Malé zamyšlení nad rasismem v nás aneb Za všechno můžou novináři
Zajímavé téma se otevřelo v posledních dnech kolem Písku – už dlouho nebylo naše město tak často citováno ve všech médiích a v přemnoha diskusích na všech úrovních. „Hrůza: písecká radnice PRÝ chce rozdat cikánům asi padesát melounů, jak k tomu přídem my slušný??? Kdo bude naše děti pozitivně motivovat, aby makaly???“ Podle radnice jde jen o dezinterpretace jistě bohulibého záměru využít stoprocentní evropskou dotaci a vybudovat nízkoprahové komunitní centrum v sociálně problematické lokalitě velkého sídliště Portyč.
Po internetu hned letí anonymní, o to ale masovější „petice“ - která samozřejmě žádnou peticí není, protože nesplňuje zákonné podmínky. Ba dokonce chybí i jakýkoliv podpis, petiční výbor apod. Ovšem šíří se rychlostí blesku a už ji podepisujou lidi z celé republiky – taky třeba z Opavy, nebo ze severních Čech (kteří mají bezpochyby mnoho zkušeností se sociálně nepřizpůsobivými menšinami – a tak s "ubohými Písečáky" soucítí na dálku).
To je jeden pohled. Podle oficiálního vyjádření radnice se vůbec nic neděje, jde jen o dezinterpretace záměru využít stoprocentní evropskou dotaci a vybudovat nízkoprahové komunitní centrum s hřištěm v sociálně problematické lokalitě velkého sídliště Portyč. Desetimiliony by tedy měli naopak pomoct té „slušné“ části obyvatel. Akorát že se vlastně zatím nikdo nikoho na nic neptal – ani těch, kterým se má pomáhat, ani těch, řešením jejichž problémů se má těm prvním v důsledku pomáhat.
Na to, že by mělo být vyhlášeno veřejné projednání takto velkého záměru, bohužel vedení radnice nepřišlo dříve, než se stránky novin zaplnily burcujícími titulky...
A pomyslnou korunu (byť jistě nechtěnou) všemu nasadila paní místostarostka, když na setkání s píseckým studentstvem prohlásila, že za celou patálii můžou novináři, protože kdyby nepsali zavádějící články se lživými titulky, tak by se o tom takhle nediskutovalo. To je ovšem logika tak trochu vymknutá z kloubů – byť u politiků a úředníků na všech stupních u nás velmi, ale opravdu velmi oblíbená. Když se „něco“ nevede, tak za to obvykle mohou hloupí a senzacechtiví žurnalisti, bažící po bulváru... Kolikrát už jsme tohle slyšeli :-).
Dobrá, když si přečtu úvodní článek v posledním čísle místního týdeníku, opravdu mi připadá rasisticky zabarvený a navíc pracující především s nepodloženými názory... jenže na druhé straně popravdě ventiluje obavy a pocity velké části Písečanů. Ne moc podloženě, ne příliš šikovně, o to však razantněji. A to minimálně ze dvou pohledů: Máme (samozřejmě nejen v Písku) své zkušenosti s evropskými megaprojekty, s tím, kdo a jak si na nich může mastit kapsu, bez ohledu na účel. K tomu se pak váže následná otázka udržitelnosti. Ale hlavně je tu druhá strana mince – nelíbí se, že by měla být vlastně tímhle způsobem „podporována“ právě ta nejproblematičtější sociální skupina. Chtěli bychom, aby tu problém nebyl, abychom měli klid, ale něco s tím dělat, to se nám taky nechce. Nebo ani nevěříme, že by to bylo možné nějak změnit...
Vedení radnice udělalo poměrně odvážný krok, když se pustilo do snahy dlouholetý problém nějak začít řešit. Hned na začátku udělalo chybu v komunikaci, která spustila kritickou smršť. Otázkou je, zda by se stejná smršť nespustila i v případě, že by o projektu byly všechny informace zveřejněny a diskutovány od samého počátku (i ve fázi „záměru“). Odpor proti „těm druhým“, provázený hlavně strachem, je totiž v nás všech velmi hluboko, ať si to přiznáváme, nebo ne. A to i když Portyč není žádný Chánov a nic až tak dramatického se tam neděje... prostě většina z našich občanů má „své zkušenosti“.
Ale – znamená to všechno, že jsme rasisti? Tak jednoduché to není. Jasně – já jsme taky milovala Vinnetoua a brala za své všechny ty vznešené ideály mezirasového přátelství. Ale taky patřím k národu, který v jednom z nedávných průzkumů veřejného mínění deklaroval, že Roma či Romku by si dokázalo představit jako partnera, přítele, souseda nebo spolupracovníka méně než deset procent lidí. A jen zhruba pětina dotázaných je ochotna je akceptovat jako občany Česka. Naopak 43 procent (!) lidí uvedlo, že by je nejraději do země nevpouštěli nebo je vyhostili.
Takhle ale otázka nestojí. Žijeme zde vedle sebe, „cikáni“ a „gádžové“, a musíme tohle soužití nějak ustát. Můžeme ty problémové nechat poflakovat po městě, případně odstěhovat někam do ghet a podpořit jejich ještě větší sociální vyloučení, provázené nevyhnutelně zvýšením drahé policejní represe (což se nám celé může opravdu krutě vymstít v budoucnu), nebo se můžeme snažit najímat odborníky a pokoušet se je „pozitivně motivovat ke změně“. Analýza společnosti GAC sociologa Ivana Gabala v loňském roce ukázala, že každé třetí romské dítě nedokončí běžnou základní školu. Šestnáct procent z těch, které se dostanou až do deváté třídy, se pak nehlásí na žádnou střední školu ani do učení. Lze to nějak změnit?
Písecká Naděje má s pozitivní motivací především těch nejmenších bohaté zkušenosti. Skutečný přínos se dá hodnotit těžko, chybí měřitelné parametry... Občas se některý „jejich“ Rom dostane i na střední školu, ale jaké že je to promile? Možná ale jde o důležité komplexní pomalé změny, které se projeví až mnohem později... Nevím, jestli to není sci-fi. Nikdo to neví. Pokud ano, tak vzhledem k demografické křivce naší populace čekají naše děti asi boje o dost tragičtější, než o jedno komunitní centrum a hřiště...
Související články k tématu:
- Pozvánka – veřejné projednání Komunitního a Nízkoprahového centra v Písku
- Co je vlastě komunitní a nízkoprahové centrum?
- Slučování škol a "kulturák pro Romy" zajímají středoškoláky nejvíc
- Úvaha občana (za KSČM) k zamýšlené výstavbě Komunitního a nízkoprahového centra pro mladé Romy v Písku
Diskuze k článku 
Stručně a jasně. Obavy? Závist? Nenávist?
Jde jen o to, že běžný rodič, běžného Českého dítěte si musí shánět kroužky, platit za ně nemalé peníze a ke všemu chodit do práce, aby na to vydělal. Cikán (róm), který nepracuje (z velké části, čest zaměstnané menšině menšiny) by měl mít čas na svoje děti. A pokud nemá, pak to asi nebude z důvodu zaměstnání. A pokud tedy přivede na svět děti, jako prostředek obživy své rodiny, které mu náš stát hezky zadotuje, pak je přinejmenším neslušné dotovat ještě místo kam si ty děti budou chodit hrát.
A samozřejmě se tam o děti někdo bude muset starat. A jak říká Pavel Kubišta, bude tam muset sedět někdo, kdo jim bude říkat, že pracovat a studovat je normální. A to všechno z peněz a daních těch, kteří pracují.
Toliko z pohledu pracujících.
Nemyslíte si, že právě tyhle integrační programy dělají z lidí rasisty?!
Pokud je to dotaz pro mne, tak s Vámi jako samoživitelka dvou dětí, která od státu nedostává ani korunu, naprosto souhlasím. Jenže je to o tom, že "ty" problémy prostě objektivně jsou a oni si je sami nevyřeší. Tak se spíš ptám, jestli je někdo vyřešit vůbec může… Pomůže, když se jejich děti budem snažit "motivovat" zvenku??? Pokud by to mělo pozitivní výsledky, tak na to částečně klidně přispěju i "z našich daní". Právě v zájmu těch NAŠICH dětí.
Pokud někdo celý život požívá výhod jenom proto že je rom, tak se jen těžko změní, protože PROČ by to dělal! Dokud budou dostávat vše zdarma, tak to je nezmění. Proč mají nárok na nábytek jednou ročně zdarma? Má to někdo z nás? A když tento nábytek za pár dní prodají do bazaru, úřady jsou slepí, hluchý, … Nedivme se, že jsou potom na ně lidé naštvaní, i když oni za to vpodstatě nemohou. Když jim to stát umožní, proč by si to nevzali??! To je na tom to strašný! ANo, oni si sami tyto problémy nevyřeší, oni je nevidí a jsou free a v pohodě. Jen my se tím nervujem a rozčilujeme a " po dobrém" je k něčemu nutíme! Tak nějak matně si vzpomínám, co mi říkávali jako dítěti – Když to nejde po dobrém, tak to holt půjde po zlém… Občas to i fungovalo.
Pořád mi vrtá hlavou, jak se pozná mladý sociálně vyloučený rom.
Docela by mne bavilo to u vchodu sortýrovat:
"Ty seš bílej a zjevně nevyloučenej, tak vypadni, šmejde, a běž si za osm set modelařit do ddm!"
Kdyby naši zákonodárci neschvalovali zákony, kterými zvýhodňují jedny na úkor druhých a v rozporu s Ústavou a Listinou práv a svobod, pak by se nemohlo přerozdělovat tolik peněz zcela neprůhledně a neefektivně. Ubylo by korupce i lidí, kteří dnes žijí na úkor druhých. Ubylo by i rasizmu a nedůstojných situací…
Pokud pojímáte takto "vyrobenou péči o nezodpovědné" jako nějaký obranný mechanizmus, ať jeho náklady nesou ti, co zde takové zákony schválili. Zákon=systém. Špatné zákony plodí špatné vztahy ve společnosti a zvyšují náklady, tedy daně občanům.
Před 100, 200 i více lety neexistovaly tak špatné zákony, ale přirozená chyrita mezi lidmi napřímo byla. Ta byla zničena totalitním všemocným státem , který v pozůstalosti jeho myšlení nyní neví, co s tím a množí chybné kroky dalšími, ještě horšími….Ale kde kdo se na tom přiživuje ve veřejné zakázce….či pracovním místem, protože by se v přirozeném tržním prostředí asi neuživil nebo uživil, ale nevěří si….nikdo ho to nenaučil…nést odpovědnost za sebe sama.
Nezbývá než snížit výdaje státu i v této oblasti a nechat lidem peníze, aby se svobodně rozhodli komu a jak pomohou…V dnešní době mnoha lidem peníze na tu charitu ani nezbývají…stát občany obírá o jejich peníze několikerým zdaněním a nehospodaří dobře. Tohle všechno spolu souvisí, ale strach politiků to zásadně řešit nás vede naopak ke zhoršování situace…zhoršování lidského soužití…
Jsem rád za tento článek – ukazuje možnosti, skryté myšlenky písečáků ale i snahu o sociální pohled na integraci – ještě výrazně více pak ukáže následná diskuze…
Otázek je skutečně mnoho a zdaleka se netýkají jen komunitního centra Portyč – problémy mezi národnostmi provázejí lidstvo celou historií a velice často vyúsťovaly ve vyhrocené střety, boje až války.
A nyní pro "romy" – chcete-li minoritu: Važte si pomoci a financí, protože všechny dobré věci,mkteré povětšinou "běloši" dělají bez dobré odezvy od vás vymřou.
A nyní pro "bělochy" – chcete-li majoritu: Nepřilévejte oheň jen pro své pocity a spíše hajte zájmy sých dětí a po politicích žádejte podobné výhody. Spíláním systému a romům svému dítěti nic nepomůžete.
A pro politiky: Diskutujte s občany, jsou to Vaši voliči! :-)
Po dnešních otázkách VM z NB jsem se poněkud zastyděl, když odmítám dělit lidi na okrové, azurové a purpurové a posuzuji je podle toho jestli chtějí, nemohou nebo nechtějí.
Říkám si, že by bylo žádoucí zapojit cílovou skupinu nízkoprahového a komunitního centra do přípravných prací. Zeptat se jich například, o co by měli zájem především a vůbec zjistit, co je do centra přivábí.
A ůplně nejlepší by bylo zapojit je přímo do výstavby, to jest vybrat takovou firmu, která bude toto zapojení mládežníků garantovat. Jednak se pro ně vytvoří pracovní místa, což by bylo vynikající, a především získají k objektu svých budoucích aktivit vřelejší vztah. V neposlední řadě pak vytřou petičníkům zrak, neboť bude zřejmé, že za svoji sociální vyloučenost nemohou až v takové míře.
Nakonec určitě svůj názor na věc vysloví na veřejném jednání 16. února.
Když už se tu píše o zájmech našich dětí, měli bychom mysleta také na provozní náklady tohoto sociálního počinu. Nové vedení města navazuje na píseckou tradici budování projektů, které budou do budoucna zatěžovat městský rozpočet. Čí děti to asi budou po vypršení dotačních peněz platit?
Nevím, jak myslel LB svůj příspěvek, zda vážně či to byla nadsázka, ale v každém případě se mi vybavila divadelní hra od Makarenka "Začínáme žít".
Bez osobní odpovědnosti nemohou být výsledky nikdy dobré. Stát ani obec nemohou nikdy ničím nahradit dobrý příklad z rodiny a odpovědné jednání. Znám rodinu, která si vzala k sobě do péče dítě z rodiny nezodpovědné matky-samoživitelky(6dětí a velmi nízké IQ) s jejím souhlasem. Matka je spokojená, dítě je spokojené, značně se zlepšilo ve škole a ke svojí biologické matce může vždy, když je matka v dosahu. Klobouk dolů před takovou osobní charitou! Tam vložené prostředky nesou okamžitě svoje výsledky.
Možná by bylo lepší, aby si vzali někteří aktivisté z toho příklad, myslí-li to s tou pomocí opravdu vážně a nemá-li to být zase jen trafika či veřejná zakázka pro kamarády….A možná by to vyšlo i levněji….V každém případě by z toho profitovaly především děti. Pak by se zcela přirozeně začlenily mezi ostatní…
Vždycky všechno, paní Veselá, myslím naprosto vážně.
Tak vážně, že to nakonec vypadá, že si z lidí utahuju.
Makarenko je mi blízký mnohými svými výchovnými postupy. Zvláště pak v dnešní době. Zajímám se především o jeho koncepci pracovních kolonií pro bezdomou a provinilou mládež. Možná by stálo za to, o některých principech takového pojetí výchovy uvažovat i v souvislosti s plánovaným centrem.