Písecký svět

Vybraní zhotovitelé nové kulturní strategie, nazvané Program pro podporu kultury na období 2018 – 2030 (kompletní dokument je dostupný v příloze včetně průvodní zprávy), dostali od města jasné zadání, bez kterého se dál nepohneme. Jde o vyjasnění rolí a pole působností tří městem zřizovaných a hojně dotovaných institucí – Centra kultury, knihovny a Sladovny tak, aby nedocházelo k překryvu jejich působnosti a zdvojení financování téhož. Je to logické. Tyto organizace totiž odčerpávají z celkového rozpočtu na kulturu více než 80% z celé podpory města Písek. Vytvářejí hegemony, které chtě nechtě určují kulturní směřování ve městě. Město má také zájem, aby kultura přesahovala do cestovního ruchu. To je jistě chvályhodný záměr, kultura ale předně musí dobře fungovat a mít podmínky pro vznik unikátních výstupů, aby takovým produktem vůbec mohla být. Proto se druhotným efektům v podobě podpory CR v tomto článku věnovat nebudu. Proč, zdůvodním nejlépe na příkladu Sladovny. Když začala řádně fungovat, našla si přirozeně své místo jako lukrativní a ojedinělý produkt i na poli cestovního ruchu. Opačně to však nefungovalo.   

Limity podpory jsou jasně dány. Jedná se o schopnost a ochotu města finančně podporovat oblast kultury a umění. Kromě jiných podpor je to nejúčinnější nástroj stimulace a řízení kultury ve městě. Zde budu polemizovat se zpracovateli koncepce. Město Písek vydává cca 5% svých výdajů na kultura a cestovní ruch.  Ve strategii se však ani k tomuto základnímu rámci podpory dlouhodobě nezavázalo. Opakovaně je pouze uváděno, že město Písek kulturu nadstandardně dotuje. To je ale jen relativní, např. u měst velikosti 20-50 tis. obyvatel jsme na 14. až 22. místě z 42 převážně okresních měst republiky. Naše nadregionální ambice však nutí porovnávat s většími městy, jako jsou třeba České Budějovice, Příbram nebo Plzeň. Na této úrovni výši podpory přepočtenou na jednoho obyvatele již ztrácíme.  Na kulturu vynakládáme cca 1350 Kč/rok na obyvatele. To je méně než v okolních městech, jako jsou Strakonice, Příbram, Jindřichův Hradec, srovnatelné s Českými Budějovicemi (avšak nikoli v celkovém objemu). Pokud chceme patřit mezi lídry regionu, je třeba výši podpory buď zvýšit, nebo efektivněji cílit jen do vybraných oblastí, kde budeme výjimeční. To ale předložená strategie nedělá. Na všudypřítomnou nadstandartní kvalitu není v písecké kultuře dostatek prostředků.

V Písku jde o cca 42-45 mil. Kč. Podle posledního rozpočtového výhledu na roky 2017-2019 se počítá spíše s drobným snižováním této částky než s jejím nárůstem. Na rok 2017 například výhled počítá s částkou 45,15 mil. Kč. Odsouhlasená realita je však téměř o 3 mil. nižší a činí 42,47 mil. Kč. Z této částky je ještě více než 5 mil. vyčleněno na odpisy majetku převážně v CK, což je průběžná účetní položka do kasy města bez efektu na konkrétní podporu kultury. Prostředky na kulturu tedy reálně nerostou, spíše klesají. Čeká nás rozšíření knihovny, možná i Sladovny a příspěvek pro Centrum kultury letos meziročně vzrost o více než 7 %. 

Peněz tedy rozhodně nepřebývá. Ambiciózní vize se sloganem Písek – živé jihočeské Athény a Písek – kulturní metropole jižních Čech bude něco stát.  Program pro podporu kultury navrhuje nová, mnohdy zajímavá, ale také drahá opatření na podporu kvality. Za pozornost určitě stojí analytická část, nazvaná Situační analýza vycházející z místního šetření zpracovatelů. Ta byla předaná městu v listopadu 2016, bohužel však nebyla ze strany města s nikým veřejně projednána. Ze široka, ale správně shrnuje situaci kultury ve městě. Klade množství zásadních otázek, na které ale vlastní strategie bohužel odpovědi nenachází.

Například:

• Může být existence silného monopolního postavení Centra kultury ohrožením nebo posilou pro živou kulturu ve městě Písku?
• Problémovou otázkou je profilace role knihovny a jejích veřejných funkcí v nové rozsáhlejší a předpokládaně výrazněji multifunkční budově a s tím související nároky na rozpočet města?
• Jakým způsobem nastavit ve Sladovně udržitelné financování i v souvislostech rozšiřování prostor s probíhající rekonstrukcí dalších prostor v komplexu budov tak, aby byla zároveň zachována (akceptována) specifická role Sladovny v kontextu městské kultury v Písku?
• Jakým způsobem vytvořit prostor pro propojování místní scény s nadregionálním kulturním prostorem?
• Jakým způsobem lze doplnit infrastrukturu a způsoby kvalifikovaného rozhodování o směrování veřejné podpory?
• Jakým způsobem lze narovnat nepoměr mezi finanční podporou městských kulturních organizací a neziskovou sférou, která ve městě vytváří původní uměleckou činnost?
• Jaké jsou překážky k větší participaci kulturní veřejnosti na fungování a správě kultury ve městě Písku? 

 

Tato část předcházela vlastní definici Kulturní strategie z března 2017. V Program pro podporu kultury však nenalezneme návod, jak to celé ve městě zorganizovat a ufinancovat. Nestanovuje jasné mantinely pro hlavní hráče – Centrum kultury, knihovnu a Sladovnu – a nevymezuje jasný prostor pro ostatní subjekty, nabízející potřebné a kvalitní projekty.

Rád bych citoval jednoduchý návod k vyřešení situace, který jsem nesčetněkrát prezentoval na mnoha jednáních o systému řízení kultury a také jsem ho podrobně popsal například v roce 2015  ve svém článku CENTRUM KULTURY je mrtvé, ať žije Centrum kultury!:

„JAK NA TO? MINIMÁLNÍ SLUŽBY…

Podle mne je třeba urychleně začít strategicky plánovat a definovat nezbytné minimální kulturní služby, které vytvoří základní kostru kultury ve městě. Definované minimum by poté měli odsouhlasit zastupitelé, a následně je musí i adekvátně zajistit, či zadat jejich realizaci u jiných subjektů. ….

 …. V „posílených“ grantech dostává přednost to, co v definovaných kulturních službách zajištěno není a v rámci finančních možností se vybírá pestrá skladba žánrů a akcí. …

… Právě definování minimálních kulturních služeb je základem pro tvorbu nového strategického plánu kultury. Chceme kino každý den, máme provozovat divadlo vlastními silami, musíme za každou cenu udržet kulturní dům, není v Písku příliš galerií financovaných z města, do jaké míry zajistíme, aby si jednotlivé organizace zřizované nebo placené městem vzájemně „nelezly do zelí“? To jsou otázky, na které je třeba hledat urychleně odpovědi. Z toho nám následně vyplyne, co máme, či nemáme z veřejných prostředků financovat, abychom měli ve městě pestrou a co nejkvalitnější kulturní nabídku.  …“.

 

Definice minimálních kulturních služeb bude bolestná. Je totiž třeba společně rozhodnou, co tam patří a co už ne. Pro efektivní řízení a plánování kultury ve městě je to však nezbytné. V předložené strategii to bohužel ani v náznaku nenajdeme.

Další dílčí opatření přinášejí zajímavé podněty, nejdříve však musí fungovat základní sytém. Je také třeba zapojit všechny subjekty působící na kulturní scéně, nejen ty městem zřizované a financované. Jedině využitím této synergie máme šanci být jedineční v konkurenci ostatních měst. Město to samo nezvládne.   

 

Je tato strategie vůbec udržitelná? Chceme moc a možná nebudeme mít ve výsledku téměř nic. Důraz na kvalitu podpořený finančním stimulem se nedostaví. Zůstane jen mnohdy průměrná masová produkce, financovaná z veřejných prostředků, na nic jiného totiž nezbyde. Snahy ostatních subjektů o udržení a vytvoření nových kvalitních a současných kulturních počinů, které by měly potenciál zaujmout místní a přilákat i návštěvníky do města, budou odsouzeny k živoření.

Škoda, pokládám to za promarněnou šanci. Dokument vznikal za zavřenými dveřmi. Mnohá tvrzení v něm uvedená jsou problematická a hlavně nevydiskutovaná. Program pro podporu kultury řeší převážně podporu ze strany města, avšak velmi obecně, dalo by se říci až nekonkrétně a nedostatečně. Nepřináší jasný a transparentní systém směřování, řízení a podpory kultury ve městě. Definovaná vize je velmi obecná a působí dojmem, že chceme honit po lese moc zajíců najednou. Chybí jasná definice cílů a konkrétních opatření k naplňování vytyčené vize. V dokumentu nejsou uvedeny odpovědné subjekty za realizaci stanovených opatření a monitoring jeho naplňování. Chybí konkrétní časový plán – jízdní řád realizace navržených opatření. Zpracovatelé navrhují jako jeden ze 4 základních pilířů kulturní vzdělávání. Tento aspekt je jistě důležitý, ale dle významnosti bych ho rozhodně zařadil jako sekundární podpůrné opatření na úrovni třeba péče o movité či nemovité kulturní dědictví ve městě, či oživení veřejného prostoru. To vše je třeba velmi důkladně prodiskutovat s aktéry kulturního života ve měně, zda předkládané návrhy odrážejí reálná očekávání.

Listopadové projednání bylo velmi obecné, a neřešilo základní směřování. V březnu byla pak strategie předložena téměř ve finální podobě k připomínkování. Je ale vůbec přizpůsobitelná pro potřeby písecké kultury? Bude ji někdo respektovat, když nevznikla zespodu dlouhodobou, mnohdy bolestnou participací všech zúčastněných subjektů? Pokud by tak vznikala, byla by naše. Takhle se s ní však bude těžce identifikovat jak úřad, tak samotní aktéři kulturní scény.

autor Martin Zborník

Dokumenty k článku

• Program pro podporu kultury ve městě Písek - kulturní strategie verze 1 3-2017 (DOC, 131.5 kB)
• Doprovodná a důvodová zpráva kulturní strategie verze 3-2017 (DOC, 221.0 kB)
• Situační analýza 11-2016 (PDF, 254.6 kB)