoby ve škole. Není to úžasné? Nešlo by to jinak? Levněji? A je to vůbec třeba? Jsme tak arogantní, že si myslíme, že lze zabránit jakémukoli neštěstí libovolně velkou investicí? Přečtěte si tento článek jednoho chytrého člověka, třeba to pochopíte: http://www.cover72.net/zasadni/clanek.php?c=43
A jenom drobná úprava, pan El Burai neni vedoucim vladni organizace DubaiLand, nybrz vykonnym reditelem institutu DREI (Dubai Real Estate Institute), coz je spise neco mezi soukromou firmou a aktivistickou neziskovkou, ktera poskytuje sluzby jak vlade tak soukromnikum.
A ano pan Burai se zabyva mimo jine "udrzitelnosti" a jeho vlkhkym snem je nainstalovat v Dubai Big Brother Smart Cities, podobne jako nasi vytecnici v Pisku.
DREI na linkedInu: https://www.linkedin.com/edu/school?id=355026&trk=edu-up-nav-menu-home
DREI oficialni stranky: http://www.drei.ae/
Buraiova modro-zluta kniha – resp. kratka prezentace: http://citiesprogramme.com/wp-content/uploads/2015/05/Case-Study-Dubai-Smart-City.pdf
A ještě jedna poznámka: "Debata na téma Smart Cities vyvrcholí na setkání zástupců samospráv z celého světa ve dnech 22.-25.3.2016 v Taipei na Tchajwanu, které se Josef Knot osobně zúčastní."
Musím říct, že by mi vůbec nevadilo, že pan Knot vyrazí na výlet do TW, dokonce bych byl ochoten akceptovat i to, že tam vyrazí za veřejné prostředky. Co je na tom všem ale úplně nejvíc nejhorší je skutečnost, že se potom vrátí zpátky a bude pokračovat v páchání dobra v Písku. :(
Ještě jeden postřeh – ve výčtu zvířátek chybí kverulantský jezevec Bába, který za každou akcí čmuchá podvod.
Cestu pana místostarosty Knota hradí pořadatelé, pro něž je účast jediného zástupce z Česka velmi vítaná. Nechce se mi věřit, že by v dalších světových městech byli takový zabedněnci, aby podporovali něco, co nemá budoucnost. Nechcete v Písku místo MHD zavézt koněšpřeku?
Věřím, že pan místostarosta po návratu vydá k akci tiskovou zprávu (podle mne je to mimo jiné i výborná propagace Písku).
Jezevec Bába, to se mi líbí. Dávám Vám paleček nahoru …
Co se týče argumentu, že když ostatní vyskočí z okna, tak to přeci nemůže být hloupost, považuji za poměrně nebezpečnou.
Ve zviřátkách už máme jasněji, tak ještě odpovědi na moje otázky, prosím.
Vážený pane Blaho, odpovědi jsou jednoduché:
Která ze stran současné radniční koalice měla projekt smart city ve svém volebním programu? Žádná.
Kolik radnice ročně zaplatí za licence používaného, lépe pronajatého programového vybavení? Nic.
Hezký jarní čas.
Děkuji Vám, pane Hořánku, za odpovědi s vysokou výpovědní hodnotou.
Tak ještě jednu, prosím. Tu o zveřejňování smartcitových smluv.
Měl bych také jednu otázku, opět. Možná jsem natvrdlý já, ale stále jsem se nedozvěděl, co mně jako občanovi SC přinese pozitivního, kolik to bude stát a kdo to zaplatí.
Od 1.7. bude mít město podle nového zákona o registru smluv povinnost zveřejňovat všechny smlouvy s výší plnění nad 50 tis Kč na svých internetových stránkách. Město Písek to již dělá asi půl roku. Chápu, že to není vděčné téma k diskusi na tomto portále, kde se nosí hlavně kritika radnice.
Proto si Vás dovoluji odkázat na web města http://www.mupisek.cz/mestsky-urad/ms-60/p1=60, kde v rubrice Smlouvy jsou roztříděny smlouvy podle druhů.
Hezký den.
Koněspřežná dráha místo MHD dnes neobstojí, ovšem jako turistické lákadlo by mohla být stejně dobrá jako "singltrek".
Asi zacnu zarlit pane Horanku. Panu Blahovi jste odpovedel a mne ne a ne.
Měl jsem za to, že je to jasné, ale budiž:
Vám jako občanovi tohoto města to přinese koncept SMART CITY to samé, co dalším, tedy
- větší pocit bezpečí (kamery efektivně sledují lumpy, které se pak daří lépe usvědčit a tudíž i potrestat)
- nižší životní náklady (díky sdílení dat jsou levnější místní poplatky a platby za energie)
- dobrou náladu z pohledu na hezčí město (regulace svozu komunálního odpadu umožní nasadit více zdrojů na úklid města)
- zlepšení zdraví (optimalizace průjezdu městem sníží dobu stání aut na křižovatkách a tím i množství emisí, stejně jako regulace zdrojů výroby tepla)
- možnost získat dobře placenou práci (platy v sofistikovaných firmách jsou vyšší než v montovnách v průmyslové zóně).
Zkrátka Písek chce být městem, kde se dobře žije.
A jen tak na okraj – proč srovnatelný byt nebo dům v Písku je o čtvrtinu dražší než byt třeba ve Strakonicích? O Chomutově ani nemluvě? Pokud jste si tu tedy před dvaceti lety pořídil nemovitost, tak se Vám tím, že Písek je atraktivní, zhodnotila víc než jinde. Myslím, že zapojením do SC jeho atraktivita neutrpí, ale dále poroste.
Ale třeba se časem u nás objeví zkušenosti z jiných měst, která již SC zavedla a přinesou Vám další příklady. Můžete je slyšet, nebo si můžete zacpat uši. Záleží jen na Vás.
… pokračování příště.
Druhý díl, kolik to bude stát,
a díl třetí, kdo to zaplatí…
Přínosy vznosné, bezesporu. Tak snad jen, abychom to pak mohli pochválit ve stylu místostarosty Knota:
"Byla citlivě regenerována veřejná prostranství jako na sídlišti Jih…"
Matky i nadále spouštějí ze školky kočárky vyšlapanou pěšinou vedle zaokapovaného schodiště, děvčátka drncacají na inlajnech po dlažbě, až ji zoubky cvakají, a chlapci čutají s merunou tamtéž, brousíce si špunty na kopačkách.
Vážený pane Hořánku, máte pravdu, není mi to jasné. A možná, že ani nejsem sám, neboť jste mi odpověděl jen částečně a to jen na jednu ze tří otázek.
Takže, jestli dovolíte, zeptám se znovu:
Kolik bude SC stát?
Kdo to zaplatí?
Co se týče Vaší odpovědi na první otázku:
"větší pocit bezpečí (kamery efektivně sledují lumpy, které se pak daří lépe usvědčit a tudíž i potrestat)"
Ja musim rict, ze nemam pocit nebezpeci, navic si neumim predstavit jak me kamera ochrani pred zlem. Umim si predstavit, ze usnadni policii dopadeni pachatele, ale jako ochrana, nebo zlepseni pocitu bezpeci mi to neprijde. Potom se chci zeptat, jak ta kamera pozna, ze se pred ni pohybuje lump? Protoze to, ze bude kamera monitorovat i tisice zcela slusnych lidi mi prijde veskrze odporna a vnimam to jako zcela zasadni zasah do mych svobod. Tedy kdyz to shrnu, tento bod mi jako obcanovi nic neprinasi, naopak to vnimam jako zasadni nevyhodu.
"- nižší životní náklady (díky sdílení dat jsou levnější místní poplatky a platby za energie)" – tomu nerozumim, muzete popsat, jak se mne jako obcanovi snizi poplatky a o kolik? Bude levnejsi popelnice? Bude levnejsi znamka na psa? Budu platit mene uradu za zapis do katastru, vymenu obcanky, zivnostak, nebo kde presne je ta uspora?
- dobrou náladu z pohledu na hezčí město (regulace svozu komunálního odpadu umožní nasadit více zdrojů na úklid města) – no takova dobra nalada je k nezaplaceni, ze? Proc a jak je k regulaci svozu nutno pouzit SC? Proc nemuze svoz fungovat dobre i bez SC?
"zlepšení zdraví (optimalizace průjezdu městem sníží dobu stání aut na křižovatkách a tím i množství emisí, stejně jako regulace zdrojů výroby tepla)" tomu rozumim, snizime pocet parkovacich mist na namesti, takze tam lide prestanou jezdit a holuby na liduprazdnem namesti budou dychat zdravejsi vzduch a pokryvat sochy zdravejsimi exkrementy …
"Zkrátka Písek chce být městem, kde se dobře žije. " – Mate pocit, ze v Pisku zije spatne?
"proč srovnatelný byt nebo dům v Písku je o čtvrtinu dražší než byt třeba ve Strakonicích?" – V Pisku je dum nebo byt o 1/4 drazsi proto, ze planujeme SC? Muzete tuto kauzalitu nejak vysvetlit?
Vážený pane Kábo,
jak jistě víte, já nejsem autorem konceptu SMART City a proto Vám nemohu vypracovávat podrobné studie k něčemu, co se teprve rodí a začíná se překlápět z oblasti vizí do dílčích projektů. Doporučuji Vám uschovat si dotazy na veřejné projednání s odborníky.
Pokud si chcete popovídat o mých soukromých pocitech, rád se s Vámi setkám osobně.
Hezký jarní čas.
A jsme doma.
Ten, kdo komunikuje, mnoho neví, a ten kdo patrně ví, zase nekomunikuje.
Takže si v ten hezký jarní čas trhni nohou, občane.
Počkejte pane Hořánku, takže mám Vašemu příspěvku rozumět tak, že Vy, jako místostarosta, člen rady, který je nejen spoluzodpovědný za Písek v tomto volebním období a tedy i za SC … a ten, který tady na fóru pod tiskovou zprávou TOP9 obhajuje tento koncept a dokonce obviňuje mě, jako prostého občana, který hledá odpovědi na otázky z negativismu … že tedy Vy, vlastně vůbec nevíte, jak nám občanům SC pomůže, kolik bude stát a kdo ho bude platit?
Kladu si otázku, jaká motivace může pohánět místostarostu k obhajování projektu, o kterém vlastně nic podstatného neví. Bezbřehá důvěra k autorům dosud neexistujícího konceptu? Věštecká koule? Nebo co tedy? Pokud Vy neznáte a nejste schopen odpovědět na tyto zcela základní a zásadní otázky, znamená to, že si je nekladete, nebo že Vás odpovědi na ně vlastně vůbec nezajímají? Nezlobte se, ale rozumím tomu ještě méně, než kauze orlí …. eh tedy pardon čapí … hnízdo.
Vážený pane Kábo,
buď neumíte číst, nebo to jen předstíráte.
Nejsem autorem úvodního článku, od nějž se celá diskuse na tomto vlákně odvíjí. To, že mám na věc svůj názor, který zde veřejně a svobodně prezentuji, ještě nemusí znamenat, že jsem na danou problematiku odborník, jak se mi snažíte podsunout s úmyslem, abych naskočil na Vaši manipulativní rétoriku. Prostě nenaskočím.
Pane Hořánku, existuje takové rčení: "To, že jste paranoidní ještě neznamená, že po Vás nejdou."
Já sice nevím, co máte na mysli, označujete-li moji rétoriku za manipulativní (ale zkusme se zeptat pana Grubera, určitě, by rád poradil). Já se tady ve fóru pouze táži Vás jako místostarosty z pozice občana na určité, podle mého názoru zcela základní atributy projektu Smart Cities, o kterém jste dosud vždy pozitivně hlasoval v radě i zastupitelstvu a pokud dokáži chápat i Váš text zde v tomto fóru, stavíte se k němu kladně. Takže opravdu nechci rozumět vysvětlení, že máte na věc jakýsi soukromý názor … to je pro mě zcela irelevantní. Mně zajímá nikoli Vás názor, ale Vaše stanovisko zastupitele, radního a místostarosty k tématu, které se bezprostředně dotýká všech občanů města Písek. Nepokládám Vám otázky na Mgr. Ing. Jiřího Hořánka, nýbrž kladu otázky místostarostovi panu Hořánkovi, zvolenému zastupiteli a radnímu města Písek.
Dobrý den pane Hořánku, tak by mě jen tak pro představu zajímalo, jak se pořadatelé dozvěděli o smartcity a panu Knotovi? Škoda jen že třeba taky nevěděli o mě, protože samotného by mě velice zajímalo jak to chodí se smartcity jinde. Co nás čeká a co bude. Přeci jen a ted nechci nikoho urážet, ale myslím si že o technice vím více než pan Knot.
I mne to zajímá. Proto jsem se také ptal, jestli Tě bere s sebou. Pokud se nemýlím, pak čtyři zastupitelé mají elektrotechnické vzdělání.
Ale jak už to v politice chodí, rozumět věci není nezbytně nutná kvalifikace. Důležité je mít dostatečný počet konzultantů a jasnou vizi, kterak se dobrati svých zájmů. Popřípadě i těch konzultantů.
Chytrá města slibují průjezd na zelenou vlnu a čistší vzduch
Datum: 30. 3. 2016, zdroj: E.ON, rubrika: Veřejná správa online
Paha – Do roku 2050 se podle odhadů Evropské unie zdvojnásobí počet obyvatel žijících ve městech. Narostou nároky na prostor, dopravu i na dodávky energií. Česká města se proto připravují na výzvy, které s sebou tento rozvoj přinese. Řešením se mají stát chytrá města. Koncept Smart City už začíná nabírat konkrétní rysy. Například ve třicetitisícovém Písku, který je v této oblasti považován za průkopníka, chystají nové dobíjecí stanice pro elektromobily, kogenerační jednotky nebo chytré řízení dopravy. Už brzy by tak řidiči díky senzorům mohli projet na zelenou vlnu nebo se nechat navést na parkoviště s volným místem.
Čistý vzduch, zeleň a úspory energií – to vše díky inteligentním technologiím. Tak lze jednoduše shrnout koncept chytrých měst, který se poprvé objevil před lety ve světových metropolích, jako jsou Barcelona, Manchester, Amsterodam, Helsinky nebo Stockholm. Jednotná definice konceptu Smart City sice ještě neexistuje, ale v některých městech vzniká zcela spontánně za přispění občanské iniciativy nebo místních firem. Objevují se tak projekty, které podporují sdílení kol nebo automobilů s cílem zlepšit ovzduší ve městě a ulevit ucpaným ulicím.
Záměrem konceptu Smart City je také oživení veřejného prostoru. „V praxi to znamená zapojení lidí do plánování rozvoje města, kdy mohou pomocí internetu nebo mobilního telefonu vizualizovat rozvojové plány a vyjádřit se k nim,“ říká David Bárta, šéfredaktor časopisu Smart Cities. Chytré město současně podporuje levnější a kvalitnější MHD, reguluje výstavbu nových budov s ohledem na jejich energetickou náročnost i na sociální rozměr – počítá se například s prostory pro setkávání sousedů. Nedílnou součástí inteligentních měst je zlepšování podmínek pro život, například pomocí senzorů, které dokážou měřit kvalitu ovzduší, nebo úspory při provozu veřejného osvětlení.
Elektromobilita na každém kroku
Smart City je vždy spojováno s inovacemi a technologiemi, které se uplatňují v dopravě, energetice nebo stavebnictví a přispívají k udržitelnému rozvoji. K technologiím, které jsou ve Smart City nutností, patří inteligentní osvětlení, solární panely, palivové články, bezdrátové nabíjení pro automobily, integrovaná přeprava, větrné turbíny nebo senzory v dopravě. Taková opatření zefektivňují využívání energií a snižují emise vypouštěné do vzduchu.
V chytrém městě by se proto mělo lépe dýchat. „Když hovoříme o čistotě ovzduší, lze otevřít hned několik témat. Například v dopravě se jedná o emise NOx nebo benzopyreny. Opatření, která povedou ke zlepšení, vidíme například v elektromobilitě,“ říká Josef Knot, místostarosta města Písek. Jihočeské město je považováno za lídra v oblasti konceptu Smart City, na jehož rozvoji pracuje už od roku 2013. Projekt se zaměřuje na zavádění inovativních a inteligentních technologií v oblasti městského inženýrství, v udržitelné dopravě, v energetických úsporách a výstavbě. Výsledkem by měla být doprava řízená senzory, které minimalizují zácpu, nebo veřejné LED osvětlení.
Udržitelnější dopravu v Písku podpoří i montáže veřejných dobíjecích stanic na střídavý proud v centru města. Partnerem písecké radnice se při realizaci tohoto projektu stala energetická společnost E.ON. „Podpora vozidel s ekologickým pohonem znamená snížení emisí i závislosti na ropě. Proto podporujeme elektromobilitu a využívání elektrovozidel v praktickém dennodenním provozu,“ dodává Petra Tupá ze společnosti E.ON.
Projet na zelenou a zaparkovat na první dobrou
Nedílnou součástí chytrých měst se stávají vedle úspory energií i moderní informační technologie. Bezdrátovou komunikaci technologií IQRF, kterou používají chytrá města v Evropě, se chystá zavést i Písek. Má tak našlápnuto stát se prvním skutečně inteligentním městem v České republice. „Pomocí bezdrátové technologie IQRF se zvýší komfort obyvatel města dynamickým ovládáním křižovatek, chytrým řízením veřejného osvětlení či navigačním systémem na veřejná parkoviště. V praxi půjde například o to, že inteligentní křižovatky sladí zelenou vlnu nebo řidiče navedou na volné parkovací místo,“ vysvětluje Radovan Polanský, výkonný ředitel Technologického centra Písek. První konkrétní realizace by v Písku měly odstartovat na jaře letošního roku.
Sdružení pro chytré město
Koncept chytrých měst rozvíjí vedle Písku i další města v České republice. Řadí se mezi ně například Brno, kde se partnerem v oblasti Smart City stala společnost E.ON. „Městům a obcím jsme schopni nabídnout know-how zejména v oblastech veřejného osvětlení, kogenerace, CNG, ale též v stále více se rozvíjející elektromobilitě. V Brně je značný potenciál zejména v oblasti dopravy a Smart mobility, ale rovněž v budování chytrých sítí či například v optimalizaci interiérového osvětlení,“ dodává Lukáš Svoboda, oblastní manažer společnosti E.ON. Dalšími městy, kde bylo memorandum podepsáno, jsou Tábor, Kyjov nebo Oslavany.
Rozvoj chytrých měst má podpořit také nové sdružení Czech Smart City Cluster, které spojuje zástupce byznysu, akademického světa a odborné veřejnosti. Cílem sdružení je hledat energeticky úsporná opatření, možnosti snižování ekologické zátěže nebo řešení dopravních problémů. Každý ze členů se přitom zaměřuje na oblast, ve které vyniká.
'inteligentní křižovatky sladí zelenou vlnu nebo řidiče navedou na volné parkovací místo'
Na Kollárce? Nebo na Jihu?
Poměrně nákladná opatření vedoucí k úsporám energií a vody se zpravidla promítnou do zdražení energií i vody. Město ušetří, občané zaplatí. Nebo tak nějak.
Ale pane Hořánku, stále sem jen kopírujete naprosto obecné s dovolením bláboly, které vytváří jenom velmi mlhavou představu o nějakých skutečných přínosech pro občana, ale už z rozsahu a podstaty vytváří dojem, že půjde o velmi nákladný projekt.
Přitom občana zajímá jenom tolik, co zcela konkrétně bude přínos pro každého z nás v Písku, na čem občan ušetří … kolik to celé bude stát a kdo to zaplatí. Připadá mi, že jde o zcela triviální otázky, které by měl být schopen místostarosta zodpovědět.
Pokud ne, tak mám úplně jinou otázku. Kolik veřejných prostředků bylo již (dosud) proinvestováno v souvislosti se Smart City v Písku a z jakých zdrojů?
Ale pane Kábo, Vám také nikdo nevyčítá, že své osobní názory schováváte za názory "občanů města Písku" a cokoliv nezapadá do Vaší představy, označujete za bláboly. Město Písek neinvestovalo do konceptu SMART City ani korunu. Pro kontrolu vizte transparentní účet na webu města.
Už to začíná být úsměvné. Já jsem občan, Vy jste představitel města. Moje názory a otázky směrem k představiteli města jsou překvapivě názory občana.
Co se týče Vaší odpovědi ohledně investic, říkáte že město Písek neivestovalo ani korunu, pak se tedy ptám dále, kdo tedy investoval? Na konceptu se pracuje již více než rok, takže všichni zainteresovaní tak činí zadarmo a o volném čase?
Vážený pane Kábo,
ptejte se tedy těch zainteresovaných, co za to mají.
Vážený pane Hořánku děkuji za odpověď.
Chytrá města, obce či regiony. Internet věcí zlepšuje náš život
Datum: 8. 4. 2016, zdroj: VSOL 1/2016, rubrika: Veřejná správa online
Chytré (anglicky smart) je dnes skoro všechno, od ledniček, přes auta až po města. Během několik let bude kolem nás (a v nás) asi 50 miliard zařízení připojených k internetu. Internet věcí proniká do našeho každodenního života a ICT technologie v něm hrají významnější a významnější roli. Nasazení moderních technologií do života města může výrazně zvýšit kvalitu života jeho obyvatel a usnadnit spojení občanů se svými zástupci.
Ve světě najdeme již celou řadu příkladů, kde městské či regionální samosprávy našly odvahu investovat do nasazení moderních technologií a připojily se k projektu tak zvaných chytrých měst (smart cities). Senzory a řídicí systémy, které jsou součástí těchto projektů, dokáží automaticky řídit dopravu ve městech, pomáhají řidičům najít parkovací místo nebo dovedou automaticky optimalizovat zavlažování městské zeleně, osvětlení ulic nebo třeba svoz odpadu. Jak ukazuje příklad španělské Barcelony, návratnost investic do nových technologií může být poměrně velká. Příjmy katalánské metropole z parkování se zvýšily o 50 milionů dolarů ročně, 58 milionů dolarů ušetří dokonce ve výdajích za vodu díky systému chytrého zavlažování.
Rozhodování blíže občanům
Moderní technologie mohou obyvatelům měst či vyšších správních celků usnadnit také komunikaci s úřady či samosprávou, pomoci ke společnému řízení a budování městské aglomerace jak vedoucím činitelům města, tak občanům. Nasazení ICT technologií totiž umožní propojit získávání aktuálních reakcí, impulsů od občanů na jejich život ve městě a požadavky, které mají směrem k magistrátu. Pokud bude mít magistrát dostatek podnětů od občanů v jim požadované formě, může se včas rozhodnout kdy a kde co nejrychleji provést změny či úpravy, které jsou potřebné k velmi rychle se měnící dynamice života ve městě.
Tyto technologie umožňují např. sjednocenou komunikaci od telefonní informační aplikace přes interaktivní portály, sociální sítě, parkování bez nutnosti hledat drobné, interaktivní síť digitálních dotykových LCD panelů až třeba po vlastní lokální TV v jednom. Místo složitého cestování na úřad může tak například občan navštívit informační kiosek vybavený videokonferenčním zařízením a skenerem. Jednoduše se tak může osobně spojit s úředníkem třeba během návštěvy obchodního centra. Tím, že se například pomocí čtečky a identifikačního průkazu s čipem, který bude ostatně v Česku zřejmě brzy povinný, autorizuje, budou mít všechny úkony stejnou váhu, jako při osobní návštěvě. Stejně tak lze pomocí vestavěného scanneru či tiskárny sdílet dokumenty.
Levná čidla šetří peníze
Tak jako v Barceloně mohou městské správa pomoci jednoduchá čidla, jejichž cena se dnes pohybuje v řádu desítek eur, a která vydrží třeba zalitá v betonu u silnice celé desetiletí vysílat informace bez nutnosti výměny baterie. Tato čidla umožňují sběr různých typů informací z městské aglomerace. Ve spojení s inteligentními kamerovými systémy, kupříkladu zajistí jednoduchou kontrolu parkovacích míst, včetně možného navedení řidičů na nejbližší volné místo, nebo míst, kam mají povolen vjezd pouze vozidla s omezenou možností váhy nebo časového omezení. Čidla umožnují sbírat různé informace od váhy, teploty, vlhkosti vzduchu apod. Aktivně mohou sbírat data na zastávkách a podle pohybu lidí v různých časových pásmech, prázdniny, svátky, výluky apod. a reagovat na změny třeba úpravou jízdního řádu.
Nemusí se ale ukrývat jen v betonu. Podobná čidla byla využita u monitoringu „pohody“ krav pasoucích se na svazích ve Švýcarsku, kde čidlo monitorovalo váhu skotu, teplotu a další faktory pro získání ideálních podmínek pro chov skotu. Nebo také pro zjištění počtu teplých a studených dnů, procenta vlhkosti vzduchu pro aktuální i budoucí informace na vinici.
Kdo bude v Česku první? Naznačí ISSS 2016
ISSS
Možnosti jsou téměř neomezené, záleží jen na šikovnosti a informovanosti vedení města o možnostech a realitě využití dnes dostupných technologií. Česká republika je sice na začátku, ale první vlaštovkou je město Písek, kde se různé technologie spouští a provozují a zkoušejí. Nicméně zájem je cítit i u dalších měst. Rozhodně informace a zkušenosti ve světě máme kde brát. Jednou z cest, jak je získat mohou být i různé konference a semináře na toto téma, kterých začíná přibývat.
Ten kdo v tomto maratónu nechce zůstat pozadu, by rozhodně neměl vynechat blok Smart Cities na tradiční konferenci ISSS 2016 v Hradci Králové. Již dnes je jisté, že příkladů bude určitě přibývat a bude záležet na nás všech, jak se s těmito „IT zlepšováky“ naučíme žít a využívat je ve prospěch lepšího života v našich městech.
Petr Smolník, šéfredaktor vydavatelství Averia Ltd.
http://www.reflex.cz/clanek/komentare/70596/budoucnost-uz-byla-nejen-totalitni-policie-chce-vedet-co-zitra-udelate.html
A děkuji za tento článek pane Hořánku jak Vám, tak autorovi.
Je to úplně přesné. Cituji:" Čidla umožnují sbírat různé informace od váhy, teploty, vlhkosti vzduchu apod. Aktivně mohou sbírat data na zastávkách a podle pohybu lidí v různých časových pásmech, prázdniny, svátky, výluky apod. a reagovat na změny třeba úpravou jízdního řádu.
Nemusí se ale ukrývat jen v betonu. Podobná čidla byla využita u monitoringu „pohody“ krav pasoucích se na svazích ve Švýcarsku, kde čidlo monitorovalo váhu skotu, teplotu a další faktory pro získání ideálních podmínek pro chov skotu. Nebo také pro zjištění počtu teplých a studených dnů, procenta vlhkosti vzduchu pro aktuální i budoucí informace na vinici."
Město Písek bude sbírat informace o pohybu obyvatel, bude nás zkrátka monitorovat a šmírovat stejně jako hlídají ve Švýcarsku krávy. Výstižněji to ani napsat nešlo.
Možná, že chytré město budeme potřebovat, když už se některým občanům nedostává fištrónu.
Vydat se se sběrným vozem do Nádražní ulice v pátek před osmou hodinou ráno vyžaduje nemálo otrlosti.
Křižovatka u gymnázia zabetonovaná a auta stála až u pošty.
Otázkou obšem zůstává, jestli tu budou ty technologie co platné.
Smart Cities: Debata o udržitelném rozvoji měst probíhá v Ostravě
08.04.2016: V rámci českého předsednictví zemím Visegrádské skupiny se od 7. do 8. dubna koná kulatý stůl a konference Smart Cities. Akce nese podtitul „Cesta k udržitelnému rozvoji měst“ a jejím cílem je představit tuto iniciativu veřejnosti v kontextu zemí Visegradské skupiny, včetně pozice Evropské komise.
Mezi další cíle akce patří identifikovat překážky v zavádění Smart Cities, nastínit možnosti posílení implementace tohoto konceptu, včetně možnosti využití ESI fondů a dalších forem financování. Akce je významná i z hlediska sdílení zkušeností a prezentace příkladů dobré praxe na úrovni měst, např. Prahy, Brna, Bratislavy, Miskolce či Písku. Semináře i následné konference se zúčastní zástupci veřejné správy a měst ze zemí V4.
„Koncept Inteligentního města neboli Smart City má za podpory informačních a komunikačních technologií zejména v oblasti energetiky a dopravy zlepšit kvalitu života ve městech a zefektivnit správu věcí veřejných. Ministerstvo pro místní rozvoj tuto aktivitu, která je součástí agendy urbánní politiky ministerstva, plně podporuje, smyslem debaty je i proto snaha o nalezení vhodných řešení a receptů pro země a města V4,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Konference i kulatý stůl přivítá mnoho tuzemských i zahraničních odborníků. Ministryni pro místní rozvoj zastoupí její náměstkyně pro řízení sekce regionálního rozvoje Klára Dostálová. Dále zde bude Colette Maloney, vedoucí oddělení „Smart Cities and Sustainability“ Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě (DG Connect), Miroslav Svítek, děkan Fakulty dopravní ČVUT, Jonas Tolf, vedoucí oddělení energetiky a klimatu města Stockholm, Michal Postránecký, expert na urbanismus, architekturu a design.
Akci pořádají Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Moravskoslezský kraj a Statutární město Ostrava.
Kontakt pro média:
Ing. Veronika Vároši
Vedoucí tiskového oddělení Ministerstva pro místní rozvoj
+420 734 360 704, e-mail: veronika.varosi@mmr.cz
Je velmi smutné, že se zastupitelstvo de facto přiznává, že nedokáže řídit město efektivně, nedokáže ušetřit na výdajích za energie nebo smysluplně nastavit dopravu. A že receptem je obrovská investice do kamerových systémů a monitoring všech občanů.
Ten příklad s krávami byl totiž velmi výstižný. Představte si, že nejste místostarosta města, ale vice prezident zoo. Budujete elektrické ohradníky, vodní příkopy, terária a překrásné výběhy (zejména když je to za cizí peníze) a snažíte se přesvědčit sám sebe, že je to proto, aby se ta zvířátká měla co nejlépe. Ale zeptejte se těch zvířátek, jak se jim líbí žít v kleci? Velice rád bych věřil, že občané Písku nejsou zvířátka a že by naprosté většině lidí mělo vadit, že je budou kamery hlídat na každém kroku. V tom totiž tkví ten zásadní rozdíl mezi zvířetem, který má vpodstatě statut věci a žíje v zajetí x svobodného občana.
Samozřejmě jakékoli další copy/paste příspěvky jsou vítány, ona existuje šance, že když zaplníme fórum bezduchým textem, nikdo už si nějaké opravdové názory nebo snad nedej bože odpovědi nepřečte.