Písecký svět

Infocentrum je pro turistu startovním bodem při poznávání neznámého místa. Všichni známe tu situaci, kdy se potřebujeme rychle zorientovat, zjistit možnosti pro náš program, získat mapy a průvodce. Pokud infocentrum nemůžeme najít, leží mimo hlavní trasu nebo funguje špatně, může to podstatně zkazit náš výlet. Možná se včas nedozvíme o zajímavostech a nabídce města a možná i předčasně odjedeme jinam. A právě taková situace teď může nastat v Písku. Ačkoli už písecké infocentrum vystřídalo tři působiště a ve Sladovně konečně velmi dobře prosperuje, rada města Písku v červenci rozhodla o jeho dalším stěhování. Tentokrát se zrodil nápad přesunout infocentrum do nově plánované knihovny na Alšově náměstí, pro kterou se právě připravuje projekt. Dostupné informace budí obavy, že za rozhodnutím stojí neznalost problematiky a praxe cestovního ruchu.

Od roku 1993 sídlilo infocentrum na Fügnerově náměstí, odkud bylo v roce 2000 přesunuto do Heydukovy ulice. Tam však ve stísněných a tmavých prostorách nemohlo uspokojivě plnit svou funkci. V roce 2011 se pro něj konečně podařilo najít krásný moderní prostor ve vestibulu Sladovny, v bezprostřední blízkost hlavních turistických cílů Písku – Sladovny a Prácheňského muzea. Na nové místo si rychle zvykli domácí i turisté, což dokládá i vzrůstající návštěvnost.

Koalice navrhuje infocentrum v knihovně

Jak vyplývá z vyjádření Luboše Průši (radní za Jihočechy 2012), důvodem úvah o stěhování je dotační politika: „Ukazuje se, že by se na nové infocentrum v rámci projektu knihovny mohla sehnat dotace, což mi připadá zajímavé. Začlenění infocentra do Sladovny funkčně nedává smysl, Sladovna má úplně jiný účel své činnosti, než rozvoj a propagaci cestovního ruchu.“ Nabízí se ale otázka, jaký smysl dává začlenění infocentra do knihovny? Odpověď zní: Mnohem menší než v případě Sladovny.

Sladovna se v posledních třech letech stala díky ředitelce Tereze Dobiášové jedním z hlavních turistických cílů města, jakým knihovna už ze své podstaty není a být ani nemá. Infocentrum, Sladovna, Prácheňské muzeum, kapac

• S ředitelkou Sladovny o infocentru

Většina návštěvníků, především organizovaných, proudí do centra města z Výstaviště, kde jsme nemalými náklady vybudovali hlavní záchytné parkoviště i terminál pro autobusy. Málokdo si přece nechá ujít procházku po Kamenném mostě, který je naším hlavním tahákem. Turisté pak ve velké většině směřují na Velké náměstí, k Prácheňskému muzeu a Sladovně, kde podle obecné zvyklosti hledají infocentrum poblíž radnice. Stačí podívat se jen v rámci regionu do Českých Budějovic, Tábora, Českého Krumlova nebo Třeboně, infocentrum je vždy na hlavním náměstí, v blízkosti radnice nebo přímo v jejím přízemí. Pokud bychom tedy chtěli pozici píseckého infocentra zlepšit, bylo by třeba hledat prostory v přízemí radnice, přilehlé budovy bývalé Obchodní akademie, případně v linii Karlovy ulice směrem k mostu. Neuvážený nápad přestěhovat infocentrum na Alšovo náměstí, však postrádá jakoukoli logiku a může návštěvníkům Písku v budoucnu značně zkomplikovat pobyt. Každý průvodce z praxe ví, že především pro seniory, a ti představují nezanedbatelnou část přijíždějících hostů, bývá často i malá zacházka velkou komplikací. V důsledku na to doplatí prosperita Písku.

Podle Luboše Průši není umístění infocentra tak podstatné: „Diskuze o tom, zda víc lidí přijde do dvora Sladovny, nebo do infocentra v knihovně, mi připadají nesmyslné, Alšovo náměstí je plně srovnatelné, je to pořád ještě v centru města, to je spíš pocitová, iracionální věc.“

Průvodci to vidí jinak

Odlišného názoru jsou však lidé, kteří v cestovním ruchu pracují a mají tak zkušenosti s praxe. Podle nich je poloha infocentra a jeho dobrá dostupnost pro turisty naopak velmi zásadní.

Marek Anděl (radní za ANO 2011), který v této sféře dlouhodobě podniká a pracuje i jako průvodce, vidí problém v tom, že město řeší využití budov ve svém vlastnictví, ale nehledá nejvýhodnější řešení z hlediska fungování cestovního ruchu: „Přece, když budu chtít otevřít prodejnu sportovních potřeb, neudělám ji ve svém domku ve Skalách, ale pronajmu si obchod v centru města. Z pohledu podnikatele bych šel tou cestou, že pokud chci nabídnout to nejlepší turistům a prezentovat Písek tak, aby sem co nejvíc lidí jezdilo, tak bych hledal to nejlepší místo. Místo, kde turistům nabídneme: tady nás najdete nejlíp, tady dostanete všechny informace a odtud vás pošleme na další zajímavá místa. A to je podle mého dům U slona, protože všichni turisté chtějí vidět Kamenný most. Dům U slona je sice v soukromém vlastnictví, ale město by mohlo vstoupit do jednání s majitelem. Při jednání rady města jsem svůj názor řekl na rovinu, ale materiál byl připravený tak, že se má infocentrum stěhovat do knihovny, a tak se to i odhlasovalo.“

Písecká průvodkyně v angličtině, polštině a slovenštině Helena Titlbachová považuje současné umístění infocentra za ideální: „Byla by velká škoda měnit něco, co je dobře zavedené. Původní infocentrum v Heydukově ulici bylo podle mne nedůstojné, stísněné a tmavé. Současné infocentrum ve Sladovně je ideálně zasazené v blízkosti radnice v klidném nádvoří. Je tam krásné zázemí, kde si mohou turisté sednout u vodotrysku na lavičky nebo na zahrádky dvou restaurací, odpočinout si, prohlédnout si informační materiály a promyslet trasu. Velkou výhodou je prosklená stěna, kde visí plakáty a pozvánky, prostor je vzdušný, moderní a má úroveň. Líbí se mi, že je infocentrum díky prosklení z dálky viditelné, takové plochy by v historickém objektu na Alšově náměstí stěží byly možné. Turisté navíc bezprostředně získají informace o Sladovně a o muzeu a to určitě podporuje jejich návštěvnost. Někteří by tam možná vůbec nezavítali.“

Podle další průvodkyně v ruském, anglickém a litevském jazyce Anny Simotové by bylo infocentrum nejlepší na Velkém náměstí, dobře označené a viditelné ze všech stran.

Lucie Holá, která má v Kanceláři destinačního managementu na starosti péči o cestovní ruch v Písku, vyjadřuje obavu, že byly při rozhodování podceněny některé důležité skutečnosti: „Dlouhodobě běží kampaně pro propagaci současného turistického informačního centra. Například v loňském roce jsme vydali přes 100 000 ks tištěných propagačních materiálů, kde je ve většině případů uvedená i adresa. Běží také marketingové kampaně na internetu. Je třeba myslet na to, že kampaně jsou účelné a nastavené tak, aby měly dlouhodobý efekt. Důležité je také zvážit náklady související s celkovým přesunem informačního centra, s aktualizací informačních a navigačních tabulí apod. Podívejme se na další stěhování TIC očima turisty. TIC v knihovně bude vzdáleno více od Kamenného mostu, od největší zdejší atraktivity, od místa, odkud nejvíce turisté přicházejí, i od parkoviště.Za velkou výhodu současného TIC považuji prosklené výlohy. V objektu budoucí knihovny chybí vitríny v zorném poli. Navíc turisté, kteří město v posledních letech navštívili a budou se do Písku vracet, budou nově umístěné informační centrum ZNOVU hledat. Projdou kolem několika zajímavých míst bez povšimnutí, protože nebudou mít k dispozici například mapu centra. Přijedou do města náhodně, nebudou mít dostatek informací a cestou k infocentru navštíví například několik subjektů, kde zaplatí plné vstupné a teprve později zjistí, že v Písku existuje Písecká bonusová karta, že ji mohou využít na několika místech a zaplatit zvýhodněné vstupné. Po uplynutí 4 let se ale ukázalo, že současná lokalita je pro informační centrum příznivá. V budoucnu by mohlo být infocentrum dostupné i od řeky, což by ještě víc přispělo ke zvýšení viditelnosti, dostupnosti a tím i ke spokojenosti návštěvníků."

Je libo na WC a pro mapky do knihovny?

Nová městská knihovnu v historické budově bývalé školy na Alšově náměstí bude jistě krásná, moderní a pod vedením šikovného ředitele se stane chloubou Písku. Poskytování informací občanům Písku by mohlo výborně doplňovat funkci vzdělávání a setkávání v příjemném intelektuálně orientovaném prostoru. Ale patří do knihovny turistické skupiny? Nebudou naopak turisté, kteří z valné části nepřijdou za knihami a vzděláváním, ale budou spíše ve spěchu hledat toalety, mapy a informace, naopak narušovat klidný chod knihovny, která má primárně sloužit písečákům?

Patří turistické autobusy na Alšovo náměstí?

Podle návrhu Jihočechů 2012 by mohly turistické autobusy zajíždět až k nové knihovně na Alšově náměstí, kde by pro ně vznikl nový terminál. Pro otáčení autobusů by pak bylo nutné zrušit část parkovacích míst. Ale jakou logiku má navádět autobusy až do centra, které chceme naopak dopravně zklidňovat? Vždyť na náměstí nejezdí ani MHD, kterou by určitě senioři uvítali. Průjezd Chelčického ulicí už dnes často připomíná slalom, nebezpečný přechod u polikliniky by dostal ještě větší zátěž, o nevyhovujících dimenzích Alšova náměstí a jeho exponovanosti pro pěší ani nemluvě. Lucie Holá se ptá: „Stali jsme se v nedávnu členem Asociace cykloměst. Snahou tedy je umožnit turistům i místním bezpečnější a příjemnější pohyb na kolech centrem města. Bude to bezpečné, pokud se budou po centru pohybovat autobusy? Je to vůbec možné s ohledem na možnosti vozovky?“

„Pro rozvoj cestovního ruchu se musí především něco systematicky dělat, ne donekonečna diskutovat o umístění infocentra,“ říká Luboš Průša, jehož strana myšlenku stěhování prosazuje. Dodává, že o umístění ještě není rozhodnuto definitivně: „Ve vedení města převládá názor, že by destinační management s infocentrem měly být do budoucna samostatnou organizací. V zahraničí to funguje často tak, že tyhle agentury mají nějaký kapitálový podíl měst nebo krajů, ale jsou propojeny i s podnikatelskými subjekty, cestovními agenturami a podobně a velkou část svých nákladů hradí vlastními příjmy z poskytování služeb.“ I tato možnost se v Písku v minulosti diskutovala, ale chyběli silní partneři, kteří by měli zájem se s městem spojit. Nyní se tedy znovu otevírá prostor pro vstup soukromého kapitálu. Možná mezitím schopný podnikatel zřídí vlastní soukromé informační centrum s prodejnou suvenýrů a nabídkou programů pro turisty třeba právě v domě U slona. Pak už do knihovny dojde málokdo a město ztratí v této sféře svou kontrolu.

Situaci má vyřešit nová koncepce cestovního ruchu, na které pracuje odbor školství a kultury MěÚ a majitel grafického studia Michal Jánský, který se podle neoficiálních informací uchází o místo ředitele KDM. Poslední taková koncepce objednaná před pěti lety u „odborníka“ stála město sto tisíc korun, připomínala však spíš učební skripta a nebyla pro praxi použitelná. Věřme, že tentokrát se nebude situace opakovat. Autoři koncepce i vedení města by si měli uvědomit, že kvalitní městské turistické informační centrum na strategickém místě, kde se turisté koncentrují, s moderním vybavením a profesionálními službami je základem pro spokojenost návštěvníků i cestovních kanceláří, které pak budou mít důvod se do Písku vracet. Infocentrum v knihovně by bylo fatální chybou.

A jak si písecké infocentrum vede v celorepublikovém srovnání? Při kontrole, kterou pro agenturu CzechTourism a pro Asociaci turistických informačních center ČR provedla letos v létě agentura CONFESS, získalo plných 100% bodů. Tazatel společnosti hodnotil pozitivně jak umístění a viditelnost infocentra, tak jeho exteriér, interiér, vybavenost i poskytované služby. Co dodat? Nemáme v Písku dost závažnějších problémů k řešení? Proč si je chceme přidělávat?

Pokud by současné vedení města stěhování infocentra i přes nesouhlasné hlasy lidí z branže prosadilo, doporučuji autorům koncepce nové knihovny zakomponovat do projektu velkokapacitní toalety. To je totiž to, co většinu turistů vystupujících z autobusu zajímá jako první. A dnešní autobusy bez problému pojmou i více než 70 cestujících…

Magdalena Myslivcová (autorka je průvodkyní v českém a německém jazyce)

VYŠLO V TIŠTĚNÉM ČÍSLE PÍSECKÉHO SVĚTA V ZÁŘÍ 2015.