Přihlášení

Kam jsme se posunuli od listopadu 1989 ? – 2. díl

5. 12. 2021 | Pavel Šebelle | Diskuze (2) | Věci veřejné

Chtěl bych pokračovat v zamyšlení, jak na tom dnes jsme v některých oblastech, v porovnání s obdobím před rokem 89, kdy tu byl socialismus a studená válka. Rozhodně nechci chválit minulý režim, jde mi jen o to neideologicky zhodnotit současný stav, abychom mohli chtít jeho zlepšení. Je to nutné pro budoucí generace, protože v mnoha oblastech se situace zhoršila a vyvíjí se nedobrým směrem.

Byrokracie a nepřehlednost zákonů – za komunistů jsme si mysleli, že je velká byrokracie a hodně úředníků. To jsme netušili, že po 89 to bude mnohonásobně horší, a že přes stokrát opakované teze  neoliberálních politiků, jak je třeba mít malý stát, každým rokem budou přibývat desetitisíce úředníků a stovky zákonů. Máme prý 2 miliony předpisů, v  tomto právním marasmu se nevyznají už ani právníci. V byrokracii a počtu úředníků jsme na tom  hůře než v 1989.

Armáda –  je dnes tak malá, že nedokáže provozovat v pandemii ani jednu polní  nemocnici pro 500 lidí. Máme jen 30 moderních tanků, 14 stíhaček a asi 15 000 bojeschopných vojáků. Před 89 jsme vojáků měli ve zbrani 200 000 + min. 1,2 mil záložníků, a i když výzbroj byla někdy nefunkční počty bojeschopných vozidel i osob byli  mnohonásobně větší. A kupodivu tu techniku co byla už v 89 zastaralá dodnes používáme. Islámský stát jezdil na Toyotách už v roce 2012, česká armáda je s velkou slávou nakupuje až v roce 2021. Ano, kvalita českých vojáků a důstojníků je větší než byla před rokem 89, ale ty počty jsou tak malé, že nestačí ani ne velké živelné katastrofy. Není to armáda, ale spíš malý expediční sbor, který  by byl schopný podle odborníků bránit několik okresů, ale nikoliv celou zemi. Dnes jich má asi 3000. Nejhorší je, že kasárna, která byla v každém okresním městě, se zlikvidovala, včetně výzbroje a tak ani v případě války nemůžeme mobilizovat občany nevojáky, protože bychom je neměli, kde ubytovat, do čeho obléct a čím je vyzbrojit. V neklidné době, jsme tak zcela rezignovali na obranu svojí země a nerozumně spoléháme na spojence z NATO, kteří sami nemají dostatečné prostředky, aby nás bránili. Před 89 jsme měli slušný zbrojní průmysl, vyráběli jsme i obrněné transportéry, teď je musíme kupovat od Rakouska.

Zdravotnictví – ani ve zdravotnictví to není uspokojivé, mnohé se zlepšilo díky novým technologiím a lékům, ale dostupnost péče skomírá. V Písku se zrušila v nemocnici řada oddělení. Není tu ORL, oční a urologie. Po operaci vás vyženou druhý den domů, protože se omezují lůžka. Už i  v okresních městech je problém se dostat k zubaři, očnímu i praktikovi. Opět je situace v mnohém horší zvlášť pro starší lidi bez auta. A musíme si přiznat, že žijeme těch 32 let z toho, že socialistické zdravotnictví bylo robustní. Nedokážeme ho udržet, a tak jej zmenšujeme.

Zemědělství – do 89 jsme byli v podstatě soběstační v zemědělství a výrobě potravin. Dnes nejsme soběstační ani v produkci vepřového, celkem cca 50%. Pokud budou např. globální sucha, může se stát, že i u nás bude nedostatek potravin. V době nouze nám nikdo nic neprodá. Do 89 se používali chemické postřiky 3x do roka, ani DDT nezlikvidovalo tolik hmyzu a včel, jako dnešní pesticidy, které stříkají na pole zemědělci prý i 15x za rok. Díky postřkům se vyhubila značné část hmyzu, a to má za následek velký úbytek  ptáků. Jedna léčitelka mi říkala, že kvůli postřiků neroste kolem polí už ani heřmánek, a ona nemá z čeho dělat masti. Nemáme krávy a prasata, nemáme tedy ani hnůj, který zlepšuje kvalitu půdy. Lijeme do země jen chemii a obřími traktory, a tak je půda utemovaná a není schopna přijímat srážky. Díky nadměrnému pěstování řepky a kukuřice eroduje půda mnohem rychleji než dřív, odplavuje se z polí a tím ztrácí pole úrodnost, Nějaký čas to chemií doženeme, ale pak nám nejspíš zbydou jen neúrodná pole.  Dřív traktoristi nechávali na krajích pole neposekané kusy „pro zajíce“, dnes hloupí úředníci  z Bruselu kontrolují přes satelity dotované pole, zda jsou do posledního cm využita a tak drobná zvěř nemá kde žít. Průmyslové zemědělství drancuje půdu, krajinu a tráví vše živé na polích. Jedovaté pesticidy se dostávají do pitné vody a potravin.

Životní prostředí – v 80. letech nám umírali lesy kvůli kyselým dešťům, podobné problémy měl i na  Západě v 60. letech. Po roce 89 se zlepšila kvalita  ovzduší a jsou čistší řeky. Ale poslední velká plynofikace obcí byla v roce 1994 a dodnes je spousta obcí, kde se topí jen uhlím a kde nemají čističky odpadních vod. Odpadní vody odtékají přes 50 let staré septiky. Díky výraznému zdražení energií, je topení plynem luxus, na který spousta rodin nebude mít a vrátí se k uhlí. Ve městech dýcháme jedovaté zplodiny z desetitisíců aut, protože nejsou obchvaty měst a obcí. Zatímco před 89 byl program na záchranu pár druhů „ Přežijí rok 2000“, dnes jsme průmyslovým zemědělstvím vyhubili  spoustu hmyzu a asi třetinu ptáků. Globálnímu kapitalismu způsobil globální oteplování planety, umírají stromy, lesy, kolabují celé ekosystémy. Vymírá většina druhů, vysychají zdroje vody, dramaticky tají ledovce, stoupá hladina moří, vysychají řeky a jezera,  jsou ničivé bouře a povodně. Před 89 limonády v lahvích a textilní tašky byly samozřejmostí, dnes je to objev moderní ekologie. Zatímco před 89 jsme řešili ve vodě "jen" dusičnany, které se kontrolovali, dnes pijeme vodu s pesticidy, mikroplasty, a spoustou hormonů, jejichž množství nikdo radši nesleduje. Zdá se mi tedy, že dnes je to v oblasti životního prostředí podstatně  horší, protože celá planeta se nachází před globálním kolapsem. Vidět sýkorku na krmítku je vzácnost, i když bydlíte u lesa.

Školství – bohužel i s polistopadovým školstvím to jde z kopce dolů. V mezinárodním srovnání kvalita žáků proti roku 89 klesla. Někteří dnešní žáci po maturitě neví ani kdy skončila druhá světová válka. Nazpaměť se toho učí mnohem víc, než jsme se museli učit my. Moje generace za 8 let ZŠ toho uměla víc, než dnešní děti za 9 let. S cizími jazyky se to zlepšuje až v poslední době a to spíš kvůli internetu, kde jsou videa v angličtině. Po listopadu 89 se přestalo školství jakkoliv řídit, uvěřili jsme nesmyslům, že vše vyřeší trh. Otevřít školu si může téměř každý na cokoliv a dostane na ní státní příspěvky. Může v ní učit co chce, nemusí dělat přijímačky, hlavně že na konci dá všem tituly. Myslíme si, že kvalita školství se pozná podle počtu rozdaných titulů, a tak jsme zcela zdegradovali maturitu. Nestačí ani pro úředníka, ani pro policistu, nedávno nestačila ani pro zdravotní sestřičku. Degradují se i vysokoškolské tituli. Dnes je získá i ti, co by před 89 nedostali ani maturitu, protože měl čtyřky na základce. Školství vyprodukuje za rok jen 20 klempířů, přitom jich potřebujeme 200. Nemáme řemeslníky, techniky, sestřičky, zubaře, lékaře, ale za to máme spoustu bakalářů z různých humanitních pseudooborů, které naše ekonomika vůbec nepotřebuje. K čemu je nám takové školství, která nás stojí 250 mld ročně a nevyprodukuje ani dost řemeslníků? Stojí  6x víc než armáda, 2,5 x víc než ministerstvo dopravy,  víc než zdravotnictví. Školství je největší díra na peníze, která rozhodně nepřispívá k lepší vzdělanosti obyvatel. Min. ze třetiny jsou to opravdu vyhozené peníze za školy, bez kterých bychom obešli. A jaké řešení nabízí politici? Zvednout platy učitelům. Proč věříme nesmyslům, že zlešpíme obor jen tím, že zvedneme platy a vše ostatní necháme špatně fungovat? Důkazem, jak nedobře funguje dnešní školství je „státní maturita“. Zatímco před rokem 89 se vyhlásila témata rozhlasem, dnes v době emailů,  se v noci rozváží papíry. Češtinu zadává matikář, písemky opravuje cizí učitel v Praze. Dřív jste věděli výsledky druhý den, dnes až za měsíc. Za další měsíc Vám napíši, že měli chyby v zadání a mění se vám body. Takže vy oslavíte maturitu i přijetí na VŠ a někdo vám zpětně po 2 měsících řekne, že jste maturitu neudělali. To je opravdu neuvěřitelné, to by se dřív stát nemohlo !   

0
0

Diskuze k článku +

15. 12. 2021 (17:15)  –  Pavel Šebelle

0
0

Dnes na v mediích se vyjádřil školský inspektor ke kvalitě našeho školství takto:
Potíž je podle Zatloukala oborová struktura středních škol. „My máme nastaven náš vzdělávací systém velmi neefektivně. Velmi nákladně připravujeme absolventy na profese, které ale oni nebudou ve svém důsledku vykonávat,” vysvětlil. Řada absolventů podle něj končí mimo obor. „Máme obory, kde i více než 50 procent absolventů po třech letech je úplně v jiném oboru, ani ne příbuzném,” zmínil. U čerstvých absolventů SŠ vzrostla nezaměstnanost na 6,2 procenta, zjistila analýza
To se podle inspekce týká třeba nematuritního oboru osobní a provozní služby či maturitních oborů gastronomie nebo právo. Podle Zatloukala to vytváří další náklady na rekvalifikace a může to být příčinou nedostatku pracovníků v některých specializacích na trhu práce.

Odpovědět

15. 12. 2021 (22:30)  –  Luděk Blaha

0
0

Podstatné je, že alespoň ta školní inspekce je pořád stejně kvalitní, je nastavena efektivně, s prakticky nulovou nezaměstnaností a bez dalších nákladů na rekvalifikaci školních inspektorů, neboť pracují v oboru, který vystudovali.

Odpovědět

Nový komentář k článku

Pro zapojení do diskuze se nejprve přihlašte ke svému účtu.

Nejste-li registrovaným uživatelem, zaregistrujte se zde. Registrace je jednoduchá a rychlá.