Písecký svět

Nezisková organizace Oživení, která mapuje a hodnotí otevřenost samospráv s těmito samosprávami aktivně komunikuje a na základě zjištění dává těmto institucím zpětné vazby a doporučení. Podle jejich zjištění v rámci projektu Transparentní Česko má řada měst/krajů už dnes velmi otevřenou samosprávu. Jinde však dodnes otevřenost spíše předstírají, nebo ji dokonce nepovažují za důležitou. Zástupci Oživení se setkávají i s názory, že „to stejně nikoho nezajímá“, což doprovází někdy i apatický přístup radnice k zajištění dostupnosti informací pro občany, kteří se o své město a kraj zajímat chtějí, pro občany, kteří se ve volbách chtějí řídit názorem na fakta, ne drby a PR komunikací.

Přitom administrativní náročnost zveřejňování zpravidla již vyhotovených dokumentů nebývá nikterak zatěžující. Jak zástupci spolku Oživení na svém webu uvádějí: „Zveřejňování zápisů z jednání, podkladů pro rozhodování a ucelených informací o vedení města/kraje umožňuje občanům sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy, čímž se zvyšuje odpovědnost politiků a zamezuje se možnému zneužití moci. Otevřený přístup k těmto informacím navíc podporuje aktivní zapojení veřejnosti do místního dění.”

O této problematice jsme si povídali s Tomášem Münzbergerem, zástupcem spolku Oživení, který má v rámci projektu Transparentní Česko na starost právě hodnocení webů čili otevřenost samospráv měst a krajů.

Dá se říci, že web města či kraje, je vizitkou toho, jak daná samospráva funguje?
Weby měst a krajů jsou ve 21. století prvním spojením občana se samosprávou. To, jestli je web uživatelsky přívětivý, logicky uspořádaný a jestli mě, občana, informuje o všech důležitých věcech je opravdu zásadní. Přístup samosprávy k této problematice určitě odráží, jak moc jí záleží na tom, aby se o dění v obci zajímala co největší část občanů.

Je více měst, která si tuto skutečnost uvědomují a cíleně pracují na zlepšování, nebo těch, které si na webu odbudou víceméně povinné informace a nevnímají ho jako důležitou informační a komunikační platformu s občany?
Pokud to zjednodušíme, námi zkoumaný vzorek 100 největších měst v roce 2023 ukázal, že více než polovina z nich zveřejňuje alespoň základní informace o rozhodování v obcích, například zápisy ze zastupitelstev včetně příloh a důvodových zpráv. Je však důležité zmínit, že většina těchto měst k tomu nebyla předem vedena ani motivována. Právě proto jsme začali mapovat aktuální situaci – nejen abychom získali přehled o současném stavu, ale také abychom mohli poukázat na příklady dobré praxe z jiných samospráv.

Jak jsou na tom krajské weby. Převažují ty, které se snaží být přívětivé pro občany nebo naopak ty, kam si jdete pro informace jen a pouze z nutnosti a jsou pro vás nepříjemným prostředím?
Krajské weby dobře ukazují, že otevřenost a uživatelská přívětivost nejsou primárně otázkou kapacit. Úroveň dostupnosti a transparentnosti informací se pohybuje v podobném rozmezí jako u stovky nejlidnatějších měst. Klíčovou otázkou však je, jaké důsledky má nepřehledné nebo netransparentní prostředí na webu. Způsobuje, že občané musí individuálně žádat o informace, což zatěžuje úřady vyřizováním těchto žádostí? Nebo spíše vede k apatii a nedůvěře občanů vůči samosprávě? Druhá možnost je přitom z dlouhodobého hlediska mnohem závažnější.

Podle jakých indicií se dá poznat, že vedení města nebo kraje se snaží o otevřenou a transparentní komunikaci s občany?
To lze rozpoznat podle toho, že ji vedení nevnímá jen jako formální povinnost, ale aktivně usiluje o vytvoření prostředí, kde se občané chtějí zapojovat. Mezi klíčové ukazatele patří například pravidelná účast občanů na jednáních zastupitelstva a fakt, že se diskuze zaměřují na podstatu rozhodování, nikoli jen na nedostatky v dostupnosti podkladů. Důležitá je také srozumitelnost poskytovaných informací, snadný přístup k relevantním dokumentům a aktivní snaha vedení města či kraje občany informovat a zapojovat do rozhodovacích procesů.

V projektu Transparentní Česko jste se v jednom z průzkumů zaměřili právě na městské weby a jejich otevřenost v roce 2023 a o rok později na krajské portály. Na vašich stránkách se zájemci dočtou i podle jakých kritérií jste je hodnotili. Můžete je stručně nastínit u měst a také krajů?
Metodika průzkumu byla v obou případech velmi podobná. Hodnotili jsme zejména zveřejňování, dostupnost a úplnost podkladů pro jednání zastupitelstva, včetně audiovizuálních záznamů a informací o členech zastupitelstva. Stejné ukazatele jsme v menší míře sledovali i u rad měst a krajů, výborů zastupitelstev a komisí rad územních samosprávných celků. Cílem bylo zjistit, nakolik jsou tyto informace občanům snadno dostupné a zda umožňují skutečnou kontrolu a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů.

Jsou to podle vás tyto klíčové ukazatele, které uvádíte, zásadní pro transparentnost samospráv?
Ano. Stejně jako chceme mít přehled o tom, o čem rozhoduje Parlament České republiky, nebo znát obsah výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, měli by mít občané možnost sledovat rozhodovací a kontrolní procesy své samosprávy. Audiovizuální záznamy zaznamenaly v posledních letech rozmach a představují velký přínos – zpřístupňují politické dění širší veřejnosti atraktivnější formou až do obýváku. Navíc i v této oblasti sledujeme příklady dobré praxe, které nespočívají jen v kvalitě zvuku a obrazu. Klíčové je také zobrazování jmen řečníků, výsledků hlasování nebo návrhů usnesení na obrazovce, což významně usnadňuje orientaci diváků v průběhu jednání.

U jakých kritérií sbírala města a kraje nejvíce plusových bodů do celkového hodnocení a u jakých měla naopak větší nedostatky?
Celkově lze říci, že města získávala nejvíce bodů v kritériích souvisejících se zastupitelstvy – zejména za zveřejňování zápisů, podkladových materiálů, záznamů o hlasování a za dostupnost informací o členech zastupitelstva. Naopak slabší výsledky jsme zaznamenali u zveřejňování zápisů a podkladů z jednání rady města, komisí rady a výborů zastupitelstva, kde byla transparentnost výrazně nižší. Právě v těchto oblastech tedy existuje největší prostor pro zlepšení.

V nejlepším zeleném pásmu nad 75 % bodů z celkového počtu v hodnocení webů najdeme ze 100 sledovaných měst pouze šest: Písek, Liberec, Praha, Pardubice, Prostějov a Cheb. V jakých ohledech mají weby podle vašich zjištění kvalitnější?
Tato města v první řadě neztrácela body v základních kritériích – tedy v kvalitním zveřejňování informací o zastupitelstvu města. Navíc získala další body díky lepší dostupnosti a úplnosti zápisů z jednání rady města. Všechny také dosáhly nadpolovičního počtu bodů v oblasti audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva.

Naopak 11 měst nesplnila ani 25 % ze sledovaných kritérií? Co doporučujete těmto městům?
Nejprve je důležité vyvrátit mýtus, že nízká transparentnost webu automaticky znamená nekalé praktiky, stejně jako že nejtransparentnější města jsou zcela bez korupce. Transparentnost je klíčovým předpokladem dobré správy, ale sama o sobě nezaručuje bezchybné fungování samosprávy. Také je třeba zdůraznit, že města zpravidla splňují zákonné požadavky na zveřejňování povinných informací. Problém však spočívá v tom, že dlouhodobě neexistovaly jasné vzory, jak jít nad rámec zákonných minim a nabídnout občanům skutečně otevřenou a přístupnou komunikaci. Věřím, že náš projekt pomáhá právě v tomto ohledu – ukazuje osvědčené postupy a inspiruje další města ke zlepšení.

Městům s nižším hodnocením bych pak doporučil přehodnotit svůj přístup k otevřenosti a vnímat transparentnost nejen jako administrativní zátěž, ale jako nástroj k posílení důvěry občanů v samosprávu. Je důležité si uvědomit, že dobře dostupné informace o rozhodování a veřejném dění mohou významně zvýšit zájem občanů o věci veřejné a podpořit jejich aktivní zapojení.

Dostávají města a kraje po tomto průzkumu od vás zpětné vazby a doporučení v čem se mohou zlepšit, co dělat jinak?
Ke sběru dat částečně využíváme informace, které nám přímo poskytují města a kraje. Po jejich vyhodnocení zasíláme samosprávám výsledky k ověření a zpětné vazbě, kterou následně zapracováváme do finálního hodnocení. Během celého procesu – od sběru dat až po publikaci výsledků – poskytujeme doporučení, která nejen vysvětlují důležitost jednotlivých kritérií, ale zároveň odkazují na příklady dobré praxe. Cílem této snahy je inspirovat se jeden druhým a ukázat, že za dobrou praxí v oblasti transparentnosti nemusíme do Skandinávie. Jsou u nás doma.

Dá se vysledovat i přímá úměra zájmu občanů o veřejné dění ve městě či kraji, o které hovoříte, tam, kde jsou transparentní weby samospráv a otevřená komunikace s občany?
Snížení informační asymetrie prostřednictvím transparentní komunikace a kvalitních webových stránek samospráv dává občanům lepší nástroje pro kontrolu a větší možnosti zapojit se do veřejného dění. To může přispět k vyššímu zájmu obyvatel o dění ve městě či kraji. Nicméně, na základě našich dosavadních dat nedokážeme jednoznačně potvrdit přímou úměru mezi transparentností webu a mírou občanského zájmu. Transparentní web je navíc pouze jedním z více faktorů – vedle možností participace, aktivní komunikace a vřelému vystupování představitelů samosprávy.

Žebříček 100 hodnocených městských webů v roce 2023

Nezisková organizace Oživení
Oživení funguje již od roku 1997, postupně se zaměřilo především na protikorupční poradnu a na podporu otevřenosti a transparentnosti veřejné správy v Česku. Poskytuje právní poradenství a vzdělávací aktivity. Tvoří ho tým právníků a analytiků, který pracuje na tom, aby úřady a instituce v Česku fungovaly lépe. Snaží se bojovat proti korupci ve státním sektoru i soukromé sféře. Radí obcím i občanům, odhaluje korupční kauzy a prosazuje systémová protikorupční opatření. Podle členů Oživení má korupce devastující účinek na celou společnost, na ekonomiku, životní prostředí i atmosféru mezi lidmi. Proto chce být tato nezisková organizace partnerem všech, kteří usilují o větší transparentnost a odpovědnost. Od roku 2014 se věnují tématu radničních periodik a analyzují je v projektu Hlásná trouba. Od roku 2023 pak projektu Transparentní Česko.

Mezi partnery a dárce Oživení patří: Nadační fond proti korupci, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo spravedlnosti, Nadace VIA, Evropská komise, Hlavní město Praha, Nadační fond nezávislé žurnalistiky a řada dalších.

Více o projektu Transparentní Česko najdete na TRANSPARENTNÍ ČESKO.

Zbyněk Konvička

Tento text byl publikován v dubnovém čísle časopisu PRO MĚSTA A OBCE a zveřejňujeme jej se souhlasem redakce.
www.promestaobce.cz

Fotogalerie k článku