Písecký svět

Je 20 let po sametové revoluci a mnohé věci se u nás nepochybně změnily k lepšímu. Můžeme svobodně cestovat, podnikat, sdružovat se, vyznávat různá náboženství či jiné životní filozofie a mnoho dalších hodnot, v naší nově nabyté demokracii. Čeho jsme dosáhli v Písku, si dovolím ukázat na pozadí tezí z projevu Václava Havla „Jednou budem dál“:

„Základem demokracie je občanská společnost. Jsou to nejrůznější typy
sebestrukturace společnosti zdola. Tedy tvorba a práce institucí do jisté
míry samostatných, nezávislých plně na státu, jde o život spolkový, život
akademický, neziskové organizace, církve, odbory, ale v určitém smyslu i o
samosprávu komunální i krajskou. Člověk je tvor společenský a občanská
společnost mu umožňuje svobodně se sdružovat s jinými, a tudíž tvořivěji či
autentičtěji žít. Zároveň významně přispívá ke stabilitě státu. Je to totiž
mimo jiné nejlepší obrana proti každému pokusu uzurpovat moc.“

„Kde chřadne občanská společnost, tam chřadnou i politické strany, řekl mi
před dvaceti lety jeden zkušený západní politik. Je to pochopitelné. Vždyť
i strany jsou součástí občanské společnosti, byť velmi specifickými. Je to
něco, co by mělo z celé občanské společnosti nasávat živiny, zpracovávat je
a posléze nabízet v podobě svých programů, politice, voličům, státu.“
Neobklopeny tímto životodárným prostředím musí nutně chřadnout.
Strany podle mého mínění dříve či později pochopí, že nejsou nějakými
metastrukturami státu či jeho lehce nelegálními alternativami a že tu
nejsou proto, aby kdesi v příšeří rozhodovaly o tom, co má viditelný stát
udělat a za co má pak nést plnou veřejnou odpovědnost. Věřím, že náš
politický systém bude ještě zrát a zbavovat se postupně svých tradičních
neřestí, dík čemuž budou strany za dvacet let daleko víc tím, čím by podle
mě měly být. Prostředím tvořivé politické rozpravy, v němž se rodí a zrají
politické osobnosti, které pak strany nabízejí politice, respektive voličům.
Strany tedy budou spíš veřejným pomocníkem státu než jeho skrytým
manipulátorem.“

V Písku se povedlo obnovit a nově založit veliké množství různých spolků, občanských sdružení, o.p.s, nadací a církevních společenství působících v oblasti sociální, kulturní, sportovní, výchovně-společenské, zájmové apod. Jejich cílem je poskytování konkrétních služeb – nabídek, které našemu životu dávají potřebnou pestrost a rozmanitost pro kvalitní život v našem městě.
Fungující občanská společnost má ale i organizace usilující o dosažení společenských či politických změn. Na Písecku se tento druh organizací za 20 let fakticky nerozvinul. Nezávislá, nepolitická sdružení tohoto druhu zde doposud neexistují. Jsou zde neustále, nejen našimi komunálními politiky chybně zaměňovány za velice malou specifickou skupinu oblastních poboček celorepublikově působících politických stran. I jejich škála je však zoufale malá (dokazuje to počet subjektů kandidujících v píseckých komunálních volbách: 1994 – 8 subjektů; 1998 – 9 subjektů; 2002 – 7 subjektů; 2006 – 6 subjektů, zdroj www.volby.cz). Také počty občanů zapojených do jejich činností, dosahují velmi malých čísel (v řádech desítek) tzn. zlomek z celkového počtu obyvatel Písku. Tento zlomek obyvatel pak rozhoduje o věcech veřejných v našem městě, bez jakékoli vnější účinné reflexe a kontroly.

Při současném pojetí uchopení moci našimi zastupiteli se pak nemůžeme divit, že o podstatných věcech ve městě rozhoduje prakticky názor jednoho či dvou lidí z právě vládnoucí politické koalice, které dané problematice alespoň z části rozumí. Není totiž možné očekávat, že 27 našich volených zastupitelů je odborníky ve všech oblastech, o kterých musí rozhodovat.

Vážným nedostatkem je nefunkčnost poradních komisí rady města, které jsou u nás bohužel sestavovány především na základě politické příslušnosti, mnohdy však na úkor odbornosti jejích členů. Záměrem rady města je jejich poradní činnost omezovat jen na „nepodstatná“ vyjádření, která nebudou překážet hladkému výkonu moci. Pokud se však náhodou stane, že komise projedná nějakou zásadnější věc, její stanovisko je velice často bez racionálního odůvodnění změněno na základě pouhé politické vůle hrstky zvolených zástupců. Formy veřejných projednání záměrů města se dělají s veřejností jen na oko, a to již nad hotovými věcmi. Jejich cílem není zapojit veřejnost do jejich tvorby, ale naopak přesvědčit ji o přijetí již hotové věci, bez možnosti jakéhokoliv funkčního ovlivnění ze strany veřejnosti.

Média v našem městě bohužel neplní v dostatečné míře účinnou kontrolu dění ve věcech veřejných. Aktivity Píseckých postřehů nemohou vyvážit městem vydávaný informační měsíčník a proradničně orientovaný Písecký deník.

Ojedinělé písecké příklady těchto projevů občanské angažovanosti se většinou formují jako nesouhlas s postupem státních či v našem případě obecních struktur a záměrů některých zájmových skupin. Jejich nejčastějším projevem jsou petice, vyjadřující jasně formulovaný postoj k určité věci, či občanské snahy o navázání veřejného dialogu s představiteli či úředníky města.
Připomenu namátkou některé nedávno realizované dobré pokusy: Petice v Žižkově ulici, Za waldorfské lyceum, Kulturní fóra – od roku 2006, Aktivity Za Zelený dvůr, pracovní skupina Za hřiště, Občanské sdružení Lípa 2000

Jak to bylo na Bakalářích

Jak to se stavem občanské společnosti u nás vypadá, se pokusím demonstrovat na osobním příkladu v dění okolo kaštanové aleje v prostoru na Bakalářích:

Celý problém se týká rekonstrukce prostoru na Bakalářích.

Město Písek se rozhodlo tento prostor zrekonstruovat z důvodu naprosto nevyhovujícího stavu lokality. Přípravy celé akce se táhly od roku 2001, kdy byla vypsána architektonická soutěž až do roku 2008, kdy se stavba začala realizovat. Projekt se rodil velice obtížně, a dost často se měnily i základní požadavky např. upuštění od výstavby podzemních garáží v roce 2004. Veřejnost se do tvorby projektu začala zapojovat záhy v roce 2003, kdy byl odevzdán 1. návrh, v důsledku nesouhlasu s vykácením staré aleje a s architektonickým návrhem řešení celé lokality (výhrady k dlažbám, úbytku zeleně, devastaci památkových hodnot, kamenným lavicím, kašně, řešení parkování apod.). Reprezentovaly je aktivity sdružení Lípa 2000 – dvě petice, účast na veřejných jednáních zastupitelstva, účast v řízeních na úřadech.

Pro město se stalo největší překážkou realizace záměru vykácení vzrostlé kaštanové aleje, pro jejíž pokácení se samo rozhodlo. Nechalo si tedy za tímto účelem zpracovat čtyři znalecké posudky, které paradoxně byly vzájemně značně rozporuplné a z části hovořily v neprospěch záměru města stromy vykácet. To ostatně potvrdilo i rozhodnutí odvolacího krajského úřadu proti městem vydanému povolení vykácet všechny stromy. Zastupitelé rozhodli o kompletním vykácení celé aleje 26.1.2006 na základě jediného (nejdrastičtějšího) předloženého posudku, ostatní neměli vůbec k dispozici. Smysluplná řešení obnovy aleje jsou dvě. Buď kompletní výměna realizovaná najednou, nebo postupná výměna s výsadbou malých skupin cca 3-5 stromů vedle sebe do trvale rostoucí aleje. Díky snahám Lípy 2000 bylo odvolacím rozhodnutím kraje ze dne 14.6.2006 znemožněno vykácet celou alej najednou. 1.7.2006 město nechalo, přes trvající protesty občanů, vykácet pět údajně život ohrožujících kaštanů. To vedlo k vlně značného zájmu veřejnosti o celý záměr rekonstrukce.

V té době jsem se rozhodl do celé věci aktivně vstoupit. V únoru 2006 jsem žádal povolení konání happeningu v aleji, ale město mi to nepovolilo z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti při pohybu v aleji. V říjnu 2006 jsem tedy opakoval žádost a následně uspořádal Happening v prostoru kaštanové aleje s názvem „Aby bylo jasno“. Vzal jsem všechny vydané znalecké posudky a přehlednou formou je představil veřejnosti, ve snaze vyvolat debatu o snížení rozsahu kácení kaštanů. Viz podrobně na www.kastany.unas.cz/puvodni/ Postupná obnova, která již v té době byla jediným možným řešením, totiž vyžadovala zachování co největšího počtu stávajících stromů, aby bylo možné ještě hovořit o aleji (z původních 32 stromů totiž mělo zůstat 12). U sedmi stromů byl totiž důvod k pokácení pouze jejich kolize s projektem. Další čtyři se daly zachránit zpevněním koruny. Pak by mohlo zůstat 23 stromů. Viz podrobně v příloze shrnutí výstupů happeningu z 3.11.2006.

Političtí představitelé města ovšem jednat vůbec nechtěli, veřejného happeningu se zúčastnili jen dva zastupitelé z 27. Alej pak radnice 10.12.2007 za velice podivných okolností nechala, podle mého názoru protizákonně, vykácet. Starostou přislíbené (12/2006) veřejné projednání celé problematiky se konalo až na 3. urgenci a to po vykácení celé aleje v únoru 2008. Průběh nelze považovat za veřejné projednání, protože to bylo jen představení již hotové věci. Veškeré podněty od občanů již nebylo možné zapracovat do projektu nebo k tomu chyběla vůle. Stejný přístup se dnes opakuje i na dalších projektech (plavecký stadion, další etapa rekonstrukce Bakalářů, rekonstrukce Alšovy školy na komunitní centrum, dříve Sladovna, kulturní dům … ).

Celá věc však vykácením velké části aleje neskončila. Zastupitelé z řad ODS, Volby pro město, KDU-ČSL a ČSSD uskutečnili na jednání zastupitelstva 13.12.2007 na mé osobě pomstu – neodsouhlasili řádně požadovaný odprodej půdního bytu, který jsem zbudoval na vlastní náklady. Paradoxně se jedná o byt v lokalitě Na Bakalářích. Svoboda slova tak vzala v Písku za své. Byl totiž vyslán signál, že každý občan, který bude hlásat jiný názor než radnice, bude náležitě potrestán. Podrobnosti viz www.kastany.unas.cz.

Proti tomuto jednání ostře vystoupili občané na bezprostředně svolané demonstraci 20.12.2007 s názvem „Tak už máme jasno“ – pohřeb demokracie v Písku“. Na základě protestu veřejnosti pak zastupitelé pod nátlakem odhlasovali prodej bytu na dalším zasedání 31.1.2008. Jejich poraženecká zášť však v některých z nich přetrvává dodnes a brání jim v konstruktivním dialogu nad dalšími problémy ve městě.

Co je výsledkem této kauzy? Zhmotněný pomník nezralosti naší demokracie, který ve výsledku znamená velice nepovedený kompromis průniku několika velice špatných řešení. A skutečný důvod? Neochota zastupitelů o této problematice nezaujatě, veřejně jednat a svědomitě se jí zabývat. Ostatně dalších minimálně 50 let můžete sami posuzovat výsledek na Bakalářích.

Má vize

Doufejme, že za dalších 20 let se povede vybudovat i tento segment naší písecké občanské společnosti. Bez něj totiž naše písecká demokracie nebude nikdy dobře fungovat.

„Občanská společnost se po desetiletích potlačování či neexistence rodí
těžko a dlouze. Za dvacet let bude daleko rozvinutější než dnes. Stát se jí
nebude bát, ale bude na ni naopak hrdý. A bude jí vycházet vstříc.
Například tím, že určité procento daní budou moci občané i organizace
posílat rovnou neziskovým subjektům, které si sami vyberou, tedy bez
nákladného a centralistického prostřednictví státního rozpočtu.“

Podpora aktivit občanské společnosti je podle mého názoru ze strany města nedostačující. Město podporuje především vlastní chybně zřízené a velice neefektivně fungující společnosti. Například v oblasti kultury jsou to obecně prospěšné společnosti, které nikdo účinně nekontroluje a nenutí dělat věci dobře v zájmu občanů. Tyto instituce vznikly z vůle moci, nikoli z vůle občanů, proto také efektivně nefungují. Obdobná situace neefektivního řízení a kontroly je i v dalších městem řízených společnostech na všechny druhy služeb.

Ke zlepšení dojde, až v okamžiku, kdy do řídících a dozorčích orgánů těchto společností budou lidé vybíráni na základě odbornosti – a nikoliv politické příslušnosti. Budou své funkce vykonávat v zájmu občanů, nikoliv v zájmu hrstky politických uskupení a lobistů, budou aktivně získávat názory veřejnosti například veřejnými debatami, průzkumy, anketami otevřenými debatami apod. A budou tyto podněty veřejnosti respektovat. To je nezbytné pro efektivní a účelnou správu věcí veřejných.

Město také bohužel nepřistupuje k neziskovým organizacím jako k parterům, kteří jsou nezbytní pro zdravé fungování města. Vnímá je jako cosi nadstavbového, doplňkového a z velké části i postradatelného. Jsou pro ně obtížně ovladatelné, proto je jen neradi jakkoli významněji podporují – zřejmě kvůli jejich apriorní nezávislosti. Výjimky tvoří organizace působící v oblastech, které město řešit vůbec neumí – např. Naděje na poli vyloučených sociálních komunit, Arkáda na poli drogové problematiky a krizové intervence, apod.

Bilanční ohlédnutí za pracným budováním našich píseckých svobod v posledních letech vychází značně rozporuplně. Snažme se tedy zapojit do budování naší občanskou společnost v příštích 20 letech jakoukoli výše uvedenou formou, aktivně ovlivňujme věci veřejné a pak možná opravdu „budem dál“ – a to ve městě, kde také „Pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí“.

Písecký občan
Martin Zborník

Zdroj kompletní projev Jednou budem dál – televizní záznam

Stránky o Aby bylo jasno + Tak už máme jasno  

Dokumenty k článku

• Shrnutí výstupů happeningu z 3.11.2006 (DOC, 397 kB)