Mají být nové komise rady města odborné nebo politické?
Po volbách se nemění jen složení zastupitelstva, ale také rady, která bude na základě výsledků koaličních dohod jmenována na ustavující schůzi 7. listopadu 2010. Ta pak bude nově sestavovat své komise v duchu zákona o obcích. Součástí povolebních vyjednávání je i obsazování komisí a jiných důležitých postů. Mají mít komise 7 nebo 15 členů?
Základní rámec pro fungování komisí je dán Zákonem o obcích č. 128/2000 Sb.
Dovolím si citovat důležité pasáže:
Co má být výstupem komisí?
Především kvalitní podklad pro rozhodnutí rady. Musí jít o názorovou paletu argumentů pro a proti, čitelnou pro členy rady, na jejichž základě se pak mohou kvalifikovaně rozhodovat. To rozhodně nesplňují doposud praktikované jednostranné vyjádření, obsažené v jedné větě příslušného zápisu z často i hodinu a půl trvajícího jednání, které vyřčené názory protistran vůbec nezohledňuje. Mnohdy totiž výsledkem hlasování může být nepřijetí žádného usnesení, které potřebuje získat ve většině komisí 5 ze současných 9 členů komisí (např. 4 pro – 1 proti – 1 se zdržel a 3 byli nepřítomni), přesto padlo mnoho zajímavých argumentů, na jejichž základě se dá již v radě debatovat nebo dokonce i rozhodovat.
Jak by měly efektivně fungovat komise pod novou městskou radou?
V současnosti se mezi nově zvolenými zástupci města horečně debatuje o nové podobě komisí rady města pro nadcházející období 2010 –2014. Před měsícem rozpuštěné komise byly v mnohém velice problematické hned z několika důvodů. Především to byl systém výběru do komisí na základě stranického klíče, nikoli odbornosti. Jsem rád, že vyjednavači úspěšných uskupení ve volbách deklarují, jako hlavní kritérium výběru nových členů odbornost a zkušenosti v oboru. Ale myslím si, že při sestavování těchto poradních orgánů by bylo dobré oslovit a obsadit i malou část komisí (1-2) mimopíseckými, klidně i placenými odborníků v dané oblasti, což zvýší celkový kredit komisí. Co je ale nejpodstatnější je nevnímat tyto poradní orgány jen jako formální uskupení \"hlasu lidu\" jen když se to hodí, ale opravdu jako odborného garanta konkrétní oblasti s jasnými pravomocemi. Je také třeba zajistit dostatečné včasné podklady pro kvalifikované rozhodování jednotlivých odborníků nad konkrétními problémy města.
Kolik má mít komise členů?
Také si nemyslím, že komise musí být nutně redukované v současnosti projednávaným omezením počtu členů na 7 – 9 lidí. Za předpokladu dodržení odbornosti jsem přesvědčen, že komise mají mít až do max. 15 členů, v duchu hesla \"víc hlav, víc ví\" (ale samozřejmě jen odborných). Je to dobré i z toho důvodu, že se eliminuje možnost jednotlivce snadno ovlivnit a získat většinu pro prosazení jakéhokoli názoru. Tím ale rozhodně nechci iniciovat široké otevření na v minulosti nefunkční model komisí o 30 členech. Také bych se vyvaroval systém náhradníků (konzultantů) komisí z minulého období, který nefungoval (v kulturní komisi byli využiti po několikáté urgenci pouze 2x za celé volební období). Rozhodně je ale také potřeba posílit osobní odpovědnost jednotlivých členů za názory, které chtějí v těchto orgánech prezentovat. Mnohdy dochází ke schovávání se za anonymní rozhodnutí, kde není čitelné kdo, jaký názor prosazuje. Vše musí být transparentně zaznamenané v zápisech nebo ideálně i na audio záznamech.
Co mají vlastně komise projednávat?
Jsou to jen věci, které jim předkládá rada města, či doposud velice málo používané konkrétní podněty od zastupitelů, nebo mají sami iniciativně projednávat jimi vnímané problémy ve svěřené oblasti v duchu §122 odstavce 1 – zmínky o iniciativní funkci komisí? Do současnosti se zásadně upřednostňovala složka poradní před iniciativní a to především projednáváním jen dílčích předkládaných témat z příslušné oblasti. Veškeré vlastní iniciativy byly vnímány veskrze negativně s velice malým reálným dopadem na postup vedení města. Pokud se toto nezmění, postrádají komise prakticky svého smyslu. Stávají se pak jen nástrojem na vytváření alibi ve špatně politicky prosaditelných tématech před píseckou veřejností. To jistě nikdo nechce.
Proto dejme prostor pro odbornou, názorově otevřenou a tematicky širokou debatu na poli nově ustavujících komisí.
Předchozí diskuse k tomuto tématu z článku:
Výzva vítězů voleb občanům: Kdo chce pracovat pro město Písek?
Ondřej Veselý 17:39:19 25.10.2010 (90.181.17.XXX)
Také bych rád poděkoval všem, kteří reagují na mou výzvu. V tuto chvíli se mi ozvalo už 20 zájemců o práci ve výborech a komisích města. Bohužel dojde na upozornění, které jsem ve výzvě zveřejnil. Nebude možné vybrat všechny zájemce. Např. Kulturní komise, která bude mít pouze sedm členů, už má o jednoho zájemce \\\"nadstav\\\".
Martin Zborník 19:03:08 25.10.2010 (Registrovaný přispěvatel Píseckého světa)
Nemyslím si, že je šťastné snižovat ještě počty členů komisí z 9 na 7. Z vlastní zkušenosti z kulturní komise a poradního sboru architektů mohu potvrdit, že účast byla mnohdy na hranici možnosti přijmutí usnesení tzn. 5 členů (stávalo se ale také, že jsme byli neusnášeníschopní). Pak stačí, aby se jeden člen zdržel hlasování (v kulturní komisy jeden člen takto z 90% hlasoval), nebo měl opačný názor a celé jednání je k ničemu. To byl mimochodem jeden z hlavních důvodů, proč např. kulturní komise nebyla mnohdy schopná rozhodovat. Cesta není ve snižování, ale dokážu si představit spíše mírné navyšování do max. 13 členů v duch: více !!!odborných!!! hlav, víc ví. Nebraňme se přeci odborníkům, kteří chtějí pro Písek bezplatně pracovat. V komisích jde přece především o odborné shromaždování argumentů pro a proti a na jejich základě má teprve kvalifikovaně rozhodovat rada města.
Iva2 20:23:44 25.10.2010 (85.162.66.XXX)
Troufla bych si tipnout pár osob, které v kulturní komisi zahlédneme. Hlavně je třeba vzít ty zájemce, kterým opravdu půjde o správnou věc a ne ty, kteří budou prosazovat granty pro svoje aktivity. Je nutné, aby její členové viděli kulturu v globálu a ne pouze ze svého, často zúženého, úhlu pohledu
Ondřej Veselý 07:48:10 26.10.2010 (90.181.17.XXX)
Dobrý den, dnes máme počet členů komisí a výborů 7 či 9. Tam, kde je o činnost vysoký zájem, bych počet členů ponechal na devíti. Více členů komise či výboru sice přináší více myšlenek, ale také nižší možnost nalezení shody. A podle mého názoru jsou podstatné právě odborné výstupy z výborů a komisí.
Magdalena Myslivcová 13:24:50 26.10.2010 (85.160.117.XXX)
… Komise jako poradní orgány rady města budou užitečné, pokud v nich zasednou zástupci široké veřejnosti, lidé s opravdovým zájmem, vzděláním a se zkušenostmi, nikoli lidé vybraní podle politického klíče. I já si myslím, že víc hlav víc ví a v žádném případě bych počet členů nesnižovala pod 9. Dále navrhuji zrušit odměnu za účast v komisích. Těch pár korun je spíš výsměchem a jejich vyplácení zbytečně zaměstnává ekonomický odbor radnice. Tím automaticky ztratí zájem ti, pro které i těch pár korun hrálo roli.
MS 13:57:48 26.10.2010 (81.90.173.XXX)
Co takhle založit STÍNOVOU kulturní komisi, na občanské, nikoli politicko-úřednické platformě? Písek přece JE kulturním městem, a byla by to škoda nevyužít ochoty těch, kteří by mu v této oblasti rádi prospěli. Ale slovo KOMISE se mi hrubě nelíbí. Skrývá v sobě reminiscence na cosi, co mnohý z nás postarších již zažil. Co takhle kulturní PANEL?
Otomar Gottstein 17:32:40 26.10.2010 (Registrovaný přispěvatel Píseckého světa)
Osobně bych počty členů komisí neměnil. Myslím, že 9 je opravdu maximum. Za optimální považuji sedmičlenné komise a výbory. Jen prosím všechny zájemce, aby zvážili svoje časové možnosti a do komisí či výborů pak řádně docházeli. Budu také při výběru preferovat odbornosti zájemců. Myslím, že by bylo vhodné zaevidovat veškeré zájemce o dané oblasti a právě tyto pak zvát přednostně na veřejná projednávání jednotlivých témat.
MS 18:50:16 26.10.2010 (81.90.173.XXX)
Pane Gottsteine, něco jsem tu navrhnul. Můžete se, PROSÍM, konkrétně vyjádřit k mému návrhu? A ne že byste neměnil, to jsem čekal. Dialog budiž naší formou, mohu-li si to takto těsně po volbách ještě stále přát. Ostatně Vy byste asi nejraději neměnil vůbec nic, nemám pravdu?
Diskuze k článku 
"obsadit i malou část komisí (1-2) mimopíseckými, klidně i placenými odborníků v dané oblasti" – no to asi neni dobrý nápad, s oním klasickým "odborník je pouze ten, kdo je odjinud" mám jen ty nejhorší zkušenosti.
Článek podle mne dobře shrnuje problematiku komisí.
Podporuji upozornění na dobré podklady, šanci na iniciativu a osobní odpovědnost.
K připomínce ohledně odborníků zvnějšku:
Myslím, že jsou problémy, u kterých je v Písku omezený počet odborníků. Příklad: při hodnocení výrazného zásahu do dopravní struktury je dobré pozvat a zaplatit kvalitního dopravního inženýra. Jeho hodnocení bude pro debatu a následné rozhodnutí velmi potřebné.
Souhlasím s tím, že zvát "cizí" odborníky do komisí a dokoce jim za to platit (?) není dobrý nápad. Pokud bude projednávána věc, která přesahuje rámec odbornosti místních členů komisí, je možné přizvat odborníka ad hoc. V takových případech však město pravidelně zřizuje zvláštní pracovní skupiny. Posledním příkladem (k výsledku se prosím nebudu rozepisovat) byla pracovní skupina pro koncesní řízení na správu městské vodárenské sítě.
Naprosto souhlasím pouze s možností přizvat v naléhavých případech potřeby u odborně složitých případů mimopísecké odborníky ad hoc (případ od případu).
Komise by měly být obsazovány především píseckými odborníky. Možná by stálo za úvahu vyčlenit pro každou z komisí část finančních prostředků, aby v případě složitějších záležitostí mohla komise zadávat studie či průzkumy. Jen bych tam nechal malou pojistku, aby Rada města měla vždy konečné slovo zda objednat či ne. Také jsem pro zachování odměn pro členy komisí. Myslím, že každá práce by měla být oceněna alespoň symbolicky, tak jako je to nyní. Dále se budu snažit prosadit to, aby při více jak 3 neomluvených absencích a 5 omluvených absencích, byl člen komise nahrazen náhradníkem v pořadí. V případě velkého zájmu ze stran odborné veřejnosti pracovat v komisích bych preferoval, aby se stanovil limit, že každá osoba může pracovat pouze v jedné maximálně ve dvou komisích.
Co má být výstupem komisí?Především kvalitní podklad pro rozhodnutí rady. Tak s touto tézí nesouhlasím. Kvalitním podkladem se může stát. Ale podklad pro rozhodování a posuzování v komisi se musí opírat o odborné výstupy jednotlivých odborů města, které komisi předloží Rada. Předkladatel, člen Rady ( přítomen může být i pověřený vedoucí odboru ) pak návrh obhajuje a ve vzájemné diskusi může dojít k o odsouhlasení, nebo ke korekci. Rada poté výstupy k komise zpravidla využije pro svojí rozhodovací činnost. U výboru ( finanční a kontrolní ) je jistá odlišnost. To se mi zdá korektní neboť je zde uplatněn i prvek-podíl veřejnosti na správě věcí veřejných. K odbornosti. Přehnané až ideální nároky na odbornost v komisích i výborech nemůžeme mít. Špičkoví odborníci by měli teoreticky být ve výkonných orgánech města ( odborech ) a ve zvolených orgánech z řad zvolených zastupitelů. Zatím ještě nikdo nepřekonal teoretickou tézi o sepětí politiky a ekonomiky a naopak. Na úrovni obce mohou být dopady této téze nevýrazné. Vracím se tedy k počátku a jsem pro nevyhrocování velké odbornosti členů komisí a výborů. To bychom pak také nemuseli mít nikoho, nebo jen jednotlivce. Laický pohled zařazených občanů do komisí a výborů má také své místo. Poznámka: Laický pohled však neznamená naprostého neználka na danou projednávanou agendu. K odměně. Chce-li člen komise i výboru dobře vykonávat svojí funkci, musí problematiku sám prostudovat, také jí sám konzultovat a mít své výstupy. Nemůže jen pasivně sedět a mechanicky hlasovat. Vynaložená energie a ztráta času, tu žádná odměna v řádu do +-1000,- Kč nevyváží.
Pane Gottsteine,
to co navrhujete ve vztahu k absencím a limitům v komisích zavání sociálním inženýrstvím. Náš (náš-váš) pan Profesor to nemá rád – a občas má i pravdu.
Víte, ono to zní dobře. Ale co takhle to vyřešit tisíckrát systémověji: dát pravidla, pravomoci a zodpovědnost pro rozhodování komise. Ať ta zváží vše podstatné.
Ostatně jinak bychom se museli ptát, proč to samé nenavrhujete pro zastupitele a členy rady?
Přeji Vám stálé zdraví.
Milan Sedlák
Zákon o obcích a zřizování komisí rady města.
Rada obce si může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Výsledkem z jednání komise by měl být kvalitně sepsaný zápis z jednání komise, s výstižně zaznamenanou diskusí
k problematice, s výsledkem hlasování a přijatým usnesením. Proto by si komise měly vybrat zkušeného zapisovatele. Rada by měla mít k dispozici nejenom usnesení komise, ale i názory členů komise vyjádřené v diskusi.
Hlavním kritériem výběru členů do komisí by měla být odbornost, délka praxe a zkušenost v oboru. Rada rozhodne o způsobu výběru členů do komisí. Buď jmenuje odborné komise složené z navržených odborníků nebo ,,politické stranické komise" ze stranami navržených přisluhovačů a často i diletantů. Výběr členů do komisí na základě stranického klíče v uplynulém volebním období se neosvědčil. Řada odborníků nemohla v komisích pracovat, což bylo možné pouze na základě doporučení některé z politických stran. Žádný odborník nepotřebuje škemrat u polické strany, aby ho navrhla do komise. Ani občanská sdružení své odborníky navrhovat nemohla.
Není vhodné stanovit pro všechny komise stejné počty členů , neboť jsou značné rozdíly mezi komisemi. V některé komisi stačí 7 členů, v jiné potřebují 15 členů. Komise existují již 16 let, tak je praxí ověřené, jaký je optimální počet členů jednotlivých komisí.
Komise jsou poradním a iniciativním orgánem rady města. Nemají rozhodovací pravomoc.
Komise by měly plnit jak funkci iniciativního tak i poradního orgánu rady města.
Souhlasím s panem Gottsteinem, že absence v komisích by měly být postihnutelné odchodem členů. Sám jsem byl v kulturní komisi a s neúčastí členů jsme se potýkali velice často, takže jsme několikrát museli jednání rozpustit kvuli neusnášeníschopnosti.
Jinak pravidla, pravomoc a právo rozhodovat náleží radě města. Komise jsou jen poradní orgán. Otázkou je, jak často bere rada ohled na doporučení svých komisí. :-)
Ohledně účasti obecně od komisí až po parlament souhlasím s panem Sedlákem že to není žádná sláva a čím výš tak tím je to horší. Podívejme se na evropský parlament – to je účast :-D
PŘIHLASTE SE!
Dílem žertem a dílem vážně jsem zde navrhnul „založit stínovou kulturní komisi, na občanské, nikoli politicko-úřednické platformě“. Mimo jiné jsem napsal: Písek přece JE kulturním městem.
Za uplynulých pár dnů se mi to rozleželo v hlavě. Stínovou komisi? Jakousi oponentku té oficiální? Matení hlav členům rady? ROZHODNĚ NE. Navíc se nemohu se zbavit dojmu, že většina „kultury“ se v PL odbývá na platformě pohříchu ekonomické – diskutuje se o tom, co se zaplatí samo a co ne, jak s granty a tak – a to není zrovna něco, na čem bych se chtěl podílet. ZAMYSLEME SE ´VŠAK TAKÉ NAD JINOU KULTUROU – NAD KULTUROU SLOVA!
Kdo je z Písku a okolí, kdo píše, kdo by si rád vyměnil zkušenosti? Kdo by se rád podílel na vydání nějakého společného Almanachu, třeba i vlastním nákladem? Něco, čím by se Písek nakonec mohl pochlubit? Něco co by bylo méně pomíjivé, než jsou všelijaké Slavnosti?
Není to žádná odbornost, to že již několikátým rokem píši. Nemám na to ani nějaké lejstro s kulatým razítkem – ostatně který literát je má?
Pište na milan.sedlak@klikni.cz
Pane Sedláku,dobrý nápad! Nemyslím stínové komise,ten nápad jste sám po zralé úvaze odvolal,ale možnost nějak shromáždit "psavce" z Písecka,umožnit jim publikovat a prezentovat třeba na webu jejich dílka z oblasti poezie i prózy (do rozsahu třeba povídky), vzájemně diskutovat a hodnotit a třeba časem sestavit i nějaký ten Almanach.Možná se toho iniciativně chopí Písecký svět a zřídí v části KULTURA nějakou podrubriku tohoto typu. Bylo by to fajn,já bych to přivítal a jako "psavec" občas i něčím přispěl.Mohla by se vyhlásit třeba i soutěž o drobné,symbolické (ale jistě prestižní) ceny pro mládež a pro dospělé pro daný rok.Ať hodnotí veřejnost,čtenáři.Na základě toho by se později i lépe vybíralo do Almanachu.