Písecký svět

Jak z dnešní perspektivy hodnotíte výsledek posledních komunálních voleb v roce 2010?

Písek je velmi konzervativní město, což se projevuje i v přízni voličů – ani poslední komunální volby z toho nevybočily, kdybychom to přepočetli, tak pro levici bylo asi 11 hlasů a pro pravici a střed zbylých 16 hlasů. Tak to tady v minulosti bylo stabilně. Jiná věc je rozdělení mezi konkrétní strany – zaprvé tu působil rozkol v ODS, kdy se voliči nevyznali v tom, „kdo je hodný a kdo zlý“, kdo je nová, kdo stará strana, moc tomu nerozuměli, takže to nakonec oběma stranám vyneslo pouhá čtyři křesla, oproti jedenácti v roce 2006. Určitou roli sehrál i neúspěch zelených a objev úplně nové pravicové strany – TOP 09. Když si ale poskládáme dohromady všechny mandáty, tak obrázek voličů je stejný. Jen Volba pro město přešla plynule ze středopravého postu na levici, aniž je jasné, zda si to její voliči ve volbách 2010 přáli.

 

Jihočeši 2012 se řadí kam?

My jsme zcela určitě pravý střed.

 

Jak se Jihočeši 2012 chtějí dál vyvíjet?

Preferujeme komunální volby, rádi bychom se uchytili na politické mapě celých jižních Čech na delší dobu. Proto chceme kandidovat na co nejvíce místech, mezi něž patří i Písek – tady by asi šlo o jakousi transformaci kandidátky SNK-ED, doplněnou o další kandidáty. Jednáme o možné spolupráci se STAN (Starostové a nezávislí). Ti jsou sice na celostátní úrovni v koalici s TOP 09, ale v regionech, na komunální úrovni, mohou uzavírat jakékoliv koalice.

 

Vy osobně jste v Písku v minulosti získával značné procento preferenčních hlasů – jaké jsou vaše politické plány?

Osobně se domnívám, že moje éra v komunální politice zřejmě skončila, rád bych ale přispěl ke kultivaci prostředí, k tomu, aby Písek vedli lidé uvážliví. Proto zvažuji, že bych třeba z posledního místa případnou kandidátku Jihočechů podpořil – pokud se ji tedy podaří sestavit.

 

O tom, že byste se mohl stát lídrem, neuvažujete?

Určitě ne. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky… A musel by se stát zázrak, že by třeba voličská podpora opravdu byla výrazná i na tom posledním místě, abych začal znovu uvažovat o návratu do místní politiky. Ale myslím si, že za těch šestnáct let v komunální politice mám spoustu zkušeností, a kdyby byl někdo ochoten naslouchat, tak určitě jsem ochoten přispět radou, protože přece jen spoustu věcí pamatuji… :-).

 

A co vaše případná politická budoucnost na krajské úrovni?

To je zatím strašně daleko. Účastníme se aktivně práce v krajském zastupitelstvu – dostali jsme asi 28 tisíc hlasů a volili nás lidi ne na základě nějaké stranické příslušnosti, ale protože s námi měli osobní dobrou zkušenost, což je závazek.

 

A ještě vyšší úroveň? Senátní volby?

Ne, nechystám se kandidovat ani do sněmovny, ani do senátu. Vydal jsem se teď na profesní cestu, což v mém věku samozřejmě není jednoduché. Snažím se něco naučit v právnickém řemesle. A on se ten život nedá měnit ze dne na den mnohokrát.

 

Pracovně teď působíte na Liberecku, chystáte se vrátit do Písku?

Časem o tom uvažuji , ale práce je tam zatím na to, abych se učil, dost.

Táhli jsme za jeden provaz

Zkuste chvíli zavzpomínat na éru starostování – co považujete za největší úspěch, co byste z dnešního pohledu dělal jinak?

Za největší výhru považuji tehdejší mimořádně šťastnou sestavu zastupitelstva v několika volebních obdobích za sebou. Lidi táhli za jeden provaz a byla tu jasná vize. Ono to, pravda, bylo trošku jednodušší, protože město bylo poměrně rozbité, zdevastované, se špatnou infrastrukturou, takže se dobře vědělo, „co se má dělat“. Obnova infrastruktury a nastavení pravidel pro další život města obecně. Samozřejmě za tolik let a při tolika akcích byla spousta dílčích úspěchů, ale i neúspěchů. Vzniklo asi pět nových ucelených městských částí, stavěly se sítě, nové rodinné domky, v mnoha věcech jsme byli první v republice, kteří zkoušeli nové cesty a nová řešení. Je to vidět i na tom, že se ve městě nesnížil počet obyvatel, jako v mnoha městech stejné velikosti. Na začátku 90. let jsme se na žebříčcích kvality života ocitali tak na 50., 60. místě ze 74 hodnocených okresních měst, a nakonec jsme se dostali až na první. Obrovským úspěchem v dalším období samozřejmě bylo to, jak se město vyrovnalo s následky povodní 2002.

 

Po vás nastoupil v roce 2006 starosta Sládek…

To nástupnictví jako celek (nejde jen o pana starostu Sládka) mne dodnes trochu trápí, i když nevím, jak to tehdy šlo udělat lépe. Každopádně následné období se nám – teď myslím tehdejší koalici ODS a Volby pro město moc nepovedlo. Jenže starosta není král ani majitel firmy a své nástupce si většinou vybrat nemůžete. Tehdy tu najednou bylo v zastupitelstvu a hlavně v radě namícháno více ambiciózních osobností, které se ale mezi sebou nedokázaly dohodnout .

 

Jak hodnotíte současné vedení města?

Přiznám se, že se současnou politickou reprezentací příliš dobře nevycházím a z jejich strany zájem o nějakou kontinuitu a spoluprácive veřejné správě se mnou nebyl žádný. Přitom jejich orientace v problematice nebyla rovněž žádná a často jen chtěli dělat věci opačně, než se dělaly dříve. Při převzetí radnice se projevily dost jednoznačné tendence ke zpochybnění a převrácení úplně všeho, co tu bylo předtím. To by bylo normální po nějaké revoluci, nepřátelském puči a podobně, ale to se tady přece snad neodehrálo! Město neexistuje od voleb k volbám, ale permanentně, proto tu musí být kontinuita a respekt k tomu, co udělali ti přede mnou. Tady si člověk neurčuje své nástupce – to určují voliči. Určitě je třeba napravovat věci, které nefungují nebo nejsou podle nových vítězů v pořádku, ale neměla by to být snaha destrukční.

 

Co konkrétně byste vytknul?

Podle mne jde v komunální politice především o dohodu s občany na rozvojových záměrech a vizi města a cílevědomost a sledování jednotné myšlenky při prosazování těchto záměrů, takový“ tah na branku“, jak se říká ve sportu, což myslím dnešní politické reprezentaci města chybí. Je nutné stanovit si důležité úkoly a jít za nimi, aby se splnily. Tady ale neexistuje žádná vize a strategie města, je tu nesoustředěnost na nějaké vážné cíle, každý den se vynoří nějaký problém, který se nedořeší, ale za pár dnů ho vystřídá jiný problém. Jednou jsou to krokodýli, podruhé knihovna, pak parkovací dům nebo kasárna, bazén, nový územní plán… Nikdo ale není schopen formulovat cestu, která by byla veřejnosti srozumitelná a která by byla obecně přijatelná a stanovit postupové kroky, jak dojít k cíli. Zcela pozdě nové vedení zjišťuje, že jsou tu vážné problémy, se kterými se nikdo nezabýval , nikdo je nepředpokládal a nikdo pro ně nemá řešení. Třeba vysidlování institucí z centra obchodní akademie, ZUŠ. Na tyhle větší problémy nemá vedení recept, tak zase hovoří jako o všech problémech v obecné podobě, že musí být k problému besedy a studie, které však nic neřeší.

 

Můžete v posledním období aspoň něco pochválit?

Je třeba ocenit, že nové vedení poměrně razantně zvýšilo transparentnost jednání města pro veřejnost, zveřejňování materiálů pro rozhodování, poměrně silná stránka je i podpora místní kultury, ale v rozvojových projektech a systémových řešeních problémů, kromě jiného třeba v nějakém uceleném systému podpory sportu, chybí ten tah na branku. Etický kodex nebo televizní vysílání se nepovedly, ale třeba dostupnost materiálů pro radu a zastupitelstvo je výborná. Strašně moc se podle mne projevuje, že rozhodující postavy místní politiky jsou mladšího věku, velmi ambiciózní a impulsivní. A navíc mezi sebou výrazně soupeří. Jaksi usazovat by je měli ti starší, tady tu roli „starších“ mohli sehrát oba místostarostové za VPM, ale nestalo se tak. Mrzí mne, že třeba místostarosta Bubník tu kontinuálnost rozvoje města nebyl schopen udržet.

 

Jak hodnotíte činnost opozice?

Osobně se snažím pracovat v majetkové komisi a v kontrolním výboru. V majetkové komisi jsem přispěl k určité kontinuitě a hledání řešení některých problémů, navzdory výrazné snaze současného vedení všechno zpochybňovat. Pokud jde o opozici v zastupitelstvu, myslím, že je aktivní, ale stáhla se po tom prvním vážném střetu, kdy se pokoušela prosazovat velké věci a z druhé koaliční strany byl strach, aby náhodou opozice moc nevynikla, tak se všechny velké věci zadržovaly a dusily…

 

Co máte konkrétně na mysli?

V dubnu, květnu 2011 jsme prosazovali, aby volné prostředky, které má město na kontě, tehdy v objemu asi 350 milionů korun, byly v tomto volebním období investovány. Už jen proto, že je krize a kdyby se ty prostředky ve městě rychle„otočily“, mělo by to kladný vliv na rozvoj místního podnikání a zaměstnanost. To byl zásadní střet. Navrhovali jsme rozdělení těchto prostředků tak, aby se z nich dal postavit jak velký parkovací dům v centru, tak i nový plavecký bazén i nová sportovní hala. Koalice to ale za žádnou cenu nechtěla, nechala prostředky dlouhodobě umrtvené. A tenhle střet byl tak velký, že hrozil rozpad zastupitelstva. Pak to přerostlo do různých přestřelek o různá pochybení, jeden z vyjednavačů vše pouštěl průběžně do médií… Tehdy jsme se raději z obavy před úplným rozpadem samosprávy v Písku v tomto volebním období stáhli a zkoušíme prosazovat menší věci.

Obecní socialismus ne!

Máte ale vůbec nějaké úspěchy?

Například rozšíření mateřské školky na Logrech, které prosadila předsedkyně našeho klubu paní Vanžurová, přestože ve vedení města s tím souhlas nebyl, další věc bylo zřízení kulturního a sportovního fondu z peněz vybraných za Sazku a hrací automaty, což je mezi 11 až 16 miliony korun, z nichž aspoň půlka je podle námi prosazeného návrhu věnována na kulturní, sportovní, školské a sociální projekty. Další věc jsou teď problémy kolem Plaváčka. Je v tom mimo jiné značná neúcta nebo nevychovanost,možná i odpor k podnikatelům, protože jestliže tady někdo dvacet let budoval a provozoval plaveckou školu, tak ho ze dne na den odepsat s představou, že když to bude dělat město, tak to přinese nějaký zázračný příjem… To je nesmysl – rozvrátí se zavedená struktura plavecké školy a přínos bude možná nějakých 50 tisíc ročně, možná to bude ztráta.

 

Městské služby teď vyvíjejí kromě plavecké školy různé aktivity – například pohřební službu, autoservis…

Nojo, takový obecní socialismus – ale jestliže by vznikal v resortech, kde soukromý sektor vykazuje nějaké vážné vady, tak je to úplně v pořádku, ale pokud jde o věci, které v pořádku fungují, tak je nesmysl, aby si to na sebe bralo město…

Krajské priority?

Zastavme se ještě u krajských priorit Jihočechů 2012. Nejdiskutovanější problém v poslední době: dotace z ČEZu za souhlas kraje s dostavbou Temelína – bylo rozvíření této otázky spojeno s odmítnutím grantu pro písecký filmový festival?.

Já především vyčítám vedení radnice, že se filmový festival Nad řekou nepokusili intenzivněji podpořit a zachránit. To byla akce se skutečně celorepublikovým potenciálem. Bohužel převážila určitá závist a příliš velké přesvědčení, že lokální ambice jsou nejdůležitější a že se nemohou srovnat s celostátními akcemi, které podle téhle nesmyslné představy pouze kradou peníze místní kultuře… Trochu podobné to bylo s Tourpropagem, tomu jsem taky moc nerozuměl…

 

A jak tedy dopadá boj za zprůhlednění dotací od ČEZu?

Jde o zásadní problém – že výdaje na propagaci ČEZu jsou tajné. To je jak z Járy Cimrmana. A existuje významné podezření, že ty peníze mohou sloužit ne snad přímo na korupci, ale určitě na politickou propagaci. Ukázalo se to minimálně u dvou sebepropagačních akcí pana hejtmana, jedna z nich se jmenovala „Usmívej se na turisty“ – takže se ze všech plakátů usmíval pan hejtman – asi za tři kiliony korun… Nevím, co to jižním Čechám přineslo. Podobné to bylo u akce Jihočeský patriot, kde rozdával přilby lyžařům a cyklistům a pak se fotil u fotbalových branek… Další akce zavánějí tím, že ne všechny peníze se dostanou tam, kam byly určeny – to jsou příspěvky mladému fotbalu a mladému hokeji. Ovšem ten seznam samotný nikdo nezná, přestože jde o peníze bezesporu veřejné, na základě smlouvy mezi krajem a ČEZem.

 

Jak dopadla snaha Jihočechů o zprůhlednění těchto dotací?

Dosáhli jsme úspěchu, bohužel jen částečného – od roku 2014 bude zveřejňováno, kam peníze půjdou, ale těch 400 milionů, rozdaných od roku 2009, se zpětně zveřejňovat nebudou a nejde ani zpětně zkontrolovat, zda vůbec byly poskytnuty a na co.

 

Šlo něco z těch peněz do Písku?

Vím o dvou případech – půldruhým milionem byl podpořen festival Nad řekou a půlmilionem hokejbalové mistrovství světa juniorů. Další milion a půl měl dostat opět festival Nad řekou, který se už pak ale neuskutečnil a vedení města bohužel nijak nezajistilo, aby se ty peníze dostaly do Písku na něco jiného. Deklarovali jsme ale i další věc – že se kraj měl snažit výměnou za souhlas k Temelínu dosáhnout dokončení výstavby D3 a R4. Což vyčítám i vedení našeho města. Způsoby, jak by to šlo provést, známé jsou – například státní obligace výlučně na dostavbu R4. Bylo by také možné zvýšit pravděpodobnost, že se místní firmy dostanou k zakázkám kolem JETE – o tom všem by se mělo intenzivně jednat a tlačit na stát. Aby to zase nedopadlo jako řed 25 lety, kdy Temelín byl stavěn se sliby, že Jihočeši budou mít levnější elektřinu, a nakonec ji měli ještě dražší než jinde.

 

Nelitujete, že jste kvůli volbám odešel z místa ředitele krajského úřadu?

Vůbec. Už předtím tam bylo spousta problémů, vyplývajících z velké koalice ODS-ČSSD, a teď je to podle mne ještě mnohem horší. Vše běží jakýmsi samospádem, nikdo nevymýšlí nové rozvojové projekty, z krajského úřadu se stal obrovský nevýkonný moloch.

Akvapark, Sladovna, budoucnost?

Vraťme se ještě k místním problémům. Váš názor na řešení plaveckého bazénu?

Starosta Veselý jmenoval na jaře 2011 komisi z odborníků a ze zástupců politických stran. Ta došla k závěru, že umístění nového bazénu je věc ryze odborná a musí pro ni být připraveny podklady geologické, dopravní, vlastnické… – bylo to asi osm kritérií, která měla být vyhodnocena pro několik potenciálních míst a potom teprve vybrat nejlepší řešení. Rozsah a konkrétní podoba měla být poté diskutována s veřejností. Tenhle závěr komise ale nezaručoval dokončení projektu v tomto volebním období, a tedy tu slávu a stříhání pásky. Takže když to pak přišlo na jednání zastupitelstva, tak pan starosta s panem Bočkem zmanipulovali koalici k překotnému rozhodnutí, že je třeba bazén zrekonstruovat na stávajícím místě. Což jsem vůbec nechápal, protože před volbami byla sociální demokracie naopak proti tomuto umístění bazénu. A teď to jde tak pomalu zřejmě proto, že se projevuje určitá neschopnost unést porážku v místním referendu. Myslím, že roli musí sehrát odborná hlediska, ale je třeba to rozhodnout a přitom samozřejmě obhájit před veřejností.

 

Ve Sladovně jste byl od začátku ve správní radě…

Odstoupil jsem velmi krátce po roce 2006, když jsme se na jednání neshodli, jak naložit s první ředitelkou, paní Fenclovou. Zbytek správní rady vymýšlel důvod, jak ji odvolat. Můj názor byl, že v manažerské oblasti problémy měla, ale po stránce umělecké byla fundovaná – takže jsem prosazoval, aby zůstala jako umělecká ředitelka. Stejný názor měla paní Mašíková z muzea, a tak jsme kvůli tomu nakonec oba odstoupili. To, co se tam dělo potom, komentovat vůbec nechci.

 

Jak se vám líbí směřování Sladovny teď, pod vedením Terezy Dobiášové?

Zdá se mi, že nová ředitelka má velmi zajímavé nápady, ale zatím to ještě není úplně ono, představoval jsem si, že Sladovna bude turistickým magnetem, který sem přitáhne návštěvníky… Ale po pravdě, v poslední době to podrobně nesleduju.

 

Jak byste si představoval budoucnost Písku?

Aby se v příštích volbách podařilo voličům nakombinovat tým, který by dokázal táhnout za jeden provaz, dokázal společně s občany nastínit nějaký vývoj. Každopádně to nevidím pesimisticky, město má dobrý základ, který spočívá mimo jiné ve stabilitě názorů voličů, myslím, že je i dobře infrastrukturně uspořádáno, a až nastane kombinace lepší vůle a větší schopnosti si naslouchat a více spolupracovat ku prospěchu města, tak se dá navázat na vývoj do roku 2006 – ale i na vše dobré po roce 2006.

 

Myslíte, že je v Písku ještě kde brát nové osobnosti?

Určitě. Musí to být nová generace. Ta, která začínala po roce 1990, je už vyčerpaná a nemá asi moc naději uskutečnit další část strategických vizí města. To je zase práce na tři až čtyři volební období. Ale je dobré udržet nějakou tu zmíněnou kontinuitu. Pravda je, že dřív tolik nejschopnějších mladých lidí neutíkalo do velkých měst. Nicméně jsou tu skupiny, které se aktivně projevují, vypadají rozumně a mají dost sil – například skupina kolem referenda k bazénu. Tím neříkám, že by to měli být jen mladí – obecně bych si představoval kombinaci těch mladších u kormidla, kteří ale jsou určitým způsobem jištěni a brzděni těmi staršími se zkušenostmi. To se tu teď nevede. Zásadou pro úspěch komunálního politika je udržet svůj názor, sice jej třeba modifikovat, ale táhnout myšlenku k její realizaci třeba i při momentální ztrátě popularity.