Písecký svět

Jak je to vlastně s novým územním plánem Písku

Návrh se zpracovává na základě zadání, které bylo v Písku trochu bez povšimnutí nešťastně odsouhlaseno zastupitelstvem na jednání  26.4.2012. Je velice obecné, nekonkrétní a vlastně vůbec neříká nic o tom, jaký budoucí Písek chceme. Ku škodě věci se vlastně jedná pouze o byrokratické cvičení na 38 stran a konstatující pouze obecné pravdy a citace různých předpisů a norem. Dobrý územní plán ale potřebuje dobré zadání. Je to přeci logické, musíme přeci nejprve vědět, co vlastně chceme, a pak teprve hledat cesty jak toho dosáhnout. Na místo toho rada města Písku dopředu deklarovala, že zásadním důvodem pro pořízení nového územního plánu je možnost vymezení nových rozvojových ploch, které pouhá další změna současného územního plánu neumožňuje. Trochu málo na tak zásadní strategický dokument ne? Druhým důvodem je že do roku 2020 dle stavebního zákona musíme mít nový územní plán. Původně to bylo do roku 2015, ale novelou byl termín prodloužen a my svou šanci vypracovat dobré zadání dostali, ale nevyužili.

Jaký je vlastně smysl územního plánu?
Architekt Petr Lešek říká: „Úředník by řekl: územní plán má vypořádat individuální požadavky v území podle zákonného postupu. Nic víc. Co ale získáme, pokud budeme požadovat pouze splnění zákona? Zákon přece určuje nejnižší laťku, nutné minimum. Je ochranou proti špatnému, nikoliv požadavkem na dobré. To co splní zákon se tak dá oznámkovat jako dostatečně = 4. Stačí městu Písek územní plán, který je pouze dostatečný? A dále: územní plán by neměl být pouze vypořádáním požadavků, měl by být dohodou mezi občany města o tom, jaké město chtějí mít. Vždyť co jiného se dá jako taková společná smlouva použít? V západní Evropě právě takto územní plány fungují.“

Výběr zpracovatele

Vypracovává se na základě již zmíněného zadání, které připravilo město. Pak bylo třeba vybrat někoho, kdo návrh vypracuje = zpracovatele (projektanta) územního plánu. Jak je u nás v oblibě přistoupilo se k věci metodou vybereme toho, kdo bude nejlacinější. Co ale kvalita? Je to asi tak jako kdybych kupoval dům. Přijdu a řeknu: Chci ten nejlacinější dům. Jaký ale asi bude? Těžko říci musím si koupit ten nejlacinější, co mi nabídnou abych dodržel své slovo. Že mi nebude malý, že bude na špatném místě, že to bude ruina a budu muset do ní následně investovat …? To přeci nevadí. Hladně že jsem dodržel původní stanovená kritéria. A obdobně tomu bylo i při výběru zhotovitele nového ÚP v Písku. Zastupitelé odmítli výsledky Ideové architektonické soutěže na koncept řešení nového územního plánu pro Písku, kterou realizovali v roce 2008. Po dvou pokusech výběru o nejnižší cenu nakonec rada města 16.8.2012 schválila staronového zpracovatele územního plánu, urbanista Petr Vávra z Prahy. Finální vysoutěžená cena je 898 900,- Kč. Na zpracování by měl strávit  9467 hodin = cca 95,-Kč/hod (bez DPH) = hodnotu práce urbanisty, odpovědného za zpracování kvalitního plánu rozvoje našeho města (v tom mají být i provozní náklady kanceláře).

Srovnejme cenu za kontraverze budící územní plán v Ústí nad Labem, kde byl v roce 2008 vybrán stejný zpracovatel arch. Vávra za cenu 28 820 000,-Kč při potřebě na zpracování 42050 hodin = cca 685,-Kč/hod (vycházíme z údajů www.stoptunelum.cz)? Proč takový nepoměr? Jak je možné že v Písku zaplatí každý občan za nový územní plán pouze 30 Kč, když průměrná cena u obdobných měst vychází na 50,- až 150,-Kč a v Ústí na Labem do dělal náš zpracovatel za 300,-Kč/obyvatele?  Jak je to vůbec možné, že by ceny v krizi klesli na 1/7? Nevšiml jsem si. Jsou dvě možnosti, buď sníží rozsah odvedené práce a tím i podstatně ovlivní kvalitu nového územního plánu, případně jen aktualizuje již to, co má v počítači – to jsou ale potom poněkud nerovné podmínky pro všechny uchazeče. Nebo je možné, že cena není úplná a bude se v průběhu prací zvyšovat a bude jí muset někdo zaplatit (kdo, o tom bych raději nerad spekuloval). Ani jedno řešení není dobré pro Písek.  

Nový územní plán jsme tedy zadali metodou koupě zajíce v pytli, bez možnosti ovlivnění kvality i přes to že se jedná o urbanistu, který pro Písek kreslí již bezmála 20 let územní plán a jejich změny.  

Diskuse s veřejností

Postupuje se tak, jak nám zákon káže. Veřejnost je převážně  seznamována s procesním postupem a v na posledním jednání 19.11.2013 jí je předkládáno již prakticky hotová řešení a debata se vůbec nevede o tom, jaký vlastně chceme Písek mít. Vím je to těžké téma, když se zeptám některého z našich 27 zastupitelů, jsem přesvědčen, že to ve valná většina z nich také nedokáže definovat. Proč tedy neoslovíme někoho, kdo nám s tím pomůže? Kvalitních organizací věnující se zapojování veřejnosti do tvorby strategických dokumentů za účasti veřejnosti máme v Čechách několik. Navržený územní plán nás bude spíše omezovat svými striktně nadiktovanými funkčními regulativy, které stejně nikdy nedokáží postihnout pestrost našeho budoucího života ve městě a žádnou podstatnou kvalitu pro nás a generace našich dětí v území nám nepřináší. Odvážné vize z architektonické soutěže jsme odmítli a jiné nemáme.

Má naše město vlastně zájem s námi tvořit vizi pro naše území?

Ač nerad musím konstatovat, že spíše asi ne a to především v základních koncepčních otázkách jako například: Kam se má město rozvíjet a za jakou cenu, kolik obyvatel má v Písku žít v roce 2020, 2030, 2040 … Máme se neustále rozšiřovat do šířky, když již 30 let prakticky stagnujeme na stejném počtu obyvatel a zvyšovat nároky na dopravní infrastrukturu, parkování ve městě a údržbu veřejných prostor silnic, sítí, osvětlení, odpadů …,  nebo půjdeme cestou „zahušťování“ a intenzifikace stávajícího města = menší nároky na provozní náklady města a komfort života ve městě za cenu převrstvení některých částí města jinou, třeba vyšší zástavbou?  Jak řešit dopravu či parkování, kde postavit aqvapark, co s opuštěnými areály kasáren, Jitexu, Elektropřístroje … Jak zacházet s řekou ve městě a jejím potenciálem a jak eliminovat nešvary, které nám přineslo rozetnutí města na 2 půlky průtahem I/20 a odsoudit čtvrtě Václav, Hradiště a Putimská vysoká na výlučně dopravu autem pro návštěvu města? Chceme a potřebujeme nové severní a jižní obchvaty města a je jejich poloha správně navržená? …

Víme ale co vlastně návrh přináší?

Spoustu otázek předložený návrh nového územního plánu neřeší, některé řeší jen částečně. Myslím si, že většina z nás to neví a zveřejněný návrh nikterak nepomůže se v tom zorientovat.

Co je tedy stěžejní v návrhu. Z 90% došlo k překreslení stávajícího územního plánu a to i včetně nenaplněných navržených věcích jako třeba rozšíření sídliště Jih směrem k přeložce, rozšíření severní průmyslové zóny před městem na další louky. Nové je ale především doplnění města v prostoru za přeložkou na kopci za nádražím mezi Putimskou Vysokou a Hradištěm, včetně doplnění nového jižního obchvatu města. Je to dobře nebo špatně? Dle mého to moc dobře není. Nejprve je třeba stavět v prostoru před přeložkou a zvyšovat zástavbu uvnitř města, pak teprve bude opodstatněné se rozšiřovat do okolí. Je třeba upřednostňovat jiné druhy dopravy než je pouze doprava automobilová, jako je MHD, pěší, cyklodoprava v rámci města a zajistit novou větší prostupnost pro tyto druhy dopravy. To v návrhu bohužel nenajdeme. Trasy městských obchvatů mají jít co nejdále od středu města, tak aby bylo možné ještě ve vnitřním kruhu případně realizovat další zástavbu. Nevyužité Braufilds je třeba znovu začlenit do organismu města.

 Žijeme v době, kdy se mnohdy územní plány stávají spíše překážkou rozvoje území. Lidé se většinou zajímají jen o své pozemky. Chtějí prosadit co nejvýhodnější podmínky pro jejich využití. To jsou valná většina těch, kteří se v současnosti o územní plán zajímají. To je ale málo. Takzvaný pozemkový urbanismus totiž kvalitu našeho města nikam neposune. Musíme debatovat o principech využití s lidmi, kteří v místě žijí a ne jen kdo je vlastní.  

Návrh nových ploch k zastavění – Návrh nového územního plánu 10/2013 Ing.arch. Petr Vávra – Výřez výkresu základního členění území

Ve srovnání s nadčasovým a pro naše město naprosto zásadním prvním regulačním plánem z roku 1895 od Ing. Novotného a Müllera je současný návrh nepřehledný, nečitelný a postrádá silnou a jasnou vize, na kterou budou naše děti v budoucnu hrdí. Tento regulační plán přišel s návrhem podoby města tak, jak ho prakticky známe dnes po 100 letech. Odvážně vytýčil základní schéma ulic navazující na historické centrum. Hlavní kostru postavili na vytyčení Husovo, Mírového, Smetanovo a Václavského náměstí, které doplnili sítí ulic, které vytýčili dnes známou blokovou zástavbu. Pro svou velkorysost ji naši předci povětšinou realizovali pouze nízkopodlažní zástavbou /Houpačky, Amerika, Václav/, která by dnes klidně ve stávajících blocích unesla zastavění intenzívní cca 5. podlažní zástavby, stejnou jako třeba v Komenského, či Kollárovi ulici nebo třeba na Žižkově, v Karlíně či na Vinohradech v Praze.  Posuďte sami. Protože nemáme odvahu do stávající struktury sáhnout, obestavujeme a rozšiřujeme města dále (všechna sídliště Portyč, Jih, Logry, Na Spravedlnosti, Hradiště … a novodobé satelity Putimská Vysoká, Václav, V Oudolí, Smrkovice …) tím se zdelšují dostupné vzdálenosti ve městě a zvyšují se nároky na dopravu.

První regulační plán Písku 1895 (Ing.Novotný, Müller) na podkladu zástavby z roku 1908

Přál bych si tak přehledný, jasný a jednouchý nový územní plám se silnou vizí. Nemusíme mít přeci za každou cenu územní plán za 4. Já se domnívám že přijatelné je tak maximálně se známkou za 1- až 2. Co s tím uděláme? Přesvědčíme zastupitele, aby ještě vše přehodnotili, nebo nám pak nezbude nic jiného, než se aktivně zapojit do připomínkování předkládaného návrhu územního plánu formou podávání připomínek a v následné fázi podáváním námitek s větší právní silou k prosazením vašich požadavků. Pokud nemůžete podávat námitky, o důvodech podrobně na www.piseckysvet.cz, můžete buď přesvědčit někoho, kdo jí podat může a dá jí za vás, nebo začít jednat o ustanovení tzn. zástupce veřejnosti. Ten pak za vás může podat místo připomínky námitku a to je důležité. Je ale třeba sehnat min. 200 podpisů k předem určené tzv. věcně shodné připomínce. Věcně shodná připomínka se má jednoduše týkat konkrétního shodného tématu, kupř. nesouhlasu s výstavbou silnice nebo satelitního městečka. Tak hurá do toho. Jedná se přeci o budoucnosti našeho Písku.    

Tento článek byl v krácené podobě otištěn v 2.čísle tištěného vydání Píseckého světa, který vyšel v prosinci 2013 

Text Martin Zborník

Související články k tématu:

Poslední šance podat připomínky k návrhu územního plánu. Jak na to?

Jde do tuhého, byl zveřejněn první návrh nového územního plánu

Architekt Pleskot představil novou lávku u Václava –

M. Horažďovská k lávce: Pleskotova lávka (počtvrté?)

Proč lávka, proč Pleskot?

Dokumenty k článku

• Vzor podání připomínky (DOCX, 37.3 kB)
• Interaktivní infografika o novém ÚP Písek (PDF, 47.7 kB)