Město Písek definitivně prohrálo spor s Českou pojišťovnou o povodňové škody
Rada města přijala na svém jednání 4.11.2010 informaci o usnesení Nejvyššího soudu České republiky, čj. 25Cdo 592/2008-265 ze dne 27.07.2010, kterým bylo definitivně zamítnuto dovolání města Písek ve sporu s Českou pojišťovnou, a.s. o náhradu povodňových škod z roku 2002 ve výši 83.292.930,60 Kč. Toto bylo vzneseno proti rozsudku Městského soudu v Praze čj. 13 Co 82/2007-30 ze dne 26.09.2007. Zmíněným usnesením byla stanovena povinnost zaplatit za poslední dovolání náhradu nákladů žalované České pojišťovně, a. s. ve výši 102.180,- Kč. Dále zbývá uhradit také služby advokátní kanceláře Radvan Praha v dosud nevyčíslené výši. Podle připojeného usnesení Nejvyššího soudu ČR nemělo Město Písek v žádném případě nárok na úhradu škod nad limit sjednaného pojištění proti povodním ve výši proplacených 20 mil. Kč. Kolik milionů však tento nesmyslný spor město Písek od roku 2003 stál a kdo za to nese odpovědnost?
Nejvyšší soud České republiky potvrdil rozhodnutí předchozích instancí - viz. výňatek z odůvodnění „Usnesení Nejvyššího soudu České republiky“ ze dne 27.7.2010
Plné znění včetně příloh připojujeme v samostatných přílohách příspěvku
„Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 26.9.2006, č.j. 18 C 51/2005-163, zamítl žalobu na zaplacení 82.292.930,60 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 zák. č. 199/1994 Sb. učinil výzvu více zájemcům k podání nabídky o veřejnou zakázku. Žalovaná pojišťovna předložila svou nabídku spolu se všeobecnými pojistnými podmínkami (dále „VPP“) a žalobci se tak dostalo vyčerpávajících informací o tom, že v rámci jím požadovaného základního živelního pojištění je zahrnuto pojištění pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci požárem, výbuchem, úderem blesku, nárazem či zřícením letadla s posádkou. Z nabídky nevyplývalo, že by kromě uvedených rizik mělo být sjednáno jakékoli doplňkové pojištění. Žalovaná poté, co její nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, vydala dne 31.3.1999 veřejný příslib pojistného krytí č. 205/99 a následně 1.4.1999 uzavřela se žalobcem pojistnou smlouvu, jež se od předložené nabídky odchylovala v tom, že byla rozšířena o pojištění rizik uvedených v čl. 1 bodu 2 VPP, tj. o pojištění pro případ povodně nebo záplavy, a dle čl. 7 smlouvy byl pro pojistné nebezpečí spočívající v povodni a záplavě sjednán maximální limit ročního pojistného plnění 20.000.000,- Kč. Pojišťovací makléř vypracoval 14.7.2002 pro žalobce zprávu s upozorněním, že limit plnění pro riziko záplav a povodeň stanovený na 20.000.000,- Kč ve stávající pojistné smlouvě nebude v případě stoleté vody pravděpodobně dostatečný k pokrytí vzniklé škody. Při povodni v roce 2002 byla žalobci způsobena značná škoda přesahující výši pojistného plnění. Soud dovodil, že požadavek žaloby na další plnění nad rámce uvedeného pojistného limitu není důvodný, neboť zatímco žalobce původně nepožadoval pojištění pro případ povodně, sjednaná pojistná smlouva toto pojistné riziko (byť omezeně kryla) – a to bez navýšení pojistného, takže se nejedná o odchýlení od pojistných podmínek v neprospěch žalobce. Nelze ani dovodit, že jednání žalované vůči žalobci v souvislosti s uzavíráním předmětné smlouvy odporuje dobrým mravům nebo že by čl. 7 smlouvy byl neplatný z důvodu omylu na straně žalobce.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26.9.2007, č.j. 13 C Co 82/2007-230, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěry. K námitkám v odvolání uvedl, že smlouva ze dne 1.4.1999 je platná, z nabídek zájemců, jež splňovaly všechny vypsané podmínky, žalobce vybral nabídku žalované a nad rámce původních požadavků bylo bez navýšení ročního pojistného zařazeno pojištění doplňkového živelního pojištění podle čl. 1 bodu 2 VPP tak, že se pojištění vztahuje i na pojistnou událost způsobenou povodní či záplavou, přičemž v čl. 7 smlouvy byl sjednán limit pojistného plnění. Uvedené ujednání je zcela jasné, srozumitelné a nezakládá žádnou pochybnost ohledně vůle stran při sjednání tohoto typu pojištění. Odvolací soud neshledal žádný z důvodů neplatnosti smlouvy ve smyslu § 37 obč. zák. ani z důvodu rozporu s dobrými mravy, neboť rozšíření pojištění dalších rizik nad rámec původní nabídky bez navýšení pojistného lez hodnotit kladně. Pojistná smlouva je platná, žalobci se v souvislosti s povodněmi v roce 2002 dostalo pojistného plnění v plné výši 20.000.000,- Kč, jakýkoli další nárok je nedůvodný a za daných okolností by další dokazování bylo nadbytečné."
Dokumenty k článku
- Usnesení Nejvyššího soudu ČR (DOC, 1.7 MB)
- Usneení Rady města z let 2003-2010 (DOC, 630 kB)
Diskuze k článku 
Je to ostuda, které není v Písku rovno. Aniž bych volal po pálení čarodějnic: někdo snad proboha musel být za to zodpovědný! Přiznám se, že jsem (a nejen já) naznačoval, že to byl pan Dušek. Ale teď se ptám: byl to jen on, kdo podepsal pojistnou smlouvu? Nejel s ním v tom náhodou někdo "vyšší?"
K tomuto dotazu mne vedou podpisy pod "chodníkovým" nařízením. Za poslední dva roky se přece nezměnily – nebo se snad mýlím?
Tak tohle rozhodnutí se dalo opravdu čekat.
Takže teď mimo škod z povodní budeme hradit ještě nemalé náklady soudu. Výborné.
Asi by to opravdu chtělo označit osobu / osoby odpovědné za vzniklou situaci.
Ačkoliv se Tomáše Duška nezastávám často, je nutné říci, že s touto věcí nemá nic společného.
Pokud byl v dodatku k původní pojistné smlouvě stanoven maximální limit plnění pojišťovnou při vzniku pojistné události = způsobené škody povodní, potopou apod. ve výši dvacet miliónů korun a město plnění obdrželo ve sjednané maximální výši, tak nemělo smysl se odvolávat. Smutné je, že v radě, v zastupitelstvu i mezi zaměstnanci městského úřadu vždy působilo několik právníků, kteří se ve smlouvě nevyznali ? Tomu nevěřím. To je jako kdyby řidič nevěděl na kolik milionů má uzavřené zákonné pojištění vozidla při vzniklé škodě na zdraví a na majetku. Zesměšnili sebe i město.
S tím panem Duškem jsem to popletl – omlouvám se. Přiznám se, že v poslední době často myslím na to, jak bude uzavřen případ "zimního" pojištění. Tam by se přece nemuselo čekat na to, až se město bude soudit, podávat odvolání, atd. :-). V tom navazuji na Yiriena.
Ještě jednou se omlouvám. Taková chyba se mi stane jednou za sto let :-)
Diskutující yrien má pravdu. Kde byl starosta JUDr. Průšase svými právnickými znalostmi i ostatní právníci jako JUDr. Kalina, který byl v zastuputelstvu a možná i v radě. Starosta Průša přečetl pojistnou smlouvu podle svého a nikdo se neodvážil mu odporovat. Potom následovala hlasdvací mašinerie kdy kolalice odhlasovala rozhodnutí soudit se, protože POJIŠTOVNA JE ŮDAJNĚ NEPOUČILA O ROZSDAHU NÁHRADY ŠKOD A JEJÍ VÝŠI. SOUDNÍCH PŘÍPADŮ TAKTO PŘEDEM ODSOUZENÝCH K NEZDARU JE OVŠEM VÍCE. Jen namátkou případ zhrouceného svahu na Hradišti a soud s vlasníkem přielhlé nemovitosti, abyto zaplatil ( 1,5 milionu). Skončiloto tak, že mu město musí zaplatit 500 tisíc. Ten poslední akt, tedy dovolání je, ale jižna triku mkinulému vedení radnice včetně Toma Zajíčka, Tomáše Duška, Mgr. Tramby a ostatních. Zarážejícií je, že v této době již byly znančné pochyby o kladném rozhodnutí NS ČR. Stálo to pouze 120.000,-Kč, ale náklady na právní zastoupení mohou být až 20% z hodnoty věci tedy z částky 83 mil. Kč. Jsem přesvědčen, že JUDr. Ondřej Veselý k tomu mohl říci více než uvedl, že to není vina Tomáše Duška. Je k tomu povolanější než já, protže u toho byl i když v opozici a ta protin tomu nemohla nic dělat. Podlemého názoru pokud má dojít k nápravě věcí veřejných musí nová garnitura říznout do všech podepbraných míst z minulost padni komu padni, zejména když se Dr. Průše staví do pozice arbitra přes projekty budoucnosti a jistě není sám.
Mám to chápat tak, že kromě finančního neplnění ze špatné pojistky jsou tu ještě náklady na zbytečné soudní spory?
Jistě se dá případně spočítat kolik činí prokazatelná ztráta a kolik tedy padá průměrně na jednoho odpovědného činovníka ve vztahu k jednomu každému neodpovědnému obyvateli města? Abychom si to mohli dát do souvislostí.
Nejedná se o finanční neplnění ze špatné pojistky. Jedná se o maximální plnění z uzavřené pojistky, včetně dodatku s maximální výší plnění 20 miliónů Kč. Původní smlouva (bez dodatku) neobsahovala totiž plnění ze strany pojišťovny při škodě vzniklé povodní. Bez dodatku by město za škody způsobené povodní nedostalo nic. Dodatek městu navrhla jako určitý bonus pojišťovna potom, když byla vybrána městem ke zpracování návrhu pojistné smlouvy. Pojišťovna vlastně zachránila město před uzavřením špatné pojistné smlouvy, bez pojištění škod způsobených povodní. Nelze proto dnes považovat uzavřenou smlouvu na maximální limit plnění ve výši 20 miliónů za špatnou, neboť nikdo nemohl předpokládat jak vysoké vzniknou škody. Při skutečnosti, že město díky uzavřenému dodatku obdrželo 20 miliónů Kč za škody způsobené povodní, aniž by platilo vyšší pojistné oproti původní smlouvě, by se mohla tato částka považovat při pohledu z druhé strany za zisk, neboť bez dodatku by město neobdrželo ani korunu. Snažme se na věci nahlížet objektivně. Po bitvě bývá každý generálem, ale kdo z nás věděl jak vysoko se vzedme voda, co všechno zatopí a jaké vzniknou škody, aby je všechny mohl pojistit ?
Předešlým příspěvkem neměním svůj názor, že odvolávání se proti pojišťovně bylo zbytečné a nesmyslné a stálo to městskou kasu a nás daňové poplatníky zbytečné peníze. Bylo by vhodné, aby tehdejší vedení města vysvětlilo proč se odvolávalo. Možná existují důvody, které neznáme.
Je v lidské přirozenosti, že každý bývá generálem především po prohrané bitvě. Tedy v případě, že to ti, co se před bitvou na koni oháněli nablýskanou šavlí a užívali si svého generálství, nezvládli. Pochopitelně, že bude nesmyslem pojistit město proti totálnímu zničení třeba zásahem nebeského tělesa na řekněme dvacet miliard. Z logiky věci ovšem každá pojistka, která nepokryje vzniklou škodu, je špatná. Nu což.
Pokud nám důvody pro odvolání se proti pojišťovně nebudou sděleny, co si o tom máme myslet? Byl to:
1. úmysl? Jako jistý kšeftík se zajímavou provizí, jak se to ve státní správě a samosprávě nejspíš už zcela běžně dělává? Nebo
2. projev neschopnosti? Ve státní správě a samosprávě už nejspíš zcela běžný?
A co je ve správě státních či obecných peněz horší? Svinstvo nebo pitomost?
A co na to tehdejší opozice? Křičela, až se Písecké hory zelenaly?
Pan místostarosta Vojjtěch Bubník z Volby pro město se vyjádřil jasně : ,,Spor s Českou pojišťovnou pokládáme za uzavřený." Opozice v Písku nehlasuje proti, raději se zdržuje hlasování. Tak co chcete občané a voliči ?