Jednou se stalo
Skupina cizinců, kteří měli za sebou pouze dvě první lekce češtiny, šla do restaurace. Hezky se usadili, začali si vybírat z jídelního lístku. Přišel za nimi číšník a zvesela se zeptal: „Co si dáte?“ Skupina se dotčeně zvedla a odešla. Tak mi teda řekněte – co se vlastně stalo?
Stalo se to, že cizinci číšníkovi (kterého polovina studentů češtiny pro cizince až do páté lekce vytrvale nazývá „čisnikem“, „šisnikem“ a „česnekem“) nerozuměli. Neznali sloveso „dát si“. A tak ve vřelém „co si dáte?“ slyšeli něco jako „co sedáte, co tu sedíte?“
Svět v Písku se mimo jiné snaží o to, aby takových nedorozumění vznikalo co nejméně. Anebo aby vedla k pobavení všech zúčastněných, ke společnému zasmání se a ne k zamračeným pohledům. Proto se scházíme, proto si vyprávíme, jak je to u nás a jak je to u vás.
Naposledy jsme se sešli v pátek v Městské knihovně Písek. A tentokrát chybu udělal ten, kdo se předem najedl. Naším tématem totiž bylo právě jídlo a stoly se prohýbaly. Ochutnávali jsme dobroty z různých koutů světa. Konečně jsme poznali, cože jsou to ty záhadné ukrajinské vareniky a syrniky, ochutnali jsme indický cukr, který chutnal jako med, dali jsme si litevskou sladkost s lákavým názvem Lenoch – Tinginys, pochutnali jsme se na tradičních českých koláčích (od Škochů), dali jsme si vynikající empanadas, které nám napekli Anna a Pablo z Dona Pepe.
Tentokrát to byl opravdový Babylon. Mluvilo se česky, polsky, anglicky, francouzsky, španělsky, portugalsky, ukrajinsky, rusky. Existuje jeden zajímavý jev: cizinec se občas začne cítit trochu jako doma mezi ostatními cizinci. Najednou vidí, že nejen on je v novém prostředí ztracen, nejen jemu rodilí mluvčí špatně rozumí. Věříme, že pro držitele dočasné ochrany může být taková zkušenost osvěžující.
Občas si sama kladu otázku: „Proč to vlastně děláme?“ Z nudy a přebytku volného času to určitě není. Během pátečního večera mi na tuto otázku nevědomky odpověděla paní Olha z Ukrajiny, která mi u pirožků sdělila, že tato setkání jsou pro ni v době války „lokem čerstvého vzduchu“. Velmi mě tím potěšila.
Anna Simotová
Uvedená akce je pořádána v rámci projektu na integraci držitelů dočasné ochrany spolufinancovaného Ministerstvem vnitra ČR. Název projektu: Adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků v Písku.
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!