Přihlášení

Lesovna za 20 milionů je zkolaudována

5. 2. 2011 | Magdalena Myslivcová | Diskuze (9) | Věci veřejné

Foto Lesovna Písek - redakce Písecký svět

Jak informuje tisková zpráva města Písku, podařilo se v úterý 1.února 2011 konečně získat „kolaudační souhlas pro stavbu Lesovny na Flekačkách. Tato stavba, která mnohým návštěvníkům připomíná skládačku ze sirek, je návrhem architekta a urbanisty Prof. Arch. Martina Rajniše. V budoucnu by tuto stavbu, kde bude fungovat enviromentální informační centrum a kanceláře Lesů města Písku, měl obklopovat lesopark. Samotná stavba Lesovny stojí na betonových patkách, a tak pod ní může proudit vzduch, který v létě zůstává chladný a systémem průduchů ho lze prohánět jako přirozenou ventilaci. Přední část Lesovny je sestavena z přesně očíslovaných hranolů a latí. Dřevo, které zde bylo použito, pochází z modřínu, jedle a smrku.“

Výběrové řízení na architektonický návrh výstavby nové lesní správy s informačním centrem na „Flekačkách“ proběhlo na počátku roku 2006. Zvítězil projekt renomované pražské architektonické kanceláře e-MRAK s.r.o. prof. Martina Rajniše. Podle vlastní charakteristiky „ je e-MRAK studio tvořené skupinou architektů intenzivně hledajících nové cesty. Stavíme 2-5 domů ročně. Hodně pracujeme, často cestujeme, někdy učíme. Naše stavby by se měly líbit každému, jsou většinou z přírodních materiálů, prolínají se s přírodou a hledají v ní pravidla jak vytvořit prostředí, které je pro lidi přirozené. Čas od času si stavíme i experimentální stavby pro potěšení všech. Některé z nich vybočují ze stavebního zákona a o tom vedeme diskuze s úřady.“ (www.e-mrak.cz)

Snahou autorů bylo koncipovat stavbu tak, aby se přirozeně začlenila do krajiny a stala se její součástí. Jako stavební materiál mělo být využito také dřevo z píseckých lesů. Stavbu podobného rázu autoři navrhli v roce 2009 pro Ubytovací a vzdělávací centrum Lesů ČR v Bedřichově.

Průběh stavby písecké Lesovny provázela řada změn, projekt byl s ohledem na finanční omezení okrajován a termíny prodlužovány. Dodavatel stavby firma Kočí a.s. charakterizoval výstavbu v srpnu 2010 takto: „My, KOČÍ a.s., i Leko jsme si na stavbě prošli zkouškou ohněm – nebo lépe řečeno deštěm. „Zdržela nás mimořádně dlouhá zima a vytrvalé jarní srážky. Za mokra se dřevostavba montovat nedá. Proto jsme museli požádat město Písek o prodloužení termínu dokončení z července na polovinu září. Teď už stíháme,“ ujišťuje náš stavitel František Mašek. Zkoušku pro nás dodavatele znamenala i náročná a velmi nezvyklá dřevěná konstrukce. „Bylo to strašně složitý, hlavně na začátku,“ líčí Radek Bláha s tím, že si on i jeho kolegové museli zvykat na jinou dokumentaci než obvykle, vymýšlet řešení nejrůznějších prvků, hledat nové postupy. „Je to stavba o detailech,“ doplňuje ho náš stavitel Mašek, „samý spoj, každý roh či průnik je složitý, a to jak na dílenskou dokumentaci, tak na samotnou výrobu.“ Pro příklad uvádí právě řešenou elektroinstalaci. Protože se nejedná o klasickou dřevostavbu, v níž je konstrukční systém schovaný a mezi konstrukcí a obkladem je prostor pro rozvody, zde je nosná konstrukce přiznaná a pohledová, tudíž není prostor na vedení instalací. „Vedeme je proto buď podlahou nebo stropem, a když se musíme někam dostat dřevěným prvkem, tak do něj vrtáme dutinu,“ popisuje stavitel.“ (www.koci.eu).

Ačkoli byla Lesovna narychlo slavnostně otevřena již týden před komunálními volbami v říjnu 2010, provázely její start do života těžkosti. 20. ledna 2011 vydal jednatel společnosti Lesy města Písku s.r.o. Ing. Václav Zámečník v reakci na zprávu v Blesku z 12.1.2011 pod titulem „Lesovna za 20 milionů je prázdná a chátrá“ tuto tiskovou zprávu: „ Město Písek je investorem stavby pod názvem Lesovna na Flekačkách v Písku. V současné době není tato stavba kolaudována, přestože se tak mělo stát již v roce 2010. Stavební společnost dokončuje stavbu tohoto objektu a zároveň odstraňuje vady a nedodělky bránící jejímu předání a užívání. Vyskytly se vady spojené s některými konstrukcemi a s atypičností stavby navrženou architektem Rajnišem. Vybavení kanceláří a ostatních prostor se vyrábí s tím, že stavba bude užívána ke svému účelu na jaře 2011. Objekt budou užívat Lesy města Písku s.r.o. nejen pro činnost administrativní, ale i jako informační středisko společnosti. Infocentrum bude seznamovat občany o dění v Píseckých horách, v lese a jeho okolí.“

„Podle zhotovitele Radka Kočího se architektonický záměr a umístění stavby v krajině povedl. Druhý pohled na stavbu už prý je ten technický, praktický. Domnívá se, že budoucnost bude složitější než u staveb realizovaných klasicky. „Stavba je sice krásná a útulná, ale také velmi náročná na údržbu a životnost takovéto stavby bude také pravděpodobně kratší, než stavby klasické. Při pohledu na Lesovnu mě asi jako první napadne těch několik tisíc šroubků, které drží toto dílo pohromadě, ale které bude muset někdo pravidelně dotahovat. Celkový názor na stavbu bude asi odlišný u návštěvníka stavby nebo kolemjdoucího, a uživatele, který tyto povinnosti bude muset chtě nechtě plnit," říká ředitel Radek Kočí.“ (www.koci.eu).

Písecká veřejnost o Lesovně vášnivně diskutuje. Vždyť vznikla na jednom z nejmalebnějších míst na úpatí Písecký hor, přímo na jedné z neoblíbenějších vycházkových tras. Přijmou Písečáci Lesovnu za svou? Na besedě s architektem Petrem Leškem v písecké Městské knihovně 28. ledna 2011 nemohlo toto téma chybět. Petr Lešek o autorovi projektu říká: „Pan Reiniš je kontroverzní osoba. Všechny jeho stavby provázejí peripetie, ale tím nemyslím, že to je špatně. Prostě takový je a díky tomu vzniká řada dobrý věcí. Lesovna je určitě kvalitní stavba a přispívá k variabilitě věcí, které se postaví. Jestli je o něco dražší, než by měla být, a jestli funguje o něco hůř, než se očekávalo, tak bohužel. Reiniš patří mezi ty, co tvrdí, že jdou na hranici experimentu. Jeho touha byla nepoužívat základy, potom mu odlítla věž v Chrudimi. Na to on řekl: „To je super, my ty přírodní živly porazíme“ a udělal tu věž znovu, ale už tam dal normální základy. Jeho život je různorodý, postavil i nákupní centra a podobně. Ale ukazuje nějaký směr, který mně osobně sice nekonvenuje, ale myslím si, že je dobré ho ukazovat. Těch pár domů za to stojí, i když jsou pak třeba horší k užívání.“

Související články:
 
Je v Písku kvalitní soudobá architektura?
Jak stavět kvalitní a provozně úsporné budovy

Proti lesovně u Písku lidé protestují, je moc luxusní - Reportáž TN.CZ

0
0

Diskuze k článku +

6. 2. 2011 (20:54)  –  občan

0
0

Lesovna ne za 20 000 000,ale už nyní za 30 000 000 a to ještě není konec Pište občanům pravdu

Odpovědět

6. 2. 2011 (21:38)  –  Josef Kovařík

0
0

Je škoda, že tuto informaci podává anonym a je škoda, že jde o informaci neověřitelnou.

Odpovědět

6. 2. 2011 (23:46)  –  Luděk Blaha

0
0

Jakkoli mi přijde celková koncepce stavby zajímavá a hodná drobné zacházky při cestě k Bábě Lišků, nemohu se zbavit intenzivního pocitu, že se mělo podařit sehnat i ten poslední jednadvacátý milion na žaluzie i v horní třetině šikminy. Přijde mi to, jako když dáma vyrazí do společnosti v natáčkách a pak působí dojmem značné nedodělanosti.
Docela jsem zvědav na, doufám, předpokládaný efekt právě oněch různě natočených žaluzií a taky jestli je ukotvení celé stavby odolné proti jejímu ujíždění ze svahu.

Odpovědět

7. 2. 2011 (11:19)  –  v.

0
0

Ta stavba je naprosto šílená !!(zasezení do okolní krajiny, celkové pojetí i funkčnost a technické nedostatky). Projektant i osoby, které podepisovaly smlouvu s projektantem (předpokládám na základě zadání) by měly být volány k zodpovědnosti. Kolik stál projekt? Jaké bylo zadání? Kdyby lesovna byla například na Křižatkách, kolik by město ušetřilo – minimálně 15 miliónů?

Odpovědět

7. 2. 2011 (11:24)  –  Magdalena Myslivcová

0
0

Na naši žádost se k výši nákladů vyjádřil kompetentní pracovník odobru RIMM Města Písek, Ing. Petr Matoušek: "Stavba lesovny Flekačky stála dle platné smlouvy o dílo 19.798.293,- Kč bez DPH. Cena s DPH je 23.710.877,- Kč. Jelikož je stavba pronajata dál společnosti Lesy města Písku k ekonomické činnosti, uplatňuje město Písek na této stavbě odpočet DPH. Proto se uváděla cena stavby do 20 mil. Kč."

Odpovědět

7. 2. 2011 (17:04)  –  Petr Lešek

0
0

Jsem velmi rád, že se o stavbě diskutuje.
Martin Rajniš patří k nejlepším architektům u nás. Některé ze staveb na nichž se podílel (např. obchodní dům Máj v Praze na Národní třídě) jsou již i vyhlášené kulturní památky ceněné odbornou veřejností. Jsem rád, že dostal zakázku v Písku. Nakolik peripetie během výstavby ovlivnili výsledek nedokážu posoudit. Nicméně doufám, že i stavební firma je spokojená, že nestavěla další "běžný" dům jak na běžícím pásu.
Velmi mne bude zajímat samotný provoz, protože zpětné vazby od provozovatele se nám architektům často nedostává. A u staveb, které usilují o úspornost, jako v případě Lesovny, je to dvojnásob zajímavé.
Doufám, že provozovatel bude mít o dům, který získal, zájem a dokáže jeho potenciál využít. U nezajímavé průměrné stavby se lecos odpustí, u staveb výjimečných jsou i očekávání daleko vyšší a tak je to správně.

Odpovědět

8. 2. 2011 (01:23)  –  Jaroslav Malý

0
0

Pana architekta Rajniše obdivuji především pro jeho snahu o hledání nových možností a forem v architetuře. Je snadné a především pohodlné ustrnout na klišé, kterého je v našem okolí tolik. Proto mu patří mé uznání, když vidím, že jeho stavby klišé nejsou a jeho tvorba nesklouzává k ověřeným schématům, jak se to u architektů někdy méně záměrně, jindy zcela programově stává. Samotné dřevem vonící lesovně budu držet palce, aby se její životnost nezkrátila na pouhých pár let. Jako architekt a zároveň i člověk, který má ke dřevu blízko vím, že vystavení tohoto materiálu přímému vlivu podnebí je problematické, použití nechráněných subtilních dřevěných konstrukcí v exteriéru (byť modřínových), pak velice odvážné. Věřím, že stavba neunikne oku našich architektonických periodik a jistě ani oku porotců Grand Prix. Jak toho můžeme být svědky u Logistického centra Písek u Hřebčince, ani mnohá ocenění a pozornost médií ale stavbu ochránit nedokážou.

Odpovědět

8. 2. 2011 (14:08)  –  v.

0
0

Nezlobte se, ale hledání nových forem a možností přece musí jít ruku v ruce s uživatelským komfortem a funkčností stavby – zejména u lesovny. Mé uznání tedy vůbec nemá, když se podívám na skleněné stropy místností, kde se bude usazovat listí, když vidím, jak budou modřínové latě pracovat a praskat. A usazení stavby do krajiny – hrůza.

Odpovědět

25. 2. 2011 (12:10)  –  Petr Lešek

0
0

Přikládám odkaz na autorskou zprávu ze Studie.
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=26&action=show&id=2796&comments=show

Bohužel neznám názor architekta po stavbě. Docela by mne zajímal.

Bude někdy den otevřených dveří s komentovanou prohlídkou objektu?

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.