Písecký svět

Komunisté na krajské radnici?

Jak už jsme i na Píseckém světě reflektovali, jihočeskou krajskou radní pro školství a kulturu se stala členka KSČM Vítězslava Baborová (nám starším ne náhodou evokuje komunistický seriál o hodném Bavorovi na komunistické radnici...).

Stovky lidí v sobotu 17. listopadu uposlechly výzvy studentské iniciativy „Nedovolme komunistům návrat k moci" a přišly protestovat na českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. Studenty přišel podpořit i rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. „Ta situace je úplně stejná, jako před 23 lety a komunistická strana je zločinecká strana. Budeme vám pomáhat, dokud nevyhrajeme tenhleten souboj,“ řekl rozvášněnému davu Grubhoffer. „Neprotestujeme proti výsledku demokratických voleb, ale proti koalici, pro kterou se hejtman Zimola rozhodl,“ vysvětlil organizátor akce, student třeboňského gymnázia Dominik Hořejší.

Jenže výsledkem krajských voleb JE právě nepopiratelné vítězství LEVICE. Takže staronový hejtman Zimola se vlastně zachoval nejtransparentněji, jak mohl. A volič si bude muset zvyknout, že pokud jsme komunisty nezakázali včas, tedy hned v 90. letech, tak se prostě stali součástí politické scény. A když je dostatečné množství voličů podporuje, tedy nám budou zřejmě i vládnout. I těm třem pětinám lidí, kteří se k volbám neobtěžovali přijít.

Rozsévači a rozfoukávači? Konec kmotrů?

Protestní petici, kterou inicioval 35letý středoškolský učitel Martin Rosocha z Třeboně, podpořilo i několik jihočeských osobností – kromě rektora Jihočeské univerzity třeba kurátor Domu umění Michal Škoda, poslanec za TOP 09 Zdeněk Bezecný a nově zvolený senátor a ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták – „Prohlášení komunistů, že je třeba posvítit si na soukromé a církevní školy a pomocí legislativy je okleštit, je nanejvýše varující,“ uvádí na svém webu.

Jiří Zimola a Vítězslava Baborová v médiích ostře kontrují: “Sami vykřikují slova o demokracii a přitom se tak nechovají. Ať mne nechají, abych ukázala co umím, pak mohou případně kritizovat!“ (Baborová pro parlamentnilisty.cz). Baborová i Zimola opakovaně tvrdí, že nejde o akci studentů, ale že jsou „k podobným akcím zneužívání“ (Baborová pro Deník) „Považuju to za mediální hru pravice, kterou reaguje na současnou tak trochu společenskou hysterii. Určitě nikomu nehrozí, že mu bude někdo určovat, co a jak má ve škole učit.“ (Zimola, ParlamentniListy.cz). "Jsou řízení, očkovaní a celé to rozfoukává někdo jiný." (Zimola, tyden.cz). Podle něj „rozhodně školství v Jihočeském kraji nezamíří výrazně doleva“. Inu – budeme pozorně sledovat. Nic jiného nám asi nezbude.

Možná měl Zimola dost rad a tlaku z Hluboké (Na Hlubokou "k Hubertovi" se, jak známo, po minulých volbách jezdíval radit s "Knížetem“ Pavlem Dlouhým), možná chtěl „pravičákům“, včetně svého bývalého ředitele úřadu Luboše Průši, dát zlomyslně za uši. Možná si „jen“ zcela pragmaticky uvědomil, že pokud půjde dál s pravicí, bude určitě posílení komunistů na úkor ČSSD příště ještě zřetelnější. Proč ale nabídl komunistům zrovna školství, není jaksi obecně známo. Asi se chtěl zas jednou dostat do prime-titulků... :-).

Každopádně jsou teď karty rozdány mnohem čistěji a jasněji. O to lépe se bude rozhodovat v dalších volbách – tedy těm, kteří k nim půjdou... A kdo k nim nechodí, ten podle mne morální právo na svobodné kritizování „těch u koryta“ nemá. Pokud tedy nemá v záloze nějaký radikálně lepší společenský systém, o kterém následně přesvědčí třeba právě tu mlčící většinu...

Vždyť jsme si je zvolili...

Odbornou historickou reflexi mnohem hlubší by si konečně zasloužila obecná otázka role komunistů v naší historii. Zatím, jak přiznávají i renomovaní pravicoví historici, k tomu nedošlo. A tak pořád přemýšlíme, jak je vůbec možné, že si Češi svůj osud po válce (KSČ vyhrála demokratické volby v r.1946) sami zvolili? Co způsobilo, že si hromadně a skoro bez protestů nechali vše vzít, včetně základních práv? Tohle jsem nikdy nedokázala pochopit...

Jenže když se dnes podíváme na ty naše vládní a parlamentní úděsnosti, které se pořád dokola dějí, tak jak to vysvětlit? Vždyť jsme si je svobodně zvolili... „Kdo? Já ne!“ - ozve se často polemická odpověď. Jenže většině to prostě nevadí. Fakt! Většina má jiné priority. Většina nechodí k volbám. Většina nic nahlas nekritizuje... Co si myslí většina, nikdo neví. A tak považuji za nejpodstatnější výzvu jednoho z podporovatelů petice, Michala Škody (kurátor Domu umění v ČB): „Doufám, že tenhle výsledek je výzva pro lidi, jak do budoucna přistupovat k volbám.“ (MF Dnes)

Karty rozdal demokratický volič

Jakou vládu si národ zaslouží, takovou má. A platí to samozřejmě i v krajském měřítku. Levicová koalice je vyjádřením naprosto svobodné vůle většiny Jihočechů, kteří přišli k volbám. Každý občan tohoto kraje od 18 let výš měl šanci, právo, mohl svůj názor vyjádřit – PROČ to VĚTŠINA neudělala? Není pravda, že neměli na výběr, spektrum kandidujících subjektů bylo velmi široké, pokud se někdo probral listinami a programy, tak ho něco oslovit muselo. Jenže jsme líní, nemáme zájem o věci veřejné, pořád čekáme, že se o nás „někdo“ postará, že „to“ za nás někdo rozhodne...

Pravo-levé „široké“ koalice byly vždy terčem obrovských kritik. Není možné odlišné volební programy, odlišná filozofická a ideologická východiska spojit v kompromis, který by nezradil voliče z obou názorových skupin (můžeme samozřejmě rozvinout dlouhou diskusi o tom, že paradigma levice-pravice je v dnešní postmoderní době už nefunkční a nesmyslné, leč co dělat - pořád se používá...). Proč by tedy měla vadit levo-levá koalice? Mně osobně vůbec ne. Vím, že bych levici nevolila – z mnoha důvodů, není to jen nostalgická vzpomínka na dědečka, „který by se v hrobě obracel“, i když věc výchovy a rodinného zázemí je zřejmě velmi podstatná. Je to ale hlavně proto, že čtu jejich programy a prohlášení, že znám celostranické priority, a hlavně posuzuju, jak se ti zvolení poté chovají, co v parlamentu nakonec schvalují. U celostátních stran je právě tohle podstatné.

U regionálních seskupení zase většinou známe hlavní hybatele dost dobře, často i jejich spletité politické minulosti a motivace... Zase – pokud se aspoň trochu zajímám, co se kolem mne ve veřejném prostoru děje, mám určité indicie k rozhodování.

A hrozící komunistická smršť?

KSČ měla – a mohla – být zakázána, ale nebyla. Bohužel vhodný čas je už dávno pryč. Dnešní komunisti naštěstí nemají za zadkem ani SSSR, ani KGB, ani StB, ani Lidové milice, ani vedoucí úlohu ve státě ústavně zakotvenou. Tedy nemají moc šancí zachovat se stejně jako tehdejší KSČ. Že by měli jinou ideologii a cíle, tomu nevěří nikdo, kdo si otevře Haló noviny nebo web jejich „předvoje“ - www.ksm.cz. Což jim dát šanci, ať tedy chvíli vládnou? Zdá se, že je příliš mnoho voličů, podle nichž se zatím dostatečně historicky neznemožnili.

Z internetové diskuze: Pcháč Oset|17.11.2012: „...Mně se z toho, popravdě řečeno, zvedá kufr. Na druhou stranu, možná si tu KSČ(M) pěstujeme, abychom se měli na co vymlouvat. Obávám se, že už dávno za naše průsery nemůžou komunisti (leda ti malincí, mrňaví komouškové v nás). Jenže ono je vždycky tak lákavé ukázat, hele, za to můžou voni!!! Fail. Voni jsou my. A každý je nakonec vždy ve všem sám za sebe.“

Dnes jako v Listopadu?

Ne, chvíle těsně po demokratických volbách není podle mne ten pravý okamžik pro (každopádně rovněž legitimní) demonstrace a petice proti legitimním krokům právoplatných vítězů voleb. Lze tak samozřejmě jasně a hlasitě vyjádřit názor, protestovat, upozornit na možné nebezpečí, „zařadit se“, taky si udělat politickou reklamu, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Držet stávku proti postupu, se kterým sice hluboce nesouhlasím, leč je ve své podstatě demokratický? Ne, tady není na místě srovnání s listopadem 1989.

Tehdy (byla jsem na FF UK) jsme žádnou svobodu vyjadřování a právo na protest neměli ani náhodou. Báli jsme se, ve skrytu duše se většina z nás hodně bála, v prvních dnech okupační stávky skutečně nikdo nevěděl, zda jsou pravdivé „zaručené zvěsti“, že za Prahou čekají tanky a do Prahy jsou povolávány jednotky milice... Někteří studenti byli zděšenými rodiči odvoláni domů. Báli jsme se krvavých střetů. A bylo nám jasné, že pokud se „to“ (a možná jsme ani přesně nevěděli, co) nepovede, tak končíme se studiem, kariérou, že to postihne naše rodiny... Panovala atmosféra stísněná a zároveň monumentální. Jakmile se pak ukázalo, že „dělníci jdou s námi“, pak se začaly přidávat regiony – a bylo jasno a všechna obava zmizela, zbyl triumf a obrovská naděje... Vzpomíná se na to krásně – ale skutečně hluboká reflexe toho, co se doopravdy tehdy stalo, chybí. A hlavně chybí propojenost se současností...

Na závěr pár inspirací z různých zdrojů – pro ty, kdo chtějí dál přemýšlet či diskutovat.

Politoložka, prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ na blogu Aktuálně.cz:

„Demokracii neohrožuje ztráta paměti či volební propaganda KSČM. Demokracii ohrožuje korupce, klientelismus a cynický způsob protlačování prokorupčních zákonů ze strany současné vlády, který vede k sílícím protestním hlasům... To bychom měli řešit mnohem spíše, než jednu komunistickou radní na kraji."

Karel Havlíček Borovský, 26. 6. 1850 v časopise Slovan:

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. - Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného, než je člověk.“

Z VOLEBNÍHO PROGRAMU KSČM PRO JIŽNÍ ČECHY:

ŠKOLSTVÍ

Bezplatné školství a zvýšená pozornost učňovskému školství!
- přizpůsobení sítě středních škol a odborných učilišť trhu práce
- zachování systému speciálních škol v kraji
- zvýšení odpovědnosti kraje za kvalitu vzdělávání a její srovnatelnost
- rozšiřování možností zájmové činnosti mládeže a účasti v soutěžích a olympiádách

BEZPEČNOST OBČANŮ
Chceme právní stát a naši bezpečnost!
snižování kriminality dětí a mládeže budováním zábavných center
prohlubování a podporování drogové prevence
boj proti korupci
_____________________________________________________________________________

www.ksm.cz:

Komunistický svaz mládeže stojí na straně úsilí o revoluční překonání kapitalismu a o nastolení ekonomických a společenských podmínek pro budování socialismu, jako prvního stupně k vytvoření společnosti komunistické, jejíž vybudování je konečným cílem. Tuto snahu vyjadřuje název organizace, kde je pojem komunistický chápán jako označení vize budoucí, vysoce organizované beztřídní společnosti, kde je vláda nad lidmi vystřídána svobodnou správou věcí a řízením výrobních procesů, kde všestranný a svobodný rozvoj každého jednotlivce je základem pro svobodný rozvoj všech.

Tomáš KLUS:

„Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyry roky v prdeli!
…
Přes to všechno, co lid v tom kraji zažívá,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.

Tak si tu pomalu každý svůj život hnije,
z úcty k tradici ruka ruku myje,
upřímně řečeno, trochu teskno mi je,
že nám stačí DEMO-Demokracie.
…

Z internetové diskuze:

Stanislav Mikeska|17.11.2012: Naivně jsme vyměnili politickou nesvobodu za bankovni otrokářství, můžeme svobodně říkat co chceme, stejně to nikoho nezajímá. Máme banány a jsme jako opice, máme toaleťák, abychom se z toho všeho mohli pos...T.

Historik TOMÁŠ BURSÍK na www.ceskapozice.cz:

„Jsem přesvědčen, že u nás existuje strana, která se hlásí ke stejné komunistické totalitní a zločinecké ideologii jako komunisté před listopadem 1989. Stačí pozorně sledovat jejich deník Haló noviny či si přečíst projevy na sjezdech či ústředního výboru. (…) Je pozoruhodné, že jim na to třeba sociální demokraté skáčou. Jako by si neuvědomovali, že až komunisté dosáhnou svého, tak je jako už jednou v minulosti schramstnou. Byl bych značně obezřetný, a asi bych se s nimi ještě nebavil. Za těch víc než 40 let totálního zla a zničených lidských životů si to nezaslouží.

Ostatně, jsme jedinou bývalou komunistickou zemí, která se s komunisty nedokázala vyrovnat. Všude jinde, například v Polsku, se buď proměnili či transformovali do jiného levicového uskupení nebo se stali v rámci politického spektra naprosto marginální. Jen u nás stále existují v nezměněné podobě. Asi nikoli náhodou jezdí šéf KSČM Vojtěch Filip na návštěvy do Běloruska, kde se kamarádí s prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Pro potrestání zločinů komunismu se toho příliš neudělalo, bylo „souzeno“ jen několik pohraničníků a příslušníků StB. Těm největším hybatelům, komunistickým pohlavárům – lidem zodpovědným za celý ten marasmus – se až na výjimky podařilo potrestání uniknout.
Řada lidí má dojem, že už bylo o protikomunistické rezistenci, perzekuci a obětech řečeno dost. Tak tomu však není. Je třeba ještě mnoho věcí popsat.

...Ať je to dnes jakkoli nepříjemné a řada lidí zklamaná, není to jako tenkrát. Dnes totiž věci můžeme změnit. To není fráze, tu volbu má každý.

(http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/historik-tomas-bursik-opravdova-reflexe-komunisticke-minulosti-teprve-prijde)

Historik PŘEMYSL HOUDA na ceskapozice.cz:

Když Tomáš Bursík říká, že komunisté jsou stále stejní, a že by „nás“ chtěli uvrhnout kamsi nazpět, tak vychází ze zvláštního dualismu. Máme tady drtivou menšinu těch zlých (komunistů), ti chtějí neustále škodit dobré a čisté většině  – „nám“. (…) Ve skutečnosti je to idea podporující průměrnost a zbavení se zodpovědnosti. Vždyť přece komunismus, například ten normalizační, nestál na nějaké uvědomělé komunistické avantgardě, ale na poměrně loajální většině obyvatelstva, jež celému systému vytvářela základnu.

O komunismu se vede stejně jednostranný diskurz jako o tržním řádu, u něhož se mluví pouze o svobodě, občanských právech. Nemluví se už ale o tom, že jsou i nějací poražení tohoto systému (méně schopní, méně chytří, ti, kteří neměli štěstí), kteří jsou vnímáni jako „socky“, „nepřizpůsobiví“ – tito lidé jsou pak logickou zásobárnou pro obrození komunistické utopie, a to právě proto, že nemají zastání, protože tržní systém na ně nebere ohled. A obrozování utopických rovnostářských vizí bude jen sílit, jak se soudržnost naší společnosti bude dále rozpadat. V souvislosti s nynější ekonomickou krizí je poražených přitom stále více.

http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/reflexe-komunismu-nesmi-byt-chlacholivy-kyc

Buďte Občan 2.0

Jednou budem dál – písecká reflexe