Je libo voňavý piknik na chemickém trávníčku?
Možná ani většina občanů Písku netuší, že se v ulicích a na veřejných prostranstvích města pravidelně aplikují nebezpečné chemické přípravky na likvidaci nechtěných rostlin. Zatímco doma si pěkně po dešti zaklekneme a ručně rostlinky i s kořínky vyplejeme, plevel v městských chodnících a dlažbách, u zdí a obrubníků či na hřištích musí zhynout rychle a bezpracně.
Chemický postřik přípravky jako je Roundup je bohužel běžnou praxí, jakkoli se už o jeho škodlivosti pro životní prostředí a člověka dávno ví a o připravovaném zákazu bouřlivě diskutuje.
Zatím se ještě přípravek na hranici zákazu smí beztrestně rozstřikovat všude kolem nás, aniž bychom se jako řadoví občané vůbec dozvěděli, kdy a kde se jed aplikoval. Může se tedy lehce stát, že nic netušící lidé a zvířata s jedem přijdou do blízkého kontaktu, například u dětského hřiště nebo v parku. Je jasné, že tato situace není v pořádku. Řešení závisí jen na odpovědnosti a vyzrálosti vedení města, které o ochraně životního prostředí pro občany rozhoduje.
Jednatel Městských služeb Písek Josef Hrádek k tomu sdělil: „Chemické přípravky používáme pouze povolené a v předepsaných koncentracích daných normou a výrobcem. O masovém nasazení se nedá hovořit. Je to celkem drahá záležitost.“
Také vedoucí odboru životního prostředí Ing. Miloslav Šatra k tomu poskytl své vyjádření: „Musím vycházet z toho, že tyto přípravky sice jsou jedovaté, ale dokud to je pořád ještě povolený způsob likvidace plevelů, tak musím nějakým způsobem zabezpečit, aby kolem zdí, chodníků a na podobných místech plevel nebyl. Dříve se používal jiný přípravek, který se aplikoval jen jednou v roce, ale byl později v ČR zakázán. Roundup nebo jiné podobné přípravky se musí používat vícekrát. Dokud to budou povolené přípravky, tak je budeme muset využívat. Jsou to sice jedy, ale pokud je použijeme v předepsaných koncentracích, působí pouze na zelenou část rostlin. Mechanicky bychom mohli plevel odstraňovat, kdybychom měli dostatek lidí, které bychom dokázali zaplatit. Je to náročnější finančně i plošně. Mechanicky by se plevel odstranit dal například u zdí, ale ne všude, například v dlažbách. Jsou i lidé, kteří nás kritizují, že na trávě mezi dlažbou mohou uklouznout.“
O likvidaci plevele se podle Miloslava Šatry stará zahrada Městských služeb Písek, která je vždy informuje, kde a kdy se bude používat chemická ochrana. Musí se přitom hlídat klimatické podmínky, protože pokud by pršelo, přípravek by se hned spláchl. „Tyto údaje ale zatím nezveřejňujeme. Neslyšel jsem o žádném městě, kde by zveřejňovali, že se bude provádět chemická ochrana. Pak bychom museli takovou ošetřenou lokalitu ohradit páskou,“ pokračuje vedoucí odboru životního prostředí a dodává: „Pokud vedení města řekne, že v Písku nechce používat chemické přípravky nebo se rozhodne pro jiné metody, například likvidaci plevelů horkou vodou, tak přejdeme na tento princip. Nějak se o to musíme postarat.“
Místostarosta Ondřej Veselý, odpovědný za životní prostředí v Písku, zatím lepší řešení nezná. „Jediný model, který byl ekologický a zkoušel se, bylo paření. Že to je velmi nákladné, to bychom zvládli. Bohužel se ale ukazuje, že není funkční. Pokud nechceme mít chodníky prorostlé trávou budeme muset něco vymyslet. Ale zatím nic vymyšleného nemáme.“
VYŠLO V TIŠTĚNÉM PÍSECKÉM SVĚTĚ Č. 13/2019