Písecký svět

 Kdybych měla upřímně napsat, jestli se pokaždé, když jakoby „dojde na má slova“, raduji, tak musím říct, že ne. Neraduji. Většinou dojde na ta slova ve spojení s něčím, co s sebou nese něco nepříjemného. Momentálně mám na mysli Územní plán a jeho úpravy. Tady se blížíme k již vyslovenému, že nepřehledný Územní plán má navíc jednu velkou nevýhodu – je velkým prostorem pro korupci. Jak již bylo zmíněno, Územní plán (dále ÚP) našeho města vstoupil v platnost 24. 12. 2015, protože, cituji:Územní plán obce či regulační plán schválený před 1. lednem 2007 lze upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat až do 31. prosince 2020 (před novelou byla tato možnost pouze do roku 2015) (viz § 188 odst. 1 ) Toliko citace.

S novým ÚP se spěchalo, i když jeho dokončení je možné do konce roku 2020 a na ten spěch se snesla kritika. Už půl roku po tom, co začal platit nový ÚP přišlo město s jeho úpravami. Momentálně je červenec 2017 a přichází zapracování změn do ÚP.  A tady je na místě se zeptat, proč se s ÚP tak spěchalo, když během dvou let je zapotřebí tolik jeho úprav. Další otázka zní, proč se trvá na jejich zapracování do ÚP, když zhotovitelem je celé zadání hodnoceno negativně. Zhotovitel ale upozorňuje i na rozpor se zákonem!

Cituji:V ÚP Písek je vymezeno dostatečné množství návrhových ploch pro bydlení. Požadavek na jejich další navyšování je v rozporu s § 18 odst. 4 stavebního zákona. Dle stanoviska KÚ v obdobných případech (k podnětům bodu I. a II. zadání) je navyšování záboru ZPF nepřijatelné, aniž by byla prokázána nezbytnost dalších zastavitelných ploch a nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy

Výběr z dalších vyjádření zhotovitele ÚP, který zapracovává změny cituji: „Změnou č.1 ÚP Písek jsou na základě jednotlivých žádostí navrženy k doplnění nové rozvojové plochy (viz dále plochy přestavby a zastavitelné plochy) dle schváleného Zadání bez možnosti ovlivnění zhotovitelem (viz dále Odůvodnění). V drtivé většině pak tyto nové a často i opakované intervence do celkové koncepce územního plánu nerespektují výše definované zásady ochrany a rozvoje hodnot území. A dále:

Ve Změně č.1 ÚP Písek jsou navrženy nové zastavitelné plochy a plochy přestavby dle schváleného Zadání převážně na základě jednotlivých individuálních žádostí. Většina těchto zásahů do platného ÚP Písek pak nerespektuje zde zakotvenou urbanistickou koncepci, resp. ji nijak pozitivně nerozvíjí či koncepčně nedoplňuje. Jedná se o následující lokality (v závorce index plochy) „ Konec citace.

Tady následuje výčet oněch změn, je jich dost, neuvádím je. Z citovaného textu vyplývá, že změny, které požaduje město jsou v rozporu s ÚP! Proč tedy dochází k prosazení těchto změn? Je tu další upozornění:

Změnou č.1 ÚP Písek jsou dle schváleného Zadání na základě jednotlivých žádostí navrženy k doplnění nové rozvojové plochy, přičemž tyto nové a častěji i opakované intervence do celkové koncepce územního plánu nerespektují definovanou koncepci ochrany a rozvoje hodnot krajiny. Jedná se zejména o lokality 1/5, 1/7, 1/10,

1/18, 1/19, 1/101, 1/103 (část), 1/104, 1/105, 1/106 (část), 1/107, 1/201, 1/204, 1/207,1/208, 1/210, 1/211 a 1/304“

 Cože? Změny jsou prosazovány i přesto, že nerespektují definovanou koncepci ochrany a rozvoje hodnot krajiny? Myslela jsem, že je to nějaký překlep, ale kdepak, přituhuje. Cituji:

ve vymezených archeologických lokalitách je nutné provedení záchranného archeologického průzkumu před vlastním zahájením jakékoli stavby či úpravy terénu

-ve vymezené Městské památkové zóně Písek a jejím ochranném pásmu a ve Vesnické památkové zóně Smrkovice platí (vedle povinností, vyplývajících z příslušného zákona) podmínka, že architektonickou část projektové dokumentace může vypracovat jen autorizovaný architekt

Tento přeškrtnutý text nechalo město zrušit. Ano, čtete dobře, v památkové zóně není třeba dodržovat zákon, co se architektonické části týká. Nevěříte? Tak dál:

V řešeném území je s důrazem na ochranu kulturního dědictví vymezena městská památková zóna (MPZ) Písek, vesnická památková zóna (VPZ) Smrkovice a dále je řada objektů zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Pro takto definovaný okruh architektonicky i urbanisticky významných staveb a prostorů (viz) Koordinační výkres a seznam nemovitých kulturních památek, kapitola c) Odůvodnění ÚP) může architektonickou část projektových dokumentací vypracovávat jen autorizovaný architekt.

Náhradní text zní:

V řešeném území jsou s důrazem na ochranu kulturního dědictví vymezeny 2 národní kulturní památky (NKP) –Kamenný most v Písku a Zemský hřebčinec a dále celá řada nemovitých kulturních památek (graficky vyznačeny v Koordinačním výkrese), pro které může architektonickou část projektových dokumentací vypracovávat jen autorizovaný architekt

Kam a hlavně proč zmizela památková území? Autorizovaný architekt byl taky problém? Malá rekapitulace, zhotovitel dostal od města zadání vpravit do ÚP změny, které schválilo zastupitelstvo. Nedalo však k dispozici všechny potřebné údaje, cituji: Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly – Stanovisko Krajského úřadu nebylo vydáno.

Nejen to, chybí mnohem víc podkladů, které mají vliv na úplné zpracování změn. Na to reaguje zhotovitel vyhodnocením:

Vyhodnocení splnění požadavků Zadání

V rámci pořizování Změny č.1 ÚP Písek byly pořizovatelem postupně shromážděny požadavky vlastníků nemovitostí (navrhovatelů), kteří požadovali změnu funkčního využití oproti stávajícímu platnému územnímu plánu, případně uplatnili zcela nové požadavky na změny v území. Tyto žádosti však nebyly zhotovitelem ÚP Písek posouzeny z hlediska jejich možného dopadu na celkovou koncepci územního plánu, neboť ten byl vybrán teprve po projednání a schválení Zadání Zastupitelstvem města Písek dne 19.1.2017

Z hlediska možnosti, resp. nemožnosti uplatnění názoru zhotovitele na dopad jednotlivých lokalit na celkovou koncepci územního plánu, byl tedy zhotovitel postaven před úkol zapracovat do návrhu Změny č.1 ÚP Písek i ty lokality, které byly již dříve (při jednotlivých krocích projednání vlastního ÚP Písek) často i opakovaně vyloučeny z hlediska uplatňování individuálního zájmu bez prokázání převahy zájmu veřejného – viz Odůvodnění ÚP Písek, kapitoly b), l) a m).

Z hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými v §18 a §19 Stavebního zákona je nutné konstatovat, že drtivá část lokalit Změny č.1 ÚP Písek (podrobně viz dříve kapitola d) tohoto Odůvodnění a body 2) a 3) vlastní Změny č.1 ÚP Písek) má výhradně individuální přínos pro jednotlivé žadatele. (!!!!!!!!!!!!!!)

Požadovaná změna v území tedy není vyvolána veřejným zájmem na její provedení a může vyvolat dříve popsané problémy ve vztahu k udržitelnému rozvoji území, ochraně přírody, krajiny a zemědělské půdy a velmi pravděpodobně bude mít také negativní vliv na hospodárné využívání veřejné infrastruktury.(!!!!!!!!!!!)

No nic, já si nemyslím, že je v pořádku to, na co se v citacích upozorňuje a proto svou připomínku podávám, nemohu uvěřit, že zastupitelé něco takového vůbec mohou schválit…A bojím se, čeho se po schválení těchto změn v ÚP spolu s novým Stavebním zákonem můžeme ještě dočkat. Na závěr ukázka u konkrétních pozemků:

10   extenzivní rozvoj na plochy zeleně (ZPF) při vymezení dostatku ploch pro výrobu v dané lokalitě

1/1 8 zvýšení zastavitelnosti pozemku v o.p. lesa

1/19) plocha pro výrobu je v o.p. lesa a letiště

1/101) dislokovaná plocha mimo vymezená zastavěná území (volná krajina) s negativním dopadem na ZPF s nejvyšším stupněm ochrany bez možnosti prokázání převahy veřejného zájmu

1/103) extenzivní rozvoj na plochy ZPF s nejvyšším stupněm ochrany při vymezení dostatku ploch pro bydlení v dané lokalitě – zahrnuta část při navrhované komunikaci (oboustranné obestavění)

1/104) extenzivní rozvoj do volné krajiny na plochy ZPF s nejvyšším stupněm ochrany bez možnosti prokázání převahy veřejného zájmu