Písecký svět

Německý umělec Gunter Demnig v roce 1992 přišel s jiným konceptem uctívání památek obětí holocaustu. Podobně jako kdysi německý kancléř Willy Brandt (před varšavským ghettem) doslova klekl na kolena a do dlažby před radnicí v Kolíně nad Rýnem vsadil první Stolperstein (kámen se jménem zmizelého obyvatele města). Dlažební kostky s mosazným povrchem, do kterého je vryto jméno konkrétní oběti nacismu, se začaly objevovat po celé Evropě. Od roku 2008 je najdete i na chodnících v České republice.

Projekt Kameny zmizelých, který se začíná rozjíždět i v Písku, naplňuje současnou představu o živé minulosti. S minulostí se potkáváme v každodenním životě, “klopýtáme “ o ni (z německého výrazu stolpern). Události druhé světové války v regionálním kontextu objevují studenti Střední zemědělské školy v Písku, kteří s pomocí hned několika institucí (Prácheňského muzea v Písku, Státního okresního archivu Písek, Městské knihovny Písek a Ústavu pro studium totalitních režimů) hledají zmizelé oběti nacistického režimu. Při práci v archivu studenti ve spolupráci s odborníky navrhli několik rodin a osob, před jejichž domy by případně kameny mohly být umístěny. O tom, jaké bádání mají studenti za sebou a o tom, co je ještě čeká, by studenti chtěli promluvit při představení celého projektu veřejnosti, které proběhne ve středu 23. 1. v Městské knihovně Písek od 17:30. Následovat bude tematická přednáška historika volyňského muzea Karla Skalického o dějinách židovského obyvatelstva prácheňského kraje.

Kameny zmizelých usilují o to, aby minulost nezmizela, aby se naopak více propisovala do přítomnosti. Cílem projektu je, aby se nejen naše děti a studenti, ale všichni obyvatelé i návštěvníci města ptali, jaká byla naše minulost. Projekt se chce zapojit i do aktuálního dění v písecké společnosti, například tím, že studenti vyhlásí veřejnou sbírku na dílčí kameny a jejich umělecké ztvárnění.