Je sklenice cestovního ruchu v Písku poloprázdná, nebo poloplná?
Každopádně všichni víme, že určitě není plná. Písek dlouhodobě nevyužívá svůj existující potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, nemluvě o vytváření zásadních nových příležitostí – jak se to v praxi tohoto oboru nazývá – vytváření nových „produktů“ cestovního ruchu…
Nemohu bohužel posoudit, jak v Písku fungoval cestovní ruch před rokem 2011. Všímám si ale, jak někteří toto období ve svých prohlášeních nyní adorují. Jak je pak ale možné, že z tohoto období zdědila nově vznikající kancelář Destinačního managementu nejenom Písek bez turistů, ale i nefunkční strategický plán rozvoje cestovního ruchu, neúspěšný pokus o fungování předchozího destinačního managementu a z toho plynoucí obezřetnost píseckých podnikatelů, či zjevně promarněné příležitosti k zapojení Písku do zásadních projektů. Nikdo nás nepřizval (!), odpověděla mi v tomto ohledu tehdy odpovědná pracovnice.
Mám ráda Písek a jsem optimista. Proto vidím spíše věci, které se za poslední dobu povedly, a které posunuly prezentaci města dopředu. Vidím tisíce rozhovorů s těmi nejběžnějšími lidmi, kteří mohou do Písku přijet na dovolenou či prodloužený víkend. Vidím desítky jednání s okolními obcemi, organizacemi v kraji i subjekty, které působí na národní úrovni. Vidím rostoucí zájem novinářů o dění v destinaci, vidím zájem kolegů z cestovního ruchu o naše novinky v propagaci, vidím konkrétní projekty s píseckými podnikateli a kulturními subjekty, vidím plné letní písecké zahrádky, vidím party cyklistů projíždějících centrem po Kamenném mostě. To je to, čím jsme naplnili spolu s našimi partnery tu pomyslnou „poloplnou sklenici“ za dva roky práce.
Mohu nicméně ujistit ty, kteří jsou naladěni na opačnou notu: ano, víme samozřejmě o té druhé – prázdné polovině sklenice. Víme o tom, co všechno je potřeba ještě udělat. Víme, že jsme ještě nestihli spoustu věcí. Některé projekty jsou v plenkách, s vývojem některých nejsme zcela spokojeni. Ne všechno jde tak rychle, jak bychom si přáli. Vzpomenu-li na začátky kanceláře před dvěma lety, první smršť nevole za to, co všechno jsme neudělali, se na nový Destinační management snesla již 4 měsíce (!) po jeho založení. Ano, pokud začnu kritizovat dostatečně včas, pak si udělám prostor k tomu říci, že se věci daly do pohybu až poté, co jsem je podrobil kritice. Je to skutečně úsměvná strategie. Představte si, že máte čtyřměsíční dítě. Představte si, co všechno ještě nemělo šanci zvládnout. Můžete křičet, rozčilovat se a kritizovat ho, že ještě neumí chodit, číst, psát, počítat. Bude to známka nedostatečně rychlého vývoje toho dítěte? Nikoliv. Bude to pouze známka něčí hlouposti. Ne, nemůžeme za dva roky udělat z Písku druhý Krumlov. Prostě to tak snadno nefunguje. Přízeň návštěvníků si budeme muset všichni několik let tvrdě odpracovat – počínaje městem a rozvojem infrastruktury, destinačním managementem a efektivním marketingem, až po jednotlivé podnikatele a jejich kvalitní a atraktivní služby. Ani jedna složka nemůže zaváhat. Pak můžeme být do pěti let tam, kde chceme být.
Nezapomínejme ale přitom také na fakt, že při tom všem budeme muset brát v úvahu a bude nás ovlivňovat to, co se děje s cestovním ruchem v krajském, národním i evropském měřítku. A týká se to zejména možností financování. Evropské fondy už zdaleka nebudou tak štědré. EU nyní vnímá cestovní ruch jako převážně podnikatelskou aktivitu. Nějaké příležitosti k financování projektů budou, ale je otázkou, kdo bude moci být žadatelem v nových dotačních programech. Výpadek evropských peněz bude také jistě znamenat velký tlak subjektů na stát, aby alespoň z části kompenzoval výpadek těchto zdrojů. Proto je nesmírně důležité pokračování jednání o návrhu nového zákona, který řeší finanční toky pro rozvoj cestovního ruchu v regionech. A jsou to právě organizace destinačních managementů, které mají sehrát klíčovou roli. V jižních Čechách vznikl nedávno nový Destinační management Lipensko, dva roky funguje náš Destinační management Písecko, další města vedou jednání o založení takových organizací.
Písek je napřed a má v tomto ohledu náskok – například před Třeboňskem, Jindřichohradeckem a dalšími částmi regionu. Organizaci cestovního ruchu v Písku se podařilo dostat na trajektorii, která umožní zvládnout tyto výzvy. Podařilo se nastavit zodpovědnost a kompetence kanceláře, podařilo se nám získat respektované postavení u našich partnerů. Půjdeme dál? Budeme hledat ještě efektivnější model fungování? Nebo se opět vrátí Písek do bodu nula a ztratí náskok, který si pracně vybudoval? Svět je na prahu roku 2015, přátelé. Úspěch v konkurenci ostatních měst a regionů už nám barevné brožurky skutečně nezajistí.
K tématu: Ondřej Veselý k tématu cestovní ruch
Diskuze k článku 
Mám za to, že ta naše sklenice je – přes veškeré snažení posledních let – "poloprázdná" – a takovou i zůstane, budeme-li ji chtít doplnit jen vodou z řeky mezi šrámkovským splavem a protektorátním "novým" mostem. V dnešní velmi tvrdé konkurenci na trhu turistických destinací si nevystačíme sami. Ano, cyklisté projedou, nějaký ten autobus s turisty se zastaví, Sladovna přiláká tisíce (jedno)denních návštěvníků, Prácheňské muzeum je poctivá paráda…
Akce se svatými martiny, přemyslovci králi nebo jiným stánkářským děním přitáhnou do ulic tu méně movitou část našeho obyvatelstva – ostatně, k tomu také jsou.
Cestovní ruch jako odvětví však má smysl, přináší-li peníze a pracovní příležitosti. A na takový cestovní ruch naše město samo v dnešní době a stavu nemá. Nedostaneme sem (zahraniční) turisty – tím myslím nikoli lidi zvídavé, šlapající do pedálů a pátrající po památkách, nýbrž více či méně zhýčkané konzumenty komerčních služeb cestovního ruchu, kterým je nutno všechno "strčit" až pod nos. Oni už totiž byli v Benátkách, na Maledivách, v Riu, Českém Krumlově, v Praze, na Karlštejně i v Thajsku… Potřebujeme návštěvníky, kteří např. za své důchody brouzdají Evropou, tváří se kulturně (některým to, chválabohu, ani nedělá velkou potíž) a chtějí se mít o prodlouženém víkendu dobře v kulisách zajímavého prostředí, aniž by museli kilometry šlapat a hodiny se vozit. A pro ty je Písek sám opravdu příliš malý. Stejně malý jako např. Strakonice, Milevsko…
Malý by však nebyl společný "region" Písku a výše uvedených sousedů. Stačilo by se podívat na příležitosti, které naše nejbližší okolí nabízí, ty shrnout a vyhodnotit, vytvořit vícevrstevnatý scénář, který by nutil návštěvníky u nás "bydlet" alespoň 2 – 3 noci. Takový scénář musí být natolik dobrý, aby nejprve přesvědčil písecké podnikatele, kteří se oprávněně naučili opatrnosti, skepsi a nedůvěře, a ihned poté také cestovní kanceláře, od kterých trh žádá další novou a neotřelou nabídku pro příští sezonu.
Pan doktor Rády to skvěle shrnul…a navrhl i řešení, které má hlavu a patu. Nechci se nikoho dotknout, ale Písek není a obávám se, že nikdy nebude Českým Krumlovem, a nebude se mu ani blížit (ač by si to Písečtí velmi velmi přáli a sní o tom) – co se týče počtu turistů a nabídky památek, muzeí a celkové atraktivnosti. To si prostě přiznejme a netvařme se, že současný Písek a jeho nabídka je "pupek světa" a všechny turisty zajímá.
Čím ale může Písek konkurovat jiným lokalitám na jihu Čech a hrát prim, klidně i Českým Budějovicím, je živá kultura. A právě ta ve spojení s malebným městem může turisty a návštěvníky přitáhnout. Živá kultura by ovšem měla být také atraktivní a netuctová. Poslední ročníky městských slavností Dotkni se Písku to rozhodně nejsou. Slavnosti, které nemají "ksicht" a jsou víceméně jen poutí a hudebním festivalem druhé třídy, to opravdu nezachrání. Kromě lidí z širšího okolí, max. jihočeského regionu, které Písek tak jako tak znají, těžko někoho osloví a pojedou do města přes půl republiky. Podobně je na tom Cipískoviště, což jsou slavnosti v malém s vyjímkou stavby soch z Písku, které návštěvníci "velkých" městských slavností o měsíc později stejně uvidí – pokud je nevezme voda.
Jednou z prvních vlaštovek, které avizovaly změnu ve vnímání živé kultury a směřování její dramaturgie, byl Bohemia jazz fest na náměstí. A není to jediná akce, která stojí za povšimnutí lidí z větší dálky a propagaci od města, potažmo Kanceláře destinačního managementu. Dalšími jsou festivaly Cool v plotě nebo Studentský filmový festival. Velká škoda zániku teprve se rodícího filmového Festivalu nad řekou. A velká škoda, že nepokračoval rockový festival na Hradišti Rock Písek – jeden z prvních velkých festivalů podobného zaměření u nás. Velká škoda je nevyužitého areálu letního kina, kde se rok co rok konají koncerty stejných kapel typu Tří sester, Harleje a několika dalších do Písku lidi z širšího okolí rozhodně nepřitáhnou, když to samé se děje v sousedních Strakonicích a na dalších možná 50-ti místech republiky.
Je fantastické, že se Sladovna rozjela, jak se rozjela, a je silným magnetem pro rodinnou turistiku. Návštěva galerie hrou je ovšem také jednodenní záležitost. Cestu bych viděl v pořádání vícedenních akcí anebo ve "festivalu" á la Prázdniny v Telči, kde se odehrávají velmi zajímavé programy téměř po celé léto… nemusely by ani být uzavírky náměstí – klidných lokalit, kde se dá hrát divadlo i hudba je ve městě dostatek – Fügnerovo náměstí, Palackého sady, nádvoří Sladovny, nádvoří Prácheňského muzea, zahrada kulturního domu, Florián…. jistě někdo namítne, že jede Kulturní léto v Písku … kdo o této "značce" ale ví , kromě Píseckých a lidí z okolí… kdyby život v ulicích města příjemně tepal po celé prázdniny a přitáhl lidi z větší dálky, by bylo možná efektivnější než dvě monstrózní akce Cipískoviště a Dotkni se Písku…které jsou navíc zaměnitelné s jakýmikoliv městskými slavnostmi mnohem menších měst…
Takový festival, který by jel kontinuálně po celé prázdniny, by nakonec pomohl i návštěvnosti píseckých muzeí a galerií, stejně jako památkám v okolí. Zapojit by se do něj mohli i kluby, kterých v Písku máme dostatek.
Komentář bývalého starosty Ondřeje Veselého najdete jako samostatný článek v rubrice Písecký hadepark: http://www.piseckysvet.cz/pisecky-hydepark/byvaly-starosta-ondrej-vesely-k-tematu-cestovni-ruch