Jak postupovat při likvidaci následků v oblastech postižených povodní
Voda pomalu ustupuje a nastává fáze likvidace škod vzniklých při povodni. Jak postupovat a jak se chránit například Hygienické zásady po záplavách, jak řešit pojistné události, mám nárok na volno z práce, kde žádat o pomoc, jak mohu pomoci najdete v odkazech na této stránce.
Jak řešit pojistné události po povodni
Pro usnadnění a rychlé vyřízení pojistné události doporučuje Česká Asociace Pojišťoven následující postup:
- Co nejdříve nahlaste škodní událost své pojišťovně – uveďte číslo pojistné smlouvy (pokud to není možné postačí jméno a rodné číslo) stručný popis pojistné události, přibližný rozsah škody, datum, kdy k události došlo, a kontakty, na kterých vás pracovníci pojišťovny zastihnou.
- Udělejte všechna opatření k zabránění zvětšování rozsahu škody.
- Dříve, než začnete pohromu likvidovat, pořiďte řádnou fotodokumentaci škody.
- Vypracujte seznam zasažených věcí s uvedením ceny, stáří a rozsahu poškození věcí.
- Je-li to možné, zajistěte doklady k zasaženým věcem (účty, záruční listy atd.).
- Zasažené věci, u kterých je to možné, ponechejte v původním stavu pro prohlídku pracovníkem pojišťovny, elektrické spotřebiče zabezpečte pro posouzení odbornou opravnou.
Z hygienických, bezpečnostních a jiných důvodů je samozřejmé, že je poškozený nucen zahájit úklid a opravy techniky, likvidaci potravin, případně uhynulých zvířat dříve, než se dostaví likvidátor pojišťovny. Právě pro tyto případy je třeba mít podrobnou fotodokumentaci škod i doklady o pořízení poškozeného, zničeného či ztraceného majetku. Jejich předložení likvidaci rozhodně usnadní. Uhynulá zvířata je třeba z hygienických důvodů co nejrychleji odstranit. Kafilerní službu lze kontaktovat přes obecní úřad. Ta vydá potvrzení o převzetí uhynulého kusu.
Je-li to nezbytně nutné, je možné požádat o zálohu na pojistné plnění. Pokud pojišťovna žádosti vyhoví, bude vyplacena ještě před ukončením likvidace. Poskytnutím zálohy na pojistné plnění vycházejí pojišťovny vstříc klientům zejména při likvidaci škod většího rozsahu.
Podrobný návod je také možné najít v závěru brožury pojištění proti živlům.
Informace z Ministerstva práce a sociálních věcí
Lidem postiženým povodněmi pomůže stát.pdf
Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno.pdf
Zdroj Město Písek
Informace k povodním
 |
- | Pravidla základní hygieny po záplavách |
|
|
- | Postup při asanaci a regeneraci studní individuálního zásobování pitnou vodou zasažených záplavami |
|
|
- | Přehled firem v Jihočeském kraji provádějících dezinfekci, dezinsekci a deratizaci |
|
|
- | Leptospirózy-zdravotní riziko po záplavách |
|
|
- | Informace o nejčastěji používaných prostředcích pro dezinfekce |
|
|
- | Zásady likvidace následků záplav v postižených domech a bytech |
|
|
- | Zabránění vzniku, rozvoje a šíření mikroskopických vláknitých hub-plísní v zaplavených objektech |
|
|
- | Likvidace plísní v zaplavených budovách |
|
| Zdroj: MZ ČR | | Za obsah odpovídá: Mgr. Kotrba František | Poslední aktualizace: 03. 06. 2013 | Odeslat | Vytisknout | ID: 2013 |
Zdroj Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
Související články:
Povodňová pomoc Písek 2013 – fórum vzájemné pomoci
Písek je z nejhoršího venku hladina Otavy začala klesat
Povodeň Písek 2013 pohledem Písečáků
PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH
ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PRAVIDLO: Myjte si pečlivě a často ruce!!!
Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy,
které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále
vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do
papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku
s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium,
Promanum N, Spitacid).
DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:
K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!!!
Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou
gumovou obuv!!!
PO VSTUPU DO DOMU ČI BYTU ZKONTROLUJTE IHNED STAV POTRAVIN!!!
Zaplavené potraviny:
Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto
konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky
balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
Čištění konzerv:
Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pitnou
vodou.
Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!!
Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou
6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení,
která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a
celofánová balení a všechny potravin neuzavřené hermeticky.
Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!
Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické
kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.
Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků
onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte
svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!
PO NÁVRATU JE NUTNO BYT VYSUŠIT, UKLIDIT a DEZINFIKOVAT!!!
Větrat objekt průvanem.
Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.
Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou
odborníci).
Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.
Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.
Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater
směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a
nepromokavých bot.
Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.
Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.
V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola
komínů). Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy
záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).
Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné
smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto
úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku
včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do
přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání,
poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze
je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a
plastové kanystry.
Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čistících prostředků se očistí
nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např.
chlorovými přípravky – Savo, Chlaramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem),
opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10
minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním
roztokem atd.).
POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU
Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY
VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!!!
Postup při sanaci zatopených studní:
Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci
osobě, která sestupuje do studny.
Základní postup:
Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit
poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.
Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší
způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka
zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.
Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací
zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.
Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo,
získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).
Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.
Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně
propraný starý.
Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení
zákalu.
Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného
výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití
chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud
používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do
studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin,
je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny
čerpá do domu nebo na zahradu.
Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení
laboratorní kontroly.
U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.
Do doby, než lze vodou použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat
výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po 5
minutovém převaření.
DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP
Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg
chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok
Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným
přípravkem Savo.
NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!!!
Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12
vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava
(připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody).
Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4
vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody).
Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO
mají bělící účinky!
Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, nechte vyčistit v profesionální čistírně.
Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně
vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.
PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ
Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte
podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte
pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku
celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem (např. Octenisan), utřete a
ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem.
V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.
RIZIKO INFEKČNÍCH ONEOCNĚNÍ
Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak
o infekce přenášené vodu kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních
vod a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka. Jejich
původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami).
Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce (použit ochranné pracovní
pomůcky).
Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné
lékařsky vyšetřit a ošetřit. Ošetřujícího lékaře je nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl
v kontaktu se záplavovou vodou. Lidé se mohou v záplavových oblastech nakazit zejména
salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem a paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularémií, žloutenkou
typu A a B apod. Při přemnožení komárů hrozí záplavové horečky.
Zkontrolujte si platnost očkování proti tetanu (přeočkování po 10-ti až 15-ti letech). Pokud zjistíte
jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a
informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí. V některých případech se podle místní
epidemiologické situace doporučuje i další očkování (např. proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu apod.)
Onemocnět infekčními nemocemi mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat
se mohou přenášet na lidi.
Další informace – Ministerstvo zdravotnictví ČR: www.mzcr.cz doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
Hlavní hygienik ČR: tel.: 224972433, e-mail: nh@mzcr.cz ministr zdravotnictví České republiky
Diskuze k článku 
Článek zatím nikdo nekomentoval – buďte první!